Přímá odpověď Kosy Janu Čulíkovi


Včera, když  jsem otiskl nepřímou polemiku  Jana  Čulíka na  článek Kosy  o stipendiích  Madeleine  Albrightové  pro studenty  bohemistiky  u Jana  Čulíka v Glasgow, jsem napsal, že  si nechám projít hlavou, zda odpovím.  Neb nemám žádný zájem vést válku proti Britským listům nebo snad  Janu Čulíkovi osobně.  Jenže  se staly  dvě  věci, které vznikly  nezávisle  na mém záměru:

1- ozval se  Čulíkův  článek Gerd. A poslal na něj svou repliku. A já soudím, že nemám žádné právo, když  chci eventuálně  být zticha já, omezovat  Gerda.

2- od nicku Groundskeeper Willie přišel naprosto úžasný link na Britské listy… Prostě – kouzlo nechtěného a nečekaného.  O co vás nesmím připravit…

Takže složením obého vznikla  dnešní přímá odpověď Kosy  Janu  Čulíkovi na jeho nepřímé účtování s Kosou.

Gerdova odpověď  Janu  Čulíkovi:

cítím se povolán trochu reagovat na nejnovější tvorbu Jana Čulíka. Kdybych se musel vyjádřit jednou větou – potrefená husa se ozvala. Co se týká jeho studentů, ze stránek Glasgow University vůbec není jasné, kdo ze studentů je placen oním stipendiem a kdo je tam placen z jiných zdrojů. Nedá se to dohledat. Ne na  otevřených zdrojích, z kterých jsem čerpal. Tudíž Čulíkův nářek je nářkem nad jeho vlastní netransparentností při poskytování informací. Každý si je jistě vyhodnotil podle svého, navíc jen u dvou studentů je řečeno, kdo je nyní ze stipendijního programu placen. O těch minulých se už Jan Čulík nezmínil. Nebo je stipendium doživotní?

Ale hlavně – nevšiml si, že výhrady mám pouze proti pojmenování stipendia po Madeleine Albrightové, když nepřispěla ani drobným příspěvkem. Když vydělala značné prachy dosti zajímavým způsobem na Balkáně. To bych raději viděl Jana Amose Komenského jako jméno zašťiťující program. Ten je celosvětově známější než Madeleine Albrightová. Ta je současnou relativně známou tváří v USA a v ČR, ale za pár let jí už zdaleka nebude.

Myslím si, že zašťiťující osoba pro stipendijní program nebyla zvolena vhodně. Úplně jiná situace by byla, kdyby Madeleine Albrightová přispěla třeba třetinou částky, kterou dala česká vláda. Po jejím výdělku min. 20 mil EUR v Kosovu jde o drobné, kvůli kterým by nezchudla. Nebo kdyby hradila celou částku 15 tisíc EUR. Pak by ti studenti mohli být 4. Zbytek článku Jana Čulíka skoro zní, jako by vychovával budoucí britské poslance, o čemž silně pochybuji.

Jan Čulík moc nepochopil, že není vůči občanům ČR zrovna slušné, aby česká   platila stipendijní program ve Velké Británii, jedné z nejbohatších zemí světa a výrazně  saturovanější, než  je  je naše  republika  v pozici donátora. Kdyby takový stipendijní program vznikl v nějaké chudé zemi třetího světa,  bylo by  to daleko pochopitelnější. Nebo kdyby příspěvek české vlády byl jen jedním z mnoha a celý program platila nějaká nadace. Nebo kdyby přispěla, jak už jsem uvedl, sama Madeleine Albrightová.

Nezajímavé není ani, že se Jan Čulík nepokusil vysvětlit, jakým způsobem jsou studenti do programu vybíráni. A proč musí studovat zrovna na Glasgow University a nemohou studovat třeba v Praze.

Místo toho argumentuje 10 haléři na občana. O  tu částku naprosto nejde! Kdo četl usnesení vlády, přečetl si i výši stipendia.

Jde o argumentaci, kterou Jan Čulík obhajuje stipendijní program. Místo nějaké věcné analýzy jde o ukřivděnou reakci na rozbití bábovičky. Jakkoliv nepřímou.

Pro reprezentaci ČR mají daleko větší význam studenti cizích zemí, kteří studují v ČR. Jsou jich tisíce a jeden takový byl nedávno i členem demokratické irácké vlády jako ministr  kultury. Další je  ve  své zemi velmi respektovaným monarchou a jiný například prezidentem jisté, nikoli nevýznamné, rozvojové země.

