Nová generace


napsala paní Věra Říhová

Jsem už stará bába. Stáří má tu výhodu, že přes sebou vidí několik generací na vlastní oči, a za sebou několik generací pamatuje. A protože život kolem nás za poslední století letí raketovým vývojem, prochází prudkým vývojem i společenství lidí. Je to nový neznámý vývojový trend, jaký ještě historie lidstva nezaznamenala.

Co lidstvo lidstvem je, každá nová generace se maličko v něčem liší od předchozí a o trochu více v něčem od předpředchozí. Proto si dědové a babičky odjakživa stýskají, že ta dnešní mládež je hrozná. Každá generace něco starého ztrácí a něco nového nachází. Generace posledního poválečného století letí kupředu tempem odpovídajícímu prudkému technickému vývoji, který je rychlejší nežli příroda sama – nežli je schopnost organismu k adaptaci. To umí vždycky jenom nová generace, která naskočí do rozjetého vlaku a začne svou cestu v místě určitého technického rozvoje. Nemá potřebu se mu přizpůsobovat, protože je od narození už jeho součástí.

Uvedu pár příkladů.

Moje prababička měla problémy s rozhlasem, protože na ni mluvil někdo, koho neviděla.

Moje babička se bála telefonu jako čert kříže, a byla schopná mluvit v telefonní budce do sluchátka jenom tím způsobem, že vedle ní někdo stál a ona to říkala přítomnému člověku do očí se sluchátkem u úst.

Moje matka měla dlouho problémy s mobilním telefonem, který neměl žádnou šňůru, a dodnes na ulici mobil nerada zvedá.

Já zase se záznamníkem, protože jsem si připadala jako idiot, který si povídá sám se sebou, když jsem na něj diktovala vzkaz. Mám s tím problém dodnes, i když jsem si dávno zvykla, umím si to technicky srovnat v hlavě, pořád si při tom připadám trapně a hlasové schránky nenávidím.

Moje kamarádka by nevzala do ruky dotykáč, protože pochází z generace absence sexuální výchovy z důvodu absence prostředků proti početí, a má pocit, že se „někoho“ nepřístojně dotýká a šťouchá do něj. A to se nedělá, má to sexuální podtext.

Co to má společného s nevzdělaností dnešní mládeže ? Já si myslím, že je v pořádku. Je dobře, že zavrhují staré a budují nové myšlení.

Prababička se zlobila na babičku, že už neumí pořádně šít a vyšívat a používá šicí stroj. Babička se zlobila na maminku, že neumí prát na valše, že je líná generace, která používá automatku. Moje maminka se na mě zlobila, že neumím pořádně vařit, protože používám přípravky od Vitany a podobně. Moje děti neumí spoustu věcí, které jsem je v dětství ani neučila, protože to už nemělo cenu, a moje vnučka si moje dětství plete s dobou dinosaurů, které má ve formě hraček kolem sebe jako zoologickou.

Prudký rozvoj lidské psychiky zaznamenala sexuální revoluce. Moje prababička by si neodhalila kotník ani za cenu vlastního života. Moje babička dbala, aby mé mamince nekoukala kolena, moje maminka dbala, aby mi nekoukaly z pod sukně kalhotky, moje děti už koukaly na pornofilmy a dnešní mládež bere sex se stejnou přirozeností jako jídlo a spánek.

S koncem druhé světové války skončila doba křesťanství. Skončila jedna etapa vývoje bělošského evropského člověka dlouhá zhruba 2000 let. Od té doby se společnost vyvíjí a hledá si nové uspořádání, novou víru, nová pravidla. Je dobře, že se neučí z minulosti, že ji vlastně ani nezná, a to i za cenu, že si spoustu negativních věcí musí zopakovat. Ale je to vždy krátké opakování, které ukáže slepou ulici a které vrací chodce zpátky na hlavní cestu poznávání. Je jenom dobře, že se mění lidské schopnosti myšlení, i když nás – starší generaci to může bolet, může nám to připadat špatné a možná i nebezpečné, protože je to cesta budoucích generací.

Cesta neznámá a do neznáma. Člověk se instinktivně bojí všeho nového a nepoznaného, protože neví, jak má na novoty reagovat, protože musí ve své hlavě bourat staré pořádky prověřené zkušenostmi a ověřené správnými znalostmi.

Moje babička byla z generace, která minulost lidstva teprve hledala. Hledala svoji historii a učila se z ní. Mám doma ještě několik knih z konce předminulého a z počátku minulého století a jsou zajímavé svým pohledem na svět a vývoj člověka. Ještě vysvětlují, obhajují a omlouvají původ člověka z opice. Ale už se vysmívají generacím, které věřily, že je Země placatá.

