Polemika s Jeníkem Čermákem: Blud božího bludu


napsal Master

Nedá mi to, musím s Jeníkem Čermákem polemizovat. Hned na úvod potom poznamenávám, že tak činím z pohledu křesťana.

Jeník Čermák na konci svého pojednání svůj pohled shrnuje: „Kdekoli a kdykoli je jakýkoli ismus/třeba tržismus/ či božství postaveno nad hodnotu lidství, lidského života dojde k tragedií.“ To není nijak překvapující závěr. Svým způsobem je stejný závěr také křesťanským východiskem. V tomto pojetí je ale opomenuta jedna fundamentální lidská vlastnost. A tou je lidská obsese vytvářet si pořád nová a nová božstva (a ismy). Žijeme v době, kdy křesťanství již definitivně ztratilo vládu nad světem (Evropou). A ejhle. On se pořád ten svět nijak nezlepšil. Lidé si místo toho vymysleli tu komunismus, tu tržismus a pořád a pořád dokola vymýšlejí další a další božstva, která staví nad hodnotu lidství. Místo aby lidství začalo konečně vyhrávat, zažili jsme  v postkřesťanském dvacátém století hrůzy, o kterých by se mohlo náboženské Evropě zdát jenom v těch nejhorších nočních můrách.

Přitom samo křesťanství je si tohoto problému vědomo už od svých počátků. A na rozdíl od klasického atheismu dává k němu také východisko. To je potom obsaženo hned v prvním přikázání: „Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“ Jinými slovy: Tvou touhu člověče stavět nad sebe božstva a ismy, nemusíš zavrhovat a tím se snažit o nemožné. Stačí, když se upneš ke mně, jedinému Bohu, který je svrchovaný, neuchopitelný a nemanipulovatelný. Jakýkoliv jiný bůh, modla, či ismus tě prostě zavede do pekel.

Jistě, kdybych chápal pojem náboženství stejně jako Jeník Čermák, mohl bych s mnohými jeho výhradami k němu z hloubi duše souhlasit. V dějinách náboženství (myslím přitom hlavně na mně blízké křesťanství) se opravdu stalo mnoho zlého a není pro to žádná omluva. Chybná je ovšem úvaha, že to zlé je náboženstvím přímo podmíněno. Na počátku všeho zlého není náboženství, ale porušení prvního přikázání. A zde je skutečně nutné přitakat k tomu, že člověk „náboženský“ není vůči porušování přikázání o nic více imunní než člověk nehlásící se k žádné konkrétní konfesi.

Tvrdit ovšem, že náboženství je kořenem všeho zla (jak činí Dawkins) a je proto nutné z něho mít strach, je potom paradoxně naopak popření lidství jako té nejvyšší možné hodnoty. Je totiž potřeba pamatovat i na to, že v rámci náboženství se nestaly jenom všechny ty věci zlé, které jsou všeobecně známy, a opravdu je nelze popírat, ale staly se i věci dobré, mnoho z nich by šlo nazvat přímo hrdinskými činy lidství. Kolik už bylo lidí, kteří se nasadili v těžkých situacích pro druhé! Ať už například v koncentrácích za druhé světové, při kdejakých morových epidemiích a vůbec, když bylo potřeba nasadit život pro záchranu druhých. Mnozí přitom také o svůj život přišli. Důležité je, že tito lidé to nedělali z důvodů, že by v sobě nějak popřeli náboženské vyznání a tím ze sebe vymáčkli ono lidství (jak by to mělo být, pokud by platilo to, co tvrdí Jeník Čermák). Tito lidé právě skrze své náboženské vyznání byli schopní učinit takové akty lidství, které by jim mohli „neznabozi“ maximálně závidět.

Už právě proto nemohu náboženství jako takové házet do starého železa jako přežitek starých dob a už vůbec jej nemohu považovat za hrozbu. Není potom od věci připomenout, že právě sám křesťanský Bůh měl lidství za tak vysokou hodnotu, že se sám stal člověkem, aby za lidstvo mohl vzít na sebe veškerá lidská provinění a tím mu věnovat veškeré své „dědictví“. Snad i proto hrdinské činy mnohých „věřících“ dodnes mohou být inspirací každému, komu je právě lidství nejvyšší hodnotou…

Vlkův dovětek:

Když  jsem četl Jeníkova  Dawkinse, byl jsem přesvědčen, že  nějaká podobná odezva nutně musí přijít. Přiznávám, že  jsem spíše očekával reakci od paní Antonie,  ale  Masterův  příspěvek je  mi přijde náramný. Takže lze předpokládat, že  pěkná bude i diskuse!  Máte ji mít! Jsem ovšem přesvědčen, že  oba kontrahenti – jak Jeník Čermák, tak Master – Vidlákův  bratr, velmi rychle zjistí, že  jsou naladěni na úplně stejnou notu!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

94 reakcí na Polemika s Jeníkem Čermákem: Blud božího bludu

  1. Geordyn napsal:

    Pane Mastere, co je to lidství? Musím Vás zklamat dalším ismem. Je to Altruismus. Daný nikoliv příklonem jedince k představě / jakékoliv náboženského směru / systému, rozhodujícího o řádu světa. Altruismus, jak by Vám potvrdil dr. Koukolík, je dán Lidem i Šimpansům / velká písmena proto, že oba druhy přírodním výběrem darwinisticky vytvořené, jsou příbuzní / proto, že je pro přežití v nepřátelské přírodě výhodnější chovat se altruisticky – tedy ve Vašem pohledu, lidsky. Křesťanské desatero je desaterem i každého prostého člověka, / myšleno plebejce – panská rasa vždy, za celou historii lidstva smýšlí vždy jinak – sobecky /,už proto, že neubližovat jiným a pomáhat jiným, je strategicky do budoucna výhodné hromadně pro všechny. Samozřejmě bez prvního Ježíšova přikázání, Ostatně Chamurabiho zákoník je přesně to desatero. Jen bohů měli víc.Starý zákon Vám nevadí? Oko za oko, zub za zub? Máte ve Vaší základní výbavě chaos.Dva tisíce let nestačily Křesťanům, přes celosvětovou nadvládu ve středověku, splnit závazek desatera Ježíšova. Zradili jste ho, svého Velmistra, A zradili jste ho znovu hromadně církevními restitucemi v Česku. Po tomto aktu, kterým se podílíte na krádeži národního dědictví, nepatříte mezi altruisty, nýbrž mezi lupiče.

    • Řezníček z Brna napsal:

      Geordýne,
      Starý zákon Vám nevadí? Oko za oko, zub za zub (cituji z Vašeho příspěvku). To oko za oko a zub za zub byl v době 1500 př. n. l naprosto převratný zákon. Ten zákon přikazoval, že když ti někdo zavraždí dceru, ty můžeš jít a zavraždit toho vraha, ale už nemůžeš vyvraždit celou jeho rodinu nebo vypálit celou jeho vesnici, protože by ses provinil proti Bohu. To Mojžíšovo příkázání bylo oko za oko a zub za zub je naprosto geniální, protože tenkrát se lidé vraždili kvůli maličkostem.

      • NavajaMM napsal:

        Súhlas, čo sa týka formy. Ide o primeranosť, aby ten, čo spôsobil škodu, neutrpel trestom väčšiu škodu, ako spôsobil. Ten zákon mohol byť vo svojej dobe pokrokový, no svedčí to dosť významne o našom poňatí práva.
        V iných kultúrach (napr. pôvodní obyvatelia Ameriky) sa akcentovalo odškodnenie, nie trest, ktorý má charakter pomsty. A tak sú dokumentované prípady, kedy sa vrah nechal adoptovať rodičmi zabitého, aby sa namiesto neho o nich v starobe postaral. Bol morálne prinútený kultúrou a výkladom práva.
        Podľa mňa by to bolo aj prirodzené východisko Desatora, keby jeho uplatňovanie spoločnosť myslela vážne. Považujem za zaujímavé, že kresťanstvo takéto riešenia ani nenapadli.

    • Geordyn napsal:

      Pane Řezníčku z Brna, správně jste poukázal na datování vzniku práva, které znamená vlastně právo vendety. A Křesťanství by mělo přebírat pro svůj veskrze humánní směr / nastav tvář, neprotiv se, řeš věci vlastním příkladem / toto vlastně 1800 let staré řešení sporů? Proto tento paradox mezi Starým zákonem a Novým zákonem mne udivuje. Nový Ježíšův náboženský směr ho neměl přebírat. Starozákonní mudrci sepisující nový kodex, mohli být méně závislí na tradici, a my se tím nemuseli zabývat. Navíc v 21. století, když vlak budoucnosti přívalem Afroazijců nám Evropanům už ujel.

      • fero napsal:

        pre krestanov je stary zakon len historicky popis udalosti
        krestania sa riadia novym zakonom a tam ziadne oko za oko nieje

  2. Bob napsal:

    „……Tito lidé právě skrze své náboženské vyznání byli schopní učinit takové akty lidství, které by jim mohli „neznabozi“ maximálně závidět…..“
    Tato věta pro mě znamená, že autor dělí lidi do dvou kategorií, resp., že je nekriticky přesvědčen o své pravdě. Diskuse s autorem netřeba – nemá význam

  3. Vidlák napsal:

    Když na plotně spálíte kroupy, je jich tak 90% naprosto krásných čistých a zdravých. Jen poměrně malá část je černá. Ale je celkem zbytečné diskutovat o tom, zda je typickým reprezentantem krup ta spálená sorta a nebo ta nespálená. Jídlo je načichlé celé i s hrncem a bez ohledu na 90% nespálených krup, nebudou to žrát ani prasata.
    Podobné je to s náboženstvím i lidstvím jako celek. Stačí aby se vyskytlo pár procent zlodějů, tunelářů, nehodných farářů, imámů, ekonomů, soudruhů, či teroristů a diskuse o super čalamádě je úplně zbytečná, protože to prostě ihned začne zavánět všude v celém objemu.
    Jeník Čermák neobjevil nic nového, to jen už od počátků osvícenství zkouší člověk přestat vařit kroupy a přechází tu na rýži, tu na brambory, tu na špekáčky a světe div se, ono se to dá spálit taky. Pokud Mastera, Jeníka a nebo ostatní baví hledat stále nové přílohy do hrnce, nebo se do statků a hrdel bít za ty již použité, je jim přáno.
    Já bych navrhoval nepřikládat tolik pod kotel. Nevyhrotit veškeré soužití na doraz. Necpat dolary za ropu do imámů, aby dělali nadšené rekruty. Nedávat žádné církvím restituce, naopak je nechat pěkně v chudobě. Nepoužívat rezonující ideje pro politické cíle, nepokoušet se využit záblesky ismů jako schody pro budoucí trůny.
    Lidi budou mít pořád celkem slušnou škálu božstev, dokonce i ti křesťané včetně Mastera. Ale pokud už chce někdo vařit náboženské či ideové kroupy, tak prostě ať tak strašně nepřikládá. Přimlouval bych se přestat vést diskuse o tom, zda jsou lepší kroupy nebo brambory, navrhoval bych přestat s posměchy za vzájemné ideje.
    Každý kdo volá po křížových výpravách, nebo hrabe majetku chudých věřících, nebo řeční o tom, jak jsou ti tamodtud nebezpeční, přikládá pod kotel a nemůže se divit, že mu to nejdřív zasmrádne a pak chytne.

