Předpověd Stratforu na rok 2016 -I.


přeložil JF

Dostal jsem link na roční prognozu Stratforu pro rok 2016.Protože  angličtina je nad moje síly , požádal jsem JF o překlad.   Odvedl gigantickou práci, za kterou mu tímto velmi děkuji.

Materiál vyjde ve čtyřech pokračováních.

Předpověď na rok 2016

https://www.stratfor.com/forecast/annual-forecast-2016?type=singlepage

Stratfor, 28.prosince 2015

Rok 2016 se rýsuje pro většinu světa jako rok znepokojivý. Spojené Státy a Rusko jsou do sebe zaklesnuty v těžko řešitelném patu. Ceny ropy a dalších surovin jsou nízké. Čínská spotřeba klesá. A země světa jsou víc než kdy dřív odhodlány zesílit svá vojenská tažení proti Islámskému Státu. Je důležité si uvědomit, že všechny tyto trendy jsou vzájemně propojeny a způsob, jakým se v nastávajícím roce věci odehrají, bude určovat, jak bouřlivý tento rok bude.

Přehled

Se starými geopolitickými realitami, které určují stav v Eurasii a s cenami surovin zaseklými u samého dna se pro většinu světa rýsuje rok 2016 jako znepokojivý.

Logické by bylo začít u země, která tvoří most mezi Evropou a Asií – u Turecka. Právě v tomto roce Turecko, nervózní ale politicky srozumitelnější než loni, pravděpodobně zahájí další vojenské kroky v severní Syrii a současně se bude pokoušet rozšířit svůj vliv v severním Iráku. Turecko se zde střetne nejen s Islámským Státem ale v konfrontaci se svými starými rivaly Ruskem a Iránem se bude snažit omezovat kurdskou expanzi.

Poslední věcí, kterou by si Rusko mohlo přát, je konfrontace s Tureckem, dveřníkem mezi Černým a Středozemním mořem, ale nějaké konfrontraci jen těžko může zabránit. Rusko se zvyšováním své účasti na syrském bojišti bude v tomto roce riskovat možnost vleklé mise. Ale Islámský Stát nebude jeho jediným cílem v Syrii. Rusko se také bude snažit přimět Spojené Státy ke kompromisu, který by zpomalil nástup Západu do bývalého prostoru sovětského vlivu. Spojené Státy budou ochotny se dohodnout v určitých taktických otázkách ale budou se snažit omezovat postup Moskvy na vyšší úroveň tím, že budou vázat kooperaci proti terorismu na širší strategickou diskusi. Místo toho se administrativa USA bude nadále snažit posilovat své evropské spojence na frontové linii s Ruskem

Bez ohledu na druhotné motivy zúčastněných států zesílená vojenská kampaň proti Islámskému Státu bezesporu poškodí jádro této militantní skupiny. Ale vznikající kalifát ještě v tomto roce nebude zcela vyvrácen. Nedostatek spolehlivých pozemních vojenských sil bude bránit v účinné kampani proti Islámskému Státu. Čím víc budou konvenční možnosti IS oslabovány, tím aktivněji se bude snažit se svými spojenci provádět teroristické útoky mimo území Středního Východu a udržet tak svůj vliv. To na druhé straně povede k vnitřnímu soupeření v džihádu jak se frakce Al-Káidy na Arabském poloostrově, v Maghrebu, Západní Africe a v Jižní Asii budou snažit udržet s Islámským státem krok.

Hrozba džihádu bude podporovat islamofobii Západu a urychlí fragmentaci Evropy. Pohraniční kontroly a požadavky zachování národní identity budou narušovat princip Evropské Unie o volném pohybu osob. Uzavřené hranice vytvoří pro migranty úzké hrdlo na západním Balkáně, na území, které je už beztak zasaženo etnickým a náboženským napětím. Ale hlavní příběh se v roce 2016 bude odehrávat ve Francii a v Německu, dvou hlavních pilířích EU. Obě země se budou připravovat na volby v roce 2017 a obě se budou stále více přiklánět k nacioanalismu a euroskepticismu. Během doby se pak Německo stane ještě otevřenějším a ještě méně ochotným ke kompromisům ve věci celistvosti EU.

Pokračování politiky kvantitativního uvolňování a další rok nízkých cen ropy bude mít tišící účinek na hlubší rozpory v Evropě, zatímco globální trh surovin utrpí další ztráty. Vstup iránské ropy na trh v první polovině roku bude mít za následek pokles produkce USA. Později v tomto roce přijde změna v těžbě ropy Saudskou Arabií, jakmile Rijád vyhodnotí vliv návratu Iránu na ceny ropy a na břidlicovou těžbu US producentů. Až po tomto zhodnocení pak přijdou pokusy Saudské Arabie o koordinaci těžby s Kuvajtem a Spojenými Arabskými Emiráty. Bez ohledu na vliv Iránu se Saudská Arabie bude dále spoléhat na zadlužení a vyčerpávat své reservy ve snaze vyrovnat se s nízkými cenami ropy.

