Ohrožený druh


napsal Leo K.

Mluvím-li o ohroženém druhu, nemám na mysli žádný z Červeného seznamu IUCN. Mám skutečně na mysli druh Homo sapiens sapiens neboli člověka moudrého, jinak bytost, která se vyznačuje rozumovou inteligencí a uvědomuje si sama sebe. Toto úvodní tvrzení vypadá skoro jako provokace, ale byl bych rád, kdyby to provokace skutečně byla. Vždyť vývoj naší společnosti za posledních čtyřicet let nese jasné znaky toho, že jsme ochotni vzdát se svých atributů výměnou za pohodlí konzumu. Získat evoluční výhodu laboratorních potkanů za přísun optimální teploty, stravy a virtuálních her.

Přestává nám vadit myšlenka, že nás někdo sofistikovaně řídí. Baťa byl ještě pro své zaměstnance Hospodářem. Koho by asi podobně jmenovali zaměstnanci kyjské centrály Coca Coly?

Ta firma má své ústředí v Atlantě v americkém státu Georgia. Ve svých pobočkách vedených jako sesterské společnosti zaměstnává přes 90000 zaměstnanců. Díky své síťové struktuře se daří firmě považovat svět za jediný (její) trh.

Rozhodující strategií jsou nízké relativní náklady. Tato strategie přiřazuje největší prioritu následujícím cílům:

1) hledání lokálních výhod

2) zisku ekonomické efektivnosti díky celosvětovému podnikání.

Lokální výhoda znamená, že nadnárodní společnost rozptýlí a alokuje svůj hodnototvorný řetězec aktivit kdekoliv ve světě, kde má společnost možnost „dělat to nejlépe nebo nejlevněji“, podle toho jak to vyžaduje aktuální situace. Pro výběr zemí, kam umístit své hodnototvorné aktivity, je potřebné nejen pohlížet na zemi jako na trh, ale i jako na „globální platformu“. Globální platforma je lokace, kde firma může nejlépe provozovat některé, ale ne nezbytně všechny, aktivity řetězce.

Globalizace s sebou však nese i celou řadu problémů. Společnost je ohledně praktik spojených se vedením svých poboček v Indii kritizována právě v této zemi. Ta se v některých částech potýká s kritickým úbytkem spodních vod, zejména vlivem jejího nadměrného čerpání. Továrny na Coca-colu v Indii čelí kritice za environmentálně neetické chování, kdy neudržitelným tempem odčerpávají spodní vodu z daných lokalit pro produkci svých nápojů a ty následně odvezou na odbytiště vzdálená až tisíce kilometrů od daného místa, takže voda nemá šanci se přirozeným cyklem vrátit zpět.

Globalizace zkrátka začíná být otřepaným slovem. Svádí se na ní kde co, od fatality plynoucí z její nezvratnosti, nebo anonymní neodpovědnost nadnárodních korporací a zvláště pak omezení suverenity států a ztráta perspektiv národních států v budoucnosti. Právem?

Řekl bych, že ztráta demokratických nástrojů regulujících chování těchto společností byla typickým plodem oligarchických vlád a přirozeně také konfliktů velmocí, spíš než nějakým nenadálým přesunem světové moci do rukou finančních a nadnárodních monopolů. Ten přesun započal krachem Brettonwoodské dohody a nástupem éry pohyblivých měnových kurzů. Ale vždy po mohutném a dobře penězi zabezpečeném lobbingu zainteresovaných finančních kruhů.Vše proto, aby bylo možno vydávat nové ničím nekryté peníze.

Nezamýšleným (?) důsledkem pak byla zvýšená mobilita kapitálu a s počátkem informační revoluce emancipace kapitálu od státu. Ideologie globalismu hlásající svět bez hranic a možný zánik státu, ale neodráží realitu, je to vlčí mlha, která zastírá skutečný cíl. Neboť kapitál jako mobilní moc potřebuje státy. K zajištění vlastnických práv a vymahatelnosti smluv, k zajištění infrastruktury území a k finanční sanaci sociálních a ekologických důsledků.

Je to vlastně paradox. Neoliberální globalismus chce sloučit neslučitelné. Podporovat další neomezené šíření globální spotřeby a hodnot konzumerismu – a přitom víceméně ignorovat nezaměstnanost, nerovnosti a chudobu v globálním měřítku. I když nikdy neříkejme nikdy. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu těchto dnů se objevil příspěvek o nepodmíněném základním přijmu. Světové ekonomické špičky přece jenom snad začínají nahlížet nedostatečnost ideologie kultury globálního konzumerismu s mýtem kapitalismu jako světa nadbytku, lákavého svádění a hlavně příslibů růstu. Očekávání hedonických radovánek, k nimž jakoby již není potřeba práce.

Za kritické lze považovat především to, že stále více negativních globálních důsledků není možno efektivně regulovat a demokraticky kontrolovat. Je tomu tak hlavně proto, že tyto změny jsou nám prezentovány jako nepolitická sféra soukromých zájmů. A tak třeba TTIP a TiSA, které podle uniklých anebo i zveřejněných informací mají ovlivnit osmiset milionový trh EU a USA na padesát let, jsou mimo vyjednávačů a zástupců korporací přísně tajné.

Jsem toho názoru, že většina těch, kteří prohlašují, že na mezinárodním obchodu nemůže obyvatelstvo tratit, nevidí nejenom za roh, ale ani na vzdálenost už proslulé natažené paže. Nového významu také nabývá sociokulturní devastace, kterou rozumím problematiku lidské sounáležitosti, solidarizace a identity. Spolu s globalizací působí procesy individualizace stylů života. Dobrovolně i nedobrovolně osamocení jednotlivci v modernizované struktuře života společností nejsou chráněni kolektivitami a komunitami, jsou stále více vydáni na pospas výkyvům na trhu práce. Jde o kruhový pohyb reprodukování sociálního vyloučení.

