Ukrajinská svodka – JF a jeho výběr ze světového tisku


vybral, přeložil a sestavil JF

Předkládám vám pravidelný výběr toho, co se mi podařilo najít na anglofonních
stránkách. K tomu jsem přidal text, složený z několika zajímavostí o „Úřadu vysokého
komisaře OSN pro lidská práva“ a z poslední zprávy mise HRMMU tohoto úřadu na
Ukrajině.

Protestující poničili vozidla OBSE na východní Ukrajiněhttp://www.nytimes.com/aponline/2015/07/24/world/europe/ap-eu-ukraine.html?_r=0

The Associated Press, 24.7.2015

Moskva – Protestující poničili vozidla OBSE v Doněcku, městě na východní Ukrajině, ovládaném povstalci. Ruská televize ve čtvrtek ukázala záběry několika desítek protestujících před hotelem, kde jsou ubytování členové OBSE, monitorující průběh konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskou vládou. Někteří protestující, většinou mladí muži s protislunečními brýlemi, posprejovali vozidla OBSE a Mezinárodní komise Červeného Kříže. Alexander Hug, zástupce vedoucího monitorovací komise OBSE na Ukrajině, řekl, že bylo poškozeno celkem 30 vozidel OBSE a dalších mezinárodních organizací. Tato vozidla jsou nyní dočasně mimo provoz.

Hlasování o ustavení tribunálu k MH17 – Rusko jej bude pravděpodobně vetovat

http://www.reuters.com/article/2015/07/24/us-ukraine-crisis-mh17-un-idUSKCN0PY2AY20150724

Michelle Nichols, Reuters, OSN, 24.7.2015

Rada Bezpečnosti OSN bude hlasovat o ustavení mezinárodního tribunálu k potrestání viníků loňského sestřelu civilního letounu na Ukrajině ale Rusko se vyjádřilo, že pravděpodobně bude výsledky tohoto hlasování pravděpodobně vetovat. Malajsie rozeslala návrh rezoluce k vytvoření tribunálu minulý měsíc. Rusko minulý týden navrhlo jiný text, požadující spravedlnost pro oběti MH17 ale ne vytvoření tribunálu.

Málo jistot rok po sestřelu civilního letadla na Ukrajině

https://www.washingtonpost.com/world/europe/little-certainty-1-year-after-airliner-shot-down-in-ukraine/2015/07/16/f53f1d10-2bd6-11e5-960f-22c4ba982ed4_story.html

Jim Heintz a Joan Lowy, AP, The Washington Post, 16.7.2015

Rok od okamžiku, kdy byl Boeing 777 Malajsijských Aerolinií sestřelen z oblohy nad válkou rozvrácenou východní Ukrajinou, přičemž zahynulo 298 lidí, je stále k disposici jen velmi málo oficiálních slov o nějakém pokroku při určování, co způsobilo sestřel MH17. Jedna ze sond údajně ukazuje na střelu země-vzduch, vypuštěnou z vesnice, ovládané proruskými rebely, ale celé měsíce nebyla zveřejněna žádná oficiální zpráva. Další vyšetřování se vleče bolestivě pomalu a z Moskvy se vynořují vzájemně si odporující teorie. Tragedii stále více zahaluje mlha vášnivých obvinění, makabrózních výroků a samoúčelné rétoriky.

USA – Rusko: Příležitost ke dvoustranným rozhovorům

https://www.stratfor.com/geopolitical-diary/us-russia-case-bilateral-talks?utm_source=freelist-f&utm_medium=email&utm_term=article&utm_campaign=20150723&mc_cid=51966fe2a1&mc_eid=0f446f283b

Stratfor, Geopolitical Diary, 21.7.2015

Telefonáty mezi poměrně nízko postavenými diplomaty nejsou za normálních okolností nic nového. Ale pondělní rozhovor mezi Victorií Nuland a ruským náměstkem ministra zahraničí Grigorijem Karasinem o trvajícím konfliktu na Ukrajině je výjimkou. Dvoustranná povaha rozhovoru a jeho načasování mezi vršícími se prohlášeními o porušování příměří ukrajinskou vládou i povstalci jej činí obzvlášt významným. Navíc znovu naznačuje, že vývoj ukrajinského konfliktu, ať už směrem k utlumení nebo k eskalaci, bude určován nikoli Kyjevem ale akcemi a vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.

