Za zeleným sjezdem


Český politický víkend patřil Straně zelených, kteří měli volební klání. Bývalá předsedkyně strany už nekandidovala, čemuž se  nedivím. Byla to politička typ stealht – tedy neviditelná. Dokonce tak, že jsem za dva roky, co úřadovala, nebyl schopen si zapamatovat její jméno… Samozřejmě – mohl bych si ho vygůglit, ale proč?  Když je to, že  ani já si ji nepamatuji, ačkoli mne politika velmi zajímá, naprosto signifikantní?

Celé zelené sněmování, přiznávám, jsem sledoval velmi povrchně. Takže i tenhle, věřím že krátký, komentář je nutno  nazvat povrchním. Mrzí mne to, ale věřte, že nebylo v mých silách přes víkend se tomu věnovat víc. A jen tak na okraj -už včerejší Kosu jsem připravoval s krajním vypětím a kdyby Pacho nebyl na poslední chvilku zaslal ústřední článek, byla by Kosa, prvně  za celou dobu existence, vyšla bez hlavního sdělení. Protože sám jsem nebyl za celé dva dny schopen cokoli napsat. Narážím totiž na  hranici svých fyzických schopností. Ale zpět k dění na zelené valné hromadě.

Považuji se za pragmatika, takže  podle mne šlo jen o to, kdo bude novým lídrem téhle strany, která by se ráda znovu dostala do parlamentu.Program a sjezdové řeči nejsou mým zájmem. Protože  ten, zejména v tak malém politickém seskupení – do max. 1000 členů, určuje tak jako tak, nejvýraznější tvář partaje a tou  je , či měl by být vždycky předseda.

Takže otázka zněla – radikál Stropnický nebo umírněný pragmatický Štěpánek? Třetí kandidát, jakýsi učitel, to byl jen kolorit.

Ačkoli dávám v podobných případech přednost volbě přes rozum a nikoli přes pocity,  fandil jsem Matěji Stropnickému. Kvůli pocitům! Občas je dobré odporovat sám sobě.  Život podle pravítka je životem jen z části.

Občansky mám daleko blíže ke Štěpánkovým názorům. Nejeví se mi jako úplný zelený fanatik, na  rozdíl od Stropnického, umí udělat funkční  kompromis a když se před časem lámal chleba na velké pražské radnici, stál si důsledně za svým. To všechno mi konvenuje. A přesto jsem držel palce jeho soupeři. Který je radikál, občas, či spíše – neřiditelná střela. Který říká, že do Prahy by mělo přijít nejméně 12 000 migrantů  a ze sjezdové tribuny hřímal – potřebujeme více Evropy! Tedy dvě kruciální věci, které rozhodně  nemohou zeleným přihrát ani zlomek z většinových voličů. Pokud nyní někoho napadá, že  vlk kalkuluje na to, že zvolením Stropnického, který hlásá to, co jsem právě napsal, se tahle strana stane dnes totálně nevolitelnou a zcela jistě propadne v nejbližších volbách  a že  vlastně k vlkovu středolevému potěšení vypadne z politického spektra  nebude fakticky umírněné levici škodit, je na omylu! Normálně by na tomhle podezření určitě  něco bylo. Ale nikoli v tomto případě! Řeknu to naprosto jednoduše – mně se prostě  Matěj Stropnický svou tvrdou hlavou a nechutí dělat kompromisy a to ani v případě, že by pro něj byly osobně výhodné nebo dokonce rodinně nutné! Fandím mu. Navíc to není jen libový kecal, má za sebou dobrou minulost schopného komunálního hráče na Praze 3.  Už tohle všechno dohromady je  velmi nevšední vizitka na české politické scéně.

Ale je tu ještě jedna  a pro mne zásadní politická věc – jak už napsáno- Stropnický chce dotáhnout svou stranu opět do parlamentu. Osobně si nemyslím, že v současné konstelaci názorů českého voličstva má sebemenší šanci, nicméně i zde platí – nikdy neříkej nikdy!  A pokud bude mladý Stropnický v čele Zelených, je naprosto vyloučeno, aby se opakovala zelená Burš a Liška story!    Kdy se nám, bohužel, přihodila celosvětová zelená rarita – že zelení se krví upsali té nejhrubší a nejzkorumpovanější pravici, kterou si v parlamentním systému civilizované evropské země lze vymyslet! Naprosto zdiskreditovali Stranu zelených pro každého obyčejného voliče a udělali z ní politický odpad spojením s Topolánkem a Kalouskem. Nemluvě o tom, že vynesli na politickou oběžnou dráhu do té doby politickou mrtvolu Karla Schwarzenberga. Který si s nimi následně kolosálně vytřel.

