Jak dále?


napsal Leo K.

Trvám na názoru, že lékem na současný stav demokracie není revoluce, ale občanská společnost. Termín občanská společnost vztahuji na skupiny aktivních občanů angažujících se v celospolečenských nebo lokálních záležitostech s rozličnou agendou. Občanská společnost je charakterizovaná sdruženími, spolky, iniciativami apod. Musí být schopna zabránit úplnému ovládnutí veřejného prostoru státem, obchodními a finančními sdruženími a politickými stranami. Musí nahradit media jako pomyslné hlídací psy demokracie, aby korigovala jednání politiků a dodržování pravidel. Aby byla schopna rychle reagovat na aktuální společenské problémy.Normativní složka této skoro definice pokládá aktivní občanskou společnost za žádoucí pro její pozitivní a participativní roli jednoznačně posilující stabilitu systému.

Na své články o potřebě vzdělávat, aby vznikly předpoklady pro občanskou společnost jako jediný zbývající nástroj, který je sto zabránit úplnému rozkladu demokracie; aby se opět objevilo kritické myšlení jehož úpadek zaznamenáváme všichni, dostávám občas poznámky typu… slova a jen slova, příliš mnoho slov, my mluvíme, oni jednají. O nás bez nás. Všechno už bylo řečeno, a teď je třeba vyvléknout se z nadnárodního otroctví. Strach nemají občané, strach mají politici o koryta, a kvůli tomu se neštítí nás táhnout do války…

Dlouhými léty prověřená celosvětová praxe ukázala, že od dob Francouzské revoluce neexistuje jednoznačný výklad politických pojmů: levice, pravice, demokracie, kapitalismus, a příčinou toho se v nich pohybuje a bude pohybovat každý pod rouškou svobody jen ke svému prospěchu. A v této marné beznaději je proto aktivita občanů slabá a jejich postoje k politice lhostejné. Všechno má svůj čas a čas ideálů demokracie už vypršel.Lhostejnost lidstva ve smyslu masové psychózy mluví zřetelně, je třeba hledat cesty nové…

Někdy si při čtení takových reakcí připadám jako poslední Mohykán, který chce vzbudit k životu principy a hodnoty svého vyhynulého kmene. A přitom to není tak dávno, co nám Václav Havel v novoročním projevu (1994) mimo jiné říkal, že svobodná společnost se neobejde bez občanskosti. Vzpomeňme slov tehdy aktuálních politiků. Myslím, že s odstupem jedenadvaceti let si je neškodí připomenout:

…Nebude-li prostě naše odvážná ekonomická reforma provázena dlouhodobou, cílevědomou a vytrvalou péčí o dobrý rozvoj všech rovin občanské společnosti, náš život se záhy stane jednorozměrným, bude pustnout, omezí se na pouhou honbu za ziskem, provázenou apatickým vztahem k veřejným zájmům a opětovným spoléháním na stát jako toho, kdo všechno zařídí za nás. Moderní demokratický stát se nemůže skládat – zjednodušeně řečeno – jen ze státní správy, politických stran a soukromých podniků. Musí otevírat občanům pestrý vějíř možností, jak se angažovat nejen soukromě, ale i veřejně, jak rozvíjet nejrůznější typy občanského soužití, solidarity a účasti. Ve vrstevnaté občanské společnosti hrají svou nezastupitelnou roli samozřejmě nejen samosprávné orgány a neziskové organizace, ale i církve, odbory, nejrůznější občanská sdružení, spolky a kluby, přičemž to všechno dohromady vytváří teprve životadárné prostředí pro život politický a jeho hlavní údy, to jest politické strany. Skutečná občanská společnost je navíc tou nejlepší pojistkou proti různým druhům společenského napětí nebo politickým a sociálním otřesům: umožňuje totiž, aby se různé problémy řešily ihned a tam, kde vznikají, nehnisaly kdesi pod kůží společnosti a nakonec nepřerůstaly zbytečně do rozměrů, v nichž by mohly nebezpečně zasahovat život celospolečenský. Často dnes slyšíme slovo „standardní“: budujeme standardní tržní ekonomiku, standardní politický systém i standardní politické strany, přijímáme standardní zákony, normy i principy, sledujeme standardní reklamy. Nic proti tomu, znamená-li standardnost, že je něco osvědčené a dobré. Měli bychom si však dávat pozor na to, abychom nezačali vyznávat standardnost jako takovou, standardnost o sobě, a abychom posléze nepropadli bludu, že všechno standardní, to znamená obvyklé, je automaticky i dobré. Jsou věci, které ze samé své povahy nemohou být standardní a které standardizovat by neznamenalo nic jiného, než je prostě zplošťovat či neodpustitelně zestejňovat. Vždyť život sám je úkazem bytostně nestandardním a já bych se děsil světa, který by na mně žádal, abych měl standardní ženu, standardní úsměv či standardní duši… Ano, volám po standardní občanské společnosti. Ale co to znamená? Nic méně a nic víc, než úctu ke všemu nestandardnímu, jedinečnému, osobitému, neobvyklému, nebo dokonce tak či onak provokujícímu. Znamená to prostě úctu k životu a jeho tajemství, důvěru v lidského ducha a příležitost pro všechny nestandardní bytosti, kterým činí radost dělat občas i něco, co činí radost jiným. Řeč o občanské společnosti je ovšem řečí o charakteru státu. Domnívám se, že český národ – tak jako jiné vyspělé evropské národy – už vyrostl z plenek svého novodobého národního probuzení a dozrál k poznání, že jeho češství nemůže být jediným či hlavním smyslem jeho existence a že jeho stát musí být něčím trochu jiným a trochu víc, než pouhým vyvrcholením jeho národního bytí. K svému národu se přirozeně hlásíme, hlásíme se k jeho dějinám, jeho tradicím, jeho kultuře i jeho dobrým zvykům, máme rádi svou řeč, krajinu i města, které obýváme, duchovní klima své země. Stejně se ale hlásíme i k jiným rovinám své příslušnosti: ke své rodině, své církvi, své obci, svému povolání či podniku, svému spolku či politické straně, k společenství těch, s nimiž sdílíme společný názor na svět. Myslím, že většina z nás dnes už chápe, že žádná z těchto našich příslušností, byť by k tomu byla na rozdíl od jiných disponována sebelépe, nemůže být povýšena nad jiné a proměněna v jakýsi určující smysl státní existence. Kam až vede idea etnicky čistého státu, poznala Evropa za druhé světové války … Kam až vede idea státu ideologicky třídního jsme dostatečně poznali v éře komunismu. V co až může ústit idea státu přísně religiózního, vidíme dnes v projevech fundamentalismu, prodírajícího se k moci v některých islámských zemích. Ideologie, která zakládá stát jen a jen na tom, čím se jedni liší od jiných, a tedy na tom, co lidi rozděluje, vždycky vede k násilí. Jedinou alternativou programově nacionálního státu, jak ho v různých podobách Evropa v posledních staletích vytvářela, je dnes stát založený na občanském principu jako na principu, který lidi spojuje a nikoli rozděluje, aniž tím samozřejmě potlačuje kteroukoli z jejich příslušností. Je tomu dokonce naopak: jde o jediný princip, který umožňuje, aby lidé svobodně a v míru s ostatními naplňovali všechny typy své příslušnosti. Vpravdě občanský stát, opřený o demokratický zákon, je založen na porozumění jiným, nikoli na odporu k nim. Budovat stát na občanském principu nelze ovšem jinak, než budováním skutečné občanské společnosti. Myslím, že tato cesta by měla být i cestou České republiky. Není to cesta ke ztrátě národní či jakékoli jiné identity, ale naopak cesta k jejich pokojnému rozvoji. Evropa byla politickou realitou dávno před tím, než se v ní zformovaly národy v moderním slova smyslu. Její vnitřní pořádek vyplýval přitom vždycky z určitého systému mocenské rovnováhy. Tato rovnováha byla Evropě většinou vnucena těmi mocnějšími a dopláceli na ni ti méně mocní. Jednotlivé části Evropy si nikdy prostě nežily jen tak samy pro sebe, zcela nezávisle na ostatních. V dnešní době se Evropa pokouší dát sama sobě historicky nový druh pořádku, kterému se říká její sjednocování. Nejde o to, aby se všechny její národy, etnika, kultury či regiony rozplynuly v nějakém amorfním panevropském moři, nejde ani o to, aby vznikl jakýsi monstrózní nadstát. Jde o to, aby se vytvářel prostor těsné a rovnoprávné spolupráce nejrůznějších svébytných součástí Evropy. Jde tedy o budování Evropy, v níž by už nikdo mocný nemohl utiskovat kohokoli méně mocného, v níž by už nebylo možné řešit spory silou. Je to proces složitý a nepochybně bude provázen mnohými chybami. Je to však pokus úctyhodný. Základním principem, který tuto integraci vůbec umožňuje, je ovšem opět princip občanský jako záruka, že národní nevraživost už nikdy nezvítězí nad normální občanskou spoluprací. Mnoho rozrůzněných občanských společností evropských demokratických států spolutvoří velkou občanskou společnost evropskou. Nevidím pro nás jinou a lepší možnost, než přijmouttohoto ducha občanské Evropy. Je to jediná alternativa, která nás může už natrvalo zbavit strachu z druhých. Vztah občanů a politiků je v demokratických poměrech vždycky dvojsměrný: politika zrcadlí vůli a nálady občanů a počínání politiků zároveň ovlivňuje počínání občanů. Úkolem politické moci, které jde o občanskou společnost, není tedy jen vydávání příslušných zákonů, ale i starost o to, co se rozumí politickou kulturou. Konkrétně řečeno: chtějí-li politici probouzet v občanech jejich nejlepší síly a vlastnosti, jejich vůli sloužit celku a jejich odpovědnost za něj, pak by sami měli méně myslet na to, jak se který z nich prosadí a jak se mu podaří dloubnout do druhého, ale víc na společnou věc. Dobré politické klima je jednou z důležitých podmínek dobrého klimatu společenského. Do našeho společenského klimatu by se totiž měl – po všech otřesech, které vyvolal šok z nově nabyté svobody – konečně zase vracet duch dobré vůle, tolerance, slušnosti, zájmu o druhé, víry v dobré lidské vlastnosti, úcty k životu, přirozené odpovědnosti, skromnosti a laskavého nadhledu…

Václav Havel měl samozřejmě oponenty. Především Václava Klause. Na Havlovo volání po občanské společnosti reagoval Václav Klaus sérií článků a rozhovorů v médiích. Odmítl mluvit o občanské společnosti jako nějaké svébytné, od státu odlišné sféře společenského sdružování. Ve svém článku „Snahy o hledání třetí cesty stále nekončí“ (Lidové noviny 55 ze 7. 3. 1994) shledal takové pojetí scestným, neboť je pokračováním socialistických ideálů a produktem sociálního inženýrství věčných hledačů třetích cest. V televizním interview pak dodal:

„Třetí cesta je cestou do třetího světa. Nedovolme vznik nikým nevolených a tedy nikomu neodpovědných skupin.“ Podle Klause se tyto nikým nevolené zájmové organizace snaží přebírat správu věcí veřejných a existuje tak reálné nebezpečí „hrozby obcházení, nahrazování, bypassování institucí státu, které jako jediné mohou být ručitelem vnější nezávislosti a garantem vnitřní svobody.“

Pro Klause je tak n-goismus synonymem pro snahu různých zájmových uskupení přebírat řízení věcí veřejných, kterou obvykle vykonává stát. Navíc tato uskupení „ve své podstatě nikým nevolené nátlakové skupiny se zodpovídají pouze samy sobě a nárokují si, že mluví za celé lidstvo, podobně jako si jiní v minulosti nárokovali mluvit za dělníky či za lid. Neexistuje nic jako občanská společnost, ale jenom společnost svobodných individuí.“

Podle Václava Klause pro vznik svobodné společnosti stačí individuální svoboda, politický pluralismus a trh. Toto uskutečnit je také to jediné, co lze smysluplně, pro spravedlivou a solidární společnost, udělat.

Ve svobodné společnosti se sice pochopitelně lidé sdružují, ale jenom proto, aby lépe prosadili své vlastní zájmy. Existují sice také kolektivní rozhodnutí, ostatně politika a stát není nic jiného než jistá kolektivní rozhodnutí, která zavazují všechny občany. Jenomže nikdy nerozhoduje kolektiv vedený nějakými obecnými cíli. Vždy rozhodují konkrétní jednotlivci se svými vlastními zájmy. V demokracii musí pak kolektivní rozhodnutí splňovat podmínky dané mechanismem parlamentní demokracie, tj. vláda rozhoduje pod parlamentní kontrolou a před očima občanů, kteří ve volbách na základě své zkušenosti a podle svých zájmů potom (klíčová námitka:proč až potom?) projevují svou vůli.

Z logiky věci nezbývá pro občanskou společnost žádné místo; jeví se jako bezobsažná umělá konstrukce s jejíž pomocí se určité skupiny pokoušejí získat moc, aniž by přitom musely podstupovat politickou soutěž o hlasy občanů. Pro Klause tedy občanská společnost v podstatě neexistuje, pokud by již na tento termín přistoupil, pak je to společnost svobodných jedinců, kteří spolupracují, aby lépe prosadili své zájmy. Za pozornost stojí i Klausova úvaha, že jediný ospravedlnitelný mandát k výkonu veřejných funkcí a politické moci mají ti, kteří podstoupili volební klání a byli zvoleni ve svobodných a demokratických volbách. Na rozdíl od nikým nevolených reprezentantů tzv. občanské společnosti. Zde má jistě Klausova úvaha racionální jádro, neboť si lze představit, že Havlova absolutizace významu občanské společnosti a jejího vlivu na politická rozhodování může být snadno zneužitelná partikulárními zájmy nejlépe organizovaných částí občanské společnosti. Dobrovolně se totiž neorganizují jenom altruisté, ale i dravá lobby. Stát si proto musí ponechat účinnou kontrolu i nad institucemi, které mají samosprávný charakter.

Máme už zažité smutné zkušenosti: to, co dělají některé profesní komory, třeba stomatologická, lékárnická nebo exekutorská, které přesahují rámec, k němuž byly zřízeny. Místo institucí, které měly dbát na profesní standard svých členů, vznikly instituce, které se soustřeďují především na hmotné standardy. Je typické, že honbu za rentou cudně pentlí argumenty o celospolečenských zájmech.

Na druhou stranu Klausova redukce účasti občanů na správě věcí veřejných výhradně skrze politické strany a účast ve volbách se jeví rovněž jako problematická proto, že občanům dovoluje zasáhnout až ex post. Kdy už je pozdě. Politikem, který svým termínem sociálně tržní hospodářství přiváděl Klause do varu, byl Josef Lux.

Jeho složitou úlohu mezi neoliberály a možností „být u toho“ vyjadřuje nejlépe jeho rozhovor pro Revue iDnes

http://revue.idnes.cz/nechali-jsme-se-ukricet-vzpomina-josef-lux-fjh-/lidicky.aspx?c=990820_230152_rozhovory_ond

Josef Lux:…v roce ’94 jsme požádali o konání koaliční konference. Tam, v Kolodějích, jsme vyjádřili náš pocit z toho, že chybějí pravidla nejenom ekonomické transformace, ale i transformace společnosti obecně, že jsme začali hru bez přesně nalajnovaného hřiště a bez pevných pravidel. Tenkrát nám bylo doporučeno jít si zaplavat, naše připomínky byly s velkým nadhledem smeteny. A všichni kolem, včetně všech médií, brali naše návrhy jako kroky ke zviditelnění, jako jakési pošťuchování v koalici, aby se malé strany předvedly. Možná bylo naší chybou, řekněme osobně mojí chybou, že jsme se nechali ukřičet. Protože časem se ukázalo, že jsme měli pravdu. Není to třeba tím, že v okamžiku, kdy lze přijít rychle a poměrně snadno k miliardám, je výhodné zapomenout na morálku? Ve chvíli, kdy se slušnost nevyplácí, je ve společnosti něco nezdravého. A nemůže to ani dlouhodobě fungovat. Jakmile se ve světě podnikání nebo politiky stane porušování pravidel normální věcí, je to prostě špatně. Upřednostnění krátkodobého před dlouhodobým je destruktivní. Jenže tady došlo v průběhu několika let k razantní proměně. V lednu 1990 jsme byli víceméně všichni stejně bohatí nebo chudí, chcete-li. O rok o dva později už mezi námi byli milionáři a multimilionáři, ale zdaleka ne u všech bylo vidět, jak se ke svým majetkům dostali. Šlo uprostřed tak rozsáhlé změny poměrů udržet vysoký standard morálky, když se prakticky všechny základní hodnoty daly do pohybu? Vnímám, že tento pohyb majetku lze srovnat pouze s pobělohorskou dobou, ale přece není možné se smířit s tím, že by se tento způsob chování měl stát normou. Registruji, že tomu tak je, ale cítím, že to není dobře. Demotivuje to normální lidi, a proto je třeba to změnit. Jak může někdo chtít po obyčejných občanech, aby dodržovali pravidla, když vidí, že je nedodržují nejenom podnikatelé, ale ani politici?

A co jste udělal vy sám v době, kdy jste byl místopředsedou vlády, aby zde platily zákony?