Okouzlující ofenziva ukrajinské nové policie v Kyjevě

https://www.washingtonpost.com/world/europe/ukraines-new-police-on-charm-offensive-in-kiev/2015/07/24/821514ec-31e5-11e5-a879-213078d03dd3_story.html

Dmytro Vlasov,  AP, The Washington Post, 24.7.2015

Ještě před několika měsíci by se obyvatelé Kyjeva normálně policii vyhnuli místo aby jí pomáhali. Policistům nemělo ceno odporovat a co bylo ještě horší – oni vyžadovali úplatky. To vše už je pryč. Dnes se obyvatelé Kyjeva sbližují s novými policisty, kteří se objevili v ulicích a dokonce je žádají o společné fotografie. Vítají je jako první viditelné výsledky reforem ukrajinské vlády od února 014.

Biden vítá návrh zóny bez těžkých zbraní pro Ukrajinu

http://www.reuters.com/article/2015/07/25/us-ukraine-crisis-usa-biden-idUSKCN0PY2DO20150725

Sandra Maler a Eric Beech, Reuters, Wasington, 25.7.2015

Vicepresident USA Joe Biden vítá návrh presidenta Ukrajiny Petra Porošenka na vytvoření 30-kilometrové zóny bez tanků, dělostřelectva a minometů podél linie kontaktu na východní Ukrajině. Ve zprávě z Bílého Domu se říká, že Biden a Porošenko spolu mluvili telefonicky a shodli se na tom, že proruští separatisté stále porušují minské dohody o příměří a o odstranění těžkých zbraní z linie kontaktu.

Vojáci jednotek USA budou cvičit jednotky pravidelné ukrajinské armády

http://www.reuters.com/article/2015/07/25/us-ukraine-crisis-usa-idUSKCN0PY28A20150725

David Alexander, Bill Trott, Bernard Orr, Reuters, Washington, 25.7.2015

Americké jednotky začnou později v tomto roce cvičit i jednotky pravidelné armády Ukrajiny jako rozšíření své současné mise, která byla až doposud omezena jen na jednotky ministerstva vnitra. „Toto cvičení je součástí naší dlouhodobé vojenské spolupráce s Ukrajinou a uskuteční se na žádost ukrajinské vlády. Tento dodatečný program zvýší naše celkové náklady na bezpečnostní pomoc Ukrajině od roku 2014 na více než 244 milionů dolarů.“

Ukrajina: USA rozšiřuje svou podporu o výcvik jednotek pravidelné ukrajinské armády

Andrew Siddons, The New York Times, 24.7.2015

Armáda USA mírně rozšíří svou vojenskou pomoc Ukrajině, když na podzim tohoto roku začne na západě Ukrajiny cvičit vojáky ukrajinské armády. „Toto cvičení je součástí naší dlouhodobé vojenské spolupráce s Ukrajinou a uskuteční se na žádost ukrajinské vlády.“ řekl novinářům Mark Toner, mluvčí ministerstva zahraničí. V dubnu přijelo na Ukrajinu asi 300 amerických vojáků cvičit vojáky ukrajinské národní gardy, kteří spadají pod ukrajinské ministerstvo vnitra. Jakmile mise skončí, přemístí se cvičitelé k jednotkám ukrajinské armády nedaleko hranice Ukrajiny a Polska.

Ruské bombardéry vystrašily USA ale pravděpodobně nenesly jaderné zbraně

Russian Bombers Buzzing U.S. Unlikely to Carry Nukes

Mark Thompson, Time, 23.7. 2015

Ale rostoucí asertivita Moskvy zajímá vojáky USA. Špatnou zprávou pro Američany, dost staré na to, aby si pamatovali horečku studené války, že se bombardéry ze sovětské éry Tu-95 Bear objevily poblíž pobřeží USA. Dobrou zprávou pak pro Američany je fakt, že tyto turbovrtulové stroje z 50-tých let stále často havarují. V této kombinaci je velmi nepravděpodobné, řekl někdejší generál USAF, že by ruské bombardéry nesly jakékoli jaderné zbraně tak blízko americkým břehům.