Mnohokrát po volbách 2006 bylo na stránkách Kosy i leckde jinde mnou konstatováno, že Burš s Liškou tehdy, kvůli osobním ministerským ambicím zahodili naprosto unikátní příležitost , aby se zelených stala velká strana s trvalým volebním potenciálem kolem 20% a převzala českou politickou levici. Stačilo, aby nekývli Topolánkovi a Kalouskovi na nabídku koaliční spolupráce, fakticky spíš  prostituce a tím by byli otevřeli cestu ke vzniku velké koalice ODS – soc dem, která už byla v jednom okamžiku prý vlastně domluvena…. Pokud by byla bývala vznikla, při hladu po zesoukromničení státního majetku a státních zakázek, který zejména ODS v téhle i následující vládní periodě předváděla a ke kterému by se leckdo z oranžových byl razantně připojil, nemuseli zelení pro růst své volební přitažlivosti dělat vůbec nic – jen sedět, koukat a točit mlejnek. A v klidu a míru, bez námahy přebrali trvale  roli socialistů na naší politické scéně. Naprosto jedinečná a neopakovatelná šance! Jenže  Burš, Liška a Jacques chtěli velké židle…. Hned!

V téhle neopakovatelné a mimořádně komfortní pozici už Zelení nejspíš u nás nikdy nebudou.  Což ovšem neznamená, že  se, jak okrajová strana zase někdy nedostanou do parlamentu a po pravdě, jestli má někdo šanci je tam dostat v historicky dohledné době, pak to není Štěpánek, nýbrž mladý Stropnický. To vycítili zelení delegáti naprosto správně.Pro mne, jako jejich zásadního nevoliče je důležité cosi jiného – že pokud se jim sněmovní comeback nějakou netušenou shodou okolností podaří při nejbližších volbách, není momentálně předpoklad, že zejména po zkušenostech na pražské radnici uzavřou holport s ANO a určitě ne po TopolánekKalouskově vládě s  modrými nebo Kalousekpartají. Tedy jestli takhle náhodou nepatří k sebevražedným bláznům, co si libují v tom, že  se o stejná kamna rádi popálí, kdykoli jdou kolem nich.

Kdokoli z vás může dodat – ale  vynechal jsi socany a   s těmi po tom, co speciálně Stropnickému  podrazácky provedli na  pražském zastupitelstvu, jednat také nebudou!

 Ano s Březinou,Pochem nebo Hulínským a podobnými, určitě ne. Já bych s nimi také nejednal.  A dokud tihle  a jim podobní budou ovládat Prahu, nemá tam oranžová šanci. Snad  zelení urychlí , či nastartují vnitřní a důkladný soc dem čistící proces! Snad! Nejlépe nějaký pořádný politický klystýr. I tohle je může být přidaná hodnota víkendové zelené volby. Může – nemusí. Uvidíme.

Politika je o ostrých střetech a dramatech. Mám je rád. Dobře se na ně píše. A jeden, zdá se, je přímo naprogramován v osobě nového zelené šéfa! Správně odhadujete, že mířím k utkání Stropnický st. versus mladší.

Herec je, pro mne naprosto nepochopitelně, druhým nebo v nejhorším – třetím nejoblíbenějším politikem v  zemi. Ačkoli si nemohu vzpomenout na nic, co by pro tu veřejenou oblibu poskytovalo sebemenší důvod. Zřejmě národu stačí, že ho kdysi viděl v seriálu Cirkus Humberto, což asi byla skvělá příprava a cirkus Babiš. A  ten funguje zcela předpisově – jeden neotřesitelný principál, spousta klaunů a cvičené zvěře, řízná kutálka a drsná pokladna…

Jak všichni víte, ANOšéf nedávno nominoval Stropnického st. do čela pražské divize jeho politického projektu, po už dále neudržitelné Kleslové. A důvodem, podle mne, nebylo nic jiného než zejména udržet pro ANO primátorský post tím, že by umravnil svého příliš přidrzlého a samostatného syna  a dojednal návrat zelených a jejich koaličních partnerů do bývalé magistrátní vlády.  Která se rozpadla v okamžiku, kdy ANO a socialisté pokoutně a zákeřně  odvolali Stropnického ml. z rady. protože  v jeho variantě nového územního plánu příliš šlapal na zájmy  kámošů – developerů. Jenže ouha – neposlušný Matěj zůstal neposlušným.  Očekávám, že nyní bude neposlušný a pro Babiše nestravitelný na celostátní úrovni! A pro otce i nadále nezvladatelný. Pro mne dobrá zpráva!

