Uprchlíci II. – o tvrdých datech díl druhý!


Pokračování ze  včerejška.

Všichni pracují s emocemi.  Jedni nechtějí třídit lidi, jiní mají strach z toho, jak nás  emigranti převálcují,   kolik přijde islámských teroristů, což je opět negováno tzv. „vcitovači“, co tvrdí, že  jen emigranti nás  mohou zachránit před  důsledky  demografické krize  a prý zajistí naše  důchody a proto prý máme  imigrnatům otevřít  náruč, svá srdce, domovy  a peněženky. S imigranty  a jejich budoucím příspěvkem prý  nás čeká světlá budoucnost. Bez  nich  pomalé a hrozné vymírání a hospodářský kolaps…

Nikdo se ale neobtěžuje  s  žádnými fakty. Zejména  ne ti, co poukazují na  světlé zítřky  díky budoucímu příspěvku imigrantů. Takže je nejvyšší čas dát na stůl tvrdá čísla!  Třeba z Německa, kde imigrace  je dlouholetou a dlouhodobou zkušeností, podchycenou statistickými výstupy. Které  modelují českou realitu  a zkušenost s uprchlíky za nějakých 20-25 let!  A kterou bychom proto měli vnímat jako jediný relevantní základní  kámen debaty  o našem postoji k imigraci do země! Pokud máme  nějaký fungující  pud  sebezáchovy: prostě se poučit  z existující reality  těch, co už vědí.

Pan IŠ mne upozornil  na  knihu německého ekonoma, dříve člena vedení Bundesbanky  a prioritního experta německých sociálních demokratů na oblast ekonomie  a financí a také exministra  financí spolkové země  Berlín

Thila Sarrazina

Německo páchá sebevraždu

link : http://www.bawerk.eu/clanky/vytahy-z-knih/nemecko-pacha-sebevrazdu–jak-davame-svou-zemi-vsanc–thilo-sarrazin–praha–academia-2011-.html

Vyšla  v nakladatelství Academia  v roce 2011. Její vydání v Německu vzbudilo tehdy  obrovský poprask  a Sarazzin se musel následně  pakovat jak z vrcholného gremia  Bundesbanky, tak z poradenských a expertních pozic u SPD. Byl  postaven a virtuální hranici a na ní virtuálně upálen

Dovolil si totiž vyslovit tzv. politicky nekorektní, politikům nepříjemné, ale na faktech stojící závěry a předpoklady. Kosu vedu tak, že  nejsem nakloněn přebírání cizích článků nebo dlouhých výnatků, chci pro ni  a zejména pro vás  – originální texty.  Ale tak jako se pan Leo K. nemohl naprosto vyhnout rozsáhlým citacím z Mein Kampf  v neděli, jestliže měl mít jeho článek smysl, stejně  tak dneska   musím udělat rozsáhlou výjimku  i já dnes  u Sarrazina!!!

Rozsáhlé  výpisky  z knihy  Německo páchá sebevraždu najdete  na následujícím linku a pokud máte  jen trochu zbytečného času, doporučuji vřele  přečíst  celý obsáhlý  konspekt, když ne celou knihu. Já přetisknu z konspektu jen jednu speciální část, která se týká imigrantů.   Důvod je jednoduchý – ti, co nás oblažují stupidními hesly, stejně jako ti, co  tvrdí, že  Česká republika,  bez přílivu uprchlíků  nemá šanci přežít  ani fyzicky ani hospodářsky,  vaří totálně  z vody. Fakty se neobtěžují!!!  Ti jedni přece zásadně  netřídí lidi, ti druzí vědí,  že  uprchlíci a zejména jejich děti  jsou naše budoucí spása! Takže  je na čase  se podívat, jak to vlastně  s těmi přicházejícími emigranty a  následně jejich druhou a třetí generací v hostitelské zemi opravdu je. V číslech!

