Hlasy z Německa: kdo je Angela M.? (3. část)


napsala veverka

Politická kariéra AM začala v prosinci 1989. Tehdy ještě vědecká pracovnice zaklepala na dveře úřadovny opoziční skupiny a nesměle se zeptala, zda by mohla nějak pomoci. Mohla. O 15 let později byla tato žena kancléřkou sjednoceného Německa.

Už v únoru 1990 AM dobrovolně odchází z akademie věd a začíná připravovat volební kampaň. Proč tak náhlý přechod? AM dobře věděla, že nepatří k vědecké špičce,  správně odhadla, že její pracovní místo je více než nejisté. Měla pravdu – v souladu se smlouvou o sjednocení země byla akademie věd NDR v prosinci 1991 zrušena a mnozí bývalí kolegové AM se octli na ulici.

Tak strmý politický vzestup Spolková republika nikdy předtím nezažila. Všichni dosavadní ministři a kancléři byli politickými profesionály už jako studenti, zatímco AM ve svých pětatřiceti letech ještě neuměla z politického řemesla nic, dosud nikdy nepřednesla důležitý projev, nevypracovala zásadní politický dokument, neposkytla interview, nevyšachovala protivníka.

Na samém počátku její cesty vzhůru stály záležitosti ryze praktické. Pracovala pro DA zdarma (DA = politická strana vzniklá v NDR během převratu, později se spojila s CDU), ona jediná věděla, jak se zachází s těmi podivnými západními počítači. Brzy začala navrhovat letáky, psát a redigovat projevy, nebála se západních novinářů. Z vědeckého prostředí byla zvyklá pohybovat se v pracovním kolektivu mužů. Jeden z jejích tehdejších kolegů z DA ji označil za „nepostradatelnou, protože vždycky věděla, co je třeba udělat, a taky to velmi přátelským způsobem udělala.“ Další o AM prohlásil: „V krizových situacích vždycky dokázala zachovat klid.“

AM se nicméně výborně hodily i znalosti a zkušenosti z jejího původního oboru – na rozdíl od mnoha právníků a sociologů, kteří seděli v parlamentě, uměla počítat, pracovat s čísly. AM dodnes chová jistou nedůvěru k představitelům společenských věd, protože podle ní často uvažují zkostnatěle, příliš ideologicky a málo prakticky.

Ještě v únoru 2010 komentátor Michael Schlieben v Zeit-on-line napsal:

„Merkelová hledá politická řešení jako vědec, pomocí experimentu. Zvažuje, přehrává si různé varianty a hledá kompromis. Často jedná až na základě důkladné kalkulace, i když svým dlouhým mlčením všechny kolem sebe přivádí k zuřivosti. Merkelová skutečně vždycky byla a je nedůvěřivá realistka. V NDR se naučila přizpůsobovat svá přání okolnostem. Nevstoupila do politiky, protože by pronášela plamenné projevy, nýbrž proto, že byla pozorná, spolehlivá, chytrá a cílevědomá. A dostala se nahoru, protože se vždy, znovu a znovu, uměla rychle přizpůsobit nové situaci. Její kariéře rozhodně prospělo, že nejprve přemýšlí, pak teprve jedná.“

A jak vidí Němci AM dnes?

Na nejvyšším státním zastupitelství leží stovky trestních oznámení, v nichž občané viní svou vlastní kancléřku z vlastizrady; naplnění skutkové podstaty tohoto závažného trestného činu spatřují v tom, že AM umožnila statisícům lidí neznámé identity nezákonně vstoupit do země, což může vést k ohrožení jak ústavního pořádku Německa, tak bezpečnosti jeho obyvatel – v krajním případě i k ohrožení jejich života. Na internetu lze najít brilantní právní rozbory dokazující, že faktickým povolením nekontrolované imigrace byla porušena ústava SRN.

Zmíněná trestní oznámení podávají řadoví občané i osobnosti veřejně činné. Není známo, že by vyšetřování už začalo.

Společnost je rozdělena, odpůrců AM a její imigrační politiky zvolna, ale jistě přibývá.

Po celé zemi probíhají demonstrace proti imigrační politice AM, jichž se účastní desítky a stovky lidí v západní části Německa a tisíce až desetitisíce občanů na území bývalé NDR. Všude zní „Merkel muss weg!“ Merkelová musí pryč!

Současně dochází k nebezpečné radikalizaci: demonstrace PEGIDA a podobných uskupení jsou pokojné, zúčastňují se jich běžní občané, často středního i vyššího věku. Příslušníci levicových organizací, většinou (velmi) mladí a značně agresívní, demonstrace nejrůznějším způsobem narušují a jejich účastníky napadají slovně i házením kamenů.