Nejde ani o Sama Beatona. Jde jen o fakt, že občané ČR mají právo na transparentní informace, jak jsou jejich peníze vydávány. Až bude peníze na stipendium dávat Madeleine Albrightová, občanům ČR do stipendijního programu nebude vůbec nic.

Slušný člověk, s příjmy bývalé ministryně zahraničí USA, by v případě, že je po něm pojmenováno stipendium, přispěl nějakou částkou ze svého. Koneckonců jde o propagaci jejího jména. Byť by šlo o příspěvek třeba jen symbolický. Zvláště, pokud prokazatelně zbohatla o min. 20 mil. EUR a  patří mezi nějakých 0,05%  nejbohatších lidí na  celé zeměkouli.

Neustále jsme zahlcováni informacemi, jak v bohatších demokratických zemích (třeba USA) bohatí přispívají na charitu a kdo nepřispívá, je společensky odepsán. Na příkladu stipendia v Glasgow University vidíme  něco úplně  jiného. Platí občané ČR a společenské uznání sklidí někdo jiný. To už by bylo lepší pojmenovat stipendium po zemi, která je poskytuje. A byla by to lepší reklama pro ČR. Poukázat na tohle a jen na tohle bylo smyslem mého původního příspěvku.

Tolik Gerd.

Může  být, že  to  slízl tak trochu za  mne. Protože  já jsem si dovolil jeho zjištění, složit, tak jak jsem zvyklý , do logických řetězců.

a  ten vypadá takto

1- Jan Čulík organizoval před  lety  rozsáhlou podpisovou akci na  záchranu katedry bohemistiky  na Glasowské univerzitě,která byla , v rámci úsporných opatření , existenčně ohrožena. Vím to, protože jsem se do ní aktivně zapojil

2- Jan Čulík má na  té katedře profesůru.

3- Stipendium  Madeleine  Albrightové podporuje, jestli se nepletu, podle  Gerdem shromážděné dokumentace POUZE  studia  na katedře Jana  Čulíka.

4- katedra evidentně  přežila,  z čehož mám radost a Janu Čulíkovi to přeji. Domnívám se ovšem, že k tomu přežití pomohlo určitě i to, že  tam jsou stipendisté právě  spojení s Madeleine  Albright. Škrtnutí katedry  spojené se  jménem takového donora  by se dost těžko veřejně  vysvětlovalo. I v jinak svodomyslné Británii.Koneckonců, přiznává to, ve své nepřímé polemice s Kosou  sám. Viz jeho : …, bylo spojení jména Madeleine Albrightové velkou reklamní podporou pro česká studia..

5- Britské listy   se, ohledně  konfliktu na Ukrajině  a Ruska  a jeho kroků staly  skutečným jestřábem!  Kdy  si v jednostrannosti pohledu na  Rusko a dění na Ukrajině nezadají  s nejtvrdšími  mainstreamovými hardlinery a snad  dokonce i s  ukrajinskou propagandou.

Takže jsem si dovolil, s použitím metody  – každý soudí podle svých zkušeností – dojít  k závěru,  že  za, pro mne  /a  nejen pro mne/  nepochopitelnou stranickostí  BL v ukrajinských a  ruských záležitostech, která tak moc  bije do očí s postojem BL v jiných záležitostech, například  ve vztahu ke  Gaze,  zkrátka  stojí  právě potřeba  udržet stipendijní program Madeleine  Albrightové na  glasgowské katedře  bohemistiky. Protože  by byl sotva udržitelný, kdyby  BL  zaujaly  nějakou vstřícnější a objektivnější  pozici k opolčencům, politice  Ruska  a naopak si dovolily kritiku Kyjeva  a Západu za jejich přehmaty. Madeleine  Albrightová  by  asi pak měla docela  problém  ta  studia jakkoli je neplatí,  u nějakého takového „kremlobota“ formálně  držet. A  problém by mohlo mít i vedení staroslavné skotské university s  promoskevským profesorem… Ale  mohu se mýlit.Proto a zcela  záměrně jsem napsal -každý soudí podle svých zkušeností – použil jsem totiž  svoji vlastní životní zkušenost z internetových diskusí kdysi na  Kavárně  ČSSD, kdy jsem dal určitou stopu ke své identitě  a málem mne to stálo existenci.  Jestli Janu Čulíkovi křivdím,  pak se mu tímto omlouvám. V tom případě mne ovšem děsí jeho neuvěřitelná stranická slepota, či spíše zaslepenost  ohledně  Ruska a Ukrajiny! Nicméně  – jak opakovaně konstatuji – má  na ni právo.