Čína nijak nepřispěje k ulehčení v oblasti cen surovin. Jak se Peking bude snažit zavádět reformy a urovnávat neshody mezi stranickými elitami, povolí zvýšení spotřeby. I když Peking čelí hrozbě rozštěpení strany, má stále dost ekonomické moci k tomu, aby zemím jihovýchodní Asie mohl nabízet protiváhu proti silnější bezpečnostní přítomnosti USA v regionu.

Nízké ceny surovin a rostoucí úroková sazba v USA, které mají vliv na měny mnoha států, připraví další obtížný rok mnoha zemím Latinské Ameriky.

V nejbližší době hrozí v Brazilii možnost odvolání presidentky Djilmy Rousseffové a další zhoršení investičního klimatu. Argentina má sice nového reformám nakloněného presidenta ale jeho boj s vysokou inflací a s nedostatkem deviz znamená, že jakékoli jeho kroky ke snížení dluhu a zvýšení míry ochrany domácích výrobců budou nutně omezené. Ve Venezuele se blíží konec období chavismu. Poražená Jednotná Socialistická Strana se pod rostoucím politickým a ekonomickým tlakem nakonec rozpadne a země je v tomto roce kvůli svému zahraničnímu dluhu ohrožena defaultem.

Události určující rok 2016 zvýší pocit ohrožení po celém světě a povedou k tomu, že rok 2017 bude pravděpodobně ještě bouřlivější, neboť se ohniska na poli vznikajících konfliktů ještě vyostří. Podstatným faktem, který musíme mít stále na mysli, je, že všechny trendy jsou vzájemně propojeny. Vztah USA a Ruska, nacionalismus v Evropě, znovuzrození Turecka a další geopolitické proudy se propojují a přiživují se navzájem. Zaměříme se nyní na větší obraz roku 2016. protože nás v roce 2017 čeká obraz ještě složitější.

Předpověď podle oblastí

Evropa

Něměcko a Francie se posouvají doprava

Řecko stále v potížích

Politická křehkost jižní Evropy

Britská otázka

Migrační krize může znovu zapálit Balkán

Východní fronta

Bývalý Sovětský Svaz

Patová situace přetrvává

Rusko se soustřeďuje na bezpečnost a ekonomiku

Domácí potíže Ukrajiny

Politické a bezpečnostní zájmy v postsovětském prostoru

Střední Východ a Severní Afrika

Všichni hledí na Turecko

Islámský Stát přetrvává

Irán se vrací na ropné trhy

Další fáze konfliktu v Jemenu

Bezpečnostní dilemma Izraele narůstá

Těžký ale zvládnutelný rok pro Káhiru

Severní Afrika bojuje s nestabilitou

Východní Asie

Zbržďování Pekingu

Rovnováha v jihovýchodní Asii

Regionální a domácí role Japonska

Významné volby v oblasti

Latinská Amerika

Pád Venezuely pokračuje

Ekonomické a politické výzvy před Brazilií

Argentinská vláda se soustřeďuje na problémy dluhu

Kolumbie se přibližuje k mírové dohodě s povstalci

Mexiko rozpolcené zločineckými skupinami

Bolivijský president se snaží o další volební období

Hospodářství Peru se stále drží nad vodou

Jižní Asie

Indie se snaží o reformy

Pakistán usiluje o bezpečnost

Mírové rozhovory s afghánským Tálibánem

Islámský Stát a vývoj afghánského odboje

Afghánský odboj vyzvedává oblastní zájmy

Subsaharská Afrika

Vůdci v celé Africe se snaží udržet u moci

Jižní Afrika: pomalý úpadek Afrického Národního Kongresu

Nigerie: mírný pokrok u energie, korupce a bezpečnosti

Západní Afrika se snaží vyrovnat s nízkými cenami ropy

Východní Afrika se snaží dostat do globálního trhu s energiemi

Bezpečnostní zájmy ve východní Africe

Evropa

Německo a Francie se posouvají doprava

Rok 2016 bude pro Německo a Francii rokem změny. Obě země čekají v roce 2017 volby a obě se posunují nacionalistickým a euroskeptickým směrem. V základu Evropské Unie, francouzsko-německých vztazích, se objevují trhliny, jak se zájmy Paříže a Berlína zjevně začínají rozcházet. Německo bude odmítat francouzské návrhy na prohloubení integrace světadílu (zejména zemí eurozóny) a na zvýšení výdajů bloku. Berlín a Paříž budou stále obtížněji hledat společnou půdu pro opatření k ochraně Evropské Unie. Německá kancléřka Angela Merkelová se dostane pod tlak v důsledku rozšiřujícího se dělení její koalice na konservativní a progresivní křídlo. Místní volby v březnu poslouží jako test popularity její strany CDU. Pokud strana ve volbách dopadne špatně, zesílí hlasy volající po odstoupení Merkelové z jejího čela.

