Cikáni – aneb vzkaz Janu Čulíkovi


napsal Jeník Čermák

 

Angus Fraser /The gypsies 1995/

Nakladatelství Lidové noviny v edici dějiny národů, zakoupeno u nás v bufetu za 50Kč

Autor je Anglický vědec. V Anglii je etnická skupina definována jako skupina za

a/ s společně sdílenou minulostí, které je si skupina sama vědoma a sama ji odlišuje od historie ostatních skupin. Za

b/ nezaměnitelná kulturní tradice, která zahrnuje rodinné a sociální zvyky a obyčeje, jež často bývají spojené s náboženským přesvědčením. Dalšími znaky jsou geografický nebo rodový původ, jazyk, literatura.

Po více než tisíciletém vývoji romštiny bez psaných pravidel neexistuje jedna standardní podoba romštiny. V Evropě je 60 dialektů. Dle analýzy jazyka odešli Romové z Indie někdy kolem 10., ale možná už 4. století našeho letopočtu. Zmínky o Domech /Romech?/ najdeme už v šestém století. V sanskrtu je to kasta kočovných hudebníků. Hamza z Isfahánu popisuje přesun hudebníků z Indie k perskému dvoru kolem roku 950. Bylo jich kolem 12 000. Kronikář píše: a potom je propustil a nařídil jim, aby se živili zpěvem a brnkáním na své libé strunné nástroje a každý rok , aby cestovali po celé zemi a zpívali pro potěšení bohatých i chudých. Luriové s úkolem souhlasili a proto se teď doprovázeni psi a vlky, toulají světem, hledají práci a po cestě ve dne i v noci kradou.

Cikáni si udrželi model sociální struktury Indie- zažitý systém kast – džátí. Příslušnost k džátí určuje profesi. Typická je endogamie neboli zvykové uzavírání sňatků v rámci skupiny. Velmi rigidní je ideologie čistoty. V roce 1050 je potkáváme v Byzanci. Tsiganes,Zingari,Zegeneur,Cikáni – vše z řeckého Atsíganoi. Zmínky jsou o medvědářích a dá se soudit, že se netěšili dobré pověsti.

Ve 14 století se usadili na Peloponesu. Tradovalo se, že přišli z Egypta, přicházeli ale z malé Asie a řeckých ostrovů. 1497: tito lidé se zabývají všelijakými řemesly, jako ševcovstvím, příštipkářstvím, kovářstvím. Přínos řečtiny do romské slovní zásoby byl po dlouhou dobu významnější než vliv jakéhokoli jiného jazyka. Postup Turků Romy přivedl přes Balkán do Evropy.První zmínky o Cikánech v Uhrách jsou z roku 1416, v Čechách z roku 1416. Již Karel Veliký uzákonil povinnost poskytovat poutníkům stravu, střechu a oheň. Cikáni se tedy prohlásili za poutníky z Egypta . Autor to nazývá lstí, ze které se snažili vytěžit co nejvíce. Dokonce získali ochranný glejt od císaře Zikmunda. A jako Hus putovali do Kostnice. 1417 Cornerus, Lubecký rodák píše:

..jistá horda tuláků, která dosud nebyla spatřena. …Byli to velcí zloději, zejména jejich ženy…s sebou měli různé doporučující listy od knížat, zvláště od Zikmunda..svou pouť vysvětlovali jako pokání za upuštění od víry, odpadlictví. Jejich biskupové jim za pokání uložili putovat cizími kraji po sedm let…

Měli své vůdce a v glejtech bylo obvykle dáno, že své záležitosti mezi sebou si mohou spravovat sami.

Začátkem patnáctého století byli domorodci obvykle hoštěni a přijímáni bez problemů. Začátkem šestnáctého století začali být odmítáni. 1522: V tento čas se po našem venkově začala potulovat pod vedením krále Zindela zlodějská rasa lidí, různá individua žijící na hranicích turecké říše a Uher. Živobytí si beztrestně obstarávají krádežemi, loupežemi a věštbami a lživě vyprávějí, že jsou z Egypta…cikáni se stali psanci. Vrchnost vydávala glejty už nikoli k jejich ochraně, ale snažila se je vyhostit, uvěznit, pověsit…příklady ze všech zemí Evropy jsou stejné, identické. Se změnou vládní politiky neměli Cikáni na vybranou: nebyla země do které by se mohli uchýlit do bezpečí. Pokud by se chtěli usadit, neměli kde. Usazená populace nomádům obvykle nedůvěřuje. Dalších víc jak dvěstě let jsou považováni za zločince jen pro svůj původ. Kdyby byly všechny proticikánské zákony v praxi poctivě aplikovány vymizeli by cikáni z větší části křesťanské Evropy v první polovině šestnáctého století. Ale tak tomu nebylo. Žádný zákon se nikdy nedodržuje absolutně. 1714 v Arcibiskupství mohučském byl přijat výnos, v němž se pravilo, že všichni cikáni a jim podobní loupeživí tuláci mohou být popraveni bez soudu.