Sarazzin dává , nepochybně z naprosto spolehlivých a ověřených pramenů  toto:

s. 55-6 – přistěhovalecké vlny do Německa:

asimilace nebo návrat domů jihoevropanů, integrování východoevropanů, integrace Indů a východoasiatů, hospodářsky výkonní a jejich děti jsou nadprůměrné ve škole, Afričané mají špatné vzdělání a zařazují se na okraj pracovního trhu, jádro integračního problému tvoří přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, Turecka a z arabských zemí, potíže ve školství, na trhu práce a ve společnosti, problémy jsou kvůli ním samým a ne kvůli společnosti, viz zdařilá integrace (německých) vysídlenců,

† s. 58 – Italové přicházeli zejména z jihu Itálie, vzdělanost u Italů zřejmě proto pokulhávala za vzdělaností Řeků a Španělů, podobně pokulhávali Nizozemci,
   – problémy migrantů z bývalé Jugoslávie v oblasti vzdělávání i ve druhé generaci výrazné integrační problémy, 14 % z nich nedokončuje školní vzdělání nebo se nevyučí a kvóta těch, kteří odmaturují nebo ukončí studium, je ve srovnání s Němci jen poloviční, skupina je značně heterogenní (bývalý hostující dělníci a jejich potomci a uprchlíci z Kosova),
† s. 59 – u migrantů z Afriky 25 % neukončí školní vzdělání a jen 20 % z nich nastoupí do vyšších ročníků gymnázia, nelze pozorovat, že by se jejich integrace ve druhé generaci zlepšila, zčásti je dokonce horší, v této skupině je 35 % bikulturních manželství (většinou afričtí muži s německými ženami) a v nich jsou integrační ukazatele o něco vyšší,
   – nejvyšší kvótu neukončeného vzdělání (30 %) a nejnižší, pokud jde o vysokoškolskou kompetenci (14 %), má v rámci německého vzdělávacího systému obyvatelstvo tureckého původu, které nadto projevuje nejmenší pokrok u generací narozených v Německu,
 – sociální transfery, z těch se v Německu živí: 8 % domácí populace, 9 % migrantů z EU-25, 10 % migrantů z jižní Evropy, 12 % vysídlenců, 13 % migrantů z Dálného východu, 16 % migrantů z Turecka, 18 % migrantů z bývalé Jugoslávie a 24 % migrantů z afrických zemí (komentář: pozor, ale dohromady to nedává 100 %),
ten kdo žije ze sociálních dávek, neplatí daně ani odvody a jako každý občan má nárok na služby poskytované státem počínaje školou a konče bydlením a zdravotním pojištěním,
† s. 60 – tři migrantní skupiny s nejvyššími deficity vzdělanosti s nejvyššíni sociálními náklady jsou také skupiny s nejvyššá porodností, lidé s migračním pozadí Jugoslávie, Turecka, Blízkého a Středního východu a Afriky tvoří 6 % obyvatel Německa, u dětí pod 15 let je to však nejméně 11 % a ještě větší je u těchto migrantů podíl porodnosti, tyto skupiny rovněž vykazují nejnižší růst vzdělanosti v generaci zde narozených,
 

† s. 82 – dle Inge Kloepfer podíl málo vzdělaných lidí žijících v relativní chudobě narůstá, tento nárůst díky potomstvu pokračuje à narůstající demografické problémy a klesající výkonost výdělečně činných osob budou časem naše zajišťovací finanční sítě přetěžovat,  

† s. 85 ženy, které do trhu práce nejsou příliš nebo vůbec integrovány, podle výzkumů tendují více k plození dětí a mají sklon počet svých dětí ještě zmnožovat,

† s. 108 – všechna šetření totiž dokládají, že příjemci podpory v nezaměstnanosti II, pokud náležejí k dolní vrstvě jsou nadprůměrně vybaveni elektronickými médii,

 

† s. 135 – systematické rozdíly ve fertilitě různých sociálních skupin způsobí během několika generací radikální přesuny ve struktuře obyvatelstva,
   – kdyby nebylo německého sociálního zabezpečení, velká část migrantů z Turecka, Afriky a Blízkého východu by sem nikdy nepřišla, neboť pracovní trh není k přistěhovalectví již 35 let důvodem,
   – základní zabezpečení má zároveň negativní účinek na ochotu migrantů z islámských zemí k integraci: sociální dávky jim zajišťují z jejich hlediska – ve srovnání se zeměmi jejich původu – bezpříkladně vysoký životní standart, ten je zbavuje nutnosti měnit svůj tradiční životní styl, naučit se jazyk, sehnat si práci a přiznat svým ženám více západní svobody,