    • NavajaMM napsal:

      Áno, všetkými desiatimi. Toto je geniálne jednoduché a účinné riešenie. 100 x sa mi osvedčilo pri výchove detí. Žiadne kázne a tresty neboli natoľko účinné, aby zabránili nežiadúcemu chovaniu. Najlepšie zabralo „neprikladať pod kotol“, presne ako píše Vidlák, a zamerať pozornosť zmysluplným smerom.

    • fero napsal:

      len taka drobnost, preco ti vadia cirkevne restitucie?
      ked povracali majetky slachte ktora sa k majetku dostala tiez velakrat pokutnym sposobom, ved zaklad ich majektu pochadzal este z dob nevolnictva
      vratili majetky aj po takych ludoch ktori preukazatelne kolaborovali s nacistami
      povracal sa majetok roznym inym spolkom, tak preco by nemala dostat svoj majetok nazad aj cirkev?

      • Vidlák napsal:

        Jednoduše, jsem evangelík – Hus už dávno říkal, že psi se o kost hryžou, vezmi kost a přestanou. V současné době církve nedělají nic jiného, než že se hryžou o peníze. Už dávno se nemluví o lásce, o spasení, ale jen o penězích. Tož mám takový pocit, že kdyby žádné peníze neměli, začali by zase mluvit o lásce. Neživily by je restituce, ale jejich ovečky a to z lásky. Tož by se o takové lásce museli něco naučit….

      • zemedelec napsal:

        fero.
        V prvé řadě jde o účelovost,začal bych u zrodu ČSR 1918.Proč Masaryk,některé šlechtě majetky odebral a některé ne,podobně je to i cirkví.Právě i u toho vracení,je to podobné,zas účelové.

  4. zemedelec napsal:

    Já bych spíš dodal,že se všechny změny dotkly i cirkve a rychle se přizpůsobila a využila.
    Absolutně převládla víra v peníze,člověk musí jít stranou.

    • Ernest napsal:

      Církev je naprosto světská instituce, která touží po majetku a po moci. Kdo chce věřit v boha, ať v něj věří, tím nikomu neškodí. Ale církve se věřícím snaží boha ukrást a přisvojit si jej a jeho jménem vládnout. Bůh je každého soukromá věc. Církva (a tím myslím naprosto všechny církve) člověk k tomu, aby věřil, nepotřebuje. Církve jsou podvod na lidstvu.

  5. Pavel napsal:

    Duševně a morálně vyzrálá osobnost nepotřebuje náboženství, na stranu druhou duševně a morálně vyzrálá osobnost může být věřícím. Házet špínu na náboženství je hloupé, vždy to podelal jen a jen sobecký člověk který upřednostňuje své zájmy a nedodržuje zmíněné desatero.
    PS: na Novém Zakonu je krásně vidět jak naše křesťanství se transformovalo z “ hruzneho “ starozakoniho do duševního a morálního

  6. mmm napsal:

    Treba si uvedomit ze aj veda sa z velkej casti dtala nabozenstvom, a veriaci vo vedu robia tie iste veci ako iny veriaci myslia si ze jedine to ich nabozenstvo je to jedine spravne a ostatne su bludy, O 10 alebo 100 sucastna veda, moze byt povazovana za rovnake bludy ako teraz ateisti povazuju nabozenstva. Napriklad posledne knizky Hawkinga uz su ciste nabozenstvo. A tu citovany dawkins, v rozhovore kritizoval nabozenstvo ze napriklad nezabijes nie je dobre pirkazanie lebo ako kedy ale ked sa spytali ze ako chce potom zabranit zneuzitiu tak len mlzil. A ked pride nejaka kriza tak dnesny humanisti budu schopny vecsich zverstiev ako akykolvek ludia v minulosti. Napriklad to pekne vidno na ukrajinskej krize zrazu velky humanisti obhajuju upalovania a zabijania, aby sa zabranilo udajnej expanzii ruska.

    • runcorne napsal:

      Je ale také dobré nezapomenout na podstatný rozdíl mezi vědou, která soudobé pravdy nepokládá za absolutní/konečné a postupně je ohýbá dle reality, a náboženstvím, které se dle svých dogmat často snaží ohýbat realitu.

      Zajímavé je srovnat dotyčné vůdčí osobnosti:

      Ideálem vědy je vědec, který je schopen uznat neplatnost vlastní hypotézy/teorie, je-li tato neplatnost dokázána.
      Ideálem náboženství je svatý muž, který neodvolá své přesvědčení, bez ohledu na argumenty, tlak okolí, příkoří.

      Osobně se někdy kloním k názoru, že věda implikuje potřebu víry. Paradoxně. Těžko totiž věřit ve schopnost člověka pochopit vše, co ví. I když mohu mluvit jen za sebe.

      S Vaším názorem na dnešní „humanisty“ plně souhlasím.

  7. Stredo napsal:

    Ja by som rád otočil diskusiu iným smerom. V princípe mi vadia ideológie, ktoré šíria nenávisť a označujú určitú skupinu ľudí za menejcenú, zaslepenú, málo rozvinutú… . Ak domyslím do dôsledku názor pána Jeníka ostáva mi potom otázka čo spraviť s veriacimi? Zakázať im účasť na verejnom živote, perzekuovať ich? V mene čoho?

    Gilbert Keith Chesterton asi pred sto rokmi napísal úžasnú myšlienku. „Ak ľudia prestanú veriť v Boha neznamená to, že nebudú veriť ničomu, budú proste veriť niečomu inému“
    (pravdepodobne nejakej hovadine)

    Pán Jeník odpusťte moju invektívu, ale čo ste napísali je hovadina a chýba jej ľudská múdrosť

    • piangendo napsal:

      „Ak domyslím do dôsledku názor pána Jeníka ostáva mi potom otázka čo spraviť s veriacimi? Zakázať im účasť na verejnom živote, perzekuovať ich?“

      Co se stalo s věřícími v sekularizovaném Západě? Nic, mají prostor, jaký chtějí, je to zakotveno v listině práv a svobod. „Vytěsnění“náboženství do soukromé sféry, je nesporný pokrok pro všechny. Náboženství a Bůh tu není pro všechny (ikdyž si to věřící zpravidla myslí). Iracionálními (v pozitivním smyslu) vlastnostmi nedisponuje každý ve stejné míře. Skeptik mého druhu má jistou výhodu,že připouští, že by Bůh i mohl existovat, ale neví to. Výhodou v tom smyslu, že na základě tohoto „nevědomí“ nemůže racionálně upřít postoje věřícího, aby se nestal demagogem.
      Institucionalizace náboženství na státní úrovni by bylo u západního Europoida krokem zpět. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale taková tolerance vyznání na Západě není snahou žádného náboženství, ale spíše těch „opačných“ proudů. Na křesťanství ve 20.stol. si velmi cením, že se s tím vypořádalo velmi civilizovaně, ba se na tom i podílelo. Kulturně se cítím být rovněž křesťanem, ač nemám žádnou potřebu víry. Ani tyranie věřících, ani tyranie nevěřících. Nýrž rovnovážný podíl na moci.

      • Stredo napsal:

        Prepáčte, ale nepochopil ste podstatu. Som obhajcom myšlienku sekularizovaného západu. Tá však nepovažuje náboženstvo za zdroj zla. Ak vyhlásim náboženstvo za zdroj zla automaticky to musí viesť k určitému konaniu, pýtal som sa k akému konaniu. Sekularizmus tvrdí, že žiadna ideológia, ani ateizmus si nesmie nárokovať deliť ludí na dobrých a zlých podľa ich vierovyznania.

  8. ENKI napsal:

    Člověk bez vyznání ještě nemusí být neznaboha (konečné a není chyba) a ušlechtilé skutky páchají lidé napříč systémy i světem. Naopak to platí stejně tak. Boha náboženství nepotřebuje, boha je ve všem, trvale a neodstranitelně. Různá náboženství slouží k ovládání lidí, kteří se sdružují kolem je přitahujících projevů boha. To by nevadilo, problémem však je, že tyto zájmové útvary (na rozdíl od třeba včelařů) se snaží své pravdy vydávat za jediné a silou je vnucovat jiným. Jako aktivisté. Jen je jich víc, a úměrně tomu i způsobů.