Díky tlaku konservativců zůstanou pohraniční kontroly stejně časté a Berlín bude hledat cesty, jak migrantům zamezit v cestě do Německa. Konservativci také přinutí Berlín k tvrdšímu postupu vůči Řecku, protože Atény ve snaze se vyhnout sociálnímu neklidu neustále zpomalují zavádění ekonomických reforem.

Řecko stále v potížích

Vláda premiéra Tsiprase v Řecku čelí dvěma hlavním problémům – politické nejistotě a sociálním nepokojům. Řeké hospodářství čeká další rok nepatrného růstu a extrémně vysoké nezaměstnanosti. To povede k opakovaným protestům a častým konfliktům uvnitř vlády, které zase donutí úřady ještě zpomalit proces reforem. Pád vlády nelze vyloučit protože Tsipras má jen velmi slabou parlamentní většinu. Řecká společnost se však chce vyhnout předčasným volbám, takže pokud by vláda přece jen padla, byla by nahrazena vládou technokratů nebo vládou velké koalice, která by stále ještě byla schopna schvalovat zákony.

Hlavním nebezpečím v roce 2016 budou sociální nepokoje, nikoli splácení dluhů. Opakování krize roku 2015 je nepravděpodobné, neboť Řecko nečelí tak časově striktnímu splátkovému kalendáři. To taky znamená, že nebezpečí řeckého defaultu nebo výstupu z Eurozóny je menší než v roce 2015. Ale německá neústupnost a řecký odpor může ztížit každou finanční pomoc a

dohadování nad případným zmírněním dluhu se asi protáhnou do konce roku 2016. Neočekáváme, že by Řecko v roce 2016 vystoupilo z eurozóny, ale jeho problémy ještě ani zdaleka nejsou vyřešeny. Zvyšující se odpor proti reformám, původně jen mezi lidmi ale poté i mezi politiky, může postavit zemi před další nevyhnutelnou konfrontaci s jejími věřiteli.

Politická křehkost jižní Evropy

V Portugalsku se křehká koalice levicových stran snaží udržet u moci a jsou pravděpodobné předčasné volby. Po volbách 20.prosince stráví Španělsko první týdny roku sestavování udržitelné vlády. Nakonec se dohody dosáhne ale pro omezenou zkušenost Španělska s koaličním vládnutím bude rozhodování pomalé a těžkopádné.

Ani Portugalsko ani Španělsko se nevrátí k finanční nestabilitě, která určovala rané roky Evropské krize. Většina politických stran v obou zemích je zaměřena tržně a hájí členství zemí v eurozóně, takže politické roztržky nepovedou k dramatickým změnám směru v Lisabonu ani v Madridu. Kombinace nízkých cen ropy a intervencí Evropské Centrální Banky na dluhových trzích by měly zabránit šíření hospodářské krize na Iberském poloostrově. Obě země však pravděpodobně přehodnotí některé reformy, zavedené jejich předchůdci. V dlouhodobém vývoji to však obnoví podmínky, které v první řadě vedly k vypuknutí krize. Chování zemí ve Středozemí také způsobuje, že činnost Evropské Komise je stále méně efektivní.

V Italii bude premiér Matteo Renzi hledat rovnováhu mezi zaváděním ekonomických reforem a zvyšujícími se veřejnými výdaji. Pro Řím bude jednou z největších výzev zavedení reforem v pensijním systému, který by jej učinil udržitelným. Italii také v druhé polovině roku čeká referendum o reformách ústavy, které byly schváleny v roce 2015.

Renzi bude dále čelit odporu uvnitř vlastní strany ale pravděpodobně se mu podaří své reformy prosadit. Klíčovou očekávanou událostí v roce 2016 bude vývoj na pravém středu, protože konservativní a euroskeptické síly se pokoušejí sestavit společnou frontu, která by byla schopná uspět v příštích volbách (které jsou technicky plánovány až na rok 2018 ale dojde k nim asi dříve). Italská hospodářská situace se neustále zhoršuje. Řím stále více utrácí a přitom si neví rady s dluhovými problémy, čímž vytváří jak pro sebe, tak pro Evropu další problémy v blízké budoucnosti. Ale i když se příslušné indikátory dále zhorší, žádná systémová krize se v roce 2016 neočekává, hlavně díky současným zásahům Evropské Centrální Banky.