† s. 208 – špatné školní výsledky jistě nejsou bez vlivu na vzrůstající potenciál agresivity mladých Turků a Arabů, důraz na mužskou roli se dobře nehodí k atitudě žáka ochotného se učit, jejich role se zároveň neslučuje s neúspěchy ve škole a v práci, které opět plynou z neochoty se učit,
   – v uzavřených sídlištích, kde s pomocí satelitů lze v kteroukoli denní s noční hodinu přijímat kterýkoli z programů rodné vlasti, není v podstatě nikdo nucen k tomu, aby kromě své mateřštiny ovládl ještě jazyk úřední,

† s. 228 – empiricko-statistické analýzy z nichž by bylo možné vyvodit, zda hostující dělníci a jejich rodiny vůbec nějak přispěli nebo přispívají k blahobytu Německu vůbec nejsou k dispozici, dle jedné statistiky v poznámce 3 je čistý příspěvek v Německu narozeného cizince je negativní,
† s. 229 – integrační chování křesťanů a židů z oblastí Bosny a Hercegoviny, Blízkého a Středního východu a Afriky je trvale nadprůměrné,
† s. 230 – střední věk muslimských migrantů je 30 let, zatímco střední věk autochtonního německého obyvatelstva je 45 let, podíl muslimů na celkovém obyvatelstvu pod 15 let je 10 %, z celkových nejméně 15 milionů lidí s migračním pozadím žijících v Německu 25 až 45 pochází z muslimských zemí, na tuto skupinu však připadá 70 až 80 % všech problémů s migranty v oblasti vzdělávání, pracovního trhu, transferových služeb a kriminality, muslimští migranti se mnohem podprůměrněji než jiné skupiny migrantů podílejí na pracovním trhu, mají výrazně podprůměrný úspěch ve vzdělávání, výrazně nadprůměrný podíl mezi příjemci transferů a nadprůměrný podíl na násilné kriminalitě,
† s. 231 – problémy s Pákistánci a Bangladéšany v Anglii ve srovnání s Indy a západními „Indy“ (černochy), podobné problémy s muslimy mají i jiné země (Anglie, Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie¨, Dánsko nebo Norsko: vedle již teď uvedených i nadprůměrnou fertilitu, prostorová segregace s tendencí k utváření paralelní společnosti a nadprůměrná religiozita (viz i s. 250),
   – nárůst agrese autochtonního většinového obyvatelstva ve všech zmíněných evropských zemích vůči této skupině obyvatel, která je v nadprůměrné míře závislá na veřejné podpoře,
   – v USA: přistěhovalci ze Střední a Jižní Ameriky mluví evropským jazykem, jsou křesťané a reprezentují tradiční verzi hodnot USA (jako bílá pracující třída 40 let předtím),
† s. 238-9 – pronásledování křesťanů v muslimských zemích včetně Turecka, i k ospravedlnění terorismu se v koránu najde dostatek súr, popření mýtu Andalusie,
† s. 242-3 – tendence k radikalizaci v islámu nemá nic společného z chudobou a nevzdělaností: dějiny islámského terorismu ukazují, že právě vzdělaní mladí muži ze zámožných muslimských rodin – a vzrůstající měrou též konvertité z evropských zemí – jsou obzvláště náchylní k radikálním postojům sahajícím až k podporování teroru, z 285 mučedníků, jejichž smrt ohlásily časopisy Hamásu, zřídka kdo pocházel z chudých poměrů a v mnoha případech navštěvovali college nebo iniverzitu,
   – nemuslimům se příčí neostrá dělící čára mezi islámem a radikalitou, fundamentalismem a násilím, vysoká fertilita muslimských migrantů a omezování žen
† s. 246 – podprůměrná účast muslimských migrantů v Německu na výdělečné činnosti, jen 33.9 % z nich zajišťuje převážnou část jejich obživy povolání, u obyvatel bez migračního pozadí je to 43 %, tento rozdíl by byl ještě dramatičtější, protože mezi německým obyvatelstvem je podíl lidí v důchodovém věku větší,
† s. 247 – vzhledem k výdělečně činnému obyvatelstvu žije mezi muslimskými migranty čtyřikrát víc lidí z podpory a
dávek Hartz IV: zatímco na 100 muslimských migrantů, kteří se živí převážně výdělečnou činností, připadá 43.6 lidí, kteří žijí převážně z podpory v nezaměstnanosti a dávek Hartz IV, u německé populace je to 10.4 lidí a u lidí s migračním pozadím bez udaného původu je výdělečná kvóta 31.9 % a podíl transferů 22.2 %, také z této skupiny je jistou část třeba připočíst k muslimským migrantům,