Je možné diskutovat o tom, jestli nějaký zákon je kvalitní nebo by mohl být ještě kvalitnější. Já osobně nevidím problém pouze v zákonech, ale i v jejich naplňování – tedy v práci policie a soudů. Já se vás neptal na zákony, ale na jejich prosazování. Práce policie a soudů neodpovídala a neodpovídá tempu změn, které byly. Tam svůj díl odpovědnosti cítím. Ale zákony samy nestačí. Musí se zvětšit tlak na respektování obecně sdílených pravidel a hodnot. Můžete jim říkat desatero nebo morální kodex nebo ještě jinak. A tohle je úkolem všech slušných lidí této země…

Do české diskuze přispěl i Petr Pithart, podle kterého je občanská společnost „komplex společenských institucí, které překračují rodinné vztahy a současně je lze označit za nestátní“ (Pithart 2000). Pithart je rovněž přesvědčen, že rozvinutá občanská společnost svým způsobem skutečně zmenšuje prostor pro působení politických stran a omezuje jejich rozpínavost. Záleží na tom, kdo se chopí otevřených otázek, které se nedají vždy vyřešit výsledkem voleb, buď se jich chopí stát prostřednictvím politických stran, nebo občanská společnost.

Podle sociologa Jana Kellera se poptávka po aktivní občanské společnosti objevuje vždy v podobě jakési mobilizační výzvy vůči stávající moci, ať už se jedná o odpor vůči absolutismu nebo reálnému socialismu. Keller považuje liberální koncepci občanské společnosti fakticky za pojetí společnosti bez tříd, v níž se „mluví jen o svobodě, nikdy ne o nerovnostech“ a liberálové tak zcela ignorují skutečnost, že osobní svoboda muže být spojena s chudobou. Dodává, že pro liberály je „povznášející, pohodlné a praktické hovořit stále jen o svobodě uprostřed společnosti, kdy jedním z výrazných problémů se stává nárůst nerovnosti a pokud občanská společnost zůstává pouze radostnou oslavou politické rovnosti, nikdy nesblíží bohatství s bídou, pouze bude zamlžovat rozdíl mezi nimi“.

Kellerův pohled na občanskou společnost je spojen i s fenoménem středních vrstev. Existenci masivní, silné a stabilní střední třídy, která by tvořila základ občanské společnosti, považuje spíše za ideu, podporovanou sliby politiků, a iluzorní motivační nástroj pro nižší střední třídy. Za kritický moment pokládá nestabilní postavení nových středních tříd, které by sice teoreticky měly být oporou občanské společnosti, ale jsou globalizací a působením nadnárodních korporací sráženy do tříd nižších, jejich postavení je nejisté a početně se zmenšují

Co je řešením? Trpělivé budování nezávislých institucí a kontrolních vztahů mezi nimi i za cenu přechodných komplikací. Politika mocenského nátlaku musí být nahrazena politikou hledání dohody. Jedině pak se v politice udrží lidé s vlastním svědomím, ne jenom zkorumpovatelné loutky. Demokracie spočívá na rozdělení moci a její důsledné kontrole. V možnosti kdykoliv veřejnou správu kontrolovat se vyjevuje nemocná tvář politiky, lépe řečeno politiků, jejichž odchodem ze scény se nemoc léčí. Je zřejmé, že před tím, než se tato tradice vytvoří, budou instituce tápat. Ovšem např. porušování zákonů obecními zastupitelstvy přece nemůže být argumentem pro omezení samosprávy, ale pouze výzvou ke zřízení účinného kontrolního mechanismu! Co je výsledkem? Zmizela odpovědnost za politická selhání. Politická scéna se změnila v bahniště, z něhož politika stěží vyloví trestní senát. Nelze samozřejmě zabránit tomu, aby do politické strany nevstoupili lidé, pro něž je etika prázdným pojmem. Pokud to však veřejně předvedou a jejich strana je z veřejného života neodstraní, musí mít společnost nástroj k nápravě. Nemá-li tento nástroj, tak bez víry ve spravedlnost se každá společnost rozpadne.

Přenesme se do současnosti. Evropští konzervativci a Brusel už EU prodali, protože TTIP je v podstatě hotova a EK v Bruselu signalizovala, že nebude na připravených dohodách nic měnit. Ale socialistům jde o pasáž týkající se arbitráží, kdy by koncerny mohly žalovat evropské státy za ušlé zisky. Konzervativci a Brusel v zájmu zachování svých postů možná budou muset skousnout nějaké kosmetické úpravy smlouvy. Tristní ovšem je, že samotné jádro, tedy to, o co by tzv. „socialistům“ mělo jít, je ztráta 600 tisíc pracovních míst v Evropě a mzdový dumping, nyní dokonce z celého světa. A navíc to už jednou v EU zažili, viz případ zemí bývalého východního bloku. Jenže to není pro koupené socialisty dnes už žádné téma. Že mají konzervativci, jako je Othmar Karas, vedoucí lidovecké skupiny rakouských europoslanců plnou pusu falešné evropské solidarity, to nikoho nepřekvapí. Pravice už Evropu prodala dávno. Jde jí především o solidaritu s velkobankami na účet nás všech.

Hezký příklad dalo Rakousko. Kdo sledoval diskusní pořad Ingrid Turnerové k otázce vystoupení nebo setrvání Řecka v eurozóně, ten se nestačil divit doporučením blahobytného pana Karase. Jsme přece solidární, že není problém. Řekové si mají snížit minimální penze pod 380 euro, jen ať si podle Karase vezmou příklad z Poláků! No proč zrovna z Poláků? Proč ne z Bulharů nebo Rumunů, či Čechů, kteří dosahují 69 % výkonu rakouské ekonomiky, nikoliv však 69 % jejich penzí a platů!

Obce se prodat nechtějí. Celkem 250 obcí a měst se chce spojit v iniciativě proti TTIP s USA, CETA s Kanadou a TISA, týkající se liberalizace služeb. On si v podstatě nikdo nepřeje, aby naši lékaři byli nahrazováni lékaři z Bangladéše. Pokud mají kvalitní vzdělání a jsou dobří, tak je to v pořádku. Pokud ale přijdou jen proto, že jsou podstatně levnější, tak s tím problém máme. A to je součást těchto velkých smluv typu TISA, viz náš článek (Smlouva TISA: globální migrace pracovních sil bez práv a likvidace státu). Smlouvy mezi EU, USA a Kanadou nechtějí akceptovat ani některá města a obce v Rakousku. Uvědomují si totiž důsledky těchto smluv pro demokratické rozhodování na úrovni samosprávy. Jejich protestní výzvu najdete zde. Jsou zde uvedeny oblasti, které budou těmito smlouvami těžce postiženy.

* Tyto smlouvy budou mít masivní vliv na svobodu komunální organizace služeb (voda, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, odpadové hospodářství atd..)

* Smlouvy určují, které druhy služeb budou podléhat vypisování veřejných zakázek přístupných koncernům ze zámoří v rámci globalizace. Tak prý bude zajištěna maximální konkurenceschopnost.

* Pravidla ochrany investic a rozhodování sporů mimo národní legislativu povede k tomu, že svoboda rozhodování obcí bude ochromena strachem z arbitráží nadnárodních firem.

TTIP, CETA a TISA považují obce a města za totální výprodej hodnot

Tyto smlouvy představují zásadní útok na právo na samosprávu. Jen si vzpomeňme na propagandu před vstupem do EU o subsidiaritě! Výsledkem je nadvláda korporací a velkobank v celé EU. V podstatě je právo na samosprávu zakotveno v evropském právním systému. A také bylo klíčovým tématem původního projektu EU. Všechny smlouvy o zónách volného obchodu a služeb mezi USA a Kanadou a Evropskou unií však zasahují mnohonásobně do práv místních samospráv.

Veřejné služby by neměly být předmětem výprodeje. Mají přispívat k občanské sounáležitosti a mají být prospěšné a dostupné všem. Ať už jde o zásobování vodou, odpadové hospodářství, zdravotnictví, vzdělání, bytovou výstavbu či kulturu. Vše, co nebude explicitně vyňato, bude podřízeno plné liberalizaci. Obce a města nebudou moci skutečně rozhodovat o svých záležitostech a komunální politika nebude moci již vůbec reagovat na tlak obyvatel a připomínkování zdola. Korporátně ovládaná EU je dnes na tom úplně stejně, a na své občany více méně kašle. Podívejte se na naši analýzu velkých celoevropských petic a iniciativ (Občané v EU prohrávají, viz rok 2014).

Co je jednou zprivatizováno, to se vrátí státu jen válkou nebo revolucí

Známe to z Česka. Větší pitomce aby pohledal. Zkorumpovaní a/nebo hloupí komunální politikové z 90. let se nechali nachytat na sliby o efektivnosti hospodaření s vodou a předali naši vodu do rukou cizích koncernů. Psali jsme o tom několik článků, viz například Poslední v řadě (Pravda o vodě). Všechny tyto ekonomické zločince by bylo potřeba jmenovat a požadovat jejich potrestání. A to jsme neměli o nějaké smlouvě CETA, TTIP nebo TISA ani páru.

Co je to za smlouvy, nedají-li se vypovědět? To není smlouva, to je diktatura, namířená proti demokracii a národům. S ekonomizací služeb to nemá nic společného. U mezinárodních smluv jde o celé státy a o národní majetek celých staletí. Co pohltí záludné bažiny TTIP, CETA a TISA, to už nikdy nedostaneme zpátky.

Čeští komunální politici by se měli chytit za nos a přidat se k rakouským obcím a městům. Právě proto, že mají zkušenosti z překotné privatizace z 90. let, mohou jim ukázat, kam tato cesta do pekel vede. Divoká privatizace čehokoliv dnes obce a města připravila o možnost čerpání dotací na obnovu infrastruktury z prostředků fondů EU. Měli by tedy společně s rakouskými starosty začít bušit na brány europoslanců a vyhrožovat jim mobilizací odporu zezdola proti těm, kteří chtějí pro smlouvy TTIP, CETA a TISA v europarlamentu hlasovat. A my zdola bychom měli začít okupovat naše vlastní radnice, které nic nedělají. Jenže u nás se o tom ani nemluví nahlas, na rozdíl od sousedního Rakouska. A o to přece jde korporátním médiím: aby se o ničem důležitém ani nevědělo, natož aby se o tom mluvilo.  Odkazuji  na svůj článek z ledna: https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/01/18/s-ruskem-ci-s-amerikou-nemame-alternativu/

A teď už mě nezbývá než opakovat odstavec ze záhlaví: Termínem občanská společnost rozumíme skupiny aktivních občanů angažujících se v celospolečenských nebo lokálních záležitostech s rozličnou agendou. Občanská společnost je charakterizovaná sdruženími, spolky, iniciativami apod. Taková společnost je schopna zabránit úplnému ovládnutí veřejného prostoru státem, obchodními a finančními sdruženími a politickými stranami. Musí nahradit media jako pomyslné hlídací psy demokracie, aby korigovala jednání politiků a dodržování pravidel. Aby byla schopna rychle reagovat na aktuální společenské problémy. Jedině aktivní občanská společnost svojí pozitivní a participativní rolí může zabránit demontáži demokratického politického systémů, o který usiluje pro svůj okamžitý zisk aktuální politická garnitura.

Zdroje: jsou součástí článku. Novoroční projev Václava Havla v roce 1994 je zde: http://www.vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=projevy&val=227_projevy.html&typ=HTML

Vlkův dodatek:

Mimořádně hutný a výživný článek si zaslouží otevření diskuse. Višnovského rovnou upozornuji, že bude  kontinuálně  mazán a pokud by to nepomohlo, bude vymazán a následně diskuse uzavřena.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

104 reakcí na Jak dále?

  1. NavajaMM napsal:

    Toto je veľmi aktuálna téma. Hneď po zabránení ďalšej veľkej vojne je to téma, ktorá ma trápi najviac.
    Obávam sa však, že volanie po občianskej spoločnosti je voda na mlyn súčasnému oligarchickému establishmentu. Ak sa bude občianska spoločnosť snažiť vytvárať popri existujúcej štruktúre moci, ostane neškodným mimopolitickým hnutím.
    To, čo demokracia skutočne potrebuje, je oddelenie biznisu od štátu. Aby sa štát stal znovu len nástrojom a rámcom na usporiadanie verejných vecí a podnikanie, hospodársky život, nech ide úplne mimo štátnych a verejnosprávnych štruktúr.
    Musíme sa znovu a pragmaticky zamyslieť nad fungovaním politického systému a porozmýšľať, čo s politickými stranami. Ak ich nepovažujeme za nosnú štruktúru občianskej spoločnosti, prečo im nechať toľko priestoru a taký význam v ústave?
    Je politicky prínosné súčasné tesné prepojenie legislatívnej a výkonnej moci?
    Je nutné, aby všetky ministerstvá mali politického šéfa, ktorý sa mení so zmenou vlády?
    Nemala by byť polícia, justícia a armáda úplne nezávislá od politických strán?
    Skutočne je nulový štátny sektor dobrý nápad?
    *
    Je treba si uvedomiť, že demokracia znamená, že štát je náš. A mali by sme sa predovšetkým postarať o jeho základy. Až na nich môžeme budovať slobodnú občiansku spoločnosť.

  2. Gerd napsal:

    Občanská společnost je vhodná jen jako doplněk stávající struktury. Kdyby byla jen plně občanská společnost, dopadlo by to tragicky. Vzpomeňme si jen na případy ekoteroristů, kteří s ekologií nemají vůbec nic společného. Asi si nepomůžeme a TTIP je hotová věc. Nezbývá, než aby se namnožili všichni imigranti, co jich sem natahají a pak společně se zbylými lidmi šli spočítat autorům celého systému, co způsobili ostatním. Dojde k tomu revolucí a bude krvavá. Už předem nelituji budoucí oběti takové revoluce za peklo, které předtím přichystají všem ostatním obyvatelům EU.

  3. Skogen napsal:

    Mně se třeba na občanské společnosti líbí, že nějaký Majzner, co na Staromáku organizuje typicky české téma „Pražský majdan“, může zbuntovat jedenáct tisíc lidí a podat do Senátu petici na odvolání prezidenta za velezradu. To je pěkný projev občanské společnosti. Rozhodně lepší situace než za První republiky, kdy by ho na základě Zákona na ochranu republiky okamžitě chňapli chlupatí a posadili do báně. Jen by mě skoro ani nezajímalo, zda by byl schopen sehnat i dva tři tisíce těch ostřejších, co jim jde o občanskou společnost tak trochu důrazněji. Myslím ale, že teď, když senátoři a přizvaní odborníci se usnesli, že je to celé konina, to pochopí i ten Majzner a složí banderovskou vlajku pod postel. Bude totiž poučen a dojde k rozumu, což je nezbytný účinek fungující občanské společnosti. Anebo bude. Anebo by měl být.

    A teď vážně. Občanská společnost je určitě prima, určitě to ovšem není dvoustavová záležitost, kdy buď je, anebo není, protože nakonec čím více je občanskosti, tím méně může být shody. Občanská společnost může dospět ad absurdum až do bodu, kdy věční stěžovatelé budou vyhlašovat referenda na cokoliv. Aby to fungovalo, musí být nějaký jednotící prvek. V jednom obzvláště pěkném francouzsko-americkém animovaném snímku podle autobiografického komixu Íránky Marjane Satrapi (vřele doporučuji, téma politiky, imigrace, islámu…, má to hloubku: http://uloz.to/xMfcz61/persepolis-detsvi-a-dospivani-v-iranu-anim-film-usa-fr-ct2-2007-avi ) se praví, že to dokáže jen nacionalizmus nebo náboženství. První je fuj, na druhé nevěříme… Jaký jednotící prvek asi máme, aby se naše probuzená občanská společnost nelehla popelem v partikulárních zájmech.

    • kočka šklíba napsal:

      Přečetla jsem váš příspěvek 2x a ptz Vás znám několik let a vím, že většinou s Vámi souhlasím, tak Vás nyní nechápu. Musí to být jen dvě: nacionalizmus nebo náboženství? Nemohla, být třeba jen prostě slušnost, snaha o slušnou a ke všem spravedlivou společnost? Třeba jako náboženství, to je jedno. Jasně chtělo by to rozvést, na to nemám teď sílu, ale podle mě by to šlo :), vždyt si myslím, že náš je většina, tedy těch co to takhle chtějí :).

      • Skogen napsal:

        🙂 Taky mě to pohoršilo. Jenže když jsem nad tím dlouho (na pozadí) přemýšlel, asi musí. S tou slušností souhlasím, jenže ta není ani přirozená, ani dostatečně působivá. Je ovšem o to hodnotnější. Mně se třeba líbí náboženství vědy. Všichni ji dělat nemůžeme a tak v ni věříme, vědci jsou naši proroci a svatí.

  4. Bob napsal:

    Jsem velice skeptický k občanské společnosti.
    Zřejmě se o problematiku moc nezajímám, protože jediné výsledky které vidím jsou obstrukce výstavby dálnic, červené karty Zemanovi…..(já vím, trochu to zjednodušuji).
    Samozřejmě jsou občanské iniciativy zneužitelné (tím, kdo je podporuje).
    Dále si netroufám odhadnout, kolik % tvoří „mlčící většina“, a jelikož nejsem sociolog, tak ani nevím, zda se tato většina dá aktivovat a jak.
    Zbývají studenti, kteří jsou snadno manipulovatelní, kterých se nechci dotknout, ale ještě si vzpomínám na svá studentská léta ( dnes 60+), že jsem byl rovněž manipulovatelný (a to se sakra četlo mezi řádky a manipulace tehdejšího režimu byla tak blbá, že jí málokdo věřil), ale pakliže někdo disponoval přesvědćovací schopností,“byl jsem jeho“.
    Je mi to líto, nemám žádný návod.
    To, že jsem (snad) dobře s manželkou vychoval dvě děti a snažím se, jak nejlépe umím působit na své vnuky berte jako moji omluvu za tu bezradnost.