Je-li individualizovaný a takto izolovaný jedinec vyloučen na trhu práce, je následně vylučován rovněž ve sféře života občanské společnosti z participace v politickém společenství plnoprávných občanů – a s tím, jak ztrácí možnosti i motivace k účasti ve veřejném životě, klesá jeho zájem na „žitém“ udržování, upevňování a rozvíjení demokracie. Institucionalizované formy politického a ekonomického jednání postrádají stále více morální vědomí cílů veřejného blaha a širší odpovědnosti k druhým lidem a k životnímu prostředí. Zeslabení důrazu, případně naprostá absence zájmu o morálně filosofické aspekty vývoje soudobé společnosti se projevuje posuzováním současné situace podle efektivity řešení problémů, podle křivek ekonomického růstu, vývoje financí, bohatství a podobných kritérií.

Jedna z bezprostředních příčin devastace mezilidských vztahů, patrného nárůstu lhostejnosti, ale také násilí a krutosti, je jistě rozpoznatelná i v tom, jak globalizující se světová společnost zůstává netečná vůči různým projevům sektářství a to nejen ve smyslu náboženském, což nezřídka bývá právě důsledkem naprosté absence určitého kulturního vzorce, hodnotového měřítka, které by přesahovalo přítomný okamžik, které by nebylo pouze výsledkem efektivity řešení momentálně konkrétního problému.

Globalizace a její průvodní jevy tak vyvolávají jako reakci náboženský fundamentalismus, který někdy nabývá forem fanatismu. Páter Halík říká, že pojmem „fundamentalismus“ se dnes rozumí zpravidla snaha uniknout před nutností složité volby a obtížné orientace v mnohotvárné skutečnosti „návratem k základům“, jed-noduchým principům, často černobílému vidění světa a démonizaci „odlišných“.Je to jedna z rozšířených reakcí jednotlivců i skupin na znejisťující složitost života v globalizujícím se světě a na údajné či skutečné ohrožení individuální a skupinové identity „zestejňujícím“ tlakem „globální kultury“.S mentalitou „fundamentalismu“ se setkáváme i mimo oblast náboženství – můžeme tak označit např. nacionalismus nebo určité radikální ekologické skupiny, zatracující moderní civilizaci a hlásající návrat k „jednoduchému životu podle přírody“…

Ano, ačkoliv pan T. Halík není mojí volbou, v této formulaci s jeho vysvětlením souzním. Co mi vadí, je to, že ač je popis výstižný, neříká nic o příčinách. Proč je volba složitá, proč je obtížná orientace v mnohotvárné skutečnosti, co stojí za ztrátou kulturního vzorce? Každý člověk žije svůj běžný život se svými malými cíli a tužbami, ale zároveň cítí, že to není úplné, cítí, že existuje něco vyššího. Něco, co přesahuje jeho existenci. Důvod, proč vlastně žije, proč žili jeho rodiče, jeho prarodiče…

Vnímání tohoto vyššího není u každého člověka vyvinut stejně. Možná že není tak docela chybný předpoklad, že tuto schopnost mají všichni. A jenom u některých lidí je tato schopnost potlačena. Ale i u nich je možno tu schopnost vyvolat, jsou-li pro to podmínky. Je v ní totiž ukryto něco velice podstatného pro člověka – totiž právě to, co přesahuje jeho čistě individuální, bezprostřední, materiální existenci. Totiž to, že je člověkem. A v tom je ten impuls, že není zcestné hledat naději mimo sféru věcí a jednoduchých prožitků. Kde jde o smysl naděje. Podaří-li se otevřít člověku oči pro tu duchovní sféru jeho bytí, a v tomto zrcadle mu ukázat jeho současnou nedokonalost a nutnost jeho vlastní nápravy – pak by zbyla otázka jak? A co za to?

Tady tradičně nastupuje náboženství, které definuje podmínky za nichž dojde po smrti ke spáse. Domnívám se, ale to je opravdu jenom vyznání mé, jako ateisty, že ty podmínky jsou takového rázu, že je lze vlastním úsilím modifikovat tak, abychom toho stavu dosáhli ještě za svého života. Nechci čekat až mě někdo spasí, musím to provést sám; nikdo jiný to za mě nedokáže. Tak…snad vás tohle intermezzo neotrávilo.

Kde, ale hledat ty podmínky toho sebeuvědomění? Jde o složitou sociokulturní funkci, na které se podílí podnětné prostředí v mládí, kdy se vytvářejí kulturně hodnotové vzorce. Co rozumíme slovem podnětné? Prostředí, které vyvolává otázky a nedává úplné odpovědi. Prostředí, které podporuje vznik domněnek, neřku-li hypotéz. Prostředí, které nebrání samostatnému myšlení. To je takové prostředí, které je dědictvím antiky zprostředkované křesťanstvím. Následují otázky. Je možné si představit něco takového v prostředí, které má hotové odpovědi bez povolených otázek? Je možné si představit tyto předpoklady v prostředí, kde jde o holou existenci? Je možné si něco takového představit v rodině, kde na otázky odpovídá křik, vády a brutalita? A konečně – je to prostředí naprosto typické pro české rodiny? Romské raději nezmiňuji.