Čtenář  BL, přeci  jenom šířeji obeznámený s  fakty ohledně  války a Donbasu a  dalších peripetií  má  naopak právo

– si myslet něco úplně jiného než Jan Čulík nebo Karel  Dolejší a Britské listy

-spekulovat o tom, jestli podivný postoj BL  právě  u této problematiky  – tak rozdílný oproti postojům téhož serveru k jiným světovým  problémům  není motivován, ba předurčen právě oním stipendijním programem spojeným se jménem / nikoli prostředky/ bývalé americké ministryně  zahraničí.  A  také dumat o tom, jestli by katedra  Jana  Čulíka v Glasgow  ještě  existovala, kdyby onoho stipendia  nebylo.

Což nemá  ale vůbec nic  společného s úvahami, zdali tato katedra koná záslužnou činnost nebo . Otázku užitečnosti bohemistiky  v Glasgow  jsem si zodpověděl před  dávnými roky , kdy byla ona petice  na její zachování, které, jak už uvedeno, jsem se aktivně zúčastnil.Což bych samozřejmě neudělal, kdybych zastával názor, že  užitečnou  a prospěšnou činnost nevykonává.

Budu se znova opakovat – nebylo a není mým a jistě  ani Gerdovým cílem, Jana Čulíka  jakkoli skandalizovat  nebo poškozovat jeho pověst. Byl by to mimořádně  hrubý nevděk. Za všechno co pro českou nezávislou žurnalistiku vykonal. A nejen to – skandalizační psaní  neprovozuji. Kosu vedu jinak. Dále – Britské listy nejsou nepřítelem Kosy a tudíž  ani Jan Čulík ani ony  samé cílem jejího sekání.  Na  druhé straně  – platí první zákon Kosy  – měřit  všem stejně. Těm svým i těm protivným.   A  podle  mého i Gerdova nejlepšího přesvědčení je u BL a  Jana  Čulíka  v konkrétním případě měřit co. Ostatně  – jde o české  rozpočtové peníze.  Na které svými daněmi přispívám.

A nakonec mám opravdový bonbonek!  Článeček z pera  Jana  Čulíka na Britských listech. protože  je kraťoučký, dám jej sem celý:

9. 4. 2011

Štěpán Kotrba nechápe princip nezávislosti

Není zrovna raketovou vědou, že jaderný fyzik, který se živí výzkumem jaderné energie, nebude nikdy prosazovat rušení jaderných elektráren. Od člověka, který je na existenci určitého oboru závislý nemůžeme nikdy čekat objektivní úsudek. Můžeme – a to činíme, vzít v potaz jeho odborné informace, ale konečný úsudek o daném jevu může učinit jen ten, kdo na něm není existenčně závislý.

Úplně stejné je to s případnou další existencí středo a východoevropských studií na britských univerzitách, například na univerzitě v Glasgow.

Obdobně jako pan Wagner o jaderné fyzice, i Jan Čulík může poskytnout rozsáhlé informace o středo a východoevropských studiích v Británii i o tom, jakou hrají kulturní, ekonomickou a strategickou roli v západní Evropě.

Rozhodnutí o tom, zda jsou středo a východoevropská studia v západní Evropě důležitá či zbytečná, však nemůže dělat Čulík, protože je na jejich existenci – podobně jako pan Wagner na existenci jaderných elektráren – osobně angažován. Čulík jako Wagner může pouze shromáždit veškeré odborné informace – ale politické či ekologické rozhodnutí musejí činit nezávislé osoby.

– See more at: http://blisty.cz/art/58141.html#sthash.3xa3O1Zr.dpuf

Rád  bych se  Jana  Čulíka  zeptal  na konkrétní otázku –  jak se jeho článek z roku 2011 má k jeho úternímu výroku na  adresu Kosy:

Úsilí Jana Čulíka o zviditelnění České republiky na Západě prostřednictvím tohoto stipendia a dalších aktivit nemá nic společného s platem Jana Čulíka ani s jeho pozicí na Glasgow University.

Protože  bud´platí, že Jan Čulík je na existenci středo a východoevropských studií a jejich existenci  osobně  angažován nebo platí pravý opak. Obojí současně  je naprosto vyloučeno.

Rád mu dám prostor  pro případnou odpověď.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny, Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.