  5. Laco G. mlynář napsal:

    No, jo, no. Nakonec platí Klausovo, že peníze jsou vždy a všude AŽ na prvním místě a také podle Clintona platí, že „Economy, stupid“. To jen Havel tvrdě odporoval Marxově poučce, že nejdříve je materiální základna a potom až nějaká třeba i nemateriální nadstavba. No a odtud to máme jen kousek k třídnímu boji, který ještě nedávno nikdo rozumný nepopíral, To jen část Čechů zblblých havlismem a jeho pravdoláskaři, kteří kázali vodu a chlastali po sudech víno (viz. jedni z jeho největších kámošů PROMOPRO Vondra a Barel vší dobroty Schwarzenberg), na čas na něco, tak v těžkém rozporu s tisíciletou realitou, naletěli. Jenže jak jde rok za rokem, stále víc těch naletěvších zjišťuje, že naděje na to, že se zařadí mezi střední třídu je v háji. Proč? Protože peníze, protože ekonomika, protože třídy, které mezi sebou vedou tvrdý boj o korunu a také proto, že jen určitá úzká vrstva může být bohatá, u nás z evropského pohledu přichudlá. Ale hlavně taky proto, že Česko je stále větší politické nic v Evropě a Evropa zase ve světě. V EU už se nás nikdo na nic neptá, jenom nám přikazuje co budeme dělat. Evropy se taky nikdo na nic neptá, jenom velí z JÚESEJ co budeme dělat a běda když ne. Občanská společnost, ha, ha, ha. Zahrádkáři za minulého režimu měli v rámci NF větší slovo, než kdejaký občanský spolek dnes.

    Děsivé poměry, jejichž vyvřelinám jsme svědky dnes a denně jen u nás, islámští studenti mlátí představitele „občanské společnosti“ na Hané, Jednoho pustí za 40ti milionový úplatek po dvou letech na základě přímluvy části „občanské společnosti“, jakéhosi pofidérního spolku motorkářů. Jiný nejspíš v báni zčerná za 8 mega v kabele. EU nám říká koho si sem máme pustit a pravdoláskař Dienstbier trpí otylé obyvatelstvo indického původu ověšené zlatými řetězy, jak si chodí pravidelně pro příspěvky na bohorovný život. A vrcholem aktivit „občanské společnosti“ je prostá kantýnská z Chodosu Chodov Jaňulka, která staví do haptáku generály.
    Na blití je to vážení, kam to politická smečka v této zemi za 25 let dovedla. Toto, že by zvládla nějaká občanská společnost? Ta leda tak všem, včetně Havla byla dobrá k tomu, aby ještě víc atomizovala společnost a tím umožnila elitářům lépe ji oblbovat a vládnout.

    Jaká je prognóza důchodce z Podřipska, kterému už jde jen o to v klidu ten bordel přežít? Určitě nevidím spásu v občanské společnosti. Zdá se, že svět se řítí do konfliktu ekonomického a následně mocenského, který jsme tu ještě neměli. Obrovsky roste produktivita, rozdíly v majetcích mezi stále menší špičkou a stále větším počtem těch ostatních. Nezaměstnanost i v dobách konjunktury v Evropě je děsivá, i když jen málo lidí umírá přímo hlady jako ve třicátých letech. Zdá se, že za takových 15-20 let polovina práce schopného obyvatelstva v Evropě nebude mít co dělat následkem kompjuterizace a robotizace. Aby se tito lidé nevzbouřili, budou muset od státu dostávat nikoliv žebračenky v podobě podpory, ale oficiální platby, stejně jako zemědělci, kteří mají dotace za to, že neobdělávají půdu, ale jenom kosí louky. Pracovat bude jenom ten, kdo se bude chtít realizovat, ostatní se budou pouze věnovat tomu co je bude bavit. Běda pokud by tu byla funkční „občanská společnost“ a spojila takové lidi proti režimu. Nastane jistá forma komunismu, nebo válka nespokojených mas.

    Občanská společnost, to bylo možná někdy, něco, jako.

    • stas napsal:

      ano, je to vysledke vyroby. pokud ale spolecnost zmenime na spotrebu, vznikne i obcanska spolecnost

  6. zemedelec napsal:

    Pane Leo K.
    Naprosto perfektní příspěvek.
    K té občanské společnosti zaujmou stanovisko,je těžké i pro odborníky.
    Já bych tolik,vytrácí se pojem vlast,národnost.Naše republika je zmítána vlnami silnějších,není to tak dávno,co jsme pluli pod Rakouskou vlajkou,za Masaryka pod Evropskou,pak pod Ruskou a teď pod Americkou i toho kapitána nám dosazují.
    Ohledně smlouvy TTIP,naprostý souhlas.Převálcují nás nadnárodní společnosti o státních zakázkách už nebude rozhodovat vláda a to se dotkne i regionů,regionální politici,by se měli o to rychle zajímat,co se vlastně bude dít.Docela dobře si v tom vede Švihlíková,ale když se zeptám známých,skoro o tom nic nevědí,tak usuzuji,že o tom nic neví 90% společnosti.

    • stas napsal:

      obavam se, ze o TTIP vi jen jedinci! Zbytek populace se jen domniva nebo vubec nevi vocogo!!

      • zemedelec napsal:

        Proto i to utajení,aby se v tom málokdo zorientoval,po podpisu bude pozdě.
        Někdo už napsal,je to poslední šance USA, vazalsky ovládnout státy a donutit obchodovat,přes jejich banky.Mám obavu,že to stejně nepomůže Americkému rozpočtu.

      • Věra Říhová napsal:

        Souhlasím, problém je, že to ani vědět nechtějí, je to pro ně moc složité, nebo je jim úplně jedno, kdo je okrádá a terorizuje. Petr nebo Pavel, pro ně je to stejné. Na občanskou společnost nevěří.

        • Antonie napsal:

          Nepodceňujte je, problém není, že vědět nechtějí, problém je, že v nemilosrdném boji o přežití, ti mladší a mladí, neinformovaní, médii obelhávaní, na rozdíl od nás, informovaných důchodců, mají svých starostí dost, a času akorát tak tak aby stihli trochu i radovat se a žít.

  7. stas napsal:

    pekny clanek se snahou o nalezeni problemu nemocne spolecnosti. Bohuzel nikoho nenapadlo kde je jadro pudla a ze problem je uplne nekde jinde. Havel, mimochodem, nejuzitecnejsi idiot jakeho tato zeme zplodila, poslouzil jako vlastizradce pro zaprodani a zavleceni teto zeme do otroctvi banksteru FEDu v cele s Rothschildem. Cely problem a nemoc spolecnosti je v ekonomice nekryteho tisku penez a nekryteho uroku. To znamena, ze vsechny subjekty musi byt ziskove , coz je ekonomicky nesmysl. Z celeho systemu dluhopisove ekonomiky vyplyva jedno podstatne a gto, ze behem 2-3 generaci se presune bohatstvi realne ekonomiky z bodu A do bodu B. Tedy do ruk tem co si uzurpovali pravo monopolu tisku nekrytych penez a dosahli absolutni zkorumpovanosti nami volenych politiku. Pokud se nepodari zmenit toto ekonomicke otroctvi nelze zmenit spolecnost a tedy ani vytvorit obcanskou spolecnost, protoze v soucasnosti jsme v podstate vsichni proti vsem prave z duvodu zisku. Vysledek je, ze na jedne starane jsou banksteri s pravem monopolu tisku nekrytych penez „FIAT“ a s nimi spojeni zkorumpovani politici, kteri toto pravo chrani a samozrejme s nimi spojene korporace, ktere prave patri jak banksterum, tak i politikum / nekterym/ .. Zmena ekonomickych pravidel narazi prave na zajmy banksteru a korporaci a bez nasili nebude pravdepodobne provedena. Vysledkem soucasne ekonomiky jsou pernamentni krize a valky, ktere prameni prave z velke disharmonie ekonomickych moznosti a prerozdelovani realneho ekonomickeho zbozi a zdroju nutnych k zivotu. Pripravte se na nastupujici totalitu /viz TTiP( , ktera zacne i tim , ze se zakazou hotove penize!! Nasledne se pod plastikem ochrany proti teroristum zavede cipovani dobytka………a vznikne absolutni kontrola a ovladani jedince „drzhubneskrokem“, dluhopisova ekonomika nuti subjekti k co nejvetsim ziskum a co nejnizsim nakladum /viz TTIP/ , vysledkem bude napr. rizeni kamionu roboty a nezamestnani zavisli na davkach od statu.. a tak by se dalo pokracovat dal a dal jak vetsi zralok pozira mensiho zraloka !! Valka nebo totalita! To je to co nas ceka v brzke budoucnosti!!

    • NavajaMM napsal:

      Toto má racionálne jadro. Jeden zo základných výsledkov klasickej ekonómie hovorí, že ak funguje správne konkurencia a voľný trh, stredný globálny súčet zisku konverguje k nule. Z toho vyplýva, že celková miera zisku je zároveň aj mierou zdeformovania voľného trhu.
      Lenže politici a strany toto neopravia. Nulové zisky znamenajú aj nulové dane!

      • stas napsal:

        P.S. dane v soucasne podobe nejsou potrebne!!! Uz davno neplati ze danim a smrti se nevyhnes.Zustava uz jen smrt…

  8. Geordyn napsal:

    Považuji za podstatnou větu z této rozsáhlé studie o současném útoku světových bankéřů a jiných bílých límečků na lidskost a solidaritu, tuto větu – Co je jednou zprivatizováno, to se vrátí státu jen válkou nebo revolucí. Válku jsem zažil, tu hroznou druhou světovou. Ale revoluci také, dokonce dvě. Válka zahubila více než padesát milionu lidí, kteří všichni chtěli žít. Žádná ze světových revolucí od té Velké francouzské, nezahubila tolik lidí, dychtících po šťastném životě, jako dvě světové války, které dohromady zničily přes šedesát milionů lidských životů, nepočítaje ztráty materiální a útrapy civilistů. Takže vážení, beru tu revoluci. A také si dovolím upozornit soudobé válečné štváče, na prostý fakt. První světová svou krutostí vyvolala revoluci v Rusku. Druhá světová svou hrůzou vyvolala revoluci v Evropě. Chcete, aby třetí světová válka vyvolala revoluci světovou, o které se zmiňoval i profesor Masaryk ? Tak do toho.

  9. takytaky napsal:

    Nevím, jestli někdo sledujete třídílný TV film ČT Jan Hus. Těžko tehdejší dobu zcela pochopit z dnešního pohledu, ale svým způsobem je zřejmé, že za 600 let se jen velmi málo z fungování společnosti změnilo. Jedinec stále zůstává nepatrným prachem, od kterého se očekává, že se zařadí, přinejmenším, že bude mlčet a nebude vyčnívat, jinak bude semlet mocným soukolím, před kterým není ochrany.
    „Občanská společnost“ je blbost. Produkt havlovské žvanivosti. To je jediný, co Havlovi šlo, žvanit a uchvacovat se hlubokomyslností vlastních řečí. Navíc je občanská společnost totálně zdiskreditovaná takzvanými NGO, které jsou de facto převážně nejen „GO“, ale k tomu ještě cizácky imperialisticky ovládanými GO, kukaččími vejci. V tomhle měl samozřejmě Klaus daleko víc pravdy. Jedině posilování a rozšiřování individuální lidské svobody může efektivně bránit korumpování a posléze ovládnutí národních vládních elit neurčitými neviditelnými mimo(nad)národními strukturami s vlastními zájmy a agendou.
    Je pozdě budovat nějaké těžkopádné a snadno manipulovatelné občanské struktury. Jedině možné je pokusit se přerušit systémově korupční loutkařské niti, které jsou dneska jednoznačně natažené z EU. Takže volit Svobodné 🙂

  10. tata napsal:

    TOTO téma je velice složité a má mnoho aspektů,plno z nich už bylo zmíněno.
    Občanská společnost……….opět slovo jako demokracie……..zprofanované a utopie.

    Hlavně po stránce provozní………jak asi občané povedou stát?KDO BUDE v čele toho státu,jak se bude upravovat provozní nařízení,jak trestat porušení a jiné a jiné.

    A JSME U TOHO opět bude muset byt někdo určen to řídit,takže jen slovně jiná obdoba toho co je teď,opravdu si myslíte že to bude jiné, teď taky někoho volíme.
    Ta různorodost názorů jen třeba tady,ZÁŘNÝ PŘÍKLAD JE zde třeba JAN Čermák…….řada lidí ho zná osobně je to podle nich čestný člověk,přesto nás považuje za Rusofily a my jeho za člověka nevnímající realitu a obě strany si myslí že pravda je na jejich straně.
    Jaké fatální následky jen tento výsek muže mýt.
    MÁLI PRAVDU on nepostavili se Rusku ,teď to zjednoduším chtějí ovládat svět.
    Náš pohled naopak tlačíte Rusko ke konfrontaci..a možné válce…….na toto téma je zbytečné uvádět vice faktů nebo řešit který pohled je blíž pravdě.

    A to, že tento rozdíl je u lidí co vyznávají slušnost,a neshodnou se na dost závažných tématech,teď tu různorodost celého národa počínaje i darebáky.

    JE úplně jedno jak ten systém budete nazývat,nakonec to vyústí ve výseč lidí co to budou řídit to je nezbytné,a jestli tam budou hajzlové je jedno jestli to nazýváte politické strany nebo občanská sdružení nebo kdo ví jak nic se nezmění.

    V té společnosti jsou knížata,Havlové,Kalouskové,Sobotkové.Filipové,Tátové,Vlkové atd,jak se proboha dohodnou?

    VIZ teď kauza NAGYOVÉ………JEDNY ŘVOU potrestat ty co to odhalili,druhá strana ke kterým patřím i já bezprecedentní výrok soudu………jak si muže beztrestně dovolit řídit stát kurtizána.

    JAK CHCETE v tomto řídit stát občanskou společností………když se nedohodneme co je slušnost a co né.
    Jsou to jen libová slova bez praktického možného využití………….jak demokracie tak občanská společnost jen imaginární pojem……..pod kterým si každý představuje něco jiného.
    BOHUŽEL…………..PRVNÍ předpoklad občanské společnosti,základní kámen možného fungovaní je…………..bez možnosti jiného výkladu stanovit co je morální…………co je přínos…….to se nedohodneme ani zde natož celá společnost

    • Leo K napsal:

      Pro tata: Tady přece nejde o to, jak se kdo dohodne. Naopak z dohod mám smrtelnou hrůzu – vždy jsou totiž v něčí neprospěch. Tady jde o to, aby se moc, kterou mají údajně „z vůle lidu“ dala průběžně korigovat. Aby občané měli právo říct:“ a to ne, tak jsme si to nepředstavovali…“ A když s tou námitkou obstojí, tak se dá říct, že občané korigovali. Ne řídili. Vaše vize, že občané (všichni) by řídili stát – to je apokalypsa nebo námět na frašku. Jenom si představuji, že občané MAJÍ PRÁVO kontrolovat politiku. Hergot, tato, vždyť politici jsou NAŠI ZAMĚSTNANCI! Kam bychom došli, kdybychom neměli právo je kontrolovat. Morálka, slušnost .. . ano, ale to nespadne z nebe. Když klepnete politiky jednou, dvakrát…padesátkrát přes prsty, tak si po jedenapadesáté už dají pozor, aby to bylo průchodné. Aby to bylo slušné. Aby to bylo morální. Jenomže musí být ten vychovatel. A tím může být jenom ta občanská společnost.

      • NavajaMM napsal:

        Leo, áno, občania by mali mať nástroje, aby to korigovali. A politici by mali byť naši zamestnanci, to dnes tak nie je.
        Čo sa týka tej vychovávateľskej funkcie. V tradičnej demokracii (ešte aj v tej oligarchickej renesančnej) to boli filozofi a umelci. Tí sú dnes kde, pane Leo? To, čo sa na nás valí z médií je opakom filozofie aj umenia, ale vychovávateľskú funkciu to plní.

        • Leo K napsal:

          Nevím jestli se může ohýbat nick a psát NavajaMMe. Pokud ne, prosím o prominutí.
          Politici jsou naši zaměstnanci – dle Ústavy. I dnes. Že nám ty kontrolní nástroje úpírají, je myslím logické. Kam by přišli? Z čeho by platili hypotéky? Ti filosofové – to byl Platon (pohádkář). Že by to nefungovalo věděl už jeho žák Aristoteles a řádně Platonovi vyčinil.
          A umělci? To by byla katastrofa! Umění řídí city – v mozku to má na starost amygdala – no, nakonec podívejte se na naší uměleckou obec. Myslím, že není nutné nic dodávat.
          Markus Valerius Martialis varoval ženu:“…není všechno chlap, co zježený má chlup, protože i tahle odrůda má rub. Pozor abys nenalezla filosofa – nebo z toho bude zase katastrofa… A teď vážně. Proč myslíte, že pořád biju na stranu občanské společnosti?
          Jedině soustředěný a dlouhodobý tlak může donutit politiky, aby nám ty nástroje (dali?)
          Jak nám je můžou dát, když jim nikdy nepatřili? Musíme si je vymoct.