  9. Šims. napsal:

    Náboženství je jedna věc a církve je věcí druhou. To jak v průběhu věků interpretovala katolická církev lidem jejich křesťanský diskurz je nám dobře známo. Když se hodil celibát, tak se vymyslel pomalu jako učení Kristovo a ono šlo zase jen o prachy, které by rodiny knězů rozfofrovaly. Když určité osvícené osoby se zase začaly plést do řemesla církvi, tak se upálily a prohlásily za čarodějnice. Když jeden velký Čech řekl pravdu o praktikách církve, tak ho upálili pro výstrahu. No a nyní vidíme, co je církev zač při sletu na mršině, která se nazývá církevní restituce. Mně osobně je jedno, jestli Ježíš Kristus měl děti, rodinu, manželku či co osobního na co má každý normální člověk osobnostní práva, nemusí mi ho nikdo vylepšovat nějakými úzusy a příkazy. Pro mne to byl člověk s úžasnými léčitelským nadáním a morálním kreditem, který převyšoval běžnou populaci. Měl určitě charisma, které v lidech vzbuzovalo touhu po ideálním pořádku a víru v lepší. Ale co sním dělá „církev svatá“ je obtížně zkousnutelné. Pořád se jen vytahují plátna do kterých byl Ježíš zabalen a další relikvie, ale stačilo by žít podle jeho rad, přikázání a byl by pokoj na zemi.
    A tohle chtěl i Jan Hus, aby církev šla v tomto příkladem a kam se to dostalo nyní vidíme.

  10. NavajaMM napsal:

    Dovolím si poznámku k Dawkinsovi, lebo som sa pomerne do hĺbky venoval teoretickým aspektom evolúcie a Dawkinsa som medziiným študoval a určitú dobu aj obdivoval. Dawkins je svojim spôsobom vynikajúci redukcionista a svojho času priniesol do problému neobvyklý a svieži vhľad. Múdry človek však vie, že každá redukcia má svoje obmedzenia, nevysvetľuje realitu komplexne (lebo v podstate ani nechce) a tým, že sa svojej redukcie Dawkins aj dnes naplno drží, presne ilustruje čo to znamená byť senilný. Napriek briskným príkladom a irónii je dnešný Dawkins stelesnením senility.
    Vecne ide o to, že Dawkins celý vývoj a deje v biosfére zredukoval na „tečenie“ rieky génov. Tie gény sú však len kódovanou informáciou o niečom, čo sa prejavuje v makrosvete a v prostredí s mnohými ďalšími faktormi, ktoré v génoch nemajú svoj obraz. Je to podobné, ako keby sme chceli dejiny stredoveku redukovať na prácne sa reprodukujúcu „rieku“ informácií zakódovaných v ručne písaných knihách. (Podotýkam, že aj takéto vážne myslené pokusy boli.)

  11. tata napsal:

    Hlavní chyba v té polemice je že nerozlišuje věřit v boha.a vykonou moc jako v zájmu boha což je cirkev jedno jáká……zde mužem polemizovat a pořád dokola nikdy to neroseknem.
    V PODSTATĚ JE UVAHA……………………„Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“ …….NAPROSTO SCESTNÁ……….už uvaha vtomto směru a doklad je historie……….a co stěmi co věří fanaticky jinému bohu………jakým právem si chce někdo přivlastnovat že ten jeho buh je jediný,nebo naopak že nevěří v žadného boha………..doklad je upalování odpurcu……..nebo jiné perzekuce

    NEZLOBTE SE ta věta čím to obhajujete zakládá……….to čím právě ta vykoná moc to jest církev toho boha zneužili.
    Dá se říc že naboženství právě sprofanovala vykoná moc nebot ho použila k ovládnutí všemi prostředky…………JESTLI egzistuje buh má byt v srdcich,nepotřebuje pompeznost ,bohatství………tim že to dáte do rukou kardinálů,papežu,nebo v případě jinych naboženství jiných hodnostářu lžete si do kapsy……..jejich usty nepromlouvá buh ale hamižnost,nesmiřitelnost.
    JESTLI BUH EXZISTUJE,vtom jak je vykládán nepotřebuje sprostředkovatele………..proto je skorem jisté že není nedovolil by jeho meno tak zneužít

    • piangendo napsal:

      „tim že to dáte do rukou kardinálů,papežu,nebo v případě jinych naboženství jiných hodnostářu lžete si do kapsy“
      Není to tak černobílé, jak se zdá. Antickou vzdělanost před zapomněním zachránila síť katolických klašterů. Vatikán se pak přímo podílel na všech Renesancích na Západě.Karolínská byla přímo posvěcena papežem korunovací Karla na římského císaře. Renesance 15.století importem vzdělanosti z Byzance byla rovněž pod patronací Vatikánu, který stál na straně rozvíjejících se itlaských svobodných měst proti tuhému císařskému feudalismu atd.
      Upalování a perzekuce je jen jedna strana mince. I v církvi jsou dodnes velmi protichůdné proudy, ty dogmatické, i ty liberální. Není to obhajoba ničeho proti ničemu, jen je třeba na to pohlížet ze všech možných úhlů.

      • tata napsal:

        SAMOZŘEJMĚ ŽE to není černobilé…….je tam plno hodnostářů spíše na těch menších pozicich co mají v toho boha v srdci a proto ač bezvěrec rozlišuji,nikdy bych si nedovolil vyvracet že někdo v boha věří……….ovšem nesmí někdo říkat……………Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“ to je návod na genocidu……….jakmile něco sebelíp prospěšného zmeníte že tomu musí věřit všichni zničite to………nebot jen represemi toho mužete docílit.
        Bohužel ty dobré věci nikdy nemohou smazat jen jedinou smrt ve jmenu boha ve smyslu toho jediného

      • brumla napsal:

        antickou vzdelanost zachranil islam. po padu rima se vsechno spalilo jako hereze proti jedine pravde/bohu. a od mauru si to vedeni zase brali zpatky osvicensti ucenci….

  12. Jan Čermák napsal:

    Rád bych poděkoval panu Masterovi. Napsal to moc hezky. Čekal jsem spíš nenávist, jako ji zažívá Dawkins. A tohle bude klíč, má ho tu Vidlák. Zdravím. Píšete pane Master, že Dawkins tvrdí, že náboženství je kořenem všeho zla. To je myslím drobné pootočení, manipulace, jak říká má žena. Dawkins jen tvrdí, že není bůh. Že je náboženství vlastně zlo vylezlo z hlavy mé, a jistě to není nic objevného. Mám to od Josefa Šafaříka, který říká že: MOC je zlo. Já si vždycky myslel, že moc lze používat pro dobré věci a špatné věci, a Šafařík radikálně tvrdí, že ona sama je zlo. Přijde mi to dost geniální. Nu a tolerance křesťanství byla v historii tvrdě zaplacená. O toleranci současného islámu myslím nelze rozumně mluvit. Má se historie opakovat? Ona jsou i jiná přikázání. Pro mne je dost nezapomenutelné kterak krutý bůh /pokud je tak je krutý/ nutil Abraháma podříznout krk Izákovi, asi to teď dělá Alláh v Sýrii…prostě postavíte-li nad člověka boha, máte možnost ho odkrouhnout kdykoli bez ztráty kytičky, svědomí. Postavíteli člověka na vrchol máte humanismus, osvícentství. A my budeme potřebovat postavit na vrchol ještě něco jiného, abychom přežili….možná žijem v zlomové době…a stará řešení nové problémy nevyřeší…
    kdy asi zaprší…

    • zemedelec napsal:

      Pane Čermák.
      Nejsem znalec bible,podle mne to byly zkoušky člověka Bohem,jestli bude schopen pokaždé jednat správně.možno k tomu použít to rčení,kdo ze zbraní zachází,tak i schází.

    • NavajaMM napsal:

      Pane Čermáku, asi ste trafili klinec po hlave svojou poslednou vetou. Ľudstvo zo strachu pred zodpovednosťou dokola opakuje tie isté osvedčené chyby. Aj keď už vie, že je to prinajmenšom hlúpe.
      Mali by sme veru nájsť odvahu robiť nové chyby (a učiť sa z nich) namiesto opakovania starých.

    • Master napsal:

      Zdravím. Možná by ten klíč mohl být v tom říci, že „náboženství spojené s mocí (tedy klerokracie) je zlo.“ S tím bych se naplno ztotožnil. Jsem ze srdce rád, že křesťané moc nad světem ztratili. Nebyl to funkční model a naplno se ukázalo, že na světovládu křesťané opravdu nemají. Bez světovlády se aspoň budou moci naplno věnovat tomu, v čem jsou (můžou být) dobří: v pomoci potřebným. Nemohu ale do stejného pytle s klerokracií hodit celé náboženství. Ne, náboženství není zlo ani ve smyslu „moc je zlo“. Ti, kteří pro svou víru obětovali životy za druhé, to neudělali proto, že by nějak orali s náboženstvím (jako se orá s čertem). Naopak, lidství v nich bylo probuzeno právě pro jejich víru.
      Nemám tak strach ani z islámu jako takového (byť je možná svými důrazy potenciálně nebezpečnější než křesťanství), ale dával bych si sakra pozor na to, abych ho nepustil k moci. Podle všeho se zdá, že ani islám ten patent na světovládu nemá:)

      • Jan Čermák napsal:

        Jsem rád , že si rozumíme. Fakt jsem to nechtěl posílat, neb jsem nechtěl nikoho urazit. Ale třeba požadavek na oslavování Ramadánu v našich věznicích mi přijde tak absurdní…
        někde musí být nějaká hranice. respektovat víru druhého je prima, jenže jakmile on nerespektuje mou nevíru, jsem v zásadním průšvihu, tahám za kratší konec, prohrávám na celé čáře…..a proto jsem to poslal. Ono bylo křesťanství úžasný objev v dějinách, respekt a uznání. Ale řekl bych, že je čas se posunout dál….co třeba tohle:http://www.ustavazeme.cz/navrh-ustavy.php

        • Master napsal:

          Požadavek Ramadánu v našich věznicích by mi asi také přišel absurdní. Absurditu ovšem nelze dokazovat vyvozováním všeobecných úvah o náboženství jako takovém. Ta absurdita myslím vychází ze subtilnějších hledisek.

          Nemohu potom mluvit za vás bezvěrce, ale mě má víra učí, že ani nerespektování mého náboženství někým jiným není zásadním průšvihem, kterého bych se měl bát. Ne snad proto, že Bůh ohnivými blesky sestřelí všechny mé nepřátelé, ale prostě proto, že i v mém útlaku On bude se mnou. V slabosti je síla paradoxně větší než moc všech národů.