Když jsem učiteloval, tak po roce 1989 zvolna narůstal počet dětí u nichž se rozvíjela sociální deprivace. Doma je oblékli, nakrmili, ale o další rozvoj se postarala parta, ulice. Při pohovorech s rodiči často vyšlo najevo, že důvodem deficitu času stráveným s dětmi byla úporná snaha zajistit svému potomku vše, co měli jeho vrstevníci. Dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekla. Tou snahou zabili touhu. Touha je přitom důležitý formotvorný prvek výchovy. Různá selhání nakonec oplakali slovy: „Byly jsme taková sehraná dvojka, (trojka)…“

Triumf globálního trhu, způsobil, že z naší společnosti se vytratil jakýkoliv kolektivní projekt schopný propojit minulost a budoucnost. Zůstal primát hospodářství a politika zredukovaná na účetnictví pod mediální tyranií.

Jsou tu ale nové úkazy, které takhle úplně jednoduše vysvětlit nejde. Téze islamizace radikálnosti vychází ze zjištění, že dnes není na ideologickém trhu radikální alternativa. Takže místo maoistů tu máme islamisty? Ale ne. Radikální islamismus je z velké části import mezinárodního džihádismu do Evropy. S úpadkem křesťanské víry v moderní společnosti měl být dějinný pokrok jakousi náhradou křesťanské víry. Jenže individualismu a sázka na kapitalistickou hrabivost vedla jen k atomizované konzumní společnosti jednotlivců hledajících maximální seberealizaci, ale také k archaické reakci, od občanské společnosti ke kmenové pospolitosti a barbarství. Islámská tradice vychází z prostředí orientálních despocií. Demokracie tam nikdy neměla své kořeny. Silný (a spravedlivý) panovník a otázky autoritativně zodpovězené v Sunně a Koránu, to je ideál blízkého a středního východu. Evropské prostředí stálých pochybností a palčivých otázek přívržence islámu znervózňuje. Ztrácí klid a přistoupí-li k tomu pocit zavržení v prohnilém prostředí Evropy, je na konflikt zaděláno.

„Nevím, jestli ti, co páchali atentáty ve Francii, si mysleli, že uspíší transformaci Francie v jakýsi islámistán. Věří v rozklad západní civilizace a snaží se atentáty vyvolat atmosféru občanské války, reakce většinové společnosti proti přistěhovalcům a spoluobčanům muslimské víry. A tím strhnout tuto část obyvatelstva na svou stranu. Ale jejich fanatismus je cizí tomu, co pojí různá náboženství: židovské, křesťanské a později islám, a to je důstojnost člověka, která souvisí s jeho zranitelností. U nich je naopak šokující totální ztráta soucitu či smilování a kult krutosti, až do inscenace smrti v propagandě. To připomíná spíš fašismus: SS měli na uniformě smrtku a španělští fašisté razili heslo „Viva la muerte!“ Proto raději mluvím o nihilismu nebo islámo-fašismu“ – říká pražský Francouz Jacques Rupnik a pokračuje –

„Pokud jde o přistěhovalce, došlo během posledních čtyřiceti let k posunu od myšlenky asimilace k myšlence integrace a dnes se mluví o začlenění. Posun v pojmech, které používáme, souvisel nejen s početním růstem imigrace, ale také se zjištěním, že klasický francouzský model stejná práva, ale absolutní neutralita veřejného prostoru ustupuje „multikulturalismu“, tedy myšlence, že „začlenění” migrantů z jihu vyžaduje akceptaci jistého stupně různosti kulturně-náboženských komunit ve společnosti. To mimochodem už dávno provozují Britové i Holanďané. A výsledky nejsou vůbec přesvědčivé, naopak vytvořilo se prostředí pro šíření nejen náboženských praktik, ale také pro přijetí radikálních směrů, které usilují o vyčlenění z většinové společnosti. Můj kolega Gilles Kepel poukazuje na několik vysvětlení šířícího se vlivu salafismu na předměstích: některé jsou dobře známé jako selhání školství, jiné jsou novější: věznice jako inkubátor džihádismu, neuvěřitelná účinnost kyber-džihádismu, kterým se šíří protizápadní propaganda, odpovědnost politických elit a úřadů, které se radši dívaly jinam nebo v rámci pochybného pojetí multikulturalismu tolerovaly rostoucí vliv salafistů. Naše společnost dovolila manipulaci s pojmem islamofobie, která znemožňovala kritiku jistých praktik a posilovala u obyvatel muslimského vyznání identitu oběti.“ Konec citace.

O hlouposti všech, kdo se opírají o ideu multikulturalismu jsem už tady napsal článek. Lze vyhledat, přesto stručně zopakuji: Výchozí premisa multikulturalismu spočívá v představě, že lidstvo je přirozeně rozděleno do reálných etnických skupin, jichž jsou jednotliví lidé jednou pro vždy „členy“ z titulu svého pokrevního původu. Jakožto členové těchto skupin jsou potom – z hlediska multikulturalismu – nutně nositeli specifické kultury, která je fixována na daný skupinový rámec. Příslušnost jednotlivců ke skupině, resp. ke kultuře této skupiny, podle multikulturalismu zároveň implikuje jejich zvláštní kolektivní identitu, čili vědomí přirozené pospolitostní sounáležitosti s ostatními členy téže skupiny či komunity. To ovšem implikuje oddělený vývoj, jinak se společenství a s ní její atributy jakými je kultura, přirozeně promíchává. Jinými slovy, multikulturalismus je ideální doktrínou mezinárodně odsouzeného apartheidu!