          • NavajaMM napsal:

            Ano, Leo, musíme si ich vymôcť.
            Ak vidíte v priamom pôsobení filozofov a umelcov na politiku katastrofu, tak v tom asi nie sú dobrí. Filozofi a umelci však vždy formovali kultúru. V tej kultúre potom vyrastali aj budúci politici aj občania. Bol to ich spoločný kontext a nebolo treba dlho vysvetľovať vzájomné postoje. Spomeňte si trebárs na Wericha, Čapka alebo hoci Mňačka.
            Dnes kultúru vytvárajú politici, podnikateľská elita a ich presstitútky. Aj preto to dnes u nás takto vyzerá.

          • Leo K napsal:

            Podepisuji.

  11. Leo K napsal:

    Děkuji za příspěvky, které poukazují na nezmíněné stránky občanské společnosti. Je to hlavně mou vinou, že se nedokážu jasně a nedvojsmyslně vyjádřit. Pokusím se to tady trochu napravit. Občanskou společností rozumím skutečně to, co jsem napsal v úvodu. To jest skupiny aktivních občanů angažujících se v celospolečenských nebo lokálních záležitostech s rozličnou agendou. Ale co jsem zapomněl dodat – nadané občanskými právy. Za nejdůležitější právo považuji toho, aby můj hlas byl slyšen! Ostatně i to je důvod, proč píšu na Vlkově blogu. Demokracie je skutečně to, co řekl kdysi dávno Lincoln a doplnil Masaryk. Je o lidech a jejich diskusích. Žádný hlas by neměl být předem zatracený. Vypjatý Klausův individualismus (stejně ale jenom opsaný od Thatcherové) způsobil, že většina válcuje vše, aniž by brala ohled na oprávněné námitky. To není naslouchání hlasu lidí. To je parodie na demokracii Ve volbách jde už dlouho jen o to, kdo bude sedět za jakou odměnu v různých správních radách, stále větší počet občanů k nim proto nechodí. Ale stále jim zůstal jejich symbolický význam. Pravidelně se opakují, abychom si všichni připomněli, že moc nemá v demokratické společnosti své navždy rezervované místo, každý má právo ji získat a každý ji ale musí vždy vrátit do hry. Také jde o oddělení správy věcí veřejných od byznysu. A ještě – jak se má vláda zodpovídat parlamentu, jsou-li členové vlády poslanci? Proč se etablovala specifická forma spolupráce mezi podnikáním a politikou, které se později začalo říkat „korupce“? Platón, zakladatel politické filosofie nazval tyranii incestem, protože jedinec, který se zrodil z obce, ji znásilňuje, chce ji podřídit své vůli. Mohli bychom tu archaickou metaforu použít i pro pokus podřídit politiku podnikatelské verzi světa, pro vzpouru podnikatelské „obce makání“ proti „lenošivé obci politiky“. Velice často se vyhlašuje „očista“ – podřízení politiky manažerům, odborníkům, ekonomům a jiných zemích zase armádě nebo církvi. Příklad Babiše ukazuje na snahu nastolit antipolitickými prostředky takový politický rámec, v němž by se zvýhodnění velkopodnikatelů stalo definitivním. Proto je nebezpečné, když do politiky vstupují podnikatelé, jejichž heslem je, že politické strany mají být řízeny jako podniky a má se v nich makat! Nejnebezpečnější antipolitický slovník je ale pojetí soudní moci jako opaku politiky. Kdy soudní moc je zneužita k odstranění politického konkurenta. Kdy jsou potlačeny otázky legality, kterou strany porušily-narážím na kauzu tří poslanců. Kdy jsou práva politicky rámována? Proč ilegální financování politiky je nadále považováno za legitimní?
    Rozdíl mezi politickou a ekonomickou mocí má vždy svůj zdroj, ustavuje se nejčastěji vydíráním. Sen o „čistém“ trhu nezávislém na politice by poslední snílci měli urychleně dosnít, taková entita v našem světě není a nikdy nebyla. A žádná nová strana ji nenastolí, s tím je třeba se realisticky smířit. Všechny zákony jsou výsledkem lobbování, ovlivňování, nebo i vydírání, všechny vznikají v něčím zájmu, nikdy nejsou inkarnací morálky nebo spravedlnosti. Souhlasím s názorem, že spontánní kypění v občanské společnosti samo nic nevyřeší. Že musí být ve hře ještě nějaké jiné parametry toho, co je občanská společnost, než stanovuje pouhá zásada, že je to sféra spontánního sdružování občanů mimo instituce státu. Když zvednu ruku na nějaké schůzi, znamená to, že chci svým projevem nějak změnit pohled na věc, o níž společně rozhodujeme. V tom jednoduchém gestu je obsažen určitý etický závazek: mé slovo může něco změnit jen ve společnosti, v níž lidé jsou si rovni, nevylučují předem zkušenosti některých z práva na porozumění a nic nepředstírají z oportunismu či strachu. Ideje, které se formují ve společnostech, v nichž platí taková „diskurzivní etika“, jsou něco zcela jiného než zájmy, protože ustavují „civilizační statky“ – tak Jan Patočka nazval soustavy výroků a idejí, které platí jako všeobecně lidské „ne z vůle a dekretu určitých lidí, ale z podstaty věci“. Občané jsou za určitých historických předpokladů schopni vytvářet „civilizační statky“, korporace a státy toho ale schopny nejsou – ty mají jen zájmy. Živé slovo, neumrtvené soukromými zájmy, vnáší nepokoj do veřejného prostoru, protože vyslovuje rozdíl mezi zákonem „vepsaným do našeho srdce“ (jak píše sv. Pavel v Epištole Římanům) a zákonem, který platí jen z vůle a dekretu mocných nebo ze setrvačnosti tradice. Slovem pravda označujeme převratnou zkušenost setkání s rozdílem mezi tím, co platí z podstaty věci, a tím, co platí jen z dekretu mocných. Dějiny demokracie jsou dějinami pravd a ty jsou dějinami neočekávaných setkání s rozdílem mezi legitimností a legalitou, mezi svědomím a zájmem. Proč je Corporate America nebo ČEZsko smrtelným nebezpečím pro demokracii? Protože demokratická společnost je založena na převaze idejí, které platí jako všeobecně lidské „z podstaty věci, ne z dekretu privilegovaných oligarchií“; korporace a státy naopak chtějí jen růst a korumpují (někdy i vraždí, jak se dovídáme z hollywoodských akčních filmů) vše, co jejich růstu překáží. Skutečná občanská společnost nemůže dospět ad absurdum až do bodu, kdy věční stěžovatelé budou vyhlašovat referenda na cokoliv. Tady je skryté sofismatum. Vyhlášení referenda totiž podmiňuje nějaká prahová menšina a pro její velikost platí, že 11000 Majznerovců je pod jakoukoliv rozlišovací schopnost. Uvážíme-li, co bylo řečeno, není se co divit, když zjistíme, že naše diskuse o občanské společnosti poněkud ujíždí.

    • Sidonius napsal:

      Mělo by se, je třeba….slova, slova, slova. Již léta kdekdo o občanské společnosti dumá, mluví o ní a píše, filozofuje. Říká se, že sejdou-li se dva advokáti, mají tři názory. I tahle diskuse dokládá, že na tom bude něco pravdy. Jak beznadějně to vypadá, když se sejde třeba padesát členů Společenství vlastníků bytů, což je takový nějaký typ občanského společenství, vědí mnozí z nás.
      Stejně se do nekonečna skloňuje slovo demokracie. Jestliže si přečtete nějakou knížku teoretiků demokracie, zjistíte, že typů demokracie je celá řada, můžete si vybrat. Mimo jiné třeba i „reálnou demokracii“, podobně jako jsme měli „reálný socialismus“. Ve skutečnosti, přes všechny řeči o demokracii, pak rozhoduje třeba jeden správně motivovaný přeběhlík nebo nikým nevolené „občanské sdružení“ vytvořené poslanci jako byla TOP09.
      Jestliže se podíváte do historie nebo se rozhlédnete po světě, zjistíte, že žádné lidské společenství, od kmene až po stát nefungovalo a nefunguje bez existence nějakého náčelníka nebo vůdce. Odlišnosti najdeme jen v míře omezení jeho pravomoci. Žádné povstání, žádná revoluce a žádná válka nikdy nevznikly bez nějakého vůdce, který k tomu lidi „vyhecoval“. Jedinou výjimkou, kterou znám, je Švýcarsko se svou fungující přímou demokracií.
      Žádné spolčení lidí nevzniklo a není schopné života bez charismatického vůdce. Stačí se podívat na historii našich politických stran. Jakmile ztratili svého charismatického vůdce živořily nebo zanikly. Klaus a Mečiar se prostě na rozdělení Československa dohodli. Jinak bychom se o tom dohadovali asi dodnes.
      Podle mne existují jen dvě možnosti – demokracie švýcarského typu nebo charismatický vůdce. Přímé demokracie se všichni bojí, takže s tou počítat asi nemůžeme. Jakési občanské spolky, ať jim už říkáme jakkoli, samy o sobě prosperitu, klid a mír v téhle zemi určitě nezajistí. Ony se totiž bez charismatického vůdce vůbec nevytvoří. Maximálně jako diskusní kluby chrlící slova, slova, slova.
      Mimochodem, když už jsme u toho Platóna, tak ten usoudil, že po demokracii přichází nutně tyranie.

      • NavajaMM napsal:

        Súhlas, Sidonius. Tú myšlienku o vodcovi som mal na jazyku, len som nechcel nikoho vyplašiť. Mám skúsenosti, že skvelí vodcovia majú toľko sebadisciplíny, že sú zároveň aj skvelí tímoví hráči a je radosť viesť ich. Pri tom budovaní seba, o ktorom píšem nižšie, by neškodilo, keby každý v sebe zveľaďoval vlastnosti schopného vodcu.

      • NavajaMM napsal:

        Pre istotu ešte príklad nášho vynikajúceho vodcu: Ludvík Svoboda.

      • Leo K napsal:

        No o čem je podle Vás občanská společnost. Proč musím opakovat, že o demokracii? A jestliže nám demokracie umírá, tak ji musíme posílit. Nebo myslíte – dorazit?

        • NavajaMM napsal:

          Pane Leo, demokraciu chápem skôr ako nástroj, než cieľ. Havel v jednom z prvých verejných rozhovorov po 89-tom povedal (už si to pamätám len voľne), aby sa neriešilo ako hlavný problém, kto bude prezidentom a či to má byť on alebo Dubček. Že možno po slobodných voľbách nebude žiadny prezident, ale kráľ.
          V prvom momente ma to pohoršilo, no dnes si myslím, že idea spoločného kráľovstva má svoju cenu. Kráľovstva ako štátu, ktorý nie je vlastníctvom žiadnej žijúcej osoby, dokonca ani spoločným vlastníctvom. pretože sa netýka len nás, čo žijeme dnes.
          Podobná idea záväzku a zodpovednosti mi v samotnej občianskej spoločnosti chýba.

          • Leo K napsal:

            Moje mínění se malinko liší. Já demokracii považuji za prostředí. Něco jako vodu v akváriu nebo operační systém v PC. A cílem je, aby voda obsahovala kyslík a neobsahovala škodliviny a operační sytém v PC, aby nebyl zaplevelen zbytečnostmi, viry a malwarem. Království – hm – voní romantikou, ale já přece jenom dávám přednost res publice – věci veřejné. A tam je král – řekl bych nepatřičný.

          • NavajaMM napsal:

            Ano, pane Leo, na demokracii ako prostredí a vode v akváriu sa zhodneme.
            Čo sa týka tej zmienky o kráľovi, úplne chápem, ako to myslíte. Presne kvôli tomu bola moja prvá reakcia pohoršenie.
            Medzitým som o veciach veľa rozmýšľal a už rozlišujem medzi službou kráľovi a službou kráľovstvu. Idea kráľovstva vlastne ani živú osobu kráľa nepotrebuje. A tým skôr si viem „res publicu“, ktorej by som chcel slúžiť, predstaviť napríklad bez prezidenta.
            Berte to, prosím, trochu voľnejšie. Schválne spochybňujem zabehnuté inštitúcie (vrátane parlamentu a vlády), lebo nie ony sú dôležité.
            Ak „občianska spoločnosť“ vo Vašom zmysle znamená dôsledne „občanmi definovaná, periodicky verifikovaná a korigovaná“, potom stojím plne za Vami.

          • zemedelec napsal:

            Pane NavajaMM.
            Trochu si to v hlavě srovnejte,co řekl Havel a vyjde Vám,že už věděl co zamýšlí Schwarzenberg a málem to vyšlo.

          • Leo K napsal:

            Tak se tedy asi shodneme – pokud slova periodicky verifikované nahradíme slovy opakovaně verifikované. Proč? Protože slovo perioda stanovuje stále stejný časový úsek. Standardní perioda by znamenala zase jenom výzvu jak té standardnosti zneužít.

          • NavajaMM napsal:

            Áno, pane Leo. Bol som si vedomý rizika spojeného so slovom „periodicky“, len ma v tom momente nenapadlo nič lepšie. „Opakovane“ je vhodnejšia definícia. Neprotestoval by som ani proti vyjadreniu „trvale verifikované“. 🙂

      • Gal napsal:

        Na rozdeleni Ceskoslovenska se dohodli bejvali gestapaci v nemeckych tajnych sluzbach. Stejne tak na rozbiti Jugoslavie. Klaus a Meciar by k tomu byli dotlaceni I kdyby nechteli a nebo by byli nahrazeni.

    • NavajaMM napsal:

      Áno, pane Leo, je to náročná téma, veľa toho má človek na srdci a nie je jednoduché vyjadriť to úplne jasne. Škoda, že ľudia ako ste Vy, nedostávajú viac priestoru v médiách.
      K Vašej myšlienke budovania spoločnosti zdola ma napadol ešte citát T. Baťu z iného kontextu: „Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte napřed sebe. Každý (opravdový) podnikatel vyrábí tři věci: sebe, podnik a výrobek – v tomto pořadí důležitosti. “
      Ak prenesene budeme považovať občiansku spoločnosť a skutočnú demokraciu za svoj „výrobok“. Mali by sme začať pracovať hlavne na sebe. Na svojom vzdelaní, ušľachtilosti, zodpovednosti a sebadisciplíne. Potom bude nasledovať „podnik“, čo v našej analógii je demokratická politická kultúra s uplatnením všetkých našich najlepších vlastností a eliminovaním všetkého jalového balastu, čo nás len brzdí a rozplyľuje (ten balast, to sú aj jalové rádoby demokratické diskusie, v ktorých si každý môže povedať, čo chce, bez ohľadu na nosnú tému).
      Ak v týchto dvoch veciach budeme vynikajúci, nič nezabráni, aby sme mali aj skvelý „výrobok“, t.j. funkčnú občiansku spoločnosť.
      Na nikoho mimo nás samotných sa spoliehať nemôžeme.

    • Laco G. mlynář napsal:

      Svatá dobroto!

      Ale co jsem zapomněl dodat – nadané občanskými právy. Za nejdůležitější právo považuji to, aby můj hlas byl slyšen!

      Ale Leo K., vždyť Vy jste slyšet. Jenom je Vám to houby platné, protože Vlk nemá miliardy, aby financoval Kosu, kterou budou číst statisíce lidí denně. Ergo kladívko, Občanská práva bez peněz jsou na nic.

      A pokud jde o toho Platona, ten zjistil, že ideální vládou je vláda moudrých, žádná demokracie.
      Všechno špatně Leo K., všechno špatně.

      • Leo K napsal:

        Milý Laco, před pár dny mi bylo 76. Už nemám zapotřebí si honit triko. Do Britských listů jsem přestal psát, když se tam začal roztahovat Karel Dolejší, který i Habermase karikoval jako klátící se postavu s chlupatým nosem. Prostě nebylo nad KD. Teď se tam situace vylepšila, protože Čulíkovi došlo, že to s broukem Pytlíkem nevyhraje, ale já zůstanu na Kose, dokud mě bude něco dohánět psát. Nevadí mi, že mě slyší jenom čtenáři Kosy – není to žádná špatná volba.
        S tím Platonem jděte k šípku. To opakuje každý, kdo nečetl Aristotela. A to byl přitom Platonův žák. Už jsem to psal NavajaMM(ovi).
        Ale jsem vám vděčen za Vaše mínění.

        • Laco G. mlynář napsal:

          Leo, já si nemyslím, že si honíte triko. Jenom jste vedle, pokud se ubíráte cestou, kde není prvotním ovlivňovatelem všeho dění ekonomika a peníze (dtto Havel, který ekonomice nerozuměl vůbec). Nemám z této reality radost, jak krásně se to žije ve světě čistých idejí, jak drsný je pád do života, ve kterém s prázdným žaludkem není na vznešenosti pomyšlení. V názoru na Karla Dolejšího se téměř shodujeme, i když mu znalosti z vojenství nelze upřít.

          • Laco G. mlynář napsal:

            Ještě k té vládě moudrých, samozřejmě, že je to pohádka, reálně je nejspíš nejlépe fungující vláda osvíceného monarchy. Jenže osvíceného. To ani Josef II. nebyl, možná Karel IV., nebo možná nedávno zemřelý šéf Singapuru. Ale rozhodně ne demokracie a už vůbec ne občanská společnost.