          • Brumla napsal:

            Až Vám nějaký fanatik bude řezat hlavu, tak budete silný se svým bohem ?
            Já vím že je to extrémní otázka, ale občas je třeba jít do „slovního“ extrému, aby jsme měli čas vyhnout se tomu „fyzickému“…

      • E.K. napsal:

        Máte pocit, že křesťané moc nad světem ztratili? Tak čím to, že dosud mají nedotknutelnou enklávu uprostřed jedné z evropských metropolí? Čím to, že jejich předsedu zvou na státní návštěvy a prokazují mu čest, jako by skutečně byl zástupcem Božím na Zemi a ne jen šéfem jakéhosi okrajového zájmového spolku? Čím to, že dostávají hromady peněz ze státních rozpočtů? Já taky nemám žádnou moc nad světem – kde se mám přihlásit o miliardovou dotaci? 😉

        Náboženství (tedy organizovaná, ujednocená a ritualizovaná víra) je z podstaty věci forma útlaku, protože definuje a vymezuje „Boží pravidla“, osobuje si výhradní právo na výklad Boha, na hlásání Boží vůle. Ke skutečnému Bohu přitom není potřeba prostředníků; Bůh je všude a ve všem, Bůh je na dosah ruky každého z nás. Bude-li po nás něco chtít, řekne nám to sám, nebude nám to vzkazovat po prelátech, imámech, rabínech a jiných šamanech.

        Ostatně, ti, kdo v dějinách vykonali velké věci, činili tak obvykle navzdory náboženství, ne jeho zásluhou. Mám jisté neodolatelné nutkání chápat to jako důkaz toho, že náboženství a Bůh jsou v rozporu, nikoliv v souladu. Jít do kostela navázat kontakt s Bohem je jako jít si zaplavat na poušť. Kostel je jediné místo na světě, kde žádný Bůh není. Podvodní šamani přece nemohou potřebovat, aby jim Bůh oblboval věřící…

        • Stredo napsal:

          Prepáč, ale podla tvojej argumentacie maju moc nad svetom aj tibetania a Dalajlama

        • Master napsal:

          definice náboženství jako „organizovaná, ujednocená a ritualizovaná víra“ je ovšem definice značně ochuzená. Je mnoho náboženských projevů, které se do této kategorie nevejdou. Například: Člověk, který věří v Ježíše Krista, nenechává si nikým do své víry kecat, žádné rituály neprovozuje. O nějaké organizaci, ujednocení či rituálech zde nemůže být nejmenší řeč, přesto se tato víra do kategorie náboženství vejde. Už tím, že si od náboženství – křesťanství půjčuje osobu Ježíše.

          Možností je přitom samozřejmě mnohem víc. Nemůže platit ani to, že náboženství = výhradní právo na výklad Boha. Mimochodem, tam, kde se v náboženství výhradní právo na výklad Boha objevuje, z těch míst bych sám utíkal, co by mi nohy stačily…

          • Brumla napsal:

            Proto bych raději rozlišoval mezi „spiritualitou“, která je osobní věcí každého jednotlivce (a kde je opravdu bůh) a mezi „instituovaným náboženstvím“ které je hierarchistickou organizovanou skupinou, které bůh při jejím provozování věcí/činností „vadí“ (protože pravda přichází od vůdce – který je „mluvčí“ boha – a nikdo o jeho/jejích slovech nemá právo pochybovat a už vůbec ne „svobodně“ myslet).

      • Antonie napsal:

        Muslimská hrozba pro svět by mohla být ponaučením pro demokracii v tom, že každý člověk, bez ohledu na příslušnost různých názorových a náboženských proudů, vedle povinnosti respektovat ústavu a zákony země, ve které žije, musí mít i svobodu vlastního svědomí ve všem ostatním podle své vlastní víry, pokud praxe té jeho víry neporušuje dané zákony.
        Na fb koluje, nevím, jestli pravý nebo zfalšovaný dopis, vyjádření českých muslimů proti Prague Pride. Mně osobně moje víra nedovoluje schvalovat jakoukoliv sexuální úchylku a dělat z ní výjimečnou přednost, protože vím, že před Bohem ti, kteří takové věci dělají, pokud se neodvrátí od hříchů, jsou hodni smrti. Toto samozřejmě platí o každém hříchu, že k životu věčnému je nutné napravit sebe podle vůle Boží.
        Stručně řečeno, je mi to proti lidské přirozenosti odporné, tak to nedělám. Ale když to někdo dělá, je to jeho věc a poučit ho mohu, ne však přikázat, poručit ani odsoudit, zavržení náleží Bohu, ne člověku a každý člověk má šanci pokání až do posledního okamžiku života. Všichni proto musíme mít absolutní svobodu vlastního rozhodování mezi dobrem a zlem.
        Diskutovat pak o tom, že Korán a právo šária je návodem k trestné činnosti netřeba. Zdá se však, že svobodu náboženského vyznání nejen náboženští fanatici, ale mnohdy i zákonodárci, si vysvětlují jako právo prosadit trestnou činnost pomatených zločinců výjimkou v zákonech.
        Jako např. hnutí Sharia4Belgium, Sharia4Holland a Islam4UK i Sharia4Czechia (Šaría pro Česko) se zcela otevřeně hlásí k radikálním názorům násilí.

    • ENKI napsal:

      Moc je jako pila a tlak na ni je špatný… Takže ano, Vidlák. Ani on však nedokáže pohnout lidi k tomu, aby na různé pily netlačili. Aby nevymýšleli nové. Jsme nepoučitelní a nadto mnohý z nás uznává ponejvíce zkušenosti vlastní. No a s tím člověkem či Bohem na vrcholu bych to viděl tak, že boha je všude rovnoměrně, žádný vrchol, žádná koncentrace. Jednotné a rovnoměrné pole. A proto je hledání v něm tak svízelné, každý směr je povolen, každý je možný. A každý jdeme jinudy. Boha hledá každý sám.

    • Hudec napsal:

      Moc není zlo. Je to přirozená lidská situace. Je třeba jen počítat s tím, že moc ztvárňuje svého držitele ke své podobě, nikoliv naopak.
      Vždycky to tak bylo a stále to tak je. Zda to tak vždy bude, to netuším.

      • NavajaMM napsal:

        Toto je dobrý postreh. Skôr ako sama moc, myslím, že to platí na nástroje a techniku moci. To inštrumentárium, pomocou ktorého sa moc získa, už nie je možné zmeniť. Nefungovalo by to. To je presne vyjadrené v „ztvárňuje svého držitele ke své podobě, nikoliv naopak“.
        Pekný príklad je Gorbačov a perestrojka. Skúsil v ZSSR zmeniť inštrumentárium moci a viedlo to k rozpadu. Bude zaujímavé sledovať, akú lekciu sa naučil Putin.
        USA ako príklad fungujú tiež. Možno sa rozpadnú, keď prestanú s extenzívnym a dravým rastom. Proste sa vytratí ich moc.

  13. Martin V. napsal:

    Postavíte-li člověka na vrchol máte humanismus, osvícentství.
    Dovolím si hluboce nesouhlasit. Postavíme-li na vrchol člověka, máme v lepším případě huhlavého pána s fajfkou, v horším hlasitě a zřetelně hovořícího pána s knírkem. Pokud člověk uzná, že je sice hodně vysoko, ale na samotný vrchol nepatří, máme Terezu z Kalkaty nebo Maxmiliána Kolbeho nebo Jana Pavla II.
    Je krásnou symbolikou, že o věčném pokušení a touze „být jako On“ se píše hned zkraje Bible. Ten příběh si lidstvo prožívá znovu a znovu, jen v různých podobách a s jinou vnější rétorikou – samozřejmě vždy v lákavém, třpytivém, racionálním a třeskutě moderním obalu.

  14. Martin V. napsal:

    A ještě: „Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“ to je návod na genocidu
    To je při vší úctě veliký omyl, nebo spíš nedorozumění. Už ve SZ je na mnoha místech sdělení ve smyslu: můžeš si svobodně vybrat. Budeš chodit po Jeho cestách nebo nebudeš. Nebudeš-li, tvoje rozhodnutí. Budeš-li, je ona věta prvním, nejpodstatnějším a přísně vzato i nejlogičtějším pravidlem. Tvoje priorita č. 1 bude On. Nebude to tvoje televize, iPad, tvůj dům, auto, zahrada, tvoje image nebo kariéra, nebude to ani čtenost tvého blogu ani žádný jiný koníček, ale ani tvoje manželka, tvoje děti ani tvoje rodiče. A nebudeš to ani ty sám. Bude to On a bude to jenom On. Dovolím si zevšeobecnit: Každý člověk má svoji prioritu č. 1, svého boha či bůžka. A někdo tam má Boha a svoje další prority řadí podle Jeho pravidel. Cti svého otce i matku. Odpouštěj 77x za den. Miluj ostatní jako sám sebe. Atakdále. Žádná genocida tam není.

    • E.K. napsal:

      Můžeš si svobodně vybrat. Buď se budeš klanět Jemu, nebo tě navštíví dítka Izraele / křižáci / španělská inkvizice (to podle aktuálně panující historické epochy). V lepším případě tě čekají jenom kobylky a krvavý déšť, v horším případě tě pobijí i s celou rodinou a dobytkem. Ale podstatné je, že si můžeš svobodně vybrat.

  15. rwiener018 napsal:

    Z mého pohledu je tam hlavní otázka priorit. Tedy – pokud jsem věřící, který to myslí vážně, tak je Bůh nadřazen běžné lidské správě. Tedy když vnitřně cítím, že po mě Bůh chce, abych pro jeho slávu zabil nějaké nevěřící, tak to musím udělat. Nadřazenost Boha nad lidskými zákony je principialní. Pochybuji, že by hluboce věřící muslimové byli ochotni přijmout nadřazenost našich, lidských zákonů nad Boží vůlí.