Zásadní změnu přinesla Marie Terezie. Sice ještě 1749 nařídila vystěhovat všechny tuláky a žebráky a cikány, ale vylidnění Uher po osmanském panování ji přinutilo nařídit, aby se všichni cikáni usadili v Uhrách, přestalo se jim říkat cikáni , místo toho se mělo používat Ujmagyar – Novousedlík.

Začalo úsilí o asimilaci. Josef II. v něm pokračoval. Marně: „ noví Maďaři se odmítají přizpůsobit, odmítají se vzdát své identity a stavějí se proti rozbíjení svých rodin“…Stejné pokusy o násilnou asimilaci probíhaly po celé Evropě. Portugalsko se pokusilo cikány vyvážet do svých kolonií.

Už koncem 18. století byla „vina“ spatřována ve výchově. Rodiče své děti nesmírně milovali, ale neposkytovali jim řádné vzdělání. Proto děti nemohly pomýšlet na změnu životního stylu. Konformitě je měly naučit školy. Novoromantismus vedl ke zvýšenému zájmu o primitivní kultury. Byla zakládány společnosti pro „nápravu cikánů“, ve Skotsku 1842.

Tváří v tvář urbanizaci, industrializaci a dalším tlakům v Evropě tak cikáni- využívajíce příležitosti vytvořené dominantním systemem – prokázali schopnost udržet svou autonomii. Odolali pokušení dát se po příkladu mnoha jiných na námezdné práce. Zdá se, že většina cikánů, ať už byli usazení či ne, vytrvale lpěla na jakémsi ideálu komunity, nezávislosti a soběstačnosti.

Poměry třeba v Rumunsku do zrušení nevolnictví byly ovšem jiné, jsme v 19.století, většina cikánů tam byla nevolníky: vlastník mohl svého nevolníka beztrestně zabít. Mihail Kogalniceanu bojující za práva cikánů píše o tom co viděl v Jasech v dětství: lidé v poutech na rukách i nohách, jiní s železnými obručemi kolem čela, další kolem hrdla. Surové bičování, moření hladem, věšení nad mírný oheň, samovazba, házení nahých nevolníků do sněhu – tak se zacházelo s bídnými cikány. ..

Svoboda přišla v roce 1864…V druhé polovině 19 století začala Evropa čelit přílivu cikánů z Balkánu a Uher. Jejich romština byla silně ovlivněna rumunštinou /olaši / V každém společenství cikánů tvoří základ složité rodinné vztahy. Olaši se dělí na Kalderaše,Mačvaje,Lovary a Čurary, to jsou národy. Menší jednotkou je klan, základní familije – rodina. Třígenerační domácnost. Jiný charakter má kumpanija, tu spojuje ekonomická potřeba. Vzájemné dohody dosahují diváno – diskusí, nebo kris romani- romský soud. Členové klanu se pokládají za příbuzné a očekávají vzájemnou pomoc. Romové jsou zvlášt nakloněni sňatkům mezi vzdálenějšími bratranci a sestřenicemi, ideální partner pochází ze stejného klanu-vitsy. Silné je tabu čistoty. Nejhorším utrpením je jeli někdo označen za nečistého. Gadžové jsou apriori nečistí všichni.

Počátek dvacátého století přinesl v Evropě „boj proti cikánskému zlořádu“. Bavorsko začalo dbát na to aby do země nepřicházeli noví migranti, zákonem 1885. 1925 bavorský parlament: Tito lidé jsou od přírody proti jakékoli práci a je pro ně nesmírně těžké dodržovat opatření zakazující kočovnictví.

Byl vybudován Úřad pro boj s cikánským zlořádem. Ve Francii museli mít od roku 1912 „cikánské průkazy“. Přišli nacisti a s nimi holokaust. Některá čísla , počty deportovaných do koncentráků, vyhlazovacích: Slovensko 1000, Česko 6500, Francie 15 000, Německo 15 000, Maďarsko 28 000, Rumunsko 36 000, Rakousko 6500, Polsko 35 000. Z 8000 českých Cikánů přežilo 600.

S příchodem socialismu započala opět snaha o integraci a asimilaci. Stěhování Cikánů z Slovenska do Sudet bylo plánované a cílené s cílem je osídlit a cikány rozptýlit.V sedmdesátých letech začala populační exploze.