        • Jabba napsal:

          Ano, je užitečné, aby řečník měl právo být slyšen. Nicméně, jistě všichni víme, že právo je jaksi spojeno s povinnostmi, že. Takže tedy, navrhuji, aby právo být slyšen bylo vyváženo povinností MLUVIT ZA SEBE – což tedy jaksi předpokládá jistý stupeň občanské statečnosti, které se tu ovšem jistým lidem, kteří psali rovněž jako autoři na BL nedostává. A tito lidé ne, že z BL odešli jako Vy dobrovolně kvůli KD, ale byli panem Čulíkem na přímluvu jistého Vašeho učitelského kolegy,z Vodňan – říkejme mu třeba ZB z Britských listů odejiti.

          Jak chcete vybudovat občanskou společnost, když ti občanští spolčenci jsou schopní si akorát kdesi anonymně honit triko.

          To prosím neberte osobně, vy prakticky píšete pod svou plnou identitou.

  12. Gal napsal:

    Je to zbytecne dlouhe a nective. Citace Havla clanku jen skodi, kdyz nic jineho, je prilis kontroverzni. Ostatni politiici to same. – Naproti tomu souhlasim s myslenkou. Jedine, co nas zachrani jsme my sami. Politici nas uz davno zradili a vymenou tam bude jen dalsi potencionalni zradce, funguje to tak v cele Evrope. V tehle zemi nam toho uz moc nepatri. – V tehle situaci jsme uz byli za Rakouska, spolky nas zachranily a jedno jestli sportovni, kulturni, vzdelavaci atd. Cim obycejnejsi tema spolku, tim nenapadnejsi a lepsi. Zakladejte spolky, I kdyby jste tam meli bejt jen dva a spolek nemel prezit rok, prectete si Snatky z rozumu, jak se v tom tehdy vyzivali.

    Sam bych doplnil ve vsech spolcich mit jako pravidlo primou demokracii – kazdy muze vyvolat volbu vsech clenu na jakekoliv tema. Po deseti letech takoveho fungovani ruznych spolku se zmeni dynamika spolecnosti. – Jestli se neceho vladci boji jako cert krize a nadavaji na to, tak to je presne to, co se musi udelat a ve spolcich vseobecny hlasovani zakazat nemohou.

    • stas napsal:

      jen doplnim, ze ze sdilene myslenky vznika sdilena idea a ta je stavebnim prvkem sdilene obcanske spolecnosti!

  13. Šims. napsal:

    Jsem rovněž k pojmu občanská společnost dost skeptická. Přitom je to samozřejmě takový grunt pro konsensuální vládnutí. Když byl rok 1968 tak mi bylo nějakých 15 let, ale pamatuji si moc dobře na své dospělé okolí. Lidé se o politku a změny těšili, jakoby se všichni probudili ze zlého snu. Myslím si, že se tenkrát začala rodit ta občanská společnost, kterou si pod tímto pojmem představujeme. Pak přišlo vystřízlivění, utažení šroubů, podepisování „slov“, odvolávání svých názorů a další ohýbačky, které udělali s občanské společnosti cár papíru. Lidé řešili existenční záležitosti, začali ohýbat hlavy, jak přicházel vítr. Vytvářeli se vnitřní nepřátelé za kterými stál kdovíkdo, ono mít vždycky pátou kolonu v místě ohniska je dobré pro časy budoucí.
    Lidi měli své chaty, chalupy, kradli co nebylo přišroubované a hodilo se na budování chlívků, ani si moc nezáviděli, protože nebylo vlastně ani moc co. Jedině, že soused si koupil wartburga a já jezdím v trabantu. Po roce 1989 nám začal Havel a spol. vyprávět pohádku o občanské společnosti, jak to máme všechno pevně v rukách, jak máme být občansky stateční a že si můžeme říkat co chceme. Tak jsme si to tedy říkali, chodili jsme do velkých obchoďáků, které rostly jak houby po dešti, začali jsme v TV sledovat ty krásné západní reklamy a USA seriály, začali jsme jezdit krást do ciziny a budovat si tam dobré jméno. Byl to fakt krásný život a hráli a zpívali nám k tom umělci, kteří si v době normalizace mohli upsat pera s podpisy na rozličné anti….stále se hovořilo, jak budujeme občanskou společnost, jakou máme vlastně svobodu a mezitím nám někdo rozkradl všechno co jsme naškudlili při svých mizerných socialistických platech. Vyrostla nám síť neziskovek všelijakého původu a s všelijakými donátory a ty nám zde začaly říkat co si pod pojmem občanská společnost představují. S tím materiálem, který je zde deponován žádnou občanskou společnost nelze vybudovat. Pokrokovost lze vidět na účasti ve volbách, nezájmu lidí se k něčemu vyjádřit natož něco podepsat. Ztratila se tomuto národu nejedna důležitá vlastnost – hrdost a především statečnost. Ony ty obchoďáky s tím „západněpolským“ zbožím udělaly své.
    Poněvadž se věci rády vracejí v kruhu, lze doufat jen v nové obrození. Akorát je tak trochu problém s těmi buditeli, když už dnešní mládež neumí skoro ani číst, rozumět textu a plete si anglická slovíčka s českými. Buditel bude muset přiletět z vesmíru, jen aby to nebyl tunguský bolit nebo něco většího. Píši toto proto, že většinou občanskou společnost probouzí nějaké společné velké neštěstí a to si nikdo nepřejeme.

    • zemedelec napsal:

      Velice dobrý pohled,rozhled i doplnění p.Leo K.
      Jenom snad,jak jsem napsal předtím,lidi nevědí,kam má kráčet společnost.
      Už jsme vyzkoušeli několik cest a pokaždé do dopadlo špatně.Dokonce se uvažovalo,že jsme se měli stát židovským státem a o co některý uvažují zas.

    • Gal napsal:

      V roce 1968 se zadna obcanska spolecnost nerodila. To se jen komuniste rozdelili na dve party a ta, co chtela ke korytum zacala jen hledat, co vycitat tem u koryt, aby zapusobila na populaci, postavila se ji do cela a nahradila tu u koryt. Pro svuj zisk zavlekla narod na cestu, ktera skoncila okupaci a jinak nemohla.
      Populace jim pod poklicku nevidela, netusila, ze to jsou stejny svine a skocila jim na to.
      Druzi zustali u moci 70 a 80 leta, prvni se k ni prodrali po revoluci a ukazali se jako jeste vetsi svine.
      Obcanska spolecnost nejsou Sorosovy neziskovy ostantativne zachranujici svet pro vetsi zisky pana Sorose. To jsou prave mistni spolky na mistni temata s mistnima lidma, co se osobne znaji.
      Jinak jeden z nejstabilnejsich rezimu je ve Svycarsku, kde maji primou demokracii, nizke dane a korupci a vysoke platy. Zaclo to zezdola, ne osvicenym disidentem na balkone.

    • Geordyn napsal:

      Přesně popsáno a vyhodnoceno.

    • Geordyn napsal:

      Souhlas.

    • Sidonius napsal:

      Až na ten názor, že se v roce 1968 rodila nějaká nadějná „občanská společnost“ v pojetí nastíněném autorem, s Vámi v podstatě souhlasím. Bohužel, dnes pokládám za nejpravděpodobnější další vývoj naznačený ve Vaší poslední větě. Totální krach globálních finančních trhů obdobný třeba krachu na burzách v roce 1929 a následné totální zbídačení velkých mas lidí. Mnoho tomu nasvědčuje – přehřáté akciové trhy, horečné tištění peněz, záplava spekulací s virtuálními penězi, nesplatitelné dluhy zemí EU a USA vyjádřené částkou s patnácti nulami (v Kč) atd. Zoufalá snaha nějak tuto hrozbu zažehnat zesiluje hrozbu dalšího děsivého neštěstí – války. Také se tu často zapomíná, že naše zemička nerozhoduje o svém osudu samostatně. Jsme členy EU a NATO a tyto dvě organizace stále pevněji ovládá USA. A to je mistr „majdanů“ tam, kde se vývoj neubírá v souladu se zájmy USA. Poslechněte si kteréhokoliv politika USA, vždy v různém stylu uslyšíte základní memento Američanů – dobré je to, co je dobré pro USA. Ano každé velké neštěstí lidi semkne k sobě, ve většině z nich probudí ty lepší lidské vlastnosti, zmírní malicherné rozpory, v jiných snahu přežít za každou cenu. Ale, když se situace normalizuje, normalizuje se i chování lidí a budeme zase tam, kde jsme byli před tím. Žádnou vládu občanské společnosti to nezplodí. Stalo se to již několikrát. Jsem dost starý, abych si to dobře pamatoval.

  14. stas napsal:

    kdysi přišli věrozvěstove C+M, teď přijde někdo z Východu, kde se budí nové společenství .

    • Antonie napsal:

      Ani z východu ani ze západu už nepřijde nikdo, všichni už tady byli 🙂 Příkladných osobností z minulosti už známe dost, máme se kde poučit. V posledních dnech (Skutky apoštolů 2:17) před druhým příchodem Krista se příkladnými osobnostmi jedni druhým staneme všichni a zachrání nás spolupráce. (Židům 8:10-13)

  15. Vahy napsal:

    Velmi dobrý článek. Rád čtu vaše texty. K článku „ Význam slov“ jsem ve své
    reakci v závěru konstatoval, že si v zásadě dovedu představit demokracii
    funkční a demokratickou. V praxi tomu nevěřím. Stejné pesimistické stanovisko
    mám k občanské společnosti. Představit si ji můžu v podobě, jak ji popisujete.
    Bohužel musím konstatovat, že měřítkem teorie je odjakživa praxe.
    Jaký je stav naší společnosti vystihl ve svém seriálu„APOKALYPSA SÚČASNOSTI
    autor Apokalyptoman letos v květnu. Stejně jako vaše články mě to donutilo
    k zamyšlení a měl jsem pocit naprosté bezmoci a deprese. Tento pocit u mne
    přetrvává dodnes. V článku ze dne 27.5. „Je lepší zapálit svíčku, než proklínat tmu“
    citujete pasáž , kterou napsal zesnulý f filosof Milan Valach. Kdo nečetl, doporučuji.
    Já jsem se tam našel. Patřím do kategorie lidí, kteří ztratili víru, že se může něco
    zlepšit. Sám po citaci filosofa konstatujete, „Ztráta víry a ztráta idejí jsou skutečně
    podstatné příčiny úpadku občanství „ Každý jeden občan si
    může odpovědět z vlastních zkušenosti na to jaký je stav demokracie u nás.
    Jak u nás v praxi funguji základní pilíře demokracie.
    Jak byly postupně salámovou metodou za 25 let osekaná práva občanů.
    Občanská společnost na to nereaguje. Mně osobně to připomíná
    Jako „ hra na demokracii“. Každý jeden den jsme svědky a účastníky
    tohoto dramatu. Pádem Nečasový vlády se před dvěma roky objevilo
    světlo na konci tunelu. Veřejnost čekala, že korupčníci budou po právu
    povoláni k zodpovědnosti. Nejvyšší soud nám ukázal, jak jsme se
    hluboce mýlili. Já jsem nepochopil výklad rozhodnutí a asi nebudu sám.
    Pochopil jsem však, že babička měla pravdu, když říkávala: „ Co je dovoleno
    Bohovi, není povoleno volovi „. Poslední případ osvobození „ hrdinů „
    Z Afghánistánů je z téhož soudku. Nepřijde někomu zvláštní, že causa
    H systému není dosud dořešena. Na druhé straně jediný potrestaný
    má být propuštěn.
    Dohledal jsem na KOSE, že DEMOKRACIE se v diskusi objevila před
    3 roky v červnu 2012. Je tam 275 diskusních příspěvků. Prolistoval
    Jsem diskusi a někteří Kosíři sem chodí dodnes. Trpký úsměv ve mně
    Vyvolal příspěvek Germanica: …Germanicus napsal:
    Červenec 18, 2012 v 20.46 „……. Letmo jsem dnes zahlédl krátce Kalouska
    v televizi, Šelma zahnaná do kouta, vyděšený, strach mu kouká z očí, pohublej
    i. Jó, řeč těla…“ Ano pamatuji si na toto období. Tenkrát kolem sebe kopal
    Jako kobyla v posledním tažení. Tři roky utekly a causa CASA je stále u ledu.
    Lessy byl uklizen do exilu. Zdravím tímto Germanica. Připadá někomu, že
    Tomuto politikovi kouká strach z oči ? Jestli ještě někdo po nocích tráví čas
    sledováním přenosu z parlamentu ví, že ne strach ale nebetyčná drzost,
    arogance a velkopanské vystupování ho charakterizuje. Jako by mu stromy
    rostly do nebe. Moje moudra babička říkávala, že „stromy nikomu nerostou
    do nebe „ V podmínkách demokracie po česku to asi neplatí.
    Ne politici, ale občané jsou zahnání do kouta. Z času na čas tu a tam
    občané vyjí, ale karavana „ demokracie po česku „ kráčí dál.
    Článek má název “ Jak dál ? „. Opravdu neznám a ani netuším “ Tuším
    jedno, že pokud se tomu světová veřejnost nepostaví čekají nás těžké
    časy. Mám obavy,že probíhá realizace dávno přípraveného scenáře,
    kde na konci je přípravena totalita a v případě nutnosti se počíta i s válkou.

    • Gal napsal:

      Ano, tim poslednim kouskem si budte jist, na tezke casy se pripravte. Svetova verejnost je zrovna takova ztracena jako ceska, nema cenu se na ni spolehat. Podivejte se na nemeckou, italskou,spanelskou, portugalskou, reckou, francouzskou, americkou… zmuzou uplny hovno.

      A propo, neni tu demokracie {vlada lidu}, jsme subkolonie Nemecka, ktere je kolonii USA, ktere jsou oligarchie (vlada nekolika malo lidi vlastnicich veliky majetek, kupujicich si politiky, ucitele a media).

      Neco se zmeni, az ti, co mysli televizi na tom budou tak blbe, ze jim realita rozbije jejich viru v media na sracky – a to uz bude doopravdy katastrofa. Televizi verici tupec je vas nejvetsi nepritel.

      • Geordyn napsal:

        O tom jsem přesvědčen už dávno, až na to sprosté slovo. Existuje lejno, výkal.

    • Skogen napsal:

      A co to pojmout jako neustálý proces bez cílového stavu? Inklinování k ideálu (absolutního ideálu nelze dosáhnout, na protikladnosti a interakci protikladů, z něhož vyplývají kompromisy, je přece celá naše realita vystavěna)?

      Čili ideální společnosti nedosáhneme, ale jen proto není třeba o ni přestat usilovat. Ani evoluce to tak nedělá, to by nikam nedošla 🙂 Sám jste to uvedl v alegirii svíčky a tmy, já to znám ve výroku: ƒ„I kdybych věděl, že zítra svět zanikne, ještě dnes bych zasadil jabloň“ Martina Luthera.

      Prakticky je nezbytnou podmínkou svobodně myslící člověk. Ani nemusí být svobodný v jednání, musí být ovšem svobodný uvnitř. A protože formování lidské vůle je také procesem, musí existovat podmínky k jejímu svobodnému, ale zároveň (sebe)kritickému rozvoji. Zde si myslím, že měřítkem poctivého zájmu obce o občanskou společnost je vztah k rodině a formování nového občana. Tam, kde je zájem rodinu kontrolovat a podřizovat jakési vnější vůli, jsou tendence k rozvoji občanské společnosti nepříznivé.

  16. Vojta napsal:

    Z mého hlediska je poměrně velké RIZIKO PŘECENĚNÍ ÚLOHY OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI.

    Zejména v případě, že občanská společnost si přestane uvědomovat svá omezení.
    Neboť, co v naší představě tvoří občanskou společnost ? Skupiny politicky aktivních občanů, kteří ovlivňují chod samosprávného celku obce, kraje státu.

    1. Politicky aktivní skupina zdaleka nemusí reprezentovat většinový názor, i když je o tom sama přesvědčena. Nebo reprezentuje většinový názor jen v části samosprávného celku. Iluze většinového názoru, či přímo zneužití takové skupiny může vést k překračování demokratických pravidel. Náznaky můžeme vidět v případě tzv. pražské kavárny. Katastrofální důsledky takového postupu vidíme například na Ukrajině.

    2. Politicky a veřejně více , či méně aktivní lidé, netvoří reprezentativní názorovou platformy obyvatel společnosti, prostě proto, že některé skupiny obyvatel jsou v nich neaktivní, už proto že se politikou každodenně nezabývají. Vliv má sociální i profesní postavení.

    Vidím problém v tom , že během 40 let socialismu v ČSSR vyprchaly zkušenosti obyvatel ČR s fungováním a principy kapitalismu. Lidé v posledních letech znovu slyšeli na neoliberální recepty, slábne organizovanost v odborech. Lidé v ČR znovu hledají a získávají zkušenosti s fungováním kapitalismu. A média v rukou vládnoucí vrstvy se více či méně snaží zakrýt základní principy fungování, nedostatky systému a jeho selhání a příčiny. Slovo společenská třída je sprostý slovem, ačkoli existence společenských tříd(vrstev), jejichž zájmy jsou určeny jejich sociálním postavení je prostě logickým faktem.

    Z mého hlediska může dojít ke změně, pouze v případě, že většina si uvědomí svoje zájmy, vytvoří si politicky aktivní organizované zastoupení a postaví se za ně.

    Je možné, že k podobnému vývoji dochází pod ekonomickým tlakem v Řecku, či Španělsku.