  16. Vidlák napsal:

    Přitom samo křesťanství je si tohoto problému vědomo už od svých počátků….

    Mohu se Mastere, bratře můj zeptat, co je to ono SAMO KŘESŤANSTVÍ? Jak to vypadá? Je to církev? Jsou to křesťanské ovečky? Jak vypadá to křesťanství, které je si toho vědomo? Dovedl bych vyjmenovat pár lidí, kteří si toho byli vědomi. Jedním z nich bude třeba Hus, nebo Chelčický. Ale rozhodně bych si netroufl o nich říkat, že jsou SAMO KŘESŤANSTVÍ…
    Nebo je samo křesťanství nějaká směsná kombinace Jakuba Sprengera s Kalvínem a třeba Janem 23? Nebo je samo křesťanství Bible? Nebo je samo křesťanství Ježíšovy výroky? Nebo je samo křesťanství Kázání na Hoře? Nebo je to třeba Bible k tomu Tomáš Akvinský, Husova Postila, Kladivo na čarodějnice, Koniášův Klíč, Komenského Labyrint světa?
    Kdybych byl nekřesťanský ateista, docela by mě zajímalo, jak vypadá samo křesťanství a dost bych chtěl vědět, co do něj podle tebe patří. A zajímalo by mě, zda do něj patří totéž třeba podle Dominika Duky a nebo třeba zda takoví američtí evangelikálové mají podobný názor na SAMO KŘESŤANSTVÍ. Nebo zda má SAMO KŘESŤANSTVÍ nějakou definici na které se shodnou alespoň křesťané a nebo, kdyby alespoň sám Bůh dal nějaké zjevení o tom, co to je.

    Samo křesťanství je asi tak stejný pojem jako samotný komunismus, samotná demokracie, nebo samotný kapitalismus. Fráze na které se neshodnou ani ti, kteří se považují za nositele této ideje. Proto bych prosil, až budeš příště psát o křesťanství, piš o křesťanech. Těch z masa a krve. Až budeš psát o křesťanských idejích, raději piš o těch Ježíšových, nebo Pavlových, nebo Chelčického. Bude to přesvědčivější a přitom to bude to samé, cos chtěl říct i teď.

    • Master napsal:

      Milý Vidláku. Chápu, že mě chceš poškádlit:-) Držel bych se definice, kterou podává C.S.Lewis. Křesťanem je ten, kdo se křesťanem nazývá. Křesťanství je potom tam, kde je společenství křesťanů. Jistě, tato definice má své nevýhody a podle této definice nelze říct, že všichni křesťané skutečně dělají to, co by dělat měli či co je bohulibé. Jakákoliv jiná definice ovšem povede pouze k vyprázdnění pojmu křesťan. Není nijak potřeba rozlišovat dobré a špatné či pravé a nepravé křesťany. Jakkoliv každá z těchto kategorií je neprázdná.

      Mimochodem, stejné vyprázdnění potkalo pojem „gentleman“, jež v původním významu značí člověka vlastnícího půdu. Protože však lidé začali vznášet spoustu pravidel „gentleman by měl xyz“, vedlo to jenom k vyprázdnění pojmu a dnes už nikdo vlastně ani neví, co pojem gentleman znamená.

      Neboť však sám Pavel z Tarsu (což už bezesporu křesťan byl), varuje první křesťanské sbory před modlářstvím, lze z toho usoudit, že vědomí oné chorobné lidské touhy vytvářet si modly, bůžky a „ismy“ byla známá už od křesťanských počátků. Není přitom důležité, že se v každém období našlo spoustu křesťanů, kterým to bylo jedno a šlo jim více o moc než o Boží požehnání. Křesťanství jako celek poselství Pavla z Tarsu uchovávalo. Není rozhodující, zda ti, kteří to opravdu uchovávali byli v menšině či většině. (sám bych to tipoval spíš na menšinu)

  17. Gall napsal:

    To je zase blabol.

    Altruismus je vrozeny, to neni zasluha zadnych nabozenstvi. Verici porad musi pripisovat nabozenstvi zasluhu za vsechno hezke a pripisovat vsechno spatne v prirozenosti lidske neposlouchani nabozensky prikazani.

    Taky si porad pletou ateismus s komunismem, ktery byl system mysleni sice formalne bez boha, ale svati byli Lenin, Marx, Stalin atd a kdo bez debaty neposlechl dostal do tela zrovna tak jako nekdo kdo spatne veril/neveril na takove kazdodenne dulezite veci jako neposkvrnene poceti panny Marie, spravnost role ducha svateho nebo vyklad veku Mohamedovy posledni pichacky.

    Nabozenstvi je hrozba pro kazdeho, kdo chce myslet samostatne. Kazde nabozenstvi, protoze kazde nabozenstvi ze sve podstaty popira samostatne mysleni a podstrkuje nazory nejakeho davno mrtveho proroka, spasitele, vykladace.

    Nabozenstvi VZDYCKY rozsiruji samolibi nevzdelanci a polovzdelanci, i kdyz se jmenuji treba Cilek nebo Grygar a maji plno titulu, ale nemaji dost skromnosti sklapnout a jit se napred podivat jestli jim to vsechno logicky sedi a jestli to same tema uz nekdo nerozebral od A do Z. – Na to kdyz to rozsiruje nejakej pakistanskej pasacek koz nadrcenej recitovani koranu a dalsi vzdelani dalsi.

    Nejlepsi pokec o vire je se vzdelanejma vericima – protoze s nima se rychle dohodnete aspon na tom, ze vira je vira a nema argumenty a neni o cem debatovat. Oni si iracionalne veri, vam je to jedno a pak se bavite o skutecnym svete s neprekrucovanou logikou.

    Proc to tak je? Protoze oni skutecne veri a to jim staci, kdezto polovzdelanci si virou jen vysvetluji svoje neznalosti (moc lini na to se jit ucit) a podpiraji si ji nazory, ktery v podstate prevzali predzvejkany od rodicu a jinych autorit a nic jinyho na pochopeni sveta nemaji a desi je myslenka, ze by to vsechno mohl byt jen kec a oni by si meli sami odvozovat jak a proc se kdy zachovat. – Opakovaci zjevenych pravd na to intelektualne a lidsky nemaji. Tak si radsi haji tu jedinou berlicku co maji a kvuli tomu budou klidne i vrazdit. – Taky to delaji a to je to, co na nabozensvi a vericich desi nejvic.

    • Martin V. napsal:

      Tak určitěěě! Gall je nepochybně pravdě blíže než nějaký samolibý nevzdělanec Grygar 😀 😀 😀
      (to se fakt povedlo)

    • vlkp napsal:

      Nelibí se mi ton vašeho příspěvku. Budu vás sledovat a pokud budete takhle pokračovat nebo pokud dojdu k názoru, že jste Višnovský, budete vykopnut velkým obloukem.
      Nemám problém s vaší argumentací, ale se způsobem, kterým radikalizujete , do vašeho vstupu velmi slušnou a kvalitní diskusi.

  18. jehner napsal:

    Jen malá poznámka: v originále je původně „nebudeš míti jiných bohů přede mnou“. Stručné srovnání přikázání je např. na https://cs.wikipedia.org/wiki/Desatero
    Osobně mi nevadí víra, vadí mi náboženství, které mám za soubor memů.

  19. kočka šklíba napsal:

    „Tito lidé právě skrze své náboženské vyznání byli schopní učinit takové akty lidství, které by jim mohli „neznabozi“ maximálně závidět.“
    To mě tedy docela dostalo. Takže podle Vás, kdyby ti lidé nebyli věřící, by takovéto činy neudělali? Já jsem jiného názoru. Prostě to byli lidé , někteří méně, někteří více odvážní, někteří až ke svému zničení. Podle mého to nemá s náboženstvím nic společného.
    A Váš názor mně ke všemu připadá přesně jako ten co pohrdá(i když skrytě a nenápadně) s lidmi, kteří jsou nevěřící (neznabohy, podle Vás).

    • Master napsal:

      Mohu některé jmenovat: Jan Hus, Dietrich Boenhoffer, Maxmilián Kolbe, matka Tereza, Albert Schweitzer. U těchto lidí například je jejich motivace obětovat svůj život pro druhé (v prvních třech případech potom rovnou život položit) všeobecně známá a dohledatelná. A víra (podle všech ohledů náboženská) v té motivaci hraje přímo rozhodující roli. Bez víry by se Jan Hus opravdu upálit nenechal, Dietrich Boenhoffer by se nesnažil škodit svým Němcům, Maxmilián Kolbe by sám sebe dobrovolně neobětoval, aby jiný, otec rodiny, mohl žít. Matka Tereza by svůj život patrně celý nevydala staráním se o chudé a trpící (možná by pomoc druhým mohla mít jako volnočasový koníček) a Albert Schweitzer by se spíš dal na léčení Evropanů, kteří by mu za to aspoň nějaký ten peníz zaplatili.

      Upřímně neznám žádného atheistu, který by dobrovolně svůj život obětoval ve prospěch druhých. Myslím navíc, že z atheistického pohledu takové obětování se jednoduše nedává žádný smysl. Možná se ale pletu a i takoví existují. Rád se s nimi seznámím. Nejsem zastáncem toho, že pouze křesťané mají patent na pravdu…

      • kočka šklíba napsal:

        No nemám čas odpovědět šířeji, ale matku Terezu bych sem například netahala, vzhledem k informacím které jsou velmi rozporuplné. Ve 2. světové válce bylo mnoho hrdinů, o kterých ani nevíme, mohli být věřící, mohli být i nevěřící, nevím .Rozhodně to s vírou nemá nic společného, má to podle mého společné jen s lidstvím, stejně tak jako opačné příklady.
        Nechtějte abych je zde namátkou jmenovala, zvláště ty co věřili..