Hej, Putine, viděls kolik Čina investuje na Ukrajině?

http://www.washingtonpost.com/blogs/monkey-cage/wp/2015/07/24/hey-putin-have-you-seen-how-much-china-is-investing-in-ukraine/

Samuel Ramani, The Washington Post, 24.7.2015

Dne 6.července oznámil list Finacial Times, že Ukrajina se stane největším vývozcem kukuřice do Číny a tím překoná i Spojené Státy. Bylo to překvapení, protože USA jsou historicky považovány za téměř monopolní dovozce kukuřice do Číny. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 zvýšila Ukrajina svůj zemědělský obchod s Čínou o 56 procent. Je to paradox. Na jedné straně Čína výslovně neodsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Dokonce odměnila Rusko za odpor proti Západu zvýšeným nákupem ruské ropy a plynu, i když tyto nákupy vyvážila rozšířením svých energetických zakázek ve Střední Asii. Na druhé straně čínský kapitál pomáhá ukrajinské ekonomice, rozvrácené válkou, svými investicemi a obchodem. Čínský kapitál se rozhodujícím způsobem podílí na oživování ukrajinského, kdysi tak slavného, zemědělství. Hlubší analýza čínské rozporuplné politiky ukazuje, že strategie Číny v postsovětském prostoru zůstává pragmaticky nevyhraněná. Čína zjistila výhody vyvažování svých obchodních vztahů s Ruskem i Ukrajinou a ráda využije levných dovozů z ukrajinské krizí určované ekonomiky. Skutečnost, že Čína stále udržuje oddělené své diplomatické a ekonomické strategie, umožňuje Ukrajině pronikat na čínský trh a hojit tak rány, které její ekonomice uštědřila válka. Čína může usnadnit expansi ukrajinských průmyslových odvětví jako je informační technologie a stavebnictví a poskytnout svůj trh pro ukrajinské zemědělské exporty. Pronikání Ukrajiny na čínské trhy pak může významně snížit její dlouhodobou ekonomickou závislost na Rusku. I když jsou obě země ve válce, Rusko stále zůstává největším obchodním partnerem Ukrajiny. Zvýšená čínsko-ukrajinská spolupráce pak může částečně Západu kompenzovat nutnost nabízet Ukrajině dalekosáhlou ekonomickou pomoc. Konvenční představa, že ukrajinský konflikt způsobil sjednocení Číny a Ruska proti Západu, tedy není správná. Ukrajina se spíše stává polem soupeření mezi oběma velmocemi.

Baby boom v Moskvě?

https://www.foreignaffairs.com/articles/russian-federation/2015-07-08/moscows-baby-bust

Ilan Berman, Foreign Affairs, 8.7.2015

Míra porodnosti v Rusku roste ale demografická krize zdaleka ještě není zažehnána. Poslední desítky let byl v Sovětském Svazu a poté v Rusku zaznamenáván sestupný populační trend. Počet úmrtí daleko přečísloval počet narození, věk dožití byl velmi nízký a sociální neduhy, od alkoholismu po neodborné potraty, byly varující. V posledních několika letech se však tento demografický obrázek podstatně vyjasnil. V roce 2012 poprvé od zhroucení Sovětského Svazu převýšil počet narození počet úmrtí. V roce 2013 pak věk dožití dosáhl rekordní hodnoty 71 let.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR)

(Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights)

Úřad OHCHR je agentura OSN, zabývající se dodržováním lidských práv, zaručených mezinárodním právem a vyjádřených ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Universal_Declaration_of_Human_Rights)

Úřad byl ustaven usnesením Valného shromáždění OSN dne 20.12.1993

Další podrobnosti lze nalézt na oficiálních stránkách OHCHR, které jsou, stejně jako většina tiskových dokumentů, k disposici v angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, arabštině a čínštině.

14.3.2014 pro potřeby kontroly dodržování lidských práv na Ukrajině ustavena a vypravena speciální mise OSN pro monitorování lidských práv (United Nation Human Rights Monitoring mission in Ukraine, HRMMU) a vyslána na Ukrajinu, kde pracuje dodnes. Mise byla sestavena ze 7 pracovníků OSN a dalších asi 25 místních spolupracovníků na Ukrajině. Sídlo vedoucího mise je v Kyjevě a pracoviště ve Lvově, Charkově, Oděse, Simferopolu a Doněcku. Všechny úplné zprávy této mise lze ve formátu PDF nalézt na adrese http://www.ohchr.org/EN/Countries/ENACARegion/Pages/UAReports.aspx

Zatím poslední zpráva HRMMU byla vydána dne 1.6.2015. Přeložený souhrn této zprávy následuje. Poznámky pod čarou jsem pro zjednodušení a přehlednost zařadil přímo do textu a odlišil kursivou.