Dobrá víc, než zpráva špatná- že politické představy Matěje Stropnického, v mnoha oblastech  a dnes jaksi klíčových – zejména v otázce imigrantů, jsou pro mne naprosto nepřijatelné. Ale nemám žádný problém s tím, že  že zde je určitý potenciál voličů, kteří si myslí něco úplně jiného. SZ pro ně dnes představuje regulérní politickou alternativu a dostanou příležitost to vyjádřit ve volbách.Protože Stropnický přesně v tomhle bodě nebude dělat kompromisy a bude mluvit maximálně jasnou řečí. Na rozdíl od etablovaných partají. Z nichž řada  by artikulovala tytéž postoje, ale budou mlžit. vědí , že  by je to dnes politicky znemožnilo. Mám na mysli v první řadě Kalousekpartaj a ANOšéfe! a část  ČSSD. Nositelé migračních hodnot by měli mít svou jasnou a srozumitelnou volební platformu. Minimálně proto, abych zjistili, jak silný je, ve skutečnosti tento proud v ČR!  To bude velmi cenná informace. Antiimigrantským fanatikům sděluji, že pro mne je zajímavý údaj o volebním potenciálu příznivců migrace,nikoli jejich jmenné seznamy.

A tohle všechno mi Matěj Stropnický poskytne! Takže za sebe říkám -zelení jeho volbou vykonali to, co v dané chvíli učinit museli. Vybrali svou, s odstupem, nejviditelnější tvář. Mladý politik zatím své nezklamal. Tento bonus přiznávám ovšem i Štěpánkovi, který se při handlování v Praze také nedal zlomit neb uplatit. Pro mne dobrá zpráva. A přesto pro mne SZ zůstává a zůstane nevolitelná. Moje  a jejich hodnoty a  názory jsou prostě, nejméně zatím, totálně mimoběžné. Ale umím ocenit osobitost a osobnost jejich současného lídra. A požívá, co by politik, mou důvěru. Takže do okamžiku, než zjistím, že je to jinak o zelených nebudu psát jako o  sinicích. To byl pro mne Burš s Liškou, Rabasem a dalšími podobnými. Ty časy jsou, po víkendu, doufejme že natrvalo – pryč. Jistá je pro mne jedna mimořádně důležitá věc a posledním desetiletí naprosto nevídaná věc – zelení nejsou politickým podnikatelským projektem žádné lotrovsko oligarchické skupiny. Jako jí je, pro mne osobně Kalousekpartaj, ANOšéfe, byly jí Kecy veřejné a Okamurův Usvit. Tohle osobně mi  /zatím/ Matěj Stropnický garantuje. A přiznávám, že to není úplně málo. Kdyby nebyli ve vztahu k mé politické orientaci, resp. hodnotám tak naprosto mimoběžní, tak….

Tak takový byl pro mne zelený sjezd.

P.S.

Včera večer na ČT 24 před 19,00 vedla Tvařůžková rozhovor se Stropnickým ml. Viděl jsem jenom kousek a chystám se to najít v archivu. V tom kousku, u něhož jsem byl, mluvil nový vrchní zelenáč rozumně. Až mne to překvapilo. Ani zmínka nějakého radikalismu. Šlo tam o příčiny uprchlické vlny a pojmenovával je naprosto správně – západ sklízí, co zasel.

Speciálně hovořil o Libyi a jejím případu. A do toho mu vletí Tvarůžková. S konstatováním a dlouhou přednáškou, že za pád tehdejšího režimu  a dnešní chaos vlastně mohou /také/ Rusko a Čína, které přeci v OSN hlasovaly pro rezoluci, jež spustila  pád Kaddáfího režimu…

A bohužel Matěj Stropnický ani necekl a nechal  tuhle vědmu žvanit. Škoda. Kdyby  jí byl omlátil o hlavu, že Rusko s Čínou se tehdy zdržely hlasování v RB OSN ohledně návrhu Západu na vytvoření bezletové zony a že  následně z bezletového prostoru se  stalo, za protestů obou velmocí, že byly trapně podvedeny, bianco šek na volné bombardování vládních sil, pozic a infrastruktury a to tak dlouho až dnes vládnoucí islamističtí  chaoti získali celou zemi, velmi bych uvažoval, jestli nemám důvod pro příští volby začít uvažovat i zelených jako o možné alternativě!  Ale mlčel. Bohužel.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.