      • NavajaMM napsal:

        Pane Master, v tomto postoji sa hlboko mýlite. Ľudia sa obetujú pre ideu, ak majú pocit, že toto obetovanie dáva ich životu vyšší zmysel. Tá idea môže byť aj náboženská. Schopnosť sebaobetovania v záujme idey však vyplýva z kvality osobnosti, neprichádza cez túto ideu, teda ani cez náboženstvo.
        Tvrdíte, že nepoznáte žiadneho ateistu, no spomeňte si na Veľkú vlasteneckú vojnu. Občania ZSSR boli formálne skoro všetci ateisti a napriek tomu boli schopní veľkého stupňa sebaobetovania a to v masovom meradle. Dúfam, že nebudete žiadať, aby som ich začal po jednom menovať…

        • jiřina napsal:

          Obhajovat se vírou v cokoli je nebezpečné. Mnozí komunisté také věřili, a to poctivě, že budují lepší společnost. Není to tedy jen o víře v boha.
          Pokud chcete zvítězit za každou cenu, je jakákoli víra jen pomocnou berličkou – když už dojdou argumenty. Ve víře je dogma. Nemusíte zdůvodňovat proč.

          • NavajaMM napsal:

            Paní Jiřina, ani si to neuvedomujeme, ale na viere stojí a padá celá spoločnosť. My tej viere hovoríme dôvera a záleží na nej celá ekonomika, ak len nejde o výmenný obchod z ruky do ruky. Denne chodíte do práce s iracionálnou vierou, že Vám po skončení mesiaca na účet príde výplata. A naši ministri financií sa netaja vierou v akúsi neviditeľnú ruku trhu, ktorá celé ekonomické dianie riadi tak, aby bolo optimálne a efektívne.
            Dovolím si tvrdiť, že táto viera je úplne porovnateľná s cargo kultom a zďaleka nie je taká neškodná.

      • Antonie napsal:

        Stále častěji poznávám, že křesťanství je „patentem pravdy“. Podstatou dokonalé jediné věčné pravdy je život v lásce, která bližnímu zle neučiní. Zločincem před Bohem je každý, kdo nenávidí, podvádí, lže, krade, zabíjí anebo s tím zlem souhlasí. Prokazatelným trestuhodným zločinem před lidmi je pak každý podvod, každé násilí. A kdo vraždí, je vrah, bez ohledu na příčinu toho, proč vraždí.
        „Chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání. Otázal se ho: „Která?“ Ježíš odpověděl: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit, cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“ A kdo přikázání zachovává, tomu je dáno pod ochranou Všemohoucího vládnout svým osudem, ve všem ostatním je absolutně svobodný, bez ohledu na to, jestli stojí vlevo, vpravo nebo uprostřed. O tom je a bude Boží království už tady na zemi.

    • zemedelec napsal:

      Naváži na Vás,co se mě příčí.
      Obhajovat se náboženstvím, vírou,to mě nařídil Bůh,dělám to z Boží vůle,
      Ti kteří dělají dobré skutky,ani na to nemyslí,ale činí ze své vůle.

  20. Hudec napsal:

    Vlku, jak se začne o víře/nevíře, poteče krev. Zde jen virtuální. Však víte sám, jak to končívá.
    Stačí, když napíši, zcela neagresivně, svůj názor, že základem každé náboženské víry je pokrytectví. A bude oheň na střeše.

    • vlkp napsal:

      Napsat to můžete. Ovšem zajímalo by mne, jak byste své tvrzení dokázal. Rád vám dám prostor na zásadní článek v tomto směru. Dokázat pokrytectví u Nazaretského nebo jeho apoštolů bude docela honička.Nemluvě o budhistechnebo bajkalských šamanech. T všechno jsou specifické druhy víry.
      Zkuste taky dokázat pokrytectví Voltairovi a Rousseaovi : Vynechme pro jednou veškeré moderní diktátory…

      • Brumla napsal:

        samozřejmě že jsou budhisté pokrytci když se chtějí „osvobodit“ z koloběhu života a smrti – to je klasický útěk.

        • NavajaMM napsal:

          Brumlo, základom buddhizmu sú 4 „vznešené pravdy“ o odstránení utrpenia. Myšlienka oslobodenia z kolobehu života je až druhotná a nie som si istý, či je pôvodná Buddhova. Odstránenie utrpenia zo sveta je možné považovať za pokrytectvo?
          Podľa Vašej argumentácie je pokrytectvom, naopak, askéza a rôzne sekty ktoré si utrpením zabezpečujú „zásluhy“ u svojho božstva.
          Inak – aj buddhisti veria, že človek prechádza kolobehom smrti a znovuzrodenia dovtedy, kým sa jeho „duša“ nenaučí všetko, čo potrebuje. Kým odstráni svoju nevedomosť. Kým nenaplní to, čo považuje za zmysel svojej existencie.
          Poviem rovno, že nazvať snahu o sebarealizáciu a naplnenie zmyslu života za pokrytectvo, je rýdzo „postmoderné“ stanovisko.

      • Hudec napsal:

        Nehodlám nic dokazovat ani nikoho přesvědčovat, na to už jsem příliš starý a zkušený a času v mém věku (i vašem) není nazbyt. Jen vzpomínám na Trabanta. Ostatně důkazem jsou tisícileté náboženské spory/boje/války jako pláštík kořistění. Nazaretský je obyčejná fikce, co k ní dokazovat? Pokrytecký snad nebyl ten, kterého jen dvě věci nikdy nepřestaly uvádět v úžas. Mám teď ovšem příjemnější starosti. Zítra v noci odlet, návrat po půlce září. Je tam málo smogu, i toho světelného, tak snad zase spatřím kousek hvězdné oblohy a učiním úlitbu bohům, tedy nevyzpytatelné náhodě. Prognózy obecně nejsou příliš příznivé a tak je třeba užít, dokud to jde. Třeba si u Kréťanů zajdu na mši, kdo ví…? A usednu tam třeba mezi svým tamním zelinářem, kavárníkem a gyrosářem. 🙂

  21. Gall napsal:

    Nevim, kdo je Visnovsky. Uctu k nabozenstvi nemam zadnou, to je pravda, a ze se to spouste lidi nelibi vim taky. Komu by se taky libilo, kdyz se mu rozbiji jeho vira. Jen tak pro nic za nic ji nema.
    Vim toho dost o lidech a psychologii, abych vedel, co za krutosti a nasili je schovane pod nacancanym zevnejskem, co se vystavuje na verejnosti. Zvlast vericim se tohle nelibi a neda se s tim nic delat. .
    Nejvetsi nasili nabozenstvi neni nejaky podrezavani v pousti ci strileni v redakcich. Nejvetsi nasili je, co dostavaj deti vericich od rodicu, aby je taky donutili verit, sledovat spravne ritualy atd. Deti s tim pak zapolej jeste v dospelosti, snazej si to nejak srovnat v hlave, zaroven se musej vyrovnavat s tim, ze mezi tim to samy vnucovali zase svejm detem. – Vsechny metody, co kterej verici zkousi na me, aby me umlcel, zdiskreditoval, vynutil si respekt atd, totiz pred tim uspesne pouzil na svych detech a na svym okoli.
    Jenze ja jsem dospelej clovek, co muze jit jinam a nemusi se s nim stykat, ale maly dite nema na vyber, rodice jsou jeho celej svet a bez nich umre. – Kdyz to lidem zacnete rikat o co jde doopravdy, tak mate velice silne reakce. Mam od vericich uplne stejne reakce jako Dawkins. Je to jak pres kopirak.
    Ja mam smilovani s lidma, kterejm rodice vtloukli nabozenstvi do hlavy, diky me se aspon nejaky mohli sebrat, nakonec najit partnera a mit deti. Mel jsem s nima vic smilovani nez jejich rodice, ktery maj smilovani jako nabozenskou obchodni znacku. Udelali z deti pokrouceny,krivy stromky a jeste se nosili jak mistri sveta.
    Jen jsou jiny lidi, ktery diky nabozensky vychove svych rodicu skoncili v blazinci. Ja to vim. Rve me to srdce a nehodlam si pred tim strkat hlavu do pisku, i kdyz to je osklivy. Svet je takovej, ti chudaci to musej prozivat, ja to muzu aspon videt. – Kdyz uz nic jinyho, aspon to jejich utrpeni muzu uznat. Aspon to pro ne muzu udelat. Popirat neci utrpeni je pridavat k rane jeste urazku.

    • vlkp napsal:

      Ale! Takže vy přesně víte, co mají rodiče nalévat do hlavy svým dětem? Co pro ně bude dobré a správné?
      Mohl byste to trošku rozvést? Nemyslel jsem si, že v tomhle sporu budu stát na MAsterově straně, al e když vidím někoho, kdo zásadně nemá žádné pochybnosti, kdo prostě ví, že ten druhý, který věří páchá brutální násilí na svých dětech, tak nemohu jinak a musím se postavit vedle Mastera! V mém světě si každý může věřit a čemu chce a vychovávat své děti podle svého. Tedy pokud zrovna nejsme v Norsku. Pokud ze svých dětí vychová řádné občany. Podle profláknutého hesla, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného.
      A život mne naučil jednu věc – pokud člověk není fanatik, pak je lepší když věření něčemu než ničemu! Není náhodou současné krize našeho kulturního okruhu zapříčiněna /také / tím, že nevěříme ničemu a v nic? Jen ve svůj individualismus a konzum?
      Moje teta , u které jsem nějaký čas vyrůstal, než bolševik dovolil mým rodičům návrat do Plzně, pracovala dlouhá léta jako ve vojenské nemocnici na chirurgii jako vrchní sestra.
      Chirurgie fungovala tehdy také jako příslušné oddělení pro nemocné rakovinou a Vojenská nemocnice byla v tomto směru daleko 0rpestižnějšíadresa než fakultka. Takže tam s rakovinou vozili zejména prominentní straníky. Bavíme se o konci 50-tých a začátku 60-tých let. A já často slyšel, jak doma babi večer po návratu ze služby vyprávěla, jak si těžce nemocný soudruh , tu z krajského výboru, tu z městského výboru, tu zase nějaký generál a tak dokola vyžádal asistenci řádových sester , které následně žádal o tajnou návštěvu kněze, aby soudruzi nevěděli. Všichni , před propuknutím nemoci tvrdí ateisté….
      Tohle a řada dalších věcí mne vede k tomu, abych svoje vidění světa nevyvyšoval nad vidění jiných. Rozhodně ne v otázkách víry.Ne tehdy, jestliže nemám co do činění s fanatikem.S ním se totiž nedá domluvit, at zastává jakýkoli názor. A každý fanatik je škůdce. A je úplně jedno, jestli jde o fanatika náboženského, ateistického , ekologického, nacionalistického nebo jakéhokoli jiného. Všichni nás chtějí nahnat klackem do ráje.
      A ještě dodám, že každá víra v dějinách, která získala moc, byla krvavě zneužita. K malicherných individuálním cílů těch, kteří ji reprezentovali.