    • Leo K napsal:

      Občanská společnost a pražská kavárna – tedy to je faul. To je podpásovka nejtěžšího ražení. Pražská kavárna je úplně jiný jev.To jsou lidé, kteří jsou přesvědčeni o svém nedocenění, o své nepostradatelnosti a příslušnosti k tak zvané střední třídě. Psal jsem o nich v minulém článku. Ztrácejí své postavení nadřazené menšiny, setkávající se kolem společného stolu v hostinci, kde mohl sedět jen pan doktor, lékárník, notář, profesor z místního gymnázia a jim rovní. Komikou nechtěného jsou z velké většiny placeni ze státního rozpočtu. Nejsou politicky aktivní nemajíce program. Jejich postoje však násobí korporátní media, kterým šíření defétismu vyhovuje.
      S druhým odstavcem podmíněně souhlasím. Ano, lidé mění své hodnoty, své přesvědčení pod tlakem okolností. Ale právě proto jsem psal, že bych raději viděl přesvědčovací – obecně výchovné působení aktivistů než revoluci. Tu totiž nikdo neuřídí. Zcela zákonitě revoluce požírá svoje vlastní děti. Ten společenský tlak může mít i jiné formy než Syriza nebo Podemos. A také se bojím, že nějací moji potomci budou – řečeno slovy Karla Kryla – „rýt držkou v zemi“

  17. Jan Čermák napsal:

    Mne takováhle diskuse naplňuje smutkem. Negativismus z ní přímo čiší. Klíčem je sám pojem občanská společnost. Občan je pojem zprofanovaný, pro Šafaříka je to jen potomek otroka, ale dejme si tam místo občan člověk. A jsme doma. Jde stále o to samé. Nedopust aby se zlo prosadilo skrze tebe. Dva lidi se neshodnou. Ale můžou zůstat manželé. Přátelé. A společnost je jasný odkaz na neoliberalismus. Moderní doba skutečně směřuje k totálnímu individualismu, k odmítnutí existence společnosti jako takové. Ale všeho dočasu. Člověk je homo socialis. A leccos ukazuje, že tímto směrem půjdeme. Máme tady úspěšné hnutí proti TTIP, občanské, máme tady tisíce spolků a nejlepší ZUŠ na světě a v nich tisíce lidí se „o něco snaží“. Jak píše skogen, je to nikdy nekončící proces, a všem zoufavším si musím poukázat na předky, třeba toho Husa, nebo Komenského, bylo hůř. Je to idiotské mediální klišé, ale taky realita:nikdy nebylo tak dobře jako nyní.
    Nu a zásadní omyl je volit „svobodné“, totální individualismus vede do totálních pekel…problem je v tom, že ony zatracené korporace jsou nadnárodní, celoplanetární a my nemáme funkční demokratické celoplanetární struktury. Tam musíme směřovat.
    A uvědomit si, že i ti zákeřní manageři jsou jen lidi, a nezřídka se jako lidi chovají.
    Shrnu to. Pan Leo má recht, jen to na mne vidí moc černě. Pravdu měl Havel ne Klaus. Učit se musíme na západě. I principielně sobecký kapitalismus jde učesat do žitelné podoby.
    P.S. Pane Tato tak já tedy tu svou odpověď Vidlákovi pošlu.

    • Pepa Sláma napsal:

      Moderní doba nesměřuje k individualismu. To si jen namlouvají ti, kteří považují tzv. Západ za pupek světa. Ve skutečnosti moderní doba ověřuje úspěšnost společností založených na kooperaci a na altruismu. Stačí se podívat na úspěšnost na jedné straně skandinávských zemí, na druhé straně zemí Dálného Východu.
      Není pravda, že nikdy nebylo u nás tak dobře, jako nyní. To je sytý hladovému nevěří! Stačí si zjistit, kolik rodin nejede na žádnou dovolenou, protože na ni nemají peníze. Kolik děti nejede na školní lyžařský kurs, protože na něj rodiče nemají peníze. Kolik dětí nechodí do školní jídelny na obědy, protože na to jejich rodiče nemají.
      Stačí si i zjistit, kolik drobných podnikatelů je nad propastí jen proto, že Kalouskovy škrformy vyhnaly disponibilní prostředky z kapes nízko- a středněpříjmových skupin.
      Pokud se chceme vyhnout revoluci, která ovšem nemusí být tak daleko, jak by s mohlo na první pohled zdát, je asi skutečně jediným možným řešením aktivizace občanské společnosti, a to na široké frontě. Za nejdůležitější považuji vzdělávání. Takto to udělali naši předci, kteří z národa kočích a služek vytvořili moderní, vzdělaný národ.
      Bohužel, vlastní vinou jsme se propadli zase na tu úroveň národa, kterému ve vlastní zemi už skoro nic nepatří a jehož vzdělanost upadá. Je ale jen na nás, abychom to změnili.
      A patří dík Vlkovi, že se o to zasahuje právě svým blogem, který přináší necenzurované myšlenky a informace.
      Rád bych upozornil na zajímavou myšlenku, kterou napsal tuším NavajaMM, a to, že bychom se měli snažit k cenzurovaným informacím vždy poskytnout alternativní pohled, jinak řečeno upozornit na manipulace a lži mainstreamu.

    • Skogen napsal:

      Pane Čermáku, zdravím Vás. Kdyby se Vám chtělo, moc by mě zajímalo, jak to „učení se od západu“ pojímáte.

      Nechci Vás chytat za slovíčka ani se točit na detailech, jen v principu.

      – Rozvíjí se podle Vás západ stále k demokracii, tedy vy smyslu ideje, ne geograficky?

      – Pokud ano, v čem vidíte nyní hlavní problém toho rozvoje, respektive v čem zatím nedosahuje kýžené kvality?

      – Pokud ne, kde leží bod, kde občanská společnost už dosahuje svého maxima a daří se nám setrvávat na jeho kvalitě?

      No a v posledku, zda máte za to, že kapitalismus je schopen kultivovat sám sebe, anebo k tomu potřebuje svůj protipól…

      Jestliže říkám „nás“, hovořím z hlediska ne češství, ale kultury západu. Pokud by se Vám chtělo, skutečně by mne to zajímalo.

      • Jan Čermák napsal:

        Dobrý den, i já Vás zdravím. Nejsem žádný odporník, měl bych asi ubrat…smajlík
        myslel jsem to tak, že bychom se my Češi měli na západě učit.Slušnosti, kultivovanosti, občanství… mají větší zkušenosti a učíme se od nich po staletí. Učený z nebe nespadl. jsou na tom zcela nepochybně líp, viz Blisty. Je fakt, že USA demokracie je karikatura, deficit říkají, dvě stejné strany to je výsměch. Je fakt, že národní vlády se kapitálu klaní a parlamenty se prostě koupí tak co…v tomle směru se určitě kvalita demokracie zhoršuje. Nějak se vytratil esprit, idealismus, ideál, víra, naděje – my a první republika…ale má to různé roviny.Taky tu, že si minulost značně idealizujeme. Mám doma Dějiny Anglie od Mauroase, oni mají strašně silnou tradici demokracie na lokální úrovni. Umí si vládnout. Dosáhnout shody a tu pak respektovat, úctu k právu, úctu k druhému, to je přesně náš opak. My se stále navzájem soudíme a sváříme a všichni jsme nejchytřejší…a nenávidíme a nikam to nevede. To z hlediska Češství.
        No a kapitalismus a demokracie jsou v mnohém proti sobě. Řekl bych. Jsem velmi zvědav kdo to vyhraje. Kapitalismus zdá se vyhrál, pozřel celý svět, ale flintu do žita bych neházel, demokracie vystrkuje růžky na nečekaných místech. My se konce toho střetu nedočkáme, to spíš konce světa….
        Kýžené kvality? Pravdu má skogen,smajlík, je to proces. Lidi nebudou spokojení nikdy. Je to dobře, ale někdy se to nedá vydržet. Smajlík.
        Západ není pupek. Ale kdo je? Není to o pupku, na západě myšlenky, třeba demokracie, historicky vznikly. Je velmi zajímavé jak se s tím jiné kultury vyrovnávají. Já bych řekl, že z tohodle hlediska je demokracie na vzestupu. Všichni ji chtějí. Jen nikdo neví, co to je. :/

        • Pepa Sláma napsal:

          Dovolím si jen malou korekci. Myšlenka demokracie nevznikla na Západě, nýbrž na Východě, přesněji v Řecku, které je, jako země s převažujícím ortodoxním křesťanstvím považováno za Východ. O čemž svědčí i samotné slovo demokracie, které vzniklo ze složeniny řeckých slov demos (lid) a kratos (moc).

          • Jan Čermák napsal:

            Pane Slámo, takováto diskuse nemá smysl. To Řecko o kterém mluvím křesťanství neznalo. Současné Řecko je členem EU a pro nás bylo 40 let západ…takhle se můžem chytat za slovo do nekonečna, nedostanem se nikam. Viz výše, že se máme nejlépe , to je prosím statistika OSN,. nijak se to netýká Vás, mne, Česka, Kalouska….když ta myšlenka vznikla „lezli jsme po stromech“, přesto jsme jejich dědicové my. Nikolivěk pravoslavný východ, ten je pěkně prosím s demokracií v křížku. Ideově i fakticky. Bohužel pro něj…

        • Skogen napsal:

          Děkuji za odpověď. Budeme se na tom zkrátka snažit pracovat 🙂

        • Antonie napsal:

          V čem je politika západu dnes morálnější a lepší? Vzájemně bychom se mohli obohacovat a učit, pokud jde o historii. Ale západní pokusy o demokracii, navzdory jejich silné tradici, respektu a úctě k právu, úctě k druhému, pane Čermáku, neúspěšně skončily kapitalismem, který v počtu lidských obětí předčil politické procesy v éře stalinismu a nezůstává v ničem pozadu za fašismem.
          Morálka dnes už je zdevastovaná všude stejně, nejsme o nic horší ani lepší. Kriminalita zanedbaných dětí, střelba ve školách a další násilí se nešíří od nás směrem na západ, ale ze západu k nám. Není to vynálezem postkomunistických zemí, tady byla kriminalita pod kontrolou, tuto násilnou zvrhlost bezvýchodného života zoufalců k nám zavlekl krach nemorálního západu.

          • Laco G. mlynář napsal:

            Pan Čermák také napsal:
            Je to idiotské mediální klišé, ale taky realita:nikdy nebylo tak dobře jako nyní.

            Na stále opakovaný blud je nutné stále opakovat pravdou. Je-li dluh vlády cca 1,7 bilionu Kč a roční státní rozpočet cca 1,2 bilionu znamená to, že všechno to Čermácké „nikdy nebylo tak dobře jako nyní“, je jen na dluh, který budou splácet a nikdy nesplatí příští generace. Pokud bychom pane Čermáku naráz zaplatili všechen ten dluh, prý jste ze zdravotnictví, rok a čtvrt nedostanete ani korunu výplaty, ani korunu ani na acylpirin. A to by bylo jen to nejméně hrozné, co by před pádem té dobroty, jako nikdy před tím, do éry lovců mamutů nastalo. A to píšu jen o dluhu vlády, ne zastupitelstev, ne soukromých subjektů

            Svatá prostoto, nikdy jsme se tak neměli!

    • Leo K napsal:

      Ano. Člověk je homo socialis – vypjatý individualismus je lež. Thatcherová a po ní jako opakující oslík Klaus řekli, že nic jako společnost neexistuje. Že jde vždy jenom o individuální muže, ženy a rodiny a projev jejich individuální vůle. Tím na nás tito „politici“ ušili boudu, že dějiny světa řídili jenom individuální osoby. Že tedy Hitler…To jsem slyšel po válce v německých rodinách, když dostaly výnos o odsunu …das war doch der Hitler..Za všechno mohl Hitler. V NSDAP přece musel být každý…A jak se vlastně Hitler dostal k moci? Také sám, jenom svým přičiněním, za své peníze?
      Je to nesmysl, že většího nemůže být a mě je trapně, když to tady vysvětluji. I ten největší boháč, lhostejno jestli David Rotschild nebo George Soros, potřebuje společnost. A potřebuje společnost jako organismus mluvící jedním hlasem. Bez ní ztrácí život smysl. Ano – pravdu mě Havel i když se nevyvaroval chyb. Chybou v tomto konkrétním případě bylo, že předpokládal spontánní vznik takové společnosti a nedomyslel otázky standardu. Standard výborně ovládal Václav Klaus. Ale ten šel úplně jinou cestou a tak na Havlem opominuté otázky nedošlo. Je spontánní kypění v občanské společnosti samo o sobě dobré? Proč by občanská společnost měla eo ipso plodit toleranci, radost z radosti druhých, soudržnost a solidaritu? Není třeba nacionální vychloubání, popř. vyhrožování též spontánním projevem činorodosti občanů?