† s. 248 – v roce 2007 byl podíle samostatně výdělečně činných osob bez migračního pozadí 10.4 %, u migrantů z EU 12.4 %, u migrantů z jihovýchodní Asie 13.9 %, u muslimských migrantů 6.8 % a z nich Turků 6.6 %,
   – problémy muslimských migrantů projevující se v jejich nedostatečném podílu na pracovním trhu a ve vysoké závislosti na transferech se objevují i ve druhé a třetí generaci, a jako by se předávaly z generace na generaci, z Němců a německých migrantů nemá ukončené žádné alespoň středoškolské vzdělání 12 a 14 %, zato 20 respektive 17 % z nich má vysokou školu, z tureckých státních příslušníků jsou procenta 54 a 2 % a z Němců tureckého původu je to 33 a 10 %,
† s. 250 – 15 % tureckých žen uvádí, že na způsobu oblékání, které jim předepisuje náboženství, nehodlají nic měnit a i tehdy, je-li „neutrální“ oděv předpokladem přijetí do zaměstnání,
† s. 251 – z lidí s muslimským migračním pozadím žijících Německu nemá 30 % ukončeno ani povinnou školní docházku a jen 14 % z nich má maturitu, mezi tureckými muslimy nemá dokončenou žádnou školu 27 % a maturitu jich má pouhých 8 %; pokud nemají migrační zkušenost, nedokončí jich žádnou školu 8 % a maturitu jich získá 12 %, daleko tak zaostávají za stejně starými Němci, jichž nedokončí základní školní docházku pouhých 1.6 % a maturitu jich zvládne 34 %, výmluvné je, že migranti z EU a z jižní a východní Asie tyto problémy nemají, z dětí Vietnamců z NDR jich získá maturitu dokonce 80 %,
   – nízké šance získat dobře placenou spojené s nízkou kvalifikací vyvolávají v sociálním systému sekundární efekt: kariéra příjemce transferových služeb je tím lákavější, čím menší má šance na pracovním trhu, velkorodiny, které u islámských migrantů převládají, profitují z toho, že rozsah sociálních služeb – na rozdíl od odměny za práci – vzrůstá s počtem členů domácnosti,
  diskriminace jako důvod chabých úspěchů muslimských migrantů ve vzdělávání a zaměstnanosti nepřipadá v úvahu, neboť jiné migrantní skupiny, které pocházejíce z Dálného východu či z Indie, vypadají exotičtěji než Turci a Arabové, mají zčásti ještě větší úspěch než Němci, ve Velké Británii mají indičtí žáci dvakrát lepší výsledky než žáci pákistánští, žákům z Dálného východu nestačí nikdo, strčí do kapsy i ty britské,
† s. 252 – autorky z Turecka a Somálka již léta poukazují na kolektivistický charakter islámských společností a na vliv, jenž tento jejich charakter má na nedoceňování a ponižování žen, často vedoucí až k násilnostem, jedna turecká herečka má pocit, že nastupující generace je ještě nacionalističtější,
† s. 253 – co dělal americký stát pro integraci přistěhovalých Němců, Židů, Irů či Italů? Ti všichni se integrovali sami, neboť neměli jinou volbu, pokud nechtěli zahynout,
† s. 254 – že se cítí dobře integrováni, uvádí v Německu 47 % lidí s italským migračním pozadím, avšak jen 22 % lidí s migračním pozadím tureckým, z nich naopak má pocit slabé integrace 42 %, zatímco u první skupiny má tento pocit jen 22 %, vinu nelze přičítat znevýhodňování, jen 6 % Turků uvádí, že jsou často znevýhodňování, a totéž uvádějí 3 % Italů,
† s. 256 – směsice islámské religiozity a tradičních životních forem ztěžuje ekonomickou a kulturní integraci a prostřednictvím s ní spjaté nedostatečné emancipace žen jim zajišťuje bohatou úrodu dětí, pro niž je evropský sociální stát pravým požehnáním,
   – je přirozené, že přistěhovalci hledají v cizím prostředí nejprve blízkost svých krajanů, zázemí rodné řeči, vlastního náboženství a zažitých způsobů života, tím že se lidé začínají starat o svou obživu, se tyto přirozené sklony začnou časem vytrácet, neboť je zapotřebí vyjít ze své ulity do „nepřátelského“ světa a vydělávat peníze, je nutné se však naučit jazyk,
† s. 257 – v oblastech s vysokou zaměstnaností, kde lidé žijí většinou ze sociálních dávek, dochází snadno ke ghettoizaci, to platí pro turecké a arabské migranty v Berlíně a platilo kdysi pro černochy v New Yorku, paralelní společnosti se utvářejí tím snáze, čím větší je nezájem migrantů o většinovou společnost a čím více dávají přednost tomu, zůstávat mezi sebou,