Britská otázka

Hlavní událostí bude britské referendum o členství v Evropské Unii. Je očekáváno v závěru roku 2016 nebo na začátku roku 2017. Některé z návrhů Londýna na reformy EU, jako omezení veřejných výdajů nebo zvýšení konkurenceschopnosti, nejsou rozporuplné a mezi členskými státy o nich panuje shoda. Spojené Království také asi přislíbí ochranu zemím mimo eurozónu proti opatřením, která by měla vliv na měnovou jednotu, a Londýn dokonce bude schopen odmítnout koncepci „ještě užší jednoty“. Tlak Londýna na omezení dávek pro imigranty bude obtížnější a bude vyžadovat nějaký kompromis.

Návrhy Londýna na reformy v EU vytvoří různé aliance nad různými problémy. Země jako Holandsko a Polsko budou pro národní parlamenty podporovat požadavek ponechání práva veta nad legislativou EU. Země severní Evropy zase budou podporovat omezení dávek pro imigranty, zatímco země střední a východní Evropy jim budou odporovat. Země ve střední a východní Evropě jako Polsko nebo Rumunsko budou obhajovat politiku ochrany zemí stojících mimo eurozónu před rozhodnutími eurozóny.

Výsledkem bude, že premiér Cameron udělá jisté kompromisy a doma je prodá jako své vítězství. I když výzkumy veřejného mínění dávají ohledně názorů britských občanů na členství v EU velmi rozdílné výsledky, Londýn se bude snažit udržet Spojené Království v tomto bloku. Pokud jde o referendum v roce 2016, zvítězí strana „zůstat“.

Migrační krize může znovu zapálit Balkán

Imigrační krize bude pokračovat ve svém cyklickém chování. Během prvních měsíců roku chladno a špatné počasí asi povede k omezení toku imigrantů do Evropy. S blízkým létem migrace zase zesílí ale hledači asylu už najdou poněkud jinou Evropu. Pohraniční kontroly budou častější a země podél tak zvané Balkánské cesty budou daleko méně tolerantní k imigrantům, procházejícím jejich územím. Poprvé od svého založení bude schengenská dohoda na konci roku jiná než na jeho začátku. Buď bude volný pohyb osob poněkud omezený nebo některé země již nebudou členy této dohody.

Výsledkem bude, že asylanti budou mít ztíženo dosažení severu Evropy. Někteří budou nuceni se poohlédnout po nových cestách, jini zůstanou trčet na západním Balkáně. To zvýší pravděpodobnost násilí v těchto oblastech, protože někteří lidé se proti své vůli stanou imigranty v zemích s velkou nezaměstnaností, etnickým napětím a nedůtklivými politiky.

Východní fronta

Rok 2016 bude významný pro Polsko a Rumunsko, největší země na východní hranici EU. V Polsku bude konservativní vláda tlačit EU k tvrdším postojům vůči Rusku a kritizovat Německo za řešení problémů EU, včetně vztahu k imigraci a k Moskvě. Berlín bude namítat, že mírové dohody z Minsku nejsou úplně respektovány, a bude tlačit země jižní Evropy, které mají pružnější vztahy s Ruskem, do pokračování sankcí. Současně se Berlín bude snažit chránit své energetické obchody s Moskvou, například projekt Nordstream 2, což bude proti němu popuzovat jeho východní sousedy.

Polsko bude požadovat větší přítomnost NATO ve střední a východní Evropě a snažit se vytvořit těsnější vazby s Visegrádskou skupinou (Maďarskem, Českou Republikou a Slovenskem) a s Rumunskem. Jak se Polsko bude vzdalovat od Bruselu a Berlína, bude se sbližovat se zeměmi Visegrádu a občas i se Spojeným Královstvím. Varšava rovněž provede kontroversní změny doma, jako je snížení důchodového věku a zavedení speciální daně pro banky a supermarkety. Tato opatření vzbudí kritiku z EU i od zahraničních investorů.

Technokratická vláda v Rumunsku bude mít slibný nástup ale brzy ztratí tempo. Bukurešť zůstane svázána svým spojenectvím s USA, svým členstvím v NATO a v EU. Rumnsko bude nadále podporovat přístoupení Moldavie k EU a udržovat chladné styky s Ruskem. Politická podpora vládě bude postupně ustávat, zejména když strany, podporující technokratickou administrativu, začnou dělat své vlastní kalkulace před všeobecnými volbami v prosinci.

Země podél východní hranice EU stráví rok 2016 pokusy o vylepšení regionální spolupráce a zvýšení přítomnosti NATO v oblasti. Během červencového summitu NATO ve Varšavě bude Polsko a další země požadovat trvalou přítomnost NATO ve východní Evropě. Někteří členové NATO, zejména Německo, budou proti této myšlence odporovat, stejně jako některé země střední a východní Evropy, které budou dávat přednost rotaci jednotek a snažit se tak udržet své vztahy k Rusku.

pokračování zítra

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice JF a jeho rešerše se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.