JE OPRAVDU TAK TUPÁ?


napsal Xaver

Chvíli jsem chtěl bez skrupulí zvolit rovnou adjektivum blbá, ale do titulku se to přece jen nehodí. Už jste asi nedočkaví, koho tím myslím, resp. kterou – když jsem použil ženský rod. Tak hned naleju čistého vína: narážím na tu migračním armagedonem právě těžce zkoušenou Evropskou unii, kterou jsem, jak zjistíte z příspěvků v mém „domě“, vždy až do toho hrdla obhajoval a snad i trochu kvalifikovaně „zdůvodňoval“. Až na samou hranici eurohujerství.

K zamyšlení mě dnes přivádějí hlavně některé výroky jejích představitelů a dalších tak zvaných zápaďáků, kteří jaksi nepochopili, že to postkomunistické děcko dospělo a jejich „učebnicemi“ si už právem nenechá otloukat neposlušnou a v jejich očích nepoučenou hlavičku. Kteří nechtějí vidět, ba dokonce se k tomu mnozí staví pohrdavě, že ve středoevropských zemích dokázali pracovité a umné národy – i přes známé hrubé, důvodně kritizované chyby – od pádu komunismu překvapivý zázrak a dovolují si vystupovat vůči Západu rovněž právem jako rovný s rovným.

Odkud tedy bere jistý německý publicista tu drzost v souvislosti s JEJICH uprchlickou šlamastikou tvrdit, že diktatura je v nás prý stále ještě zažraná…Právě proto, vážený žurnalisto, že je ještě v nás, že s ní máme tu dlouhou zkušenost, jsme na každý nátlak od toho lepšího, „demokratického“ světa krajně citliví až alergičtí. Jak si to představuje ten italský europoslanec, když našim zástupcům do očí vmetl, že diskutovat a přít se mohou, ale nakonec se budeme muset stejně podřídit (rozuměj tlaku ze strany západní části Unie). Pitomostí tohoto kalibru se v poslední době vyrojilo tolik, že Kaiser s Lábusem by z nich sestavili – kdyby se jim chtělo – celovečerní „drama“.

Už se nedivím třeba bývalému diplomatovi a publicistovi Josefu Banášovi, který zajížděl do Bruselu jako člen Slovenské národní rady, že tamní papaláše označil za  idioty. Shodou okolností je – a nejen je, nýbrž všechny ty vůči nám „nadřazené“ západní akademiky a nafoukané nadutce všeho druhu – ve stejnou dobu označil za blbečky i jistý Jan Tříska, v tuzemsku zatracovaný kvůli nechvalně proslulé kupónové privatizaci. A jinak, zcela diskrétně, jak se na premiéra sluší, pan Robert Fico tím směrem vzkázal, že na nás žádné bububu neplatí. A pokud to má být páteřní politikou Bruselu, pak může Schengenu i Unii zvonit hrana.

Vážení, ještě dlouho by se dalo muzicírovat v této tónině, ale já bych tady přestal. Jednak můj styl nemá onen nenapodobitelný říz a břitkost, jaké v analýze těchto problémů nabízí  vlk, ani nemám v hlavě jeho argumentační mašinu, která rozdrtí zpravidla na padrť každou slabinu oponenta. Už tak je to ode mne odvaha, že bez vyzvání vstupuju do jeho oplocené zahrady…V ní mu vyrostly, jak víte, už skoro dvě desítky pojednání k této problematice, proto se nebudu pokoušet přidat něco navíc. Můj příspěvek cílí jinam.

Ale doposud jsem ještě pořád neodpověděl na tu otázku v titulku. Mimochodem při sledování některých „hrůz“ vysílaných z Bruselu se nabízela už několikrát, ale vždy jsem se snažil to chápavě vstřebat, vysvětlit sám pro sebe, příp. pro okolí. V souvislosti s uprchlickým tornádem musím toto přehodnocování opět podstoupit a příslušný soud vyslovit. (Mimochodem: už před rokem, dávno předtím, než Evropa začala praskat ve švech, jsem tuto problematiku tady navodil v článku

CO S TÍM ? (KDYŽ MILIÓNY POCHODUJÍ)

Vlkův vstup:

velmi prorocký, mimořádně přesný, dva roky starý text!!!

Takže co nám prezentuje ta naše Unie pomalu jako hlavní téma doby? Není to důkladný rozbor uprchlického problému a zasvěcené návrhy na jeho řešení, ani snad už tolik omílané kvóty (ty mají migrohujeři za hotovou věc), ale především zpupné mentorování středoevropských států, KTERE prý SELHALY….

Opravdu na to máme se skloněnou hlavou slyšet? Opravdu máme bez důkladného prověření a příprav vpustit do země masu statných mužů, kteří ilegálně kráčejí přes evropské hranice s prsty do „V“ nad hlavou? Nad čím či nad kým jste zvítězili potenciální spoluobčané – ptal se jich někdo?

Nekárejte mě už tady, že začínám být xenofobní!