Zpráva o stavu lidských práv na Ukrajině od 15.2.2015 do 15.5.2015

1.Souhrn

1) Toto je desátá zpráva Úřadu Vysokého komisaře pro lidská práva při Organizaci Spojených Národů (Office of United Nations High Commisioner for Human Rights, dále jen OHCHR) o situaci ohledně lidských práv na Ukrajině, založená na činnosti Mise Organizace Spojených Národů pro sledování dodržování lidských práv na Ukrajině (United Nations Human Rights Monitoring Mission in Ukraine, dále jen HRMMU. HRMMU byla vypravena 14.března 2014, aby sledovala stav dodržování lidských práv na Ukrajině a poskytovala vládě Ukrajiny a dalším zúčastněným stranám doporučení k jednotlivým případům porušování. Podrobnosti lze nalézt v odstavcích 7 a 8 Zprávy HRMMU ze dne 19.září 2014). Tato zpráva pokrývá období od 16.února 2015 do 15.května 2015.

2) Sledované období pokrývá časový úsek od prvního výročí událostí, které měly dramatický dopad na stav lidských práv na Ukrajině a které vyvolaly jeho následné zhoršení: v únoru 2014 události na Majdanu; tak zvané “referendum” v Autonomní Republice Krym 16.března; počátek bezpečnostních operací vlády ve východních oblastech Doněck a Luhansk 14.dubna, zaměřených na znovuzískání kontroly nad územím a budovami, obsazenými ozbrojenými skupinami v březnu a dubnu 2014, které se setkaly s odporem, údajně podporovaným pronikáním cizích bojovníků a zbraní z Ruské federace; násilí 2.května v Oděse; a tak zvaná “referenda” o samosprávě v Doněcké a Luhanské oblasti 11.května, která odporovala ukrajinské ústavě a mezinárodním normám a standardům (Další podrobnosti lze nalézt v odstavcích 3-6 a 9-10 Zprávy z 19.září 2014).

3) Více než rok se již na Ukrajině projevuje nedostatek ochrany a spravedlnosti pro oběti a přetrvává beztrestnost pachatelů. Stále není vyřešena trestní zodpovědnost ani za hromadné porušování lidských práv spáchané při majdanských protestech, při kterých byli zabito 104 demonstrujících a 13 příslušníků bezpečnostních sil, ani za násilí 2.května v Oděse, kde zemřelo celkem 48 osob. Žádní pachatelé nebyli postaveni před orgány spravedlnosti a vyšetřování těchto případů zůstává pomalé. Přestože Úřad generálního prokurátora prohlásil, že identifikoval všechny vysoké vládní činitele, kteří se podíleli na rozhodování v případě majdanských událostí, není známo, že by byli v tomto případu z něčeho podezíráni nebo obviněni. Až dosud bylo zatčeno pouze sedm osob, podezřelých ze zabití protestujících ve dnech 18. až 20.února, a jen dva z nich byli dosud vyslechnuti. O vyšetřování násilí v Oděse, prováděném Ministerstvem vnitra a Úřadem generálního prokurátora, se všeobecně soudí, že je nespolehlivé, částečně pro neschopnost a neochotu bezpečnostních orgánů přivést před orgány spravedlnosti ty, kdo jsou za násilí zodpovědni. Potrestání pachatelů je údajně ztíženo faktem, že mnozí z nich uprchli z Ukrajiny.

4) Zhroucení práva a pořádku na územích, ovládaných samozvanou “Doněckou Lidovou Republikou” (dále jen DLR) a samozvanou “Luhanskou Lidovou Republikou” (dále jen LLR) je umocňováno trvajícím ozbrojeným nepřátelstvím mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a ozbrojenými skupinami. Nepřátelství je provázeno porušováním mezinárodního humanitárního práva a má devastační účinky na užívání lidských práv přibližně pěti miliony lidí, žijících v této oblasti. V místech, přímo postižených boji, jako jsou Debalceve, Doněck a Horlivka, se lidé k HRMMU obraceli s požadavkem “chceme jen mír”.