      • Brumla napsal:

        naprostý souhlas

        A krásné popsání „soupravy udělej si vlastního člověka“ – přenos memů a kultury mezi generacemi (včetně toho náboženství) je v knížce „Věda na Zeměploše – Koule“

  22. Gall napsal:

    Master – Vazne myslite, ze kdyz se vojak vrhne ve zlomku vteriny na odjistenej granat, aby to zabilo jen jeho a ne i jeho kamarady, ze mel cas v ten moment vubec pomyslet na nejakyho boha? – Zachrana ostatnich ze skupiny i za cenu ztraty vlastniho zivota je reflex, kterej v sobe mame vsichni a deje se to vsude, vira nevira. – Vzhledem k tomu, ze takovyhle veci, se dely behem druhy svetovy stale, muzete jit do archivu zkoumat v kolika pripadech se jednalo o verici a v kolik o ateisty. Ze z nich nikdo nedelal svaty mucedniky… inu, nebyla na to zadna cirkev, kdyz byli ateiste, ale i jim vdecime za nase zivoty.

    • Master napsal:

      Ti o kterých mluvím se nevrhli instinktivně ve vteřině na odjištěný granát. U nich to bylo rozumové rozhodnutí, na které měli nejméně dlouhé dny času si ho pořádně rozmyslet. Bonhoeffer měl například možnost zůstat v USA a tam v klidu přečkat válku. Volil návrat do Reichu, aby mohl nacistům škodit…

  23. Honza napsal:

    Takových kvalitních příspěvků…až nevím, zdali vůbec přispívat.

    Debatami různě jsem dospěl k jedné hypotéze: Víra v něco vyššího je evolučně výhodná, tak k ní lidé mají sklony. A ač často věří iluzím, aby to byla víra, musí věřit, že ony iluze jsou pravdivé. ….a pro ně je to z hlediska fungování přírody výhodnější. ….jen pak dostává na frak…skutečná pravda.

    • Master napsal:

      Jenom takový dotaz: Jak se pozná pravda od evolučně výhodné iluze?

      • Jan Čermák napsal:

        Došli jsme k tomu samému, pane Honzo, taky. Definoval bych to takhle -pravda je to, co se hledá v laboratoři pane Master, hledá. A víru bych viděl jako to co kdosi sepsal před stovkami let, byl tehdy na jiné, nižší znalostní úrovni. Věřil na anděly, nevěděl nic o početí, genetice, astronomii, pásl svá stáda a jeho myšlenkový obzor najdeme v textech, které jsou „svaté“. Víra se nehledá, je, je to dar, je ze srdce, ne z mozku. A tmelí společenství, vede k úžasným výkonům, stavitelů katedrál, mudžáhidů i svazáků let padesátých. Proto ji máme. Je evolučně výhodná. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom ji neměli….

        • Honza napsal:

          Děkuji. Tak krásně bych to nenapsal.

        • Master napsal:

          Nojo, ale co nám zaručuje, že ta pravda, kterou jsme v té laboratoři našli, není jenom další evolučně výhodná iluze? Tato otázka je přitom myslím zcela zásadní. Dovolím si totiž tvrdit (a jistě za to budu kamenován, ale jsem připraven své tvrzení obhájit), že v laboratoři skutečně nic jiného než evolučně výhodnou iluzi najít nelze.

          Nebo lze mé tvrzení přeformulovat ještě jinak: Tvrzení, že v laboratoři lze najít Pravdu, která není jenom evolučně výhodnou iluzí, je akt ryzí víry. Víry ve vědu a její možnosti.

          • Jan Čermák napsal:

            No, my ateisti obvykle nekamenujeme:) A letadla a rakety nám lítaj a na kometách přistávaj. Kdy jste naposled potkal anděla? A nemyslím manželku:)
            Trochu začínáme slovíčkařit, ale náboženství samozřejmě iluze není. Víra iluze není. Iluze je ten bůh. Mluvíte asi o víře ve vědu. Jo to existuje. Ale vědecká metoda na víře postavená není. Experiment, opakovatelný experiment, falzifikace jako základní princip…
            Každopádně dobrou noc, a ještě jednou děkuju za reakci inteligentní a uměřenou.

          • Master napsal:

            Vtip je ovšem v tom, že opakovatelný experiment a falzifikace je opravdu to jediné, co má věda k dispozici. Takže možnosti vědy poznávat pravdu začínají a končí tam, kde je možné provést opakovatelný experiment. Zejména potom: 1. věda nemá co říci k situacím, kde je nad lidské síly rozpoznat podmínky opakovatelnosti. 2. věda v principu nemůže říct nic k neopakovatelným událostem (například věda není schopná rozhodnout, zda zemi navštívili loni mimozemšťané) 3. věda nemůže říct nic o historii – zajisté jí může nějakým způsobem extrapolovat (např. teorií evoluce), ale asi navždy zůstane mimo možnosti vědy dokázat, že jakákoliv extrapolace odpovídá skutečnosti (neb historie je ve svém principu neopakovatelná).

          • NavajaMM napsal:

            Áno, pane Master, Vaše stanovisko je svojim spôsobom oprávnené. Naozaj v laboratóriu je možné nájsť len ilúziu. Minimálne odkedy do metodológie vedy vstúpil taký velikán ako Karl Popper, nemáme nárok považovať svoje poznanie za úplné. Všetky naše poznatky sú len dočasné, kým nie sú ďalším poznávaním vyvrátené. Falzifikované, ako to nazval Popper. Z tohoto pohľadu je celé naše poznanie len ilúziou a je zbytočné dávať jej prívlastok „evolučne výhodná“.
            V skutočnosti je naše poznanie podobné hrude masla, ktorú ušľahala žaba v hrnci s mliekom a my sme ako tá žaba. Nestojíme poznaním na pevnej zemi a tí „vedci“, čo v sebe nemajú dosť pokory pred neznámom, ktoré je okolo nás, sú šarlatáni.
            Takže rozdiel medzi skutočným vedcom a veriacim (fanatikom) je práve v tom, či pripúšťajú, že ich obľúbená hypotéza sa môže časom ukázať ako neúplná alebo nepravdivá. A máte pravdu, že mnohí „vedci“ veria svojim teóriám doslova fanaticky.

          • Master napsal:

            Já bych v tomto striktně rozlišoval mezi tím, co je vědecké a tím, co je pravdivé. Lze říci (s drobnými výhradami, které si pro účely této diskuze dovolím zanedbat) že vědecké (tj reprodukovatelné) implikuje pravdivé. Opačná implikace ovšem neplatí a nemůže platit. Existuje pravda, která je vědou neuchopitelná. Tedy „nevědecké“ neznamená „nepravdivé“.

            Například: To, zda existuje Bůh je skutečně vědecky nerozhodnutelné tvrzení. Pokud totiž Bůh skutečně existuje, asi jej jen stěží donutíme udělat nějaký opakující se kousek. Proto je otázka existence Boha skutečně vědecky nezajímavá. Z hlediska pravdivosti je ovšem otázka boží existence a božího charakteru zajímavá nadmíru. Pokud tento svět vznikl náhodou a bez Boha, bylo by krajině pošetilé aplikovat lidství tam, kde z toho mé osobě plynou jenom nevýhody (případ Husův např.). Naopak, byl-li svět stvořen Bohem, dává smysl žít v souladu s božím záměrem i tam, kde mi z toho žádné viditelné výhody neplynou. Otázka existence Boha, božího charakteru a podstaty vesmíru se tak stává zcela krucinální pro lidský život navzdory tomu, že odpověď na ní nemůže být vědou nalezena.

          • NavajaMM napsal:

            Súhlasím. Pravdivé a vedecké nie je totožné.
            Ak však existenciu Boha budeme považovať za platnú (zatiaľ nevyvrátenú), nevidím dôvod, prečo by poznávanie takejto pravdy, malo byť vyňaté z vedeckého poznávania a prečo by malo byť výnimkou z Popperových záverov. Prečo by písaná Biblia mala byť konečnou a úplnou zbierkou vedomostí o Bohu, ku ktorej už niet čo dodať a ktorá sa už nezmení. Nehovorilo by práve to o pýche človeka?
            Nehovoril Hus (a ďalší reformátori) aj o tom, že každý človek má rozum a slobodnú vôľu na to, aby Boha spoznával vlastnými silami?
            To je tá opačná implikácia. Myslím, že stavať vedu do protikladu s Božstvom je nedorozumenie alebo pýcha šarlatánov.
            Na druhej strane, skutoční vedci, ktorí sú aj veriacimi, nepoužívajú Boha ako barličku pri poznávaní sveta.
            Dovolím si kacírsky výklad života Ježiša – Boh ako keby nám v podobenstve povedal, že nemôže (alebo nechce) robiť zázraky. Môže ich robiť len človek. Alebo – Boh môže svet ovplyvniť len tak, že sa stane jedným z nás. Inak ostane neviditeľný, nepoznaný.

      • Honza napsal:

        Tam jde o rozdíl mezi „Věřím, že je Bůh“ a „Bůh možná je. Vyloučit nejde, potvrdit také ne.“ Pokud v Boha věřím, pak beru s existencí Boha počítám jako s faktem. Ale důkazy pro Boha, natož třeba trojjediného křesťanského, jsou takové, že abys je považoval za validní, musíš věřit. Ale víra v pevnost mostu nemá vliv na to, jestli auto udrží.