Vše, co s jejich příchodem souvisí, sleduji a promýšlím. Vůbec neodsuzuji Maďary za stavbu plotu, jak činí ti „spravedliví“ ze Západu. Píše někdo ještě o tom, že ne plot, ale brutální ohrady, známé kolem jistých zařízení v nedávné evropské historii, postavili Španělé kolem svých afrických enkláv?

https://vlkovobloguje.files.wordpress.com/2014/04/maroko.jpg

maroko2

A mám odsuzovat podobně maďarské policisty za to, že se bránili silou ukamenování ze strany muslimů, u nichž tento středověký rituál je stále aktuální a aplikovaný?

Mám velkoryse přejít, ba odpouštět skutečnost, že tito příchozí námi nepokrytě pohrdají, vlastně vše evropské nenávidí kromě našeho blahobytu, kterého se jim převelice zachtělo. A to pokud možno toho „nejvyššího“, nikoli českého, slovenského či polského…A za svým si jdou opravdu se sveřepostí první útočné vlny: viděl jsem v televizi jejich úspěšné zdolání moře na gumovém člunu (snad mezi Tureckem a ostrovem Kos), který po vyskákání na břeh za chvály Alláha okamžitě rozřezali, aby – nedej Bože – nemohli či nemuseli z dobytého území „ustoupit“.

A co nám přišli nabídnout za poskytnutý blahobyt, o jakém doposud jen snili? V podstatě nic. Profesor Petr Robejšek, nesporná ekonomická kapacita, v televizi sdělil, že devět z deseti z nich nemůže nabídnout nic, budou jen a jen týt a skandálně vysávat sociální systémy hostitelských zemí. Navíc dodal, že často jsou naprosto nevzdělatelní a v našem ekonomickém, kulturním, jazykovém atd. prostředí až na výjimky nevyužitelní. Neboli jejich asimilace do našeho civilizačního okruhu je vyloučená (mnohdy zcela záměrně a plánovitě) – jak ostatně dokazují dvě-tři generace jejich předchůdců.

Ta výše zmíněná nenávist se už velice intenzívně zhmotňuje: od nevděčného ofrňování nad naším jídlem, přes napadání personálu v imigračních zařízeních, znásilňování (ve Švédsku taková sportovní disciplína muslimů) až po vraždění civilistů, vojáků a policistů. Statistiky trestných činů těchto „nájezdníků“ – nezaslouží lepší pojmenování – hovoří v severských zemích, Francii, Anglii a jiných – velice neúprosnými čísly. Jakkoli jsou úzkostlivě tajena oficiálními úřady.

Opět žádám – nechoďte na mě ještě s xenofobií!

Ještě jeden aspekt ta trapně/blbě (vyberte si) vstřícná Unie přehlédla, resp. všeobecně se o něm mlčí. Nedávno na to upozornil kdosi na internetu, jinak by to ani mě nenapadlo. Totiž ta masa muslimů, ať je kdekoli, se možná denně modlí za ukřižování každého žida a seslání samotného pekla na stát Izrael, aby jej vymazalo už konečně z povrchu Země. A ti nejpravověrnější jsou kdykoli připraveni a ochotni nastoupit v prvním šiku, který tam tu pekelnou zkázu zaseje; samozřejmě včetně těch, kteří požívají dobrodiní více či méně naivních Evropanů. Takže osobně bych měl velký problém toto téma ustát v diskuzi s občanem izraelského státu – avšak Brusel si s ním očividně hlavu neláme.

Vážení, je načase dobrat se nějakého závěru, který bude nejspíše o SELHÁNÍ. Z unijních centrál zaznívá, že v uprchlické krizi selhaly postkomunistické státy, hlavně ta V-čtyřka. Většina z nás, včetně mě, se ale shodne na tom, že selhala výlučně Evropská unie, která je ovšem také tvořena těmi právě zmíněnými státy. Takže kde je to „ohnisko“ selhání? Komu máme strčit tu migrantskou slámu do střevíců, jak praví jedno, tuším, německé úsloví?

Je to tedy poněkud složitější, ale při bližším pohledu vlastně velmi jednoduché: Unie není žádný abstraktní objekt, Unie jsou nejen státy a jejich ekonomické aj. systémy, ale v dané souvislosti hlavně jejich politici – europoslanci, eurokomisaři a úředníci, kteří jsou jejím krevním oběhem. Zvolili jsme je (i když ne všichni) jako ty nejlepší, nejschopnější a nejprozíravější, ty, kteří se umějí postavit všem problémům. Ti měli dopředu odhadnout marasmus spojený s masívní vlnou migrace. Především obrovská negativa a nebezpečí s ní spojená (a vlkem i jinými důkladně popsaná), jež jsem pouze naznačil a která už na vlastní kůži v obludných rozměrech prožívají některé evropské národy.

Přesto navrhuji dát ještě Evropské unii šanci, nezatracovat ji i přes toto (pro někoho další) selhání, protože koneckonců zase jen v jejím rámci lze tu naši starou Evropu ještě zachránit. Ale aby se to podařilo, tlačme a naléhejme důrazně na ty, které jsem uvedl. Věřím, že je ještě dost času i možností, že ještě neodbíjejí její poslední vteřiny, jak alarmují někteří malomyslní, ale i tak zvaní zasvěcení.

A teď už mně můžete vytýkat tu xenofobii. Ani se nebudu bránit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.