5) Současné příměří na východní Ukrajině není plně dodržováno. Bylo uzavřeno 12.února jako součást Balíčku opatření k realizaci dohody z Minsku za účasti zástupců DLR a LLR a vstoupilo v platnost 15.února. Balíček rovněž předpokládá odsunutí těžkých zbraní od linie kontaktu; vytvoření bezpečnostní zóny 50-140 km; odstranění nelegálních a cizích ozbrojených formací z území Ukrajiny; a “úplné a definitivní” propuštění všech “rukojmí a neprávem zadržovaných osob”. Ve své rezoluci 2202 (2015) vyzvala Rada Bezpečnosti všechny strany konfliktu k úplné implementaci Balíčku. Ukrajinská vláda přijala 17.března usnesení, které jsou v souladu s opatřeními Rady Bezpečnosti a Rady Evropské Unie o provedení mírových a bezpečnostních operací na Ukrajině.

6) Ve dnech, následujících po výše uvedené dohodě o příměří, pokračovaly útoky ozbrojených skupin proti ukrajinským jednotkám okolo města Debalceve (Doněcká oblast) až do 19.února a způsobily nové oběti mezi zbývajícím civilním obyvatelstvem, které už několik týdnů přežívalo ve sklepích. Mezi 19.únorem a 10.dubnem bylo příměří obecně dodržováno, ačkoli každý den byly hlášeny ozbrojené střety. Zatímco některé oblasti konfliktu zůstávaly v klidu, jako například Luhansk, jiné se, počínaje 11.dubnem, staly scénami stupňovaného nepřátelství (Avdiivka, Dokučajevsk, Doněck, Horlivka, Hranične, Jasinuvata, Krasnohorivka, Krymske, Luhanske, Olenivka, Opytne, Pisky, Popasna, Ščastje, Širokyne, Slavjanoserbsk, Spartak, Stanično Luhanske, Svitlodarsk, Vesele, Vodjane, Vonovacha, Zolote)

Okolí doněckého letiště a vesnice Širokyne (Doněcká oblast) zůstalo hlavním bojištěm, kde byly intenzivně použity těžké zbraně. Přetrvávají zprávy o nasazení vyspělých těžkých zbraní a ozbrojenců, dodaných Ruskou Federací.

7) Všeobecný pokles intenzity ostřelování obydlených oblastí po 15.únoru vedl k poklesu počtu civilních obětí. Počet obětí na straně ukrajinské armády i na straně ozbrojených skupin nadále roste. Od počátku nepřátelství v polovině dubna 2014 do 15.května 2015 bylo v konfliktu na východní Ukrajině celkem dokumentováno nejméně 6.362 mrtvých (včetně 625 žen a dívek) a 15.775 zraněných (jde o konservativní odhad HRMMU a WHO, založený na dostupných oficiálních údajích. Všeobecně se pokládá za podhodnocený a předpokládá se, že skutečný počet obětí je vyšší). Mnoho osob zůstává nezvěstných a stále se nacházejí těla dalších obětí.

8) Stále jsou hlášeny případy porušování lidských práv a ohrožování a zastrašování místních obyvatel ze strany ozbrojených skupin. HRMMU obdržely nové stížnosti na zabíjení, mučení a hrubé zacházení, případy nelegálního omezování svobody, nucených prací, rabování, vydírání a vybírání výpalného na územích, ovládaných ozbrojenými skupinami. Přetrvává rozšířené trestání a napadání osob, podezřelých z podpory vládních vojsk nebo sympatií k ukrajinské centrální vládě. V některých případech ozbrojené skupiny nepovolily HRMMU navštívit oblasti, kde bylo hlášeno porušování lidských práv, nebo to nebylo možné z bezpečnostních důvodů.

9) Ozbrojené skupiny a tak zvané “vládní struktury” DLR a LLR jsou zdpovědné za porušování lidských práv na územích, které ovládají. Kroky, které DLR a LLR podnikly k ustavení svých vlastních legislativních rámců a systémů “orgánů spravedlnosti” (“policie”, “prokurátoři” a “soudy”) jsou v rozporu s ukrajinskou ústavou a s mezinárodním právem a ohrožují dodržování dohod z Minsku.