V poslední době se začalo skandovat „Merkel muss weg!“ i na fotbalových stadionech. Mnozí Němci jsou přesvědčeni o tom, že přátelský zápas Německo – Holandsko (měl se konat v Hannoveru jen několik dní po útocích v Paříži) nebyl zrušen z důvodu možného teroristického útoku, ale kvůli kancléřce: spolu s dalšími členy vlády měla zápasu z tribuny přihlížet a nechtěla riskovat, že ji publikum tímto způsobem uvítá.

Běžní občané i političtí komentátoři si všimli výrazné změny ve vystupování AM : zatímco doposud vždy zdůrazňovala, že pracuje pro svůj národ, pro Německo a jeho zájmy, nyní slovo „německý“ téměř přestala používat. Z jejího slovníku zmizely i výrazy „národní“, „národ“, „vlast“. Totéž mimochodem platí i pro vyjadřování čelných představitelů EU.

Už v září 2013 šokovala AM své spoluobčany tím, že na oslavě volebního úspěchu CDU skoro štítivě odhodila německou vlaječku, kterou jí někdo podal. Vskutku zvláštní způsob poděkování voličům…. https://www.youtube.com/watch?v=Yoe3sfhXE1c

Novinkou je i to, že AM o sobě občas mluví ve 3. osobě: „Kancléřka má situaci pod kontrolou…“

Hlavní média stála donedávna svorně na straně kancléřky a její Willkommenskultur, tj. vstřícného postoje k imigrantům. Jednota se však začala drolit, takže už je možné si přečíst i komentáře a výroky donedávna nemyslitelné:

„Stát selhal. Příval uprchlíků Německo zaskočil. Vláda je bezradná, přestože byla včas varována. Na podzim 1989 zdi padaly, dnes si lidé přejí návrat dobře chráněných hranic. V současném Německu hranice prakticky neexistují, platné zákony se nedodržují. Azylové právo hovoří jasně: kdo přichází jako uprchlík z bezpečné země, nemá právo do Německa vstoupit. Jenže toto ustanovení nikdo nedodržuje, kancléřka ze všech nejméně. Vzniklé situaci odpovídají i rozsudky německých soudů. Takhle to vypadá, když politika vítězí a soudci kapitulují.

Zeit-on-line v polovině listopadu 2015 píše:

„Začátek konce. Heslo Angely Merkelové ´Zvládneme to´ už neplatí a ona sama k tomu mlčí. Tak končí mýtus o krizové manažerce, která nikdy neprohraje. Jen v září 2015 se v SRN nechalo zaregistrovat 85.000 Syřanů, 18.000 Iráčanů a 19.000 Afghánců. Nálada v ubytovnách je stále agresívnější, tisíce migrantů spí ve stanech, žádost o poskytnutí azylu tito lidé zatím nepodali. Mezi politiky narůstá obava o dosažení volební většiny. V rámci EU se sotva najde někdo ochotný Německu pomoci.“

Po sjezdu CSU v Mnichově v listopadu 2015 jsme mohli číst:

„Pomalá demontáž Angely Merkelové. Kancléřka už vůbec nepůsobí jako nejmocnější žena světa. Přichází obrat? Angela Merkelová vypadala vedle Horsta Seehofera jako žáček, který má za chvíli dostat vysvědčení. Ponižující. Navíc těsně před desátým výročím nástupu do funkce kancléře mocného Německa. Kritika Angely Merkelové je stále otevřenější.“

Ale  není důvod jásat – za protiimigrační AfD stojí ovšem nadále nanejvýš 10% oprávněných voličů.

prameny: http://www.zeit.de/politik/deutschland/2010-02/berufwechsel-angela-merkel http://www.pi-news.net/ http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/384969-merkelovou-obvinuji-nemci-z-vlastizrady-podali-na-ni-uz-400-trestnich-oznameni.html http://www.pi-news.net/2015/11/merkel-muss-weg-rufe-beim-sachsen-derby/ http://www.welt.de/politik/deutschland/article148588383/Herbst-der-Kanzlerin-Geschichte-eines-Staatsversagens.html http://www.zeit.de/politik/deutschland/2015-11/angela-merkel-fluechtlinge-dublin http://www.derwesten.de/politik/die-schleichende-demontage-der-angela-merkel-id11309629.html

Příště: AM a hlas lidu

Příspěvek byl publikován v rubrice Veverčiny oříšky se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.