Jak daleko jsme dneska my. Jsme ve vesmíru. S úžasem sleduji v televizi snímky z vesmírných satelitů a vesmír se stal mým novým dobrodružným koníčkem. Často přemýšlím, zda jsou mimozemské civilizace možné. Zda je život v jakékoliv formě možný i někde jinde. Chovám si v srdci naději, že se třeba ještě dožiju nějakého převratného objevu.

To je obrovský revoluční skok celého lidstva – od uplácání Adama Bohem k hledání mimozemského života. A stačilo na to necelých 100 vědeckých a dalších 100 společenských let. Takový převratný skok potřebuje převratné myšlení. A to se mění rychle z generace na generaci.

Ale jsou hodnoty, které jsou věčné a neměnitelné. Občas usínají, aby se znovu probudily. Napadlo mě to už při čtení článku od Last Crusaidera „Co se to vlastně stalo ? na Kose. Rozepsala jsem odpověď, do které jsem se trochu zamotala a pak na ni zapomněla. Otázka „MY“ a „JÁ“. Přemýšlím často o prastarých lidských hodnotách od dob Neandrtálců až po současnost, protože historie byla mým celoživotním koníčkem, a společenské soužití lidí jejím hlavním tématem. Zákony přírodní smečky se historií linou zcela pravidelně a nesmazatelně. Každá kulturní revoluce znamenala bourání starých společenských pořádků, aby nastolila nové – postavené znovu na zákonech smečky.

A v tomto období lidského vývoje se nacházíme znovu. Žijeme v době, kdy naši předkové a naše generace postupně zbourali křesťanství. Kdy naše generace a naše děti budujeme něco úplně nového, co si vlastně ani sami nedovedeme pořádně představit, protože zatím ještě sami nevíme, kam máme směřovat a co máme chtít. Zatím jenom víme, co nechceme.

A sleduji současnou revoluci, která přišla jako smršť – jako biblická povodeň. Invazi islámských uprchlíků. A sleduji, co to dělá s naší i okolní společností. Sleduji, jak se prudce mění myšlení lidí, jak se mění jejich chování. Poprvé jsem si to uvědomila, když jsem zaslechla tyto věty :

Zlatý cikáni

Sami máme málo

Kdo ochrání moje děti¨

Moje vlast – můj domov

Lidstvo je přemnožené

Skončila éra vypouštění zvěře z klecí a její adaptace na svobodný život. Nastoupil predátor. Přichází nová doba k potřebnému obrannému semknutí se do smečky. A já ji vidím kolem sebe. „JÁ“ se mění na „MY“. Co to s námi udělá, to netuším. Taková čarodějnice zase nejsem, abych dokázala vidět budoucnost. Co ale vím naprosto určitě, že si příroda poradí. Jsem člověk, jehož životní víra je postavená na zákonech Matky Přírody, a s úžasem sleduji, jak její zákony platí, co lidstvo lidstvem je. Stejně jako po listopadové revoluci se všechno rozvíjelo přesně podle přírodních zákonů platných miliony let, stejně tak začaly působit v letošním létě.

Nejsem sama, kdo si postupných změn všímá, a jsem ráda, když si na Kose přečtu, že je vidí také ostatní. Ale není třeba si zoufat. Nová éra potřebuje nové myšlení. K čemu je nové generaci dobré vědět, kdo to byl Masaryk nebo Husák ? K čemu potřebují Internacionálu ?

Najdou si svoji vlastní cestu, jako jsme ji našli my a generace před námi. Najdou si své nové vůdce, kteří třeba budou čerpat z Masaryka nebo jiných osobností, ale převedou jejich myšlenky do nového technicky vyspělého světa. Najdou třeba i svou vlastní společnou píseň. Ale už pochopili, že není důležité být Čechem nebo Francouzem, Ukrajincem nebo Albáncem, není důležité, co si nosíme za pohlaví v kalhotách, není důležité, jestli jsme bílý, žlutí, červení, černí nebo zelení. Důležitá je společná myšlenka, společný cíl.

A vidím, co dělá s lidmi Kosa. Jak je spojuje a třídí jejich myšlenky. A jsem šťastná, když si přečtu slova, jako byla slova Marka Havlíčka : „To my jsme zodpovědní za své štěstí, za to jak se cítíme, co děláme, jak žijeme. Je rozdíl mezi tím znát cestu a jít po ní.“

Nová generace potřebuje pomocnou ruku, aby se zákony smečky nezvrhly. Potřebuje uvést do souladu zákony primitivní smečky s technickým rozvojem. A povinností naší generace je jim v tom pomáhat a neházet jim klacky pod nohy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Věřina cesta se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.