10) Obyvatelé oblastí, ovládaných ozbrojenými skupinami, jsou od tak zvaných “voleb”, uspořádaných v DLR a LLR v rozporu s Minskými dohodami a s ukrajinskou ústavou, stále více izolovány od zbytku Ukrajiny v důsledku následného rozhodnutí ukrajinské vlády dočasně přemístit státní instituce a organizace z těchto oblastí a zastavit dodávky a platby (včetně sociálních dávek) institucím a jednotlivcům v těchto oblastech (Podrobnosti viz odstavec 12, Zpráva HRMMU z 15.12.2014). Dne 17.dubna označil ukrajinský parlament tyto oblasti za “dočasně okupované”. Situace nejzranitelnějších vrstev obyvatelstva, zejména starších a postižených osob, rodin s dětmi a osob v ústavní péči, zůstává obtížná, protože mnozí z nich nemají žádné příjmy a jsou omezeni v přístupu k základním sociálním službám. Počátkem dubna se vynořily zprávy, že některé platy a důchody jsou vypláceny orgány DLR a LLR v ruských rublech.

11) Systém povolení, který zavedla svým Dočasným nařízením z 21.ledna 2015 Ukrajinská bezpečnostní služba SBU, nadále významně omezuje svobodu pohybu přes kontaktní linii. Projevilo se to zejména v období nejvyostřenějšího nepřátelství v únoru, kdy se mnozí lidé pokoušeli opustit oblast konfliktu. Ti, kteří se pokoušeli získat povolení, museli čelit korupčním praktikám a až tříměsíčním čekacím lhůtám. Mezinárodní i národní organizace se již přimlouvaly za změnu tohoto systému povolenek ale až dosud bez výsledku.

12) Bezpečnost novinářů v zóně konfliktu zůstává nejistá a během sledovaného období jich několik bylo zabito. Ozbrojené skupiny pokračují v omezování svobody projevu a na územích jimi ovládaných brání v práci mediálních profesionálů. Ukrajinská vláda identifikovala více než 100 mediálních zdrojů (včetně TV kanálů, informačních agentur, novin a internetových zdrojů) z Ruské Federace, kterým nadále, až do konce bezpečnostních operací, není a nebude dovoleno zúčastnit se tiskových konferencí ukrajinských státních činitelů.

13) HRMMU konstatuje, že snahy vlády zabezpečit územní celistvost Ukrajiny a obnovit zákon a pořádek v oblasti konfliktu jsou nadále doprovázeny přetrvávajícími příznaky svévolného a utajovaného zadržování osob, unášení osob, podezřelých ze separatismu nebo terorismu. HRMMU stále dostává zprávy o hrubém zacházení a mučení osob, zadržených ukrajinskou armádou a bezpečnostními agenturami. Konstatuje také, že vyšetřování případů porušování lidských práv ze strany ukrajinské armády a bezpečnostních orgánů teprve musí být provedeno.

14) Více než 1.2 milionů uprchlíků od začátku konfliktu trpí omezeným přístupem k lékařské péči, bydlení a zaměstnání. Upřednostňování armády, nedostatek příležitostí, omezený přístup k lékařské péči a psycho-sociálním službám pro demobilizované vojáky a hluboké obavy z toho, že příměří nebude dodržováno, má vážný dopad na obyvatelstvo a jeho naději na urovnání konfliktu. Další zhoršování celkové ekonomické a finanční situace má vliv na veškerou populaci Ukrajiny.

15) Dne 3.března ustavil president ústavní komisi pro vypracování dodatků k ukrajinské ústavě na bázi širokých veřejných konsultací. Tři pracovní skupiny zahájily svou činnost v dubnu, aby načrtly první návrhy, týkající se státu a jeho institucí, decentralizace, samosprávy, základních svobod a lidských práv. Dne 26.dubna byly přijaty doplňky zákonů, inter alia, k posílení role nejvyššího soudu jako garanta jednotné jurisdikce.

16) Dne 15.května podepsal ukrajinský president balíček čtyř zákonů, které označují komunistický a nacistický režim jako “zločinný podle zákona”, zakazují propagaci těchto režimů a veřejné vystavování jejich symbolů. Tyto zákony také požadují nahrazení komunismem inspirovaných názvů měst, ulic, náměstí a dalších míst jinými názvy, které umožňují vyzvednutí všech osob, “které bojovaly ve dvacátem století za ukrajinskou nezávislost”. HRMMU konstatuje, že existuje vážné nebezpečí, že některé aspekty uplatňování těchto zákonů by mohly omezit svobodu projevu a dále prohloubit existující rozpory ve společnosti.