V EHS v roce 1989 : půl milionu cikánských dětí, z toho 30 % navštěvuje školu pravidelně, polovina tam nikdy nebyla. Odhady cikánské populace v Evropě vypadají na přelomu století takto:

1 000 000+ Rumunsko

500 000 + Bulharsko,Maďarsko

250 000+ SNS, Španělsko,Slovensko,Srbsko

100 000+ Makedonie,Česko,Francie, Řecko

50 000+ Itálie,Německo,VB,Albánie

25 000+ Polsko,Portugalsko,BIH

10 000+ Rakousko, Chorvatsko

Méně než 1000 Irsko,Kypr,Norsko,Lucembursko

Budoucnost? Zatímco pracovní náplň se mění, z dřívějších dob zůstává silný sklon k samostatné práci a mnohostranný pracovní repertoár, který zaručuje určitou flexibilitu v rámci jejich sociální struktury. Cikáni jsou hrdí na svou „ekonomickou pružnost“ a na gadže, kteří se uvazují k pravidelné práci za pevný plat a snaží se o co největší konformitu, pohlížejí s jistým pohrdáním.

Tolik autor. Žádný rasista, ale vědec, romofil, Angličan. Přišlo mi to zajímavé, ale celé je to jen úvod k následující úvaze. Důkaz. Fakta.

Romové žijí jako etnická skupina uprostřed majoritní společnosti asi 600 let. 30 generací. Žádným, a vyzkoušeny byly všechny, způsobem se je nepodařilo asimilovat, integrovat. Můžete se na to dívat jako na jejich neobvyklou neschopnost , ale i jako na jejich obdivuhodnou schopnost. Češi přeživší vedle Němců jako etnikum by to jistě měli ocenit. Ale naprosto jednoznačně z toho vyplývá:

Etnickou skupinu není možné asimilovat, integrovat, jestliže si to sama ta skupina nepřeje.¨

A o tom, zda je etnická skupina rozhoduje ona sama, nikoli majoritní společnost.

Takže, ergo kladívko, všichni vítači jsou se svou snahou o asimilaci uprchlíků zcela mimo realitu.

Nikdy se jim to nemůže podařit. Nejde to. Je to sen. Možná krásný, ale sen. Jako beztřídní společnost.

Jako sny ISIL o islámském státě. Jako sny Hitlera o Třetí říši. Všechny sny, které nerespektují realitu, mají tu vlastnost, že při jejich uskutečňování „jsou nutné oběti“. A lidé mají sny rádi a dokonce často oběti „radostně přinášejí“. Jako se obětují „bojovníci“ za Mohameda a korán, jejich snem je svět bez nás, bez nevěřících a v 21. století ve jménu středověké pověry zabíjejí lidi. Tak vedoucí funcionáři Willkommenkultur obětují své ženy a svůj národ a svoji zemi a budoucnost svých dětí ve jménu velké ideje všelidské absolutní tolerance. Oba jsou při tom stejní. Nevěří ve vědu. A nevěří v obyčejný upocený rozum. Mají svou fixní ideu a té obětují vše.

Pro nás z toho vyplývá jednoznačné. Chceme-li přežít ve zdraví, jsou naši protivníci jak šílení středověcí fanatici, tak šílení novověcí fanatici.

Vážený pane Čulíku. To , že ve svém okolí znáte řadu integrovaných muslimů, to znamená, že chodí do práce, neuřezávají hlavy a mluví anglicky lépe než já, neříká naprosto nic o integraci muslimů v Evropě. Jen to ukazuje humanitní charakter Vašeho vzdělání. To , že Vaše tělesná teplota poklesne po podání lžičky cukru nedělá z cukru lék na teplotu! Potřebujete nejlépe trojitě slepou klinickou studii.

I ty nejoptimističtější statistiky o nejintegrovanějších německých Turcích ve třetí generaci ukazují, že skutečná integrace proběhla tak u třetiny/idnes/.

Kdo před 5ti lety předpokládal, že se civilizovaná Syrie obrátí v hromadu trosek a jako stát přestane existovat? Jaký bude vývoj v Turecku? A na čí straně budou miliony německých Turků v případném konfliktu Německa s Islamisty? Za koho bojovali Němci v roce 1938? Budou miliony anglických muslimů bojovat za královnu nebo za chalífát? Saláfismus je obdoba fašismu. Tolerovat fašismus vede ke konci demokracie a ohrožení fyzické existence našich národů. Západoevropské elity toto činí!

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Knihovnička Jeníka Čermáka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.