To, co vychvaluje Milan Kohout ze Spojených států, není multikulturalismus! Ti Číňané, Portorikánci, Němci v USA už dávno nejsou Číňany, ale američtí Číňané, američtí Portorikánci a američtí Němci. Už dávno se jejich komunity zamerikanizovaly. Je to jenom neporozumění: Sledoval jsem české krajany v USA i na zájezdu tady. Už si jenom hrají na Čechy – vaří, pečou v krojích a pak se sejdou a vzájemně se obdivují. S Čechy už mají společné jenom některé vnější znaky svých posezení.

Ještě v jedné věci s pane Rupnikem nesouhlasím. Že islámo-fašismus (přijmeme-li tenhle termín pro teroristický džihádismus) obsadil niku, ze které ustoupila upadající křesťanská víra. Snad to z Francie tak vypadá, ale já s úžasem pozoruji jak sekulární země, jakou až donedávna byly Čechy, se najednou ohání na každém kroku křesťanskými hodnotami. Nerozumím tomu. Samozřejmě, že jsem si vědom křesťanského dědictví, které vrostlo do naší kultury, ale nevidím žádný důvod křesťanství oživovat jenom proto, abych našel protějšek k islámu. Jsem přesvědčen, že lze dojít určitého stupně poznání aniž by člověk potřeboval jedno či druhé. Aniž bych potřeboval nutně jakékoliv náboženství. Hodnoty, které stojí za to případně bránit, definovala Francouzská revoluce. Není to desatero, ale Volnost, rovnost, bratrství! A je přece úplně jedno jak složitou cestou vývoje se k těm hodnotám došlo. Ještě mám poznámku ke křesťanství. Z nějakého, mě neznámého důvodu, se ČR zavázala, že přijme určitou kvótu křesťanských rodin ze středního východu. Do Vlkovy tipovačky jsem napsal, že to tady budou mít těžké. Ti křesťané tam nežili izolovaně, ale v muslimském prostředí a to víc než 1000 let. Za tu dobu se zcela jistě sblížila celé řada jejich postojů. Je víc než pravděpodobné, že se od muslimů liší pouze v rituálech svého náboženství, než v postojích k běžnému životu. Je mi známo, že stejně jako muslimy tak i blízkovýchodní křesťany popuzuje především ateismus. Jejich víra je mnohem hlubší než je u nás zvykem, protože jenom víra je domovských regionech držela a drží v oddělené diaspoře. Nevím jak se s vlažnou vírou českých katolíků vyrovnají pokud se přímo neoctnou mezi ateisty.

Došel jsem k závěru a nezbývá mě než opakovat, že nechceme-li svým potomkům připravit bezprávnou otrockou budoucnost pouhých konzumentů (laboratorních myší), měli bychom se více než o uprchlíky postarat o to, abychom vládu nad svým státem dostali opět do svých vlastních rukou. Jsem přesvědčen, že je to nutné. Abychom odolali pokušením hlasovat pro svobodu jenom těm, kteří nám kradou naší práci pro svoje zisky. Abychom odolali pokušením hlasovat pro takový stát, který TI, kteří kradou naší práci si uzurpují jenom pro sebe. Abychom se dohodli se svými sousedy a s každým, kdo by do toho šel, na reorganizaci EU. Protože jenom ve velkém celku se nám skýtá nějaká naděje, ale ten celek by měl být odbyrokratizován a především demokratizován. Aby už žádná další Angela nemohla jménem EU (!) ignorovat odpor svého národa proti TTIP, aby proti vůli svého národa prosadila Energiewende anebo uprchlické Wir schafen das. A aby totéž v malém nemohli v ČR ovlivňovat lidé typu Klvani či Dalíka.

Vlkův dovětek:

Nádherný, mnohovrstevný článek!!!  Dovolím si jen jeden maličký koment, před tím, než otevřu diskusi – k čemu že dospěl pan Leo K.?

K mimo jiné k tomuhle:

…Abychom odolali pokušením hlasovat pro svobodu jenom těm, kteří nám kradou naší práci pro svoje zisky. Abychom odolali pokušením hlasovat pro takový stát, který TI, kteří kradou naší práci si uzurpují jenom pro sebe….

A proto je dnes nejpopulárnějším politikem v ČR, země ateistů a  bez migrantů /zatím/  -Babiš!!!!

Otevírám diskusi.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

78 reakcí na Ohrožený druh

  1. Geordyn napsal:

    Asi budu první kdo diskusi začne. A budu se snažit odpovědět na Vlkův závěr. Proč má pan Babiš takový volební i preferenční úspěch. Domnívám se, že podobně jako Antonín Zápotocký. Ten svým vystupováním, který si osvojil na dělnických protestních shromážděních, svou lidovou mluvou, a i jako president republiky utíkal svým bodygardům do hospod, aby byl chvilku mezi prostými lidmi, ze kterých vyšel. Někdo může namítnout – a co Zápotockého lhaní o pevné měně těsně před reformou. Ten kdo je politikem odpoví – pokus, zoufalý, ale částečně účinný k zajištění klidu před vzpourou těch ožebračovaných. Obětoval proto svou pověst člověka z lidu.
    A pan ministr financí, dle mého názoru, svou snahou protlačit kontrolu tržeb svých kolegů – oligarchů, tedy i svou i všech těch i nepatrných podnikajících za účelem zisku / menšího i nekřesťanského – nemýlím-li se, byla v první republice stanovena maximální marže 30% /, obětuje svou pověst podnikatele, úspěšného velkopodnikatele pro záchranu státní pokladny. Té pokladny, ze které je vyplácen i můj starobní důchod. Tedy oběť částečně podobná té Zápotockého. Proto má preference a proto je ministrem. A možná i pro veřejné rozdávání koblich ze svých pekáren. Dodávám – koblih obzvláště dobře usmažených. Jsem zvědavý, jako vždy, na případné reakce čtenářů. Pro ty co mne podezřívají že mne pan Babiš dobře platí, se přiznávám – volil jsem Tomia.