17) Navzdory mnoha problémům, kterým čelí ukrajinská vláda, existuje jistý pokrok v reformách, týkajících se deregulace obchodu, zasahování státu, vzdělání a boje proti korupci. Dne 18.března byla ustavena Národní agentura pro předcházení korupci, která má za cíl zavést povinnou elektronickou evidenci příjmů a vydání všech veřejně činných osob. Dne 16.dubna byl presidentem jmenován ředitel Národního protikorupčního úřadu, instituce, která má provádět vyšetřování trestné činnosti, spáchané vysokými veřejnými činiteli, včetně soudců a prokurátorů.

18) Situace v Autonomní Republice Krym (dále jen Krym), jejíž status je předepsán v resoluci Valného Shromáždění 68/262, je nadále charakterizována porušováním lidských práv, páchaným de facto autoritami, které zde uplatňují právo Ruské Federace. HRMMU obdrželo informace o hrubém zacházení a mučení někdejších majdanských aktivistů zadržených krymskou “bezpečností”. Pokračuje obtěžování a věznění krymských Tatarů a jiných příznivců “jednotné Ukrajiny”. Krymský “soud” nařídil nápravnou práci pro tři krymské aktivisty, kteří v průběhu povoleného průvodu k oslavě výročí národního básníka Tarase Ševčenka rozvinuli ukrajinskou vlajku s nápisem “Krym je Ukrajina”.

19) Byl posílen dohled nad medii na Krymu, Nejméně sedmi mediálním zdrojům, používajícím jazyk krymských Tatarů, včetně TV stanice a novin, které byly v komunitě krymských Tatarů nejoblíbenější, byla odmítnuta přeregistrace pod zákony Ruské Federace a musely přestat fungovat. Požadavky přeregistrace je ohrožena rovněž svoboda náboženského vyznání. Pouze 51 náboženských komunit má v současném okamžiku legální status podle zákonů Ruské Federace, ve srovnání s více než 1400 komunitami pod ukrajinskými zákony před “referendem” v březnu 2014. Situace některých zranitelných skupin, jako jsou lidé s drogovou závislostí, je dramatická. Kolem 800 je jich v současné době bez možnosti přístupu k životně důležité náhražkové terapii a až 30 jich od března 2014 zemřelo. Poskytovaná péče je nedostatečná, neboť obsahuje jen jednoduchou detoxifikaci a příležitostně následnou rehabilitaci.

Poznámky JF ke  zprávě:

– z obsahu zpráv mise HRMMU se dá soudit že zdrojem informací komise byla pravděpodobně až na výjimky pouze kyjevská vláda

– z obsahu jiných dokumentů vyplývá, že mise HRMMU byla na Ukrajinu vyslána na žádost Kyjevské vlády nejprve na 3 měsíce. Její činnost byla od té doby několikrát prodloužena

– pro dosažení svých cílů spolupracuje HRMMU se Zvláštní monitorovací komisí OBSE a s blíže nespecifikovanými „institucemi a programy OSN“, „mezinárodními a regionálními organizacemi“, „nezávislými národními lidskoprávními institucemi a nevládními organizacemi“

– východoukrajinští povstalci jsou ve všech zprávách důsledně označovaní jako „ozbrojené skupiny“, zřejmě ve snaze vyhnout se použití některým nežádoucích pojmů jako „rebelové“, „povstalci“, „občanská válka“ a podobně. Veškeré ozbrojené akce ukrajinské armády na východě jsou (zřejmě ze stejného důvodu) důsledně označovány jako „bezpečnostní operace“

– jazyk dokumentu poněkud připomíná jazyk českých normalizačních novinářů po roce 1969 (výrazy „tak zvané referendum“, „samozvaná Doněcká Lidová republika“ atd).

– ze stránek a dokumentů OHCHR je zřejmé, že vhodně použitá agenda lidských práv může být skutečně mocná zbraň…

Vlkova  poznámka:

Do té doby než jsem  četl tento report  mise  OSN o Ukrajině, jsem marně přemýšlel nad  tím, proč  Rusko brání vytvoření mezinárodního tribunálu k vyšetřování sestřelu  MH  17.

Nyní už se tomu naprosto  nedivím. Ostatně při tomto složení té vyšetřovací komise – Mise byla sestavena ze 7 pracovníků OSN a dalších asi 25 místních spolupracovníků na Ukrajině  nelze  ani nic jiného čekat! Tudíž Rusové reagovali naprosto logicky. Věřím, že s výstupy  pozorovatelské mise  OBSE, které díky Mirečkovi Kos a týdně zveřejnuje,   žádný větší problém  nemají.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice JF a jeho rešerše se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.