  18. Antonie napsal:

    Že ale je „nebezpečné, když do politiky vstupují podnikatelé, jejichž heslem je, že politické strany mají být řízeny jako podniky a má se v nich makat!“ odporuje výše uvedenému volání po „nejdůležitějším právu aby můj hlas byl slyšen!“ a je další ukázkou toho, že nutnost slyšení každého hlasu v konkurenci rozdílných názorů jednotlivých politických stran narazí na problém, že totiž jeden od druhého vyžaduje respektovat pouze hlasy v mezích toho jeho myšlení.
    Levice považuje za spravedlivou větší rovnost ve společnosti, přesněji stejnost, pravice větší nerovnost, přesněji rozdílnost. S tímto základním sporem pak v různých dobách souvisely a souvisejí i jiné politické rozpory, všechno v demokratické politice musí být buď levicové, nebo pravicové, protože nic nemůže být levicové a pravicové zároveň.
    A jenom sobectví člověku brání pochopit, že nezbytnou skutečností v pravdě je stejnost i rozdílnost. Stejnost, pokud jde o morální povinnosti a svobodu rozdílnosti ve všem ostatním.
    Vítězství jedné strany znamená omezování svobody, nesmiřitelnou porážku a nekonečný boj strany druhé. A to jak v životě veřejném tak i soukromém. Soupeření pravice a levice je marným bojem, který nedokáže pojmout lidstvo v celé jeho plnosti. Demokratická politika, založená na konkurenci kontrastních názorů znamená spory mezi skupinami občanů, jedni prosazují sebe proti druhým, smyslem voleb je rozdělit společnost na menšinu a většinu.
    Kdo trvá na nutném vítězství a vládě jen levice či jen pravice, může si zkusit tu nepotřebnou ruku useknout, a pochopí, že jedna bez druhé je neschopná. Jako pravá a levá ruka není stejně šikovná a stejně silná, tak nemáme a nikdy nemůžeme mít všichni stejné schopnosti, člověk člověku rovný není a být nemůže.
    Nezbytně nutné a pro vývoj přínosné je prosadit právo a svobodu myšlenek a názorů naprosto VŠECH. Každý názor, každé přesvědčení vpravo, vlevo, v každé ideologii a v každém náboženství i v každé církvi, má nárok na existenci pokud neomezuje druhého. A každý kdo prosazuje jednotu na základu jen své vlastní pravdy, v politice i v náboženství, omezuje druhého. Zloduši i spravedliví existují mezi lidmi pravice, levice a náboženství všech. Ale omezovat je možné a nutné jen toho, kdo lže, krade a zabíjí. Kdo nelže, nekrade a nezabíjí, ten má právo myslet a dělat svobodně úplně všechno, co chce.
    Na politickém vládnoucím uspořádání by až tak nezáleželo, každý z těch minulých a současných, které známe, by byl únosný, kdyby člověk obecně, tedy lidstvo, uznávalo zákonem dané základní morální hodnoty o tom, co dělá člověka člověkem. Systém je spravedlivý podle toho jaký je člověk a křivý člověk pokřiví a zneužije ke svému prospěchu každý vládnoucí systém. A z beznadějné zkušenosti že petice a demonstrace nic neřeší, jsou marným plýtváním času a sil pramení nezájem a rezignace občanů na věci veřejné.
    Kde je nejednota a hněv, tam není mír. Soupeření je zdravé v podnikání, ve sportu, v umění, ne však v politice ani v mezilidských vztazích. „Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát.“
    Kapitalismus, to dítě demokracie, je nenapravitelné monstrum, devastuje všechno, a kdyby jenom devastovalo, ono i beztrestně vraždí, tento systém už není životaschopný, protože každý si pod ním představuje a vymýšlí něco jiného, a už nám ten demokraticko-kapitalistický chaos přerostl přes hlavu, ten už nemá šanci probrat se k životu, je to svobodný otevřený prostor a příležitost pro krvelačné dravé šelmy.
    Od dob Francouzské revoluce neexistuje jednoznačný výklad pojmů politicko-demokratických a příčinou toho se v nich pohybuje a bude pohybovat každý pod rouškou svobody jen ke svému prospěchu, jako vždy, každou počáteční čistotu úmyslů zahubilo lidské sobectví a nenasytnost a příčinou toho, jako se už od potopy v dějinách lidstva opakovaly přírodní a válečné katastrofy, tak tento čas se opět přiblížil.
    Současný kapitalismus je výsledek demokracie a rovná se fašismu. Je nutné o tom ještě mluvit pořád dokola? Nutné bylo už na počátku Ukrajiny odsoudit vrahy, ale my se podle jejich scénáře jen hádáme a čekáme, až nás fašisté zlikvidují. Oni na to mají, ale nejde to najednou, jsou však shovívaví a než dojde k likvidaci nás, těch, co kritizujeme, tak si zatím můžeme pořád ještě povídat. Třeba o tajné dohodě TIPP. A můžeme podepisovat ty petice a můžeme kritizovat, někdo do hloubky, někdo jen okrajově, než se to uzákoní. A až se to uzákoní, pak nás budou snadněji likvidovat a obchodovat. Třeba, i s našimi orgány na záchranu jejich životů.
    A jenom hříčkou slov je, že demokracie není fašismus. Zvrhlejší totiž než fašismus je v tom, že zákeřně skrývá fašistické praktiky za svobodou slova a svobodou podnikání. A praktiky fašistické vůdčí ideologie se odehrávají i v demokracii, ale lstivě nepřímo. Ve fašistickém režimu je svoboda slova omezená, v demokracii neomezeně zmanipulovaná. Ve fašismu zákonná opatření – to jest opatření neprodiskutovaná s opozicí, v demokracii prodiskutovaná a prosazená zákonem džungle. Fašismus-vedení státu silnou osobností: duce, gaudilo, führer, vůdce – demokracie-vedení státu bankéři a nadnárodní korporace. Fašismus obecně charakterizuje pořádek – zajišťují ho zvláštní pořádkové služby- v demokracii zajišťují pořádek lichváři, exekutoři a pomáhá jim policie, případně armáda. Pravda, demokracie je poněkud milosrdnější, fašisté posílali lidi do plynu, exekutoři je posílají jen na ulici. A nezbývá, než doplnit citátem o demokracii: Strašné je, když jeden člověk drtí stádo ale horší, když stádo drtí člověka. V současné době už mezi demokracií, kapitalismem a fašismem naprostá rovnost, pokud jde o krutost. Každý si ty pojmy vysvětluje po svém a mně je blízký názor F. Peroutky, že fašistou je každý, kdo krutě zachází s člověkem.
    Máme dvě možnosti na vybranou. Bezmocně čekat zavření v kleci na povolávací rozkazy, až se jim zlíbí pro jejich zájmy udělat si z nás živé štíty, anebo pokojně ve vítězných volbách na základu morálních pravidel vzít kormidlo do svých rukou a změnit směr od smrti k životu.
    K tomu není nutná žádná hlučná demonstrace ani devastovaná náměstí, stačilo by setkání představitelů všech iniciativ, všech lidí dobré vůle nejlépe zleva i zprava k vypracování srozumitelné jednotné strategie a pak už jenom všemi dostupnými prostředky až do voleb ji dávat na vědomí lidem všem a zdravý rozum zvítězí. Když to neuděláme my, podle morálních a kulturních pravidel našich, udělají to za nás v dohledné době běženci a přistěhovalci podle pravidel jejich a Evropa zanikne.
    Sjednotit lidi různých názorů a zabránit zločinnému fašizování světa je nutné na základu ústavou daných společných morálních hodnot, těch základních, společných lidem všem, podle kterých je nutné změnit zákony. Až zákonodárci všech zemí a nadnárodních mocností budou rozhodovat podle jednotného etického kodexu životem proti smrti, tedy proti lži, krádeži a násilí, pak bude jejich spravedlivé rozhodování k prospěchu lidem všem. Bez spravedlnosti není žádná svoboda ale je to co je a bude mnohem hůř, jestli se nesjednotíme včas ke spolupráci.
    Svobodně lidsky důstojně žít, tvořit a milovat, to je svatým právem lidí všech, bez ohledu na barvu pleti či příslušnost k jakékoliv ideologii politické anebo náboženské. Ale podmínkou k tomu je, aby si každý člověk na svém místě plnil své povinnosti. Své povinnosti bez zneužívání a obohacování sebe na účet druhých si musí plnit každý. Nejprve povinnosti a od těch se pak odvíjejí práva. A ty povinnosti je třeba jasně pojmenovat a ústavou stanovit. Když to neuděláme, nebude pořádek, nebude mír.
    Místo toho co má kdo na hlavě až si všichni uklidíme každý ve své hlavě, tak budeme normálně žít a nebudeme my nikoho a nebude nás nikdo omezovat a šikanovat.
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/181325-arabky-nesundaly-zavoj-a-letely-z-parize-obratem-zpatky-domu/
    Arabky nesundaly závoj – a letěly z Paříže obratem zpátky domů
    Nechápu, jak se mne může dotýkat hadr na cizí hlavě. Jako by bylo nelogické někomu ten hadr přikazovat, stejně tak nesmyslné je ho zakazovat. Pokud člověk neubližuje druhému, má mít svobodu ve všem, a právo dělat a říkat úplně všechno co umí a navléknout na sebe úplně všechno co se mu líbí a co chce.
    „Moudrost, dušení velikost, vysoká a přísná mravnost, ano, to všechno je pravda, ale bylo v něm nad to něco vzácnějšího, … něco neskonale prostého, byla to taková samozřejmá ryzost, neporušitelná vnitřní čistota a bezděčná, skoro plachá lidská důstojnost, byl to boží člověk. Krajně pravdivý, ale bez netolerance, opravdový, ale bez pedanterie a plný lásky. … Někdy byl jako veliký chrám a jindy jako selská kaplička v polích, ale vždycky v něm sídlil Bůh. Veliké tajemství Masarykovy vnitřní krásy a velikosti byla jeho zbožnost. Nebojoval za víru, nýbrž přijal poslání lidštější, bojoval, protože věřil, hledal pravdu, protože věřil, konal skutky lidské a dějinné, protože byl naplněn vírou. V tom byla jeho hrozná pevnost, jeho démantová neporušitelnost, skrze svou zbožnost věřil v člověka, miloval člověka, odpouštěl mu, ctil jeho důstojnost a uznával jeho svobodu. Pravda, demokracie, humanita, všechno co hledal, bylo u něho strašně hluboko zakotveno ve zbožné posvěcující víře, ale i sám jeho život, vztah k lidem, práce i denní zájmy, vše bylo jako uloženo v rozměrech věčnosti a nesmírnosti. Pak mu takto zakotvenému pranic nevadilo být věcný a střízlivý, chladně praktický nebo až dobrodružný ve své činné vůli. Někdy se jako filozof snažil zdůvodnit svou víru, ale ve skutečnosti víra zdůvodňovala jeho. Nikdy nezapomeňme, že v základech našeho státu, pokud jej budoval Masaryk, … je Bůh.“ (Karel Čapek)

    • NavajaMM napsal:

      Pekne ste to napísali, Antonie.

    • Leo K napsal:

      Nebezpečí je, když do politiky vstupují podnikatelé, jejichž heslem je, že politické strany mají být řízeny jako podniky a má se v nich makat!“ Podle mého mínění to neodporuje výše uvedenému volání po „nejdůležitějším právu aby můj hlas byl slyšen!“ Proč? protože Babiš nepředstavuje jenom osobu jménem Andrej Babiš, ale podnik Agrofert zaměstnávající 28000 lidí To je síla Babiše. Vedle toho daní v ČR cca 600 milionů Kč, což je asi půl promile státního rozpočtu (to sem píšu pro takové ty koumáky typu jezevec, kteří říkají jak nás ti bohatí živí). Proto se nemá míchat byznys s politikou, protože to politické rozhodování je ovlivněno sílou byznysu. Levice a pravice – já se přikláním k názoru, že globalizací ztratily oba pojmy na významu – vyprázdnily se. To, co představuje směr, který se hlásí k tradici evropské levice, nejsou totiž životaschopné ideje. Já – za svou osobu – bych o levici či pravici snad ani neuvažoval. Další je stejnost a rozdílnost. No ano, stejnost je vždy nebezpečná. Vždyť se to odráží i ve slovesu „zglajchšaltování“, tak oblíbeném v dnešním politickém diskursu. Krví demokracie je rozdílnost – opak je totalitou. Kapitalismus není fašismus. Kapitalismus je ekonomický systém, kterému se daří v různých zřízeních. Proto byl schopen globalizace. Protesty, demonstrace, ale i to pitomé petiční právo má svou cenu. Kdyby ji nemělo, tak je tady pořád ještě dětská práce, šestnáctihodinové šichty u strojů, nebylo by tady zdravotnictví atd, atd. Kdo nevidí, musí být slepý. Je ale bohužel pravdou, že to, za co bojovali naši předkové a zaplatili leckdy i životem, tak se toho , co tak těžce vydobyli náramně lehce vzdáváme…stačilo by setkání představitelů všech iniciativ, všech lidí dobré vůle nejlépe zleva i zprava k vypracování srozumitelné jednotné strategie a pak už jenom všemi dostupnými prostředky až do voleb ji dávat na vědomí lidem všem a zdravý rozum zvítězí. A čemu jinému má sloužit tenhle článek?

      • Antonie napsal:

        Stejnost je vždy nebezpečná?
        Ano, souhlasím, morální stejnost, která je jedinou podmínkou k zachování života, je velice nebezpečná, ale jen pro lidi nečestné, pro zločince všeho druhu, pro všechny lháře, zloděje a vrahy, malé i velké. Proto jsem napsala, že nezbytnou skutečností v pravdě je stejnost i rozdílnost. Stejnost, pokud jde o morální povinnosti a svoboda rozdílnosti ve všem ostatním.

        A protesty, demonstrace, petiční právo, ano, to je nám dovoleno, zatím co vládnoucí představitelé nám veřejně, bez zábran, neomezeně předvádějí zločinnost ve velkém.

        Jak napsal Jung: Demokracie je svrchovaně psychologické zařízení, které počítá s lidskou přirozeností a uvnitř svých vlastních národních hranic ponechává volný prostor pro nutnost konfliktu, proto je v ní stav dokonalého míru nemyslitelný. Ve Švýcarsku vybudovali demokracii, v jejímž rámci se mohou jejich válečnické instinkty vybít formou domácích šarvátek politického života. Hašteří se vzájemně v mezích zákona a ústavy a přiklánějí se k mínění, že demokracie je chronický stav zmírněné občanské války. Ani zdaleka tam není mír. Naopak, nenávidí jeden druhého a bojují mezi sebou, protože se jim podařilo obrátit válku dovnitř. Mírové počínání navenek slouží jen k tomu, aby své domácí hašteření drželi pěkně daleko od cizích vetřelců.

      • Jabba napsal:

        To s tou šestnáctihodinovou prací u strojů, popřípadě dětskou prací myslíte naprosto vážně v situaci, kdy půl milionu lidí není schopných najít nějakého vhodného vykořisťovatele byť na čtyřhodinový úvazek?

        Správně píšete, že v prostředí globalizace se vyprázdnil pojem levice a pravice. Klidně si s kapitálem bojujte, vítězství je zaručeno. On totiž ten kapitál s Vámi bojovat nebude, on půjde tam, kde o něj budou stát = tam, kde ten kapitál bude mít vyší výnosy, a stabilnější a bezpečnější prostředí. Vyřváváním po ulicích a bojem proti kapitálu sociálního státu nedocílíte. Stát, který má více než 25 procent občanů v produktivním věku nezaměstnaných a nezaměstnatelných sociální být nemůže, a demokracie tam moc fungovat nebude. V jižní Evropě se bojuje proti kapitálu více než dost, a nevšiml jsem si, že by to mělo nějakoý pozitivní efekt.

        Což takhle zkusit skandinávský model – každá z těchto zemí, ač má skromný počet obyvatel dala světu množství významných světových korporací, které produkuují sofistikované a žádané výrobky. Tohle prostředí zpětnou vazbou vyvolá velkou poptávku po kvalifikované pracovní síle, a tím pádem i nízkou zaměstnanost, a vysoké příjmy z práce. Tu potom můžete i více zdanit.

        Laco správně píše, že podmínkou pro tu občanskou nadstavbu je ekonomická základna – a já s ním vyjímečně souhlasím.

        Jinými slovy, postavení zaměstnace bude silné tehdy, pokud bude kapitálu důstojným partnerem, a bude po tomto poptávka. To znamená, že bude kvalitní pracovní silou, řečeno jazykem spotřebitele, bude pracovní silou ZNAČKOVOU, nebo ještě lépe, bude pracovní silou PRÉMIOVOU. Ještě lépe bude, pokud bude občan nejenom velmi kvalitní značkovou pracovní silou, ale také zároveň kapitálovým participantem – takhle přesně to funguje například v té Skandinávii, popřípadě v německy mluvících zemích.

        • Laco G. mlynář napsal:

          Jabbo, ve Skandinávii zjednodušeně cosi funguje proto, že v Norsku nevědí co s hromadou petrodolarů a ve Švédsku nevědí už alepon 150 let co jsou to výdaje na válku. Finsko se s nimi veze a ještě donedávna si vesele žilo z privilegovaného obchodem se SSSR, resp. Ruskem. Takže zase a opět, neny peniz, neny láska.

          • Jabba napsal:

            To Dánsko jste raději vynechal, a přibral Finsko, které některé zdroje ke Skandinávii neřadí. Holt nezapadá to do ideologie. že. Mimochodem, na hromadě petrodolarů sedí i jiné země, třeba namátkou Nigerie, Venezuela, Angola, Rusko, Saudská Arábie a další, a já nemám pocit, že by tam cosi podobného, co je v tom Norsku fungovalo. Takže těmi petrodolary to nebude, jakkoli připouštím, že oč je bohatší Norsko oproti Švédsku či Dánsku, tak to je vliv petrodolarů.

        • Leo K napsal:

          Dopouštíte se mylného pohledu na minulost dnešním prizmatem. Ano, měli bychom tu dětskou práci jako např. dnes v Bangladeši. Postavení zaměstnance bude jenom tehdy důstojné, bude-li poptávka práce v rovnováze s nabídkou. Proto jsem mírný fanda bezpodmínečného základního přijmu – jak byste snadno zjistil na mých stránkách. Kapitál už je dávno globální a jestli považujete boj za prohloubení demokracie za vyřvávání na ulicích, pak mi není jasné proč čtete – řekněme dost nepohodlný text. Ten tón vašeho příspěvku je zajímavý, zkuste rozvést vaší teorii značkového zaměstnance v německy mluvících zemích. Ve Skandinávii jsem nebyl, ale vaše německé zkušenosti by mě docela zajímaly. A také sdělte na Kose o jakém to státě mluvíte s 25 % nezaměstnaných. Mluvíte o Ukrajině?

          • Laco G. mlynář napsal:

            25% nezaměstnaných ve věku do 30ti let má jistě Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko.

          • Leo K napsal:

            To je ohromné – vybrat jednu speciální vrstvu, která je ještě částečně ve školním vzdělávacím procesu a prezentovat ji jako katastrofickou. Právě tak bylo možné tvrdit že nezaměstnanost dětí do tří let se příliš neodchyluje od sta procent!

          • Jabba napsal:

            Leo K

            Na požádání rozvinu tu teorii značkového německého zaměstnace. Sledujte prosím tok mých myšlenek.

            Vezmu dva výrobky – značkový ryze německý, a neznačkový, ryze český. To slovo ryze znamená, že bude nejenom vyroben německým či českým dělníkem, ale také vymyšlen relevantními inženýry, vyroben na relevantních strojích, které zase vymyslel nekdo ryze relevantní z dané země.

            Takže abychom vyšli vstříc Lacovi, tak vezmeme ryze český národní podnik Meva, který se nachází v lokalitě, kde tento žije – ten to, co popíši potvrdí – a vezmeme dva výrobky, jeden ryze český, vyrobený českým dělníkem na českých strojích, vymyšlen českými inženýry a který byl nebo je vlastněn Čechy – aby nedošlo k nedorozumění, budu jmenovat výrobek, který pochází z období, které Laco označuje jako blahobytné, tedy období, kdy byl podnik MEVa národním podnikem vlastněným lidem. Ten výrobek je větruvzdorná petrolejivá svítilna, jistě máte představu, co to je. Takovéto složité, plechové, pocínované, popřípadě lakované. V krámě jej pokud budete mít kliku, koupíte asi za 130 korun.

            A nyní vezmu obdobně pracný výrobek, vyrobený přibližně na stejných technologiích, z obdobného materiálu, obdobně náročný na množství materiálu, a energií, a zhruba stejně pracný, ale značkový. Je to zpětné zrcádko na Mercedes. To nejlevnější koupíte tak odhadem od 5000 nahoru. Takže jako vysvětlíte, že za přibližně stejné množství práce a stejný materiálový vstup, je zákazník ochoten zaplatit za práci německého dělníka zákazník minimálně 30 krát, ale spíše vícekrát tolik, ale mzda německého dělníka není vyšší 30 krát, ale maximálně 5 krát? Není tedy čirou náhodou dokonce ta míra vykořisťování, tedy nevyplacená nadhodnota u německého dělníka vyšší?

            Jak sám vidíte, tak vysvětlení je pouze to, že německý zaměstnanec dělá značkovou práci, a český neznačkovou.

            A dotaz nakonec: Zkuste mne méně chápavému vysvětlit, jak s pomocí základního příjmu docílíte stavu, že se vyrovná poptávka po pracovní síle s nabídkou – tedy hlavně to, jak chcete docílit toho, aby v tomto prostředí vůbec někdo někoho chtěl zaměstnávat, a na druhé straně se nechat zaměstnávat, a to vše v situaci, kdy dominantní zdroj veřejných příjmů pochází ze zdanění a odvodů pracovní síly, popřípadě ze zdanění spotřeby.

          • Jabba napsal:

            Leo K

            Pan Mlynář napsal v zásadě správnou odpověď, co se týče těch zemí. Akorát, že v případě španělska, Řecka či Portugalska je nezaměstnanost mladých do 30 let spíše přes 50 procent, a nezaměstnanost podle Eurostatu je opravdu přes 25 procent. Je zajímavé, nebo spíše symptomatické, že jde o země s vysokou právní ochranou zaměstnace.