  2. Vidlák napsal:

    Všímáte si, jak byly velké ideje vystřídány malými? Lidstvo si se svým koncem dějin a svobodou pro každého moc dlouho nevystačilo. Někdy, když se chci hodně pobavit, tak vytáhnu tátovy učebnice ze 60tých let… to bylo růžové budoucnosti. To se divže už nelítalo na Mars, těch příležitostí a toho nedostatku lidí. Tenkrát byla přímo povinnost vzdělat všechny černochy a araby, aby bylo dost dělníků, mistrů, aby byly továrny a rakety.
    Nejlepší na tom je, že přesně totéž bylo i v těch západoněmeckých učebnicích ve stejné době. Všechno se to lišilo jen tím, že obě strany věděly, že vláda bude podle nich.
    A dneska? Velké dějiny o odstranění bídy a zářných zítřcích vystřídaly malé dějiny o tom, aby se nám nerozpadla rodina. Práva pralesů, černochů a jiných byla vystřídána obavou o vlastní práva na pracovním trhu.
    Najednou už není pokrok nástrojem na přetvoření pralesa v kvetoucí zahradu, ale nástrojem ke kontaminaci spodních vod a zakouřením ovzduší. Před padesáti lety se naši otcové nebáli znečištění moří, protože než to bude tak hrozné, vyvine se přece technologie na jejich vyčištění. A ejhle, nebude to tak žhavé.
    V podstatě jsme se dozvěděli jednu důležitou věc – člověče zapomeň na sjednocené lidstvo a velké příběhy. Jsi odsouzen k tomu, bačovat v malém na kousku země a snad na tomto malém prostoru i válčit, ale naděláš tak menší škodu. Globalizace končí. Ještě chvíli budeme drancovat a hrát si, ale nový středověk je blízko – už nebude kde brát, už se bude jen přerozdělovat to co máme. Ani ten největší globální obchodník nevydrží, když si nikdo nebude moci koupit jeho produkt.

    • David S. napsal:

      Zdravím,
      moc rád čtu Vaše články i příspěvky.
      K těm velkým příběhům. Dříve nás, resp. předchozí generace obklopovaly a lidé v nich vyrůstali. Napadá mě, jestli to není tak, že „dnešní“ člověk stojí mj. před úkolem ty velké lidské příběhy vybudovat v sobě – navzdory tomu, co nás nyní obklopuje.
      Pracuji hodně s dětmi i dospělými a má pozorování (i mé vlastní úsilí) by tuto domněnku podporovala. Je hodně optimistická, ale stejně nic nezaručuje. 🙂 To záleží na každém z nás…

    • Edita napsal:

      Díky Vidláku, říkáte-píšete to, co se mi nedaří v současné době jasně zformulovat.

    • Anonymní napsal:

      problemem je nabozenstvi pokroku – nekteri technicteji zamereni lide mu propadli a kazda kritika je rouhacstvi, nebot veda je neomylna

      je treba zacit opet vyukou zakladu a vysvetlenim limitu sveta kde plati fyzikalni zakony

  3. Anonymní napsal:

    Výborný článek. a Vidláku, myslím, že potřebujeme malé i velké naděj a idee. Určitě ti, co mají děti.
    Technický pokrok máme a jaký jsme zaznamenali k lepšímu v lidství???

  4. Jan Čermák napsal:

    Hezký den pane Leo.
    Dnes se shodneme, ale máte tu nějak mrtvo. Tak pár poznámek.
    Já cítím homo jako silně přemnožený druh, o nějakém vyhynutí zatím mluvit nemůžeme,spíš ostatní druhy vymírají. Žijeme prostě v antropocénu, je to už oficiální.
    S globalizací je obtíž definice. Je to jak ideologie, tak asi nevratný proces, fakt.
    Četl jsem i věci, kde tvrdí, že globalizace není nic nového. Lidstvo bylo globální svým způsobem vždycky, archeologické nálezy s tímhle tematem jsou často překvapující, je zmiňováno období před první válkou, jako minulé „maximum globalizace“. samozřejmě s výhrůžným podtextem.
    Nové jsou ty technologie.
    Mám spolužáka logistika. Je neuvěřitelné poslouchat story o jeho práci. Chteteli dovést piáno z Mnichova do Prahy, jede přes Budapešť a Wroclav. Je to tak levnější.
    Za momentálním krachem velkých ideí volnosti, rovnosti a bratrství vidím jejich neúspěch z minulého století.
    Taky je zde změna těžiště. Západ už není hlavní místo světa. A „nové bohaté“ z světa dříve třetího, dnes prvního, ideologie moc neberou, jsou rádi, že se mají dobře. Vyčítat Číňanům jejich superkonzumerismus je asi marnost.
    Středověk asi nehrozí. Na jednom místě už nejsme schopni vyrobit nic. Propojení pupeční šňůrou mezi Eskymáky a Novozelanďany nebylo nikdy tak velké.
    Jsou ale světýlka. Mladí lidé dnes nekupují CD ! Nemají potřebu vlastnít, sáhnout si na to , jako mám já. Taky přestávají kupovat auta! Třeba to k něčemu povede…
    Tlak globalizace je asi jednou z příčin středověkého fašisticko islámského hnutí. A toho se teď bojím nejvíc. Ale nenapadá mne, jak je toho tlaku zbavit. Jsou přání a je realita…

    • Edita napsal:

      Středověk nám bohužel nehrozí, to bychom na tom nebyli ještě tak zle- čekala by nás totiž renesance. Hrozí nám to, že bezděky zrealizujeme naši představu o středověku!