   – pouhá 3 % mladých mužů a 8 % mladých žen s tureckým migračním pozadím si za životního partnera volí Němce, naproti tomu u ruských Němců je to 67 %, do Německa se importují turecké nevěsty a provdávají se za turecké muže 2. a 3. generace,
   – způsob kulturní odloučenosti je brzdou integrace a překážkou v hospodářském úspěchu migrantů,
† s. 257 – překážkou integrace muslimských přistěhovalců po roce 1973 kdy byl ukončen nábor hostujících dělníků, je ten fakt, že toto přistěhovalectví je velkou měrou motivováno přitažlivostí německého sociálního státu à v pořadí zájmu migrantů stojí nikoli hospodářský úspěch, jehož by bylo možno dosáhnout integrací a odpovídajícím výkonem v povolání, nýbrž jejich zabezpečení a alimentace německým sociálním státem, další překážkou integrace je nepatrný sklon naučit se jazyk a užívat ho v soukromí, nepatrný sklon k vzdělávání, lpění na tradičních rodinných strukturách,…
   – na rozdíl od Italů, Španělů nebo Poláků neodchází z muslimských migrantů téměř nikdo zpět do vlasti, mzdy jsou tam totiž nižší než podpora v nezaměstnanosti a přídavky na děti v naší krajině,
† s. 259 – sexuální frustrace mladých muslimů, protože dívky nejsou k dispozici k sexu před svatbou a ani nevinné předsexuální sblížení není často možné,
   – v Berlíně páchá kolem 20 % všech násilných trestných činů zhruba 1000 tureckých a arabských mladistvých, což je skupina tvořící 0.3 promile všeho berlínského obyvatelstva,
† s. 261 – muslimských šátek: muslimské ženy nosí šátek pod tlakem rodiny nebo peer skupin,
   – berlínský obvod Neukölln má 305 tisíc obyvatel, z nich dle oficiálních údajů je 120 migrantního původu, z nich je 60 tisíc cizinců s psem, plus je zde 20 až 30 ilegálů, ve dvou pokojích bydlí 20 až 30 lidí, téměř polovina obyvatel obvodu má migrantní pozadí, na severu dokonce 55 %, 30 % obyvatel pod 65 let tu žije z podpory Hartz IV, na severu 45 %,
† s. 263 – migranti přicházející v šedesátých a sedmdesátých letech za prací byli lidé, kteří se vydávali na cestu, aby se vlastníma rukama dopracovali blahobytu, zcela jinak je tomu u migrantů let osmdesátých a devadesátých, tito migranti hleděli na Německo jako na zaslíbenou zemi, kde se bez práce lze mít tak, jak by se doma ve svých vesnicích nikdy neměli, turecká střední vrstva ve čtvrti Neukölln pochází z generace hostujících dělníků, tyto rodiny nejsou problém a na ulici je není vidět,
   – dle nizozemského spisovatele Leona de Winter se blahobytný stát evropského střihu nemůže nikdy stát zemí integrace,
   – v Berlíně se například zavedly přísnější směrnice pro jazykové testy a by vydán zákon na ochranu dětí, ale chybějí v něm však jakékoli sankční klauzule,
   – v Nizozemí udělují povolení k pobytu sami obce, to může být i odepřeno, takže rodiny, které se řádné nechovají, lze donutit k tomu, aby se přestěhovaly, většinou se pak v jiné obci chovají lépe,
† s. 264 – ženám které chodí v Nizozemí v burce je odebrána sociální podpora s odůvodněním, že pro ně jinak nelze najít práci,
   – problém se statistickým podchycením obyvatelstva v obvodu Neukölln, jen při rozesílání daňových karet bylo objeveno 10 tisíc fiktivních adres, na jednu kartu je často poskytována péče zcela různým lidem, často jde o ilegály z domovských zemí rodin migrantů, z zdejších lékáren se vytrácí nápadné množství léků, vydatně se zde zneužívá tzv. minijobů, mnozí pracují o mnoho déle než jen 10 hodin týdně, což je přípustné pro pobírání dávek, toto omezení však nelze kontrolovat, záměrné tříštění regulérních míst firmami à mzdy pak platí daňoví poplatníci,
   – násilníci na ulicích Neuköllnu: tvoří je promile obyvatel, páchají však 20 % všech trestných činů v Berlíně, protože v rámci občanské společnosti dnes nemají žádné cíle a žijí z podpory Hartz IV a z černé práce, je jim jejich policejní rejstřík lhostejný,
 