  24. Edita napsal:

    Pane Mastere, otázka nestojí podle mne tak, zda je zlo v samém náboženství, či nikoliv. To je nesmyslně postavená otázka. Mluvme o síle náboženství, což je proměnlivá věc u všech náboženství a dle mého soudu ji křesťanství již delší dobu nemá. Mělo ji zajisté ve středověku, kdy přes spoustu násilí a zla mezi lidmi (viz např.ničivé bratrovražedné boje přemyslovských knížat a králů, ničivé války, vedené mezi světskou a církevní mocí, atd..), bylo silou, která utvářela cestu z bídy tohoto hmotného světa a vytvářela také v tom smyslu mnoho krásného.Mělo ji jistě i době husitské, kdy podnítilo(přes opět mnoho destruktivního)velkou změnu v duchovní atmosféře doby.Mělo ji ještě v době barokní, kdy exaltovaná zbožnost např. takového hraběte Šporka v Kuksu podnítila vznik pozoruhodných charitativních i uměleckých projektů vrcholné úrovně. Ale dnes už ji prostě nemá. Dalo by se to dokazovat mnoha způsoby a nechci být rozvláčná. Dnes je to bohužel příliš často berlička či sladký cumlík útěchy pro ty, kteří neumějí snést tvrdou realitu.

    • Master napsal:

      Ano, křesťanství dnes skutečně nemá moc, což s potěšením kvituji, jak již píši v jiném komentáři. To ovšem neznamená, že je křesťanství pouhou berličkou či laciným cukrátkem.

      • Edita napsal:

        Nerozumím tomu, proč to kvitujete s potěšením. Pro mne to moc potěšitelné není.

        • Master napsal:

          Používání moci (jakožto vnějšího nátlaku) mi totiž příjde jako s křesťanstvím (=následováním Krista) zcela neslučitelné. Křesťan k uplatňování své víry nástroje moci nepotřebuje a jak se navíc ukazuje, byly by mu pokušením, které nezvládne ustát.

  25. NavajaMM napsal:

    Mám návrh. Čo keby sme v duchu Vidlákovho „neprilievania do ohňa“ prehlásili vieru a náboženstvo za rýdzo súkromnú záležitosť?
    Od nevercov by potom bolo neslušné vyjadrovať sa o súkromnej viere niekoho iného – tobôž ju verejne kritizovať. Od veriacich by bolo neslušné vyvyšovať sa nad inak veriacich tým, že by svoju vieru prehlasovali za najlepšiu, tobôž aby kritizovali súkromný svetonázor ostatných.
    Navzájom by sme rešpektovali svoje súkromie a o viere hovorili len vtedy, keď to druhá strana bude považovať za vítané.
    Čo myslíte, pomohlo by to k zmiereniu a vyššej tolerancii?

    • Master napsal:

      Ona má občas ta veřejná kritika víry své opodstatnění. Nejedna ryze soukromá víra již skončila hromadnou (sebe)vraždou a už z tohoto titulu nemůže víra zůstat ryze soukromou záležitostí. Víra (ať už jakákoliv) potřebuje korekci, jinak může skončit katastrofou.

      Od věřících je přitom skutečně pošetilé, považují-li svou víru za nadřazenou jiným vírám či nevírám, popřípadě vnucují-li se i tam, kde nejsou zváni. Obě neřesti pak považuji za zcela nekřesťanské (což samozřejmě nevylučuje, že i křesťané se těch neřestí mohou dopouštět)

  26. Antonie napsal:

    „spíše jsem očekával reakci od paní Antonie“
    Všechno už bylo vysloveno, pane Vlku. Jen bych se opakovala, anebo potvrzovala, co říká Vidlák. Co bych měla ještě říct nového? Přicházejí věci nové, jak je psáno, že Bůh své zákony nám dá do mysli, napíše na srdce a nebude jeden člověk druhého učit, protože podle způsobu života rozeznáme ty, kteří žijí anebo nežijí v Božím království.
    Přichází čas činů osobním příkladem, a každé slovo navíc je házením perel. Svoje vlastní kroky si musí prošlápnout každý sám podle svého svědomí a své vůle. Ty za nikoho neuděláme, i kdybychom sebevíce chtěli.

    Křesťané se neliší vůbec ničím od ostatních lidí. U mě doma, a v mém nejbližším okolí, moji nevěřící o mé víře vědí méně, než internetový veřejný prostor. Ale nikdo, ani moji nejbližší, neví nic o mém osobním štěstí, o mých každodenních drobných radostech všedního života, tak snadno přehlédnutelných, nenápadných, skromných, které ale v součtu jsou největším bohatstvím, darem, který se za peníze koupit nedá. Tím štěstím je tiché lidské souznění a zázemí, beze slov, vzájemně vyzařující z očí, vědomí jistoty, že jsme si v rodině navzájem, zcela dobrovolně oporou. A i když si žijeme vlastní životy, víme o sobě vždycky, když někomu z nás je ouvej.

    Takové štěstí není jen náhoda, o to se musí bojovat denně věrným plněním obyčejných všedních služeb, mnohdy s velikým sebezapřením, pevnou vírou, nikdy nekončící nadějí a věrnou opravdovou láskou Boží: „Kdyby všichni na Tebe zapomněli, já na Tebe nezapomenu. I kdyby Tě nikdo neměl rád, kdyby všichni Tě opustili, já jsem s Tebou, protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval.“ Toto je Láska Boha, který nás miluje a láska k bližním, lidí, kteří Boha milují. A stačí mezi nevěřícími jeden, aniž by ti ostatní věděli, že se za ně modlí a Bůh v nich působí. Neporušené mezilidské vztahy jsou znamením, že jsme nezabloudili a jsou podmínkou ke spáse, nutnou pro všechny: „Chceš vejít do života? Zachovávej přikázání.“ Přikázání lásky, která nikomu neublíží.
    V rozvrácené, nejisté době, lidí všech proti všem, v době citově strádajících, nevychovaných dětí z rozvrácených manželství, dětí odkládaných do babyboxů a starých opuštěných rodičů, v lepším případě v domovech důchodců, v horším pod mostem, komu by taková obyčejná věrná láska byla málo, říká Ježíš: „… Následuj mě“ a pro ty, kteří následují Krista je psáno: „Moudrosti ovšem také učíme, ale jen ty nejpokročilejší.“ (andělé a svatí, kteří pomáhají ke spáse, nás učí) A tady už má člověk Všemohoucího Boha k dispozici podle své víry a jestli málo dostáváme, tak proto, že málo věříme, málo chceme.

    V celém Novém Zákonu není jediný případ schvalování násilí, a proto učení Ježíše je tak těžko stravitelné i pro mnohé křesťany. Snazší je vyžadovat, třeba i násilím, měřítka vlastní spravedlnosti od druhých, než jednat spravedlivě podle přikázání lásky. Proto biblická podobenství bývají tak často zneužívána samozvanými vůdci k vytváření vlastního boha, k obrazu lidskému. Než by člověk změnil sebe, tak raději v moci zlého trpí nemocný, nešťastný a zlý. Porušenému člověku současného světa je proto „Metodismus“ Boha živého v pravdě vládou proti lidu.

    „Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem. Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích. Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? …Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? … že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!“

  27. Jos napsal:

    Nejsem první kdo se k tomu vyjádří, ale pokud nám autor předkládá takové nápady jako: „Tito lidé právě skrze své náboženské vyznání byli schopní učinit takové akty lidství, které by jim mohli „neznabozi“ maximálně závidět.“ jen nám ukázal, že má lidstvo rozdělené na skupinu skvělých a dokonalých „Übermenschů“, což jsou ti postižení náboženskou,nejlépe křesťanskou, pověrou a na méně hodnotné Untermensche, jak on říká neznabohy, kteří nejsou schopni žádných lidských skutků protože nejsou postiženi pověrou. No nazdar. Na tyhle „věřící“ bude fakt potřeba dát si pozor.

  28. Alex napsal:

    Jen stručně. Nemohu souhlasit ani s jedním z aktérů polemiky. Jde přece o to, co se slovem náboženství myslí. Ten pravý význam vyvstane snad zřetelně, pokud tu zmíním nová náboženství – typu tržního hospodářství, náboženství peněz nastolené bílým mužem. Nenahradila tato náboženství u bílého muže v jeho teritoriu nakonec i to křesťanství? Mezi věřícími i nevěřícími (u civilizace bílého muže? Jakpak se asi tato náboženství jeví třeba těm v náboženském Íránu? Nejsou někde tam kořeny nenávisti radikálních muslimů? A dnešní stav? O čem se píše na Kose v případě Ukrajiny, Řecka? Šlo a jde bílému muži či bílé civilizaci skrze její politiky opravdu o lidská práva?

  29. vacaji napsal:

    Zdravím,

    nedaří se mi přihlásit do diskuse … možná je již uzavřená.

    Diskuse o Bohu se často zvrhává na boj ateismus x náboženství. Podle mě (a nejen podle mě) je celý tento spor špatně. 

    Podle mě Boha odvrhli jak ateisté, tak i věřící. Ateisté Boha odmítají komplexně včetně jeho existence. Věřící utrácí mnoho času na prázdné rituály oslavující Boha a přestali komunikovat s mnohým živým, Bohem stvořeným, čímž Boha také zavrhli. Pro samé křepčení jakoby jménem Boha již samotného Boha necítí a pouze v něj věří.

    Mimo nastíněný boj ateismus x náboženství x další konfese náboženství existuje další skupina lidí, kteří cítí přítomnost Boha a jeho projevy ve všem živém ve svém okolí. Jsem přesvědčen, že toto byl postoj všech lidí k Bohu ve védickém období, ale že dnes tito lidé dvoří výraznou menšinu světa, byť zvětšující se. Pokud dojde ke změně fungování světa, bude stát v jeho čele právě tato skupina. Pozitivní je, že největší rozšíření tohoto typu lidí skýtá právě Česká republika.

    Jura

Komentáře nejsou povoleny.