      • Edita napsal:

        A ještě- Jeníku Čermáku nevěřte v antikonzumní tendence mladých lidí- to už tady přece bylo mnohokrát- moji rodiče například ve svých studentských letech snili o životě v koldomech (ve Vídni se např. takové i stavěly). Čas běží a z mladých radikálů se zákonitě ve velké většině stanou opět měšťáci. jen konkrétní podoby budou trochu posunuté.

    • Gerd napsal:

      Jednou z variant budoucího vývoje je i možnost, že se globalizace odehraje pod jendotící myšlenkou islámu a práva šaríja. Snad se to nepovede.

  5. zemedelec napsal:

    Pane Leo K.
    Výborný příspěvek.
    Jen nám ty velké ideály někdo ukradl a jak píše Vidlák,zase bojujeme o ty malé.

  6. Edita napsal:

    Pane LeoK., díky za Váš článek, člověk (alespoň ti myslící z nás) se snaží, každý podle toho, čemu věří, v čem vyrostl, co zažil, si nějak naši současnou situaci ve světě utřídit, hledat možné alternativy dění příštích a také možná východiska. Díky za ta Vaše. Musíme se přitom opírat o naši evropskou identitu (jak se vznešeně často říká). Myslím ale, že tato identita (zjednodušeně bych ji označila křesťansko-osvícenská) pořád nadměrně spoléhá na rozum, lidskost, schopnost lidí přijmout taková rozumově-lidská řešení (viz potřeba výchovy k empatii, jak o ní mluvil V.Bělohradský: http://video.aktualne.cz/dvtv/belohradsky-po-strankach-medii-tece-protimigracni-nacionalis/r~92f37c9ac50111e5a0ca0025900fea04/). Empatie (jako pojem zahrnující jak rozumovou tak citovou složku našeho prožívání) , byť bychom ji uměli u každého vypěstovat a tříbit- což je samo o sobě pochybným předpokladem- ale nemá mnoho šancí uspět proti davu uprchlíků, který je řízen mnohonásobně silnějšími a kvalitativně zcela jinými silami. To je to, co podle mne stále neumíme vidět jasně a brát patřičně v úvahu- přes naše evropské zkušenosti nejen z poslední války- pudové stránky v nás, které jdou často s obrovskou silou proti tenoučké slupičce naší kultury. Vždyť i to, co zmiňujete hned v úvodu- totiž, že dáváme dnes jako druh přednost cpát se, vyrábět si další momentální slasti, atd. je z tohoto pudového rangu. Změnit to má bohužel šanci jen velké utrpení, a to ještě není jisté. Jak známo, na individuální úrovni utrpení častěji lidi poníží, než povýší.

  7. Antonie napsal:

    Nábožensko-fanatický fundamentalismus není průvodním jevem sekulární globalizace. Sektářští fanatici a černí proroci, pomstychtivě očekávající Boží mlýny na jinak věřící a nevěřící, věřící v jedinou vlastní věčnou pravdu, kteří si přivlastnili nebe jen pro sebe, to je jejich soukromá víra, jejich nenávistně nesmiřitelné zoufalství, jejich osobní problém, známý převážně jen z internetových diskuzí, ale věcí veřejných, na vládních úrovních, se fanatická víra jednotlivců naprosto nijak nedotýká. Když jehovista zazvoní u dveří, aby mi poradil, jak mám žít, když vegetarián mi bude říkat, že nemám jíst maso, řeknu jim, ať si věří, nebo nevěří, čemu chtějí a budeme si dál všichni svobodně žít vedle sebe, každý podle své víry a nevíry, svým způsobem.

    Ale jen do té doby, než valící se muslimská povodeň definitivně zavalí evropské parlamenty, protože na rozdíl od ostatních věřících, pro muslima je jeho víra od státoprávního uspořádání neoddělitelná.

    A když tomu necháme volný průběh, tak už nám pak nebudou radit ani jehovisté, ani hare-krišňáci ani nikdo jiný, protože z nich budou muslimové anebo mrtvoly. A z Židů a z nás křesťanů budou sponzorští podporovatelé muslimského řádění.

    Islám není náboženství, i když se za něho vydává, je to satanismus a nacistický vládnoucí systém v jednom, a toto ohrožení, které islám pro lidstvo představuje, je podstatou islámské nauky a v současné době válečným nástrojem k rozvrácení Evropy občanskými válkami, je to pokračování barevných revolucí, ne však nábožensko-průvodním jevem globalizace sekulárních vlád.

    Občanů se současné vlády sekulárních států neptají, co si mohou a co nesmí dovolit a upravují zákony ve prospěch příchozích cizinců. Vlády nezajímají názory domácích obyvatel, demonstrace a petice, ani jiné občanské aktivity. A když vývoj by pokračoval stejným směrem jako dosud, tak na západě už co nevidět, a u nás o něco málo později, islámské strany demokraticky zastoupené už v evropských vládách totalitně zvolna zatím prosazují a definitivně prosadí islámské právo. A v Americe, tam už islámští právníci skládá přísahu s rukou na Koránu. Globalizace a islám, to je světovláda rozděleného satana proti satanu a nemá šanci obstát. Vítězem je Ježíš.