† s. 265 – násilí se neobrací jen proti Němcům, ale i ostatním migrantům,
   – zhruba 20 %dětí při nástupu do školy z tohoto obvodu při vstupu do školy neumí vůbec německy, nebo jen zcela nedostatečně a dalších 30 % dětí má jen velmi omezenou, krajně jednoduchou slovní zásobu,
   – autor navrhuje snížení přídavku na děti o 50 %, druhou polovinu věnovat školám, školkám, učitelům a na bezplatné stravování,
   – situace v Neukölln staví otázku přistěhovalectví do pravého světla: jde tu o akumulovanou směsici nedostatku vzdělání a znalosti jazyka, transferové závislosti, tradičních způsobů života, kriminality mládeže, kulturní distance, a jde tu také o to, že tato akumulovaná směs se stále hlouběji zakořeňuje,
† s. 266 – o falešných uprchlících a běžencích před chudobou, kteří přicházeli od 80. let z Libanonu a kurdských velkorodin: „Tyto rodiny u nás dostanou desetinásobek toho, co by tam vydělali v nejlepším případě za rok, jejich modlitbou je: Prosím tě udělej všechno, ať nás život zůstane takový jaká je, „Máme školy, kde je 90 % rodičů osvobozeno od připlácení za školní pomůcky, což znamená, že prakticky žádný z těchto rodičů nechodí do práce.“ To je špatný vzor pro děti, „Pochopitelně je to házení hrachu na zeď, když učitelka dětem říká: ‚Když se budete dobře učit, tak si najdete dobré zaměstnání a vyděláte si spoustu penz‘,Paní učitelko, řeknou na to děti, peníze přece dostaneme z úřadu.‘ Když se zeptáte mládeže, čím by chtěli být, opáčí: ‚Já budu Hartz IV.‘,
† s. 273 – z muslimských žen nosí v Německu šátek 33 %, 53 % ho odmítá, z mladých žen mezi 18 a 35 roky jich nicméně nosí šátek 34 %, z žen od 30 do 39 let 37 % a z žen nad 60 % jen 27 %, v Turecku nosí šátek 61 % žen, zde i v Německu se nošení šátku rozmáhá,
† s. 275 – sňatky mezi příbuznými mají dlouhou tradici v mnoha klanech, čemuž odpovídá i značné množství postižených, je známo, že podíl vrozených postižení je mezi tureckými a kurdskými migranty výrazný nadprůměr,
† s. 279 – v USA, Kanadě a Austrálii je tomu tak, že teprve po mnohaletém pobytu má přistěhovalec v USA právo na sociální péči, ta je však ve srovnání s německým základním zabezpečením krajně skrovná a navíc je omezena na 5 let, dá se předpokládat, že přistěhovalci v Německu budou spokojeni a ti v USA nespokojeni, ale je tomu naopak: přistěhovalci v USA byli dotazováni, jak dlouho jim trvalo než se začali cítit „komfortně“ a „ jako součást americké společnosti“, 77 %respondentů odpovědělo, že to bylo méně než 5 let, jen 5 % uvedlo, že se tu nikdy necítili jako doma, naopak 58 % obyvatel tureckého původu v Německu říká, že má pocit odcizení,
   – do USA jde jen ten, kdo si důvěřuje, když se mu pak podaří do zdejší společnosti začlenit, byť na té nejnižší úrovni, je na svůj úspěch hrdý, naproti tomu ten, kdo dostane vše zadarmo, pociťuje vděk je povrchně, nejčastěji však vůbec žádný,
   – masová imigrace může být stěží kombinována s příjemným státem blahobytu,
† s. 280-1 – zatímco rodiny v nouzi bez migračního pozadí tvoří 1.8 lidí u domácností s migračním pozadím je to 2.8 lidí, je to pochopitelné: díky velké rodině si na transferech přijdou často až na 3000 a více eur měsíčně, což je mnohem více, než kolik by si vzhledem ke svému vzdělání a nedostatečným jazykovým schopnostem mohli v Německu vydělat, a nesrovnatelné více, než kolik by si mohli vydělat ve své rodné zemi, když je hodně dětí má rodina i 3000 nebo 3500 eur,
† s. 282 – Heinz Buschkowksy vypráví o turecké majitelce kadeřnického salónu, která odešla z Neuköllnu na Kurfürstedamm, mezi příjemci sociálních dávek v Neuköllnu už nenašla téměř nikoho, kdo by měl dostatečnou kvalifikaci a zároveň byl ochoten pracovat za tarifní mzdu,