          • Jabba napsal:

            Nemám problém s Vaší myšlenkou základního nepodmíněného příjmu. Pouze mám jednu podmínku: Zdroj financování tohoto nesmí pocházet ze zdanění a zodvodování pracovní síly, ani ze zdanění spotřeby.

            Zkuste najít nějaký bezpracný zdroj, třeba nějaké ohromné ropné pole, přesně ohraničené, s vysokým ložiskovým tlakem (a tedy snadnou těžbou), kde s minimem kapitálových a pracovních vstupů bude vysoký výnos.

      • jezevec napsal:

        hahaha, prej babiš, který tady (prý) daní 600 mega – přitom požere si 14 miliard na dotacích – jo tak TEN nás teda opravdu živí ….. možná vás, páne leoK, ale nás jezevce teda babiš určitě neživí.

        • Laco G. mlynář napsal:

          Malí Jezevci mohou taky dostávat dotace, na ty je právní nárok. A rozhodně i malý Jezevec má víc solventních zákazníků, když Babiš vyplácí mzdy 25.000 zaměstnancům.

          • Jabba napsal:

            25 000 je průměrná mzda v téhle zemi.

            On každý Babišův zaměstnanec ale těch 25 000 také nemá, já s kolegou jsme třeba měli na detašovaném pracovišti oba přes 40 000, a na druhou stranu, drtivá většina Babišových zaměstnaců těch 25 000 Kč hrubého nemá. Dá se říci, že platy u Babiše v relevantních profesích nevybočují z místně obvyklých mezd v dané lokalitě.

        • Leo K napsal:

          Ale ne. To jsem citoval Vás!…jezevec napsal:
          Květen 29, 2015 v 13.55
          paní říhová – naši bohatí nesobecky živí několik milionů důchodců, nezaměstnaných, nezaměstnatelných, nemocných, nepřizpůsobivých, a vězněných.
          připadá vám to málo? ustavičně napjatý luk praskne…
          https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/05/29/zdravy-sobec-optimista/#more-940775

          • jezevec napsal:

            myslím, že si děcka neuvědomujete, že ti vámi nenávidění „bohatí“ co mají ofsshorky na seychelles a apartmány v monaku a jachty v karibiku – tady zaměstnávají za nikoli-malou mzdu až desítky lidí na svém servisu, zdaní tady ze slušnosti jistě několik milionů, a na spotřebních daních a dph tady možná zaplatí víc než vy vyděláte.
            a že když je budete srát a projevovat nevděčnost a nenažranost – že výsledkem nebudou 2x vyšší daňové výběry, ale že se tito lidé definitivně zvednou a nebudou sem platit nic nebo skoro nic.
            jinak pobírání dotací nepovažuji za podnikání.

  19. tata napsal:

    UŽ jsem to nechtěl rozpitvávat ale reagovali NA MĚ tak vysvětlím,dovysvětlím nebo aspoň pokusím.
    LEO K
    Tady přece nejde o to, jak se kdo dohodne. Naopak z dohod mám smrtelnou hrůzu – vždy jsou totiž v něčí neprospěch. Tady jde o to, aby se moc, kterou mají údajně „z vůle lidu“ dala průběžně korigovat. Aby občané měli právo říct:“ a to ne, tak jsme si to nepředstavovali…

    to je hra se slovíčky dohoda je slovo jak ho dosadíte………VY JSTE HO DOSADIL V MÉM případě jako třeba dohodu mezi lidmi co sní chtějÍ prospěch.

    jenže v mém případě to znamenalo to VAŠE………………… a to ne, tak jsme si to nepředstavovali…
    JENŽE jinak si to představujete VY,JÁ,VLK,ČERMÁK,a to máme aspoň náký anuk o tom co se děje,sháníme fakta ano mužem je mylně vyhodnotit,a pak je tady dost velká skupina co tyto informace neshání a jsou lehce nachýlení se nechat někam v manipulovat.

    Naopak pane společnost se musí dohodnout většinově co je to takhle jsme si to představovali nebo takhle né a to je utopie,jde to krátkodobě ještě jsem nezažil a taky nežiji tak krátce,,62 let,,ABY byl kolektiv,útvar…kde nakonec nedošlo k rozkolu pravě k tomu že si to začal někdo představovat jinak,nebo že někdo nenašel mezeru to zneužít ve svůj prospěch.JE TO VŽDY OTÁZKA časového útvaru a v politice obzvláště……….nezlobte se mužem se jen k tomu přiblížit,zatím jsme k tomu nesmírně daleko,když morálku káže TAKOVÝ Kalous,NEBO DRUHÁ strana hodně lidí zleva tvrdí jak levice odepsala Rátha jak je to bezpráví a nerozlišují………dvě roviny jednu že na něj použili metody jak na nikoho jiného,ale to základní tam je on má máslo na hlavě……….těch 7 melounů to se okecat nedá,obzvláště když si dáte do souvislosti jak se choval po zatčení,a měsíc po něm než vykoumal roli nevinného.
    AČ jsem proti VÁM ,,asi,, lopata ale vím co je občanská společnost,jenže jak chcete korigovat když se neshodneme co a jak je správné korigovat………vtom jste opravdu snílci,občanská společnost je ideál,sen ke kterému by jsme se mohli jen trochu přiblížit,a to opravdu zatím nehrozí,neboť ty co tahají za nitky umí vyhmátnout naše slabiny a hodit mezi plebs kosti do všech stran a občanská společnost je jako smečka psu jako smečka by něco mohli jednotlivě nikoliv a to oni dobře vědí.

    Jan Čermák napsal:
    Květen 31, 2015 v 12.43
    Mne takováhle diskuse naplňuje smutkem. Negativismus z ní přímo čiší.

    To není negativ ale bohužel realita………jako ten náš ,,spor,,

    P.S. Pane Tato tak já tedy tu svou odpověď Vidlákovi pošlu.

    mě nemůžete vtom ohledu nijak přesvědčit jako né já VÁS……….já nepochopím jak nemůžete pochopit základ já se nechci mýlit s nikým použiji větu PEHE……….VY MĚ JEN JINÝMI slovy přesvědčujete jak je dobré se mýlit s USA.

    jestli je AGRESE Krym,pak je agrese IRÁK,VIETNAM ATD………..JESTLI je jedno ochrana svých občanů.a u druhých neakceptovatelné vměšování do suverenity státu,kolik jasných důkazu že někde USA POMOHLI SVRHNOUT náky režim co jim nevyhovoval………použiji opět Pehe……….ale oni si to uvědomují a poučují se s toho,asi jako že se přímo podileli na vznik bojovníku tvrdého islámu co je vycvičili a vyzbrojili a proč no aby svrhli Američanům nevhodného vládce v Sirii.
    JESTLI nejsou sankce na jednoho nemůžou byt oprávněny na druhého………..jestli je jeden považován a vysvětlován jako nositel demokracie a druhý hrozba,nemůžete mě ničím přesvědčit.
    HAJZLOVÉ JSOU OBA

    • Leo K napsal:

      Jó tato…je-li občanská společnost snem-jak tvrdíte, tak ve Švýcarsku ho sní už od Sonderbundkrieg v roce 1847. Do té doby se to tam rvalo, pralo, jak v akčním filmu. A netrvalo jim to dlouho. Prakticky ihned – i když to samozřejmě už skoro 170 let vylepšují.
      Tak ten rozdíl in natura:
      Švýcarsko
      Politickou, zákonodárnou – ale i výkonnou – moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní) – „občan je nejvyšším suverénem“.
      Suverénem na úrovni obcí/měst, kantonů a na úrovni spolkové je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů:
      o zákonech a ústavách,
      o věcných záležitostech.
      V praxi je zvykem, některá práva – podle oblasti a zájmů – propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.
      Česká republika
      Ústava …Článek 2
      (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
      (2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
      (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
      (4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
      ….
      Čili to, o co jde je – ten ústavní zákon podle řádku (2)

      • Sidonius napsal:

        ad Leo K
        „Čili to, o co jde je – ten ústavní zákon podle řádku (2)“
        Ano, to je pravda. Jenže v řádku (2) by mělo být spíše, v návaznosti na příslušnou úpravu řádku (1), napsáno:
        „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid NEVYKONÁVÁ státní moc přímo.“
        Letitá zkušenost s naší formou demokracie totiž ukazuje, že volení zástupci vykonávající moc lidu, jsou ochotni tuto moc lidu půjčit jen na chvíli a to jen v případech, kdy jejich vlastní zájmy nejsou ohroženy. A to je málokdy.
        Jak jsem již jednou řekl, forem demokracie je celá řada, já bych tu naši nazval „paradoxní demokracie“. Smysl řádky (1) v Ústavě totiž je, že lid je zdrojem veškeré moci, ale SVÝCH ZÁSTUPCŮ. Ti se pak čtyři roky ve svém zájmu řídí pokyny svých ústředních orgánů a o požadavky lidu se moc nezajímají. Odvolat je totiž nelze. Ovšem za čtyři roky mohou své pašalíky získat ve volbách jen ti, které na volební listiny dají právě ty ústřední orgány jejich stran. Je jasné, že nějací potížisté a neposluchové se tam nedostanou. A nikomu jinému, než těm na seznamu, lid svoji moc svobodně svěřit nemůže. Diskutovat však může ten mocný lid do alelujá, Co by taky chtěl – podstatou demokracie je přece diskuse, tak ať diskutuje a s výkonem moci ať se neunavuje. Stejně by vládnout neuměl, od toho jsou profíci.

  20. tata napsal:

    Víte ve ŠvýCARSKU JSEM pracoval ale neumím řici jestli je tam vše ružové,neovládal jsem tolik řeč, ale co vím v liteře zákona to není,zase mužem dát malej přiklad.JSEM NAPROSTO přesvedčen že podle našich zákonů nemuže žadný soud vynést nad Nagiovou nevinen…..samozřejmě zatím nepravomocně,nebo aby ustavní soud umožnil 3 vykukům né jenom nevinen ještě se hojit odškodněním.Takže litera zákona je VÁM NAPRD,JESTLI ji naplnujou ŠVÍCAŘI Nedokáži posoudit,posuzuji co je u nás,posuzuji jak nejsme schopni najít konsens v mnoha věcech třeba zde,v mojem městě,v REPUBLICE……….TO JE TA UTOPIE o které hovořím já

    • Jan Čermák napsal:

      Že Vás nepřesvědčím? Píšete pane tato, že oba jsou hajzlové! Takže se perfektně shodujeme. Jako je nesmysl omlouvat Ruskou agresi na Ukrajině tou Americkou v třeba Iráku, tak je nesmyslné omlouvat Americkou agresi třeba v Nikaraguy tou Ruskou v Afgánistánu. Každému co jeho jest. A Švýcarská demokracie s dnešními Čechy? K pousmání, jenže pan Leo asi myslí co by mohlo,mělo být, ne co je. A proč by sakra nemohlo? Věř a víra tvá tě uzdraví, někdy.:/

      • Leo K napsal:

        Ono to nemusí začít tak, jak si to mnozí představují: Hop a je tu lidoop! Může (a také už to začíná) participací rozpočtu. To má svůj původ v Porto Alegre v Brazilii, kde kolem roku 1988, 1989 hrozil městu bankrot. Společnost omezovaly rozvinuté klientelistické vazby a korupce. V důsledku neutěšené situace se k moci dostala strana Partido dos Trabalhadores (dále PT), mezi jejíž hlavní programové cíle patřila tzv. inverze priorit a účast obyvatel na rozhodování. Brazilský systém zastupitelské demokracie se přitom na úrovni obcí a měst vyznačoval, a stále vyznačuje, silnou pozicí exekutivy v čele se starostou. PT získala v roce 1989 právě klíčový post starosty. Její snahy zavést PR byly podpořeny také některými představiteli podnikatelské obce. Pro ně, po zhruba roční finanční konsolidaci městského rozpočtu v důsledku státní rozpočtové reformy vedoucí k decentralizaci určení výše některých daní na úrovni měst a obcí, představovala vláda nový potenciální zdroj příjmů. PA charakterizovala také organizovaná občanská společnost (sousedské organizace), a to především v oblastech s nedostatečně rozvinutou základní infrastrukturou, které byly politickými elitami dlouhodobě přehlíženy.
        Dnes je Porto Alegre úspěšným městem. V prvním roce se podílelo cca 8000 obyvatel, to číslo postupně narůstalo a dnes je to 400000. To mělo úžasný ohlas ve světě a dnes už je více než 1500 měst, která tento systém přejala. Je to jeden z nástrojů přímé demokracie. Není nutné si hned představovat referenda.

      • tata napsal:

        pane ČERMÁK
        Pak ovšem nechápu , proč je pro VÁS kosa RUSOFILNÍ………..protože zde jen lidi nechápou proč jeden je za to samé defakto chválen viz Pehe a druhej trestán.
        JSOU TAM URČITÉ jemnosti a souvislosti o kterych se je možno přít………ale to hlavní aspon pro mě je……..pokud bude odsouzeno jakekoliv vměšovaní USA sté samé pozice jak se posuzuje jednání Ruska……..tak souhlas RUSKO NEMÁ co dělat na KRYMU.
        JESTLI ovšem je TO USA tolerováno ba naopak hodně hlasů to dokonce vysvětluje jako prosazování demokraticých principů a doví co ještě……….pak musíme tu RUSKOU agresi přijmout jako jednání velmocí s čím se musím smiřit.
        Uplně jednoduše ………..jestli svět neuplatnuje sankce vuči USA NEMUŽE JE UPLATNOVAT vuči Rusku

        • Jan Čermák napsal:

          Strelkov je agresivní válečný zločinec, jeho názory, pábení tu vycházely bez komentáře.
          /jako Mozgovoj, v tom mám pane PM skutečně jasno/. Oficielní Ukrajinská media vždy s kurzívou, co si o tom myslet, stejně tak zprávy OBSE a „západu“, kurzíva vždy jasně proruská.
          Velmoci ať si trhnou nohou!
          Já su Čech.

          • Pepa Sláma napsal:

            V právním státě by byl pan Strelkov pouze podezřelým ze zpáchání válečných zločinů, neboť v právním státě platí presumce neviny. Pro každého. V tom se právní stát, který je jednou z podmínek demokracie, liší od totality.

  21. jezevec napsal:

    myslím že došlo poněkud ke zlovolné dezinterpretaci klause, ale i havla.
    občanská společnost, tak jak to klaus hlásal a jak to děláme i my u nás v noře – ta je skvělá na to, co si občané dělají sami sobě. posekat obecní trávník před svým barákem. svoz odpadu ve své obci. být dobrovolným hasičem a ráno převádět malé děti přes přechod u školy. ano i ten obecní vodovod by tam měl patřit. a kroužky pro naše děti. tyto a podobné služby nejlépe zajistí občané sobě – žádná instituce a nikdo cizí za prachy. a to by měl stát buď podporovat a nebo aspoň nechat bejt. fatální průser však nastává, když nikým nevolené občanské spolky nebo dokonce soliterní občané pokoušejí se vládnout a poroučet. nějaký ekologista že nám prej bude poroučet, kudy povede dálnice, a kerej brouk se bude chránit na úkor lidí. přitom nejde o to, zdali má nebo nemá pravdu – jde jen o to, že ho nikdo nezvolil, jeho názor neuspěl ve volné soutěži svobodných voleb, a přesto chtěl by nám poroučet, nasrat. a tohle havel nikdy nedokázal pochopit nebo přinejmenším přijmout: že by měli vládnout vítězové voleb, a ne ty jeho nikým nevolné elity občanské společnosti.
    takže ještě jednou: občanská společnost dělá – vítězové voleb vládnou a určují pravidla. mohou se doplňovat, ale nejde prohodit ten základní princip dělby moci.
    a kdo chce revoluci, doufám že ho revoluce sežere. zatím se to vždycky povedlo ….

    • Jabba napsal:

      Ekologista poroučí, kudy povede dálnice, a všichni zúčastnění na to serou, a dálnici postaví načerno. A pak se na tuč ernou stavbu ještě sesune svah – no, nekupte to 🙂

  22. Gerd napsal:

    Polský spisovatel Arkady Fiedler se kdysi vypravil do Kanady a zavítal k jednomu jezeru, kde žily obrovské štiky. Několik jich ulovil a zajímal se, čím se ty štiky vlastně živí, protože kromě nich v jezeru nebyl žádný jiný druh ryb. Výsledky byly překvapivé. V jezeře se kromě štik vyskytovaly už jen škeble. Jejich plůdkem se živily nejmenší štiky. Ty zase požíraly štiky o něco větší a ty pak byly sežrány štikami ještě většími, až na vrcholu pyramidy byly obří štiky, které se živily menšími štikami a nemohly se sežrat navzájem.
    A to je krásný obraz budoucnosti celé společnosti založené na tisku nekrytých peněz. Ty malé škeble, to jsme my, lidé dole, 90% národa. Živnostníci a malí podnikatelé jsou ty malé štiky, které doufají vyrůst. Větší podnikatelé tvoří střední štiky. A naši oligarchové tvoří ty úplně největší štiky.

    Na změnu situace stačí v demokracii velmi málo. Postačí uvědomit si své reálné postavení a volit podle svých osobních cílů a nepodlehnout vábení světlých zítřků. Jenže lidé jsou nepoučitelní a raději volí holuba na střeše (nebo v USA koláč na obloze), než aby volili vrabce v hrsti.

Komentáře nejsou povoleny.