    No a volnost, rovnost a bratrství, Václav Bělohradský v rozhovoru s Drtinovou:

    Bělohradský: „Jestliže bojujeme o uznání ve veřejném prostoru, musíme unést také zneuznání. Jestliže já vám budu popisovat své náboženství a vy se budete vysmívat tomu mému náboženství, já to musím ustát. Pokud to nebude akt zbytečného ponižování, argumenty já to musím ustát. Ta výchova musí být k obojímu. Jestliže bojuješ o uznání, musíš unést také to zneuznání. Křesťané například zneuznávali římské bohy, v každém náboženství je ta fáze toho ateismu, popírám bohy druhých, a toto je třeba v tom veřejném prostoru bránit. Každý si na to musí zvyknout, žádné náboženství není privilegované.“
    Drtinová: „Takže oddělení náboženství od politiky?“
    Bělohradský: „No to určitě.“

    Ale proč tak určitě? Kde je potom ta rovnost? Kde je ateistická empatie a zájem o křesťanské náboženské zkušenosti? 🙂 Když ateista určitě trvá na oddělení náboženství od politiky, co kdybych jako věřící tak určitě trvala na politice, řízené náboženstvím? 🙂 Ne, my věřící na tom netrváme, ale kde je potom ta demokratická rovnost, kterou se ateisté ohánějí?

    A ještě Bělohradský:
    „No víte, každé porozumění druhému člověku má nějaké náboženské kořeny. A je třeba právě oddělit to porozumění od toho nároku na jediné náboženství. Na ten skok do té jistoty, já vím pravdu. Toto snad je evropská hodnota, kterou jeden z největších literárních historiků západu, Auerbach, přítel papeže Pavla VI., on napsal dějiny evropského realismu a v těch dějinách on říká, že evropský realismus je pokračováním jazyka evangelia, kdy ve všedním dni je to nejvyšší, že to absolutno je obsaženo v tom všedním dni, v tom obyčejném člověku, tak něco takového je jistě evropské dědictví, takový realismus v tomto smyslu. Ne to náboženství, kde na hlavě má někdo nějaký znaky moci a teď na tom je založen stát, je to ta evropská empatie, ten evropský zájem o zkušenosti druhých. …Papež v poslední encyklice mluvil velmi hluboce o pojmu sdílení. Musíme v této začínající nové době se naučit sdílet. Sdílení, ne vlastnění. Myslím, že tady někde je třeba začít … musíme v tom jít jaksi příkladem. Já hodně věřím v takovou tu angažovanost mnoha lidí v třetím světě, to snad je cesta,“

    Cesta empatie a sdílení s nájezdníky znamená: Pastýři stád, smečky vlků už vyjí na kraji lesa, otevřete ovčince. Nechme se empaticky dobrovolně zotročit a vyvraždit a sdílejme s nimi všechno, i naše děti jako válečnou kořit, smiřme s tím, že oni teď budou vládnout jejich způsobem, protože oni nepřicházejí respektovat naše zákony ale prosadit ty jejich.

    Je to tak jak říkají muslimové všichni, včetně Pelikána, jak říká Páter Halík, který to dokonce nastudoval přímo tam, odkud, pravděpodobně, jsou hordy nájezdníků na Evropu řízeny, v Americe. A přesto že vědí všichni, tak ani u nás, ani ve vládách západní Evropy není sebemenší snaha jim v tom zabránit. Vidíme jen ústupky jejich požadavkům a vstřícnost v zákonech, aby měli přístup k zákonodárství, a promyšlené je to dobře, za pár roků my Evropané budeme menšinou a pak už jim nebude stát v cestě vůbec nic.

    Neexistuje radikální islám. Problém je samotný islám. Jako známe „umírněné“ muslimy, tak „umírněným“ fašistou ve svém soukromém životě byl i Hitler, když právě třeba objímal Evu Braunovou, umírněným byl i dozorce koncentráku, když zrovna neobsluhoval plynovou komoru a věnoval se své ženě a dětem. Umírněným je i muslim, když zrovna neletí zkratkou do nebe, aby poslal co nejvíce bezvěrců do pekla atd. Ale kdo nemá problém s vyvražděním jinověrců a bezvěrců, kdo nemá problém konvertovat k islámu anebo platit pokutu za to, že je jenom Žid anebo křesťan, tomu nic nehrozí.

    • Antonie napsal:

      Islámská mírová konference Norsko.
      „Pokaždé, když pozveme hosta, aby přednášel, oni vždy přijdou se stejnými obviněními. „Tento kazatel podporuje trest smrti pro homosexuály. Tento přednášející podporuje trest smrti pro tenhle zločin anebo tamten zločin. Že je to homofobní, že zotročujeme ženy, atd. atd. atd. Pořád to samé, pořád dokola. A my se jim vždy snažíme říct, já se jim vždy snažím říct: podívejte, to není tenhle kazatel, kterého jsme pozvali, který by měl tyto extrémní radikální pohledy, jak říkáte, tento pohled na věc má každý muslim. Každý muslim věří v tyto věci. Jenom proto, že vám o tom neříkají, že to neříkají do médií, neznamená, že v ně nevěří. Takže se vás ptám, každého v této místnosti. Kolik z vás je normálními muslimy, ne extrémními, ne radikálními, normální sunnitští muslimové? Prosím, zvedněte ruce. Dobrá, dejte ruce dolů. Všichni. Kolik z vás souhlasí, že muži a ženy by měly sedět odděleně? Prosím, zvedněte ruce. Všichni souhlasí, všichni souhlasí, bratři a sestry, takže to není jen tento radikální chlapík … Další otázka, kolik z vás souhlasí, že tresty popsané v Koránu a Sunně, ať už je to smrt, ať už je to ukamenování pro nemanželský sex, ať už je to cokoliv, pokud to je od Alláha a jeho proroka Mohameda, že je to ten nejlepší trest, který může být pro lidské pokolení. A to bychom měli aplikovat ve světě. Kdo s tím souhlasí? Alláhu akbar, jste všichni radikální muslimové? (smích) Všichni říkáte, že jste běžní muslimové, všichni chodíte do různých mešit v Norsku. Anebo jste specifickou sektou, jako Islam Net Sekta, nebo tak, to jste? Prosím, zvedněte ruce, pokud jste extrémní Islam Net Sekta. Nikdo. Kolik z vás chodí do běžných Sunnitských mešit? Prosím, zvedněte ruce. Všichni. Takže co teď politici řeknou? Co média řeknou? Že jsme všichni extrémisté? Že jsme všichni radikálové a je potřeba nás deportovat z této země? Možná by mohla být další otázka, prosím.
      Neexistuje radikální islám. Problém je samotný islám.“