Tímhle   výčtem / značně  nekompletním z konspektu Sarrazinovy  knihy   bych pro  dnešek skončil. Myslím, že není co dodávat!  Jen bych ještě připojil jednu  zásadní  věc z e zprávy vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky, kterou jsme vám dosud  zamlčel:

up9

V tomto textu se tvrdí, že  ti , kteří mají přes  Středozemní moře právě namířeno do Evropy je  prý 40% vysokoškoláků. a 46% lidí s maturitou. Skoro polovic  z nich je ženatých a má  děti…  A 90% z nich míří do Německa a Švédska…

Být Němcem / nebo Švédem/, číst tohle  a mít před očima čísla  od Thilla  Sarrazina, tak…  tak co? Na to necht si odpoví každý z vás. Zejména pak třídiči odpadu a  jim podobní.

Nepochybně  budu mnohými, zejména  těmi, co zcela účelově  přijdou na Kosu kvůli tomuto článku,  obviněn z rasismus, xenofobie, netolerence  všeho druhu a vyvolávání strachu. A kdo ví  čeho ještě  dalšího. Ačkoli jsem neudělal nic  víc než že odprezentoval grafy  z mainstreamového tisku, speciální zprávy  Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky a  z knihy  renomovaného německého národohospodáře, který si dal velmi podrobnou práci s německými statistikami, které se týkají NEJEN  imigrantů do Německa  zkušenostmi s nimi. Dodávám že už historickými  statisticky  zachycenými!!!

Ostatně tyhle námitky, či spíše  invektivy  předpokládal už Sarrazin ve své knize takže na    všeho druhu

† s. 109  uvádí, že vše /osobní neúspěch nejen imigrantů/ vypadá jako otázka externího přídělu šancí a za něj jsou zodpovědní stát a společnost, pokud někdo upadne v chudobu nebo je jí ohrožen, vinu má nedostatek šancí, nikoli on sám, jiný názor je v Německu politicky nekorektní, Dodávám, že v českém diskursu  elitářských majitelů absolutních pravd a soukromých správců morálky  je to přesně stejné!!!Tudíž jsme na invektivy a osočování připraven. Což  ovšem nikterak nezmění Sarrazinem popsanou realitu!!!

A na konec  jedna otázka – je li německá / a z textu je vidět , že nejméně  i holanská a britská/ zkušenost, opřená o čísla,  která mají vládnoucí elity  pochopitelně k dispozici, takováto proč  s tím něco nedělají, zejména  když vědí, že  90% migrantů má namířeno do Německa  a Švédska? Tak na to se pokusím  odpovědět  zítra.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.