      • Geordyn napsal:

        Dobrý den paní Antonie. Váš apel na obranu před Islamismem a Vámi odůvodněnou obranu i před Islámem jako takovým, podporuji. Obrana národa už jako organizace u nás byla. Obrana před německým nacistickým řádem. Bude něco podobného dnes, proti muslimskému řádu? Vlk tuto mou repliku asi smaže. Ale pár lidí si ji zatím přečte a zauvažuje. Měli bychom bránit své děti a vnuky před blížící se ztrátou lidství. Islám je otroctví. Otroctví ducha.

        • Antonie napsal:

          Dobrý den, věřím, že ochrana hranic se dá zvládnout demokraticky, bez násilí, pomocí armády a policie, zákonným způsobem, v jednotě nejen se Slováky, Poláky, a Maďary, vždyť i občané západní Evropy mají stejný zájem. Jenže volby u nás jsou až na podzim 2016.

          • český maloměšťák napsal:

            Armády a policie jsou represivní /násilnické/ organizace státu.
            Pokud by měly zasahovat ve vyostřených situacích masově(jak navrhujete Vy) – je alibismem (pokrytectvím) myslet si, že by se to obešlo bez násilí.
            Takových jako jste Vy běhá dnes po netu na vagony – vyzývají k “ mohutné akci“ (která není ale žýdným řešením, řešením je pozitivní změna motivací těch lidí – aby neutíkali), avšak sami si své ruce krví samozřejmě špinit nechtějí, maximálně na to přispějí svými daněmi.
            Nc nového, tak petit burgois uvažoval již mnohokrát, v tkzv. historii. Často pak situace zašla až tak daleko, že si ty ruce od krve stejně umazat musel.

            Kdosi to tu naznačil…a tak to řeknu naplno.
            Lid (nějaká jeho část) si vládne tak, že chce být chátrou. Protože jen chátra si svůj oprávněný vztek, který má vůči tkzv. vládnoucím elitám (dnes to již téměř politická šlechta), vybije tu na sluníčkářích, jindy na uprchlících. Sama tato chátra takto stává se uprchlíkem, člověkem, který prchl sám před svou odpovědností za moc, kterou nainstaloval…uprchl a prchá do končin šílených, nesmí se pak divit, že bude šíleným.
            To ti, kteří to spustili a kteří z toho profitují (jen Německo má během několika let přezbrojit za cca 150 mlrd. euro, irácká válka prý vydělala něco kolem 3 bilionů dolarů…) se samozřejmě radují, opět se jim něco moc povedlo. Radují se i z toho, jak ti dole se zas budou mlátit mezi sebou, opět nenajdou rozum, odvahu a sílu zmlátit ty nahoře….

            Jsme jakousi civilizací melancholiků /včetně těch duševních srágor, vzpínajících ruce k ničemu než zdánlivé dichotomické opozici Allaha, ať už ji nazvou Bohem Ježíšem nebo Trojici /. Těžko se mi pro ni hledá ten správný výraz – jak nazvat člověka, který má rozum, má informace, má zbraně (prostředky jak zvrátit mocenské poměry) , má moc….ale přeci se naprosto odevzdá zvrácené vyšší vůli . Ano, zvrácené , neboť ta vůle má být jeho..
            Melancholický odevzdaná ?

            Vypadá to zle, a to i když se ucpe řecko – albánská, makedonská a bulharská hranice….tak ještě bude EU možná ráda, že Rusku patří aspoň Krym. A Polsko se nebude stačit divit – jak to zas celé prokaučovalo.
            Zůstaňte s námi.

            P.S. Ukazuje se také to, že jedna z nejlépe vyzbrojených armád bloku NATO – naprosto selhala, co se týče pouhé ochrany svých hranic . Jde o Turecko.
            Co z toho vyplyne pro civilizaci odevzdaných melancholiků ?
            Nu, další kšefty pro zbrojaře, protože tam máme to Rusko, že….a to s takovými děrami neporazíme. A tak se bude zbrojit…a pak se samozřejmě ty zbraně použijí. Chátra se nažene na jatka…a zas budou kšefty ze zbrojení, z války i z poválečné obnovy.
            Jde o systém, kdysi ho jmenovali systémem Zaharoff. Začíná to už obecným vzděláváním, respektive “ ZÁKLADNÍM“. Je to v základech, v kořenech (radix, radikální) této (a nejen této) civilizace pohanské.
            Tak jo, sorry, chtěl jsem být stručný…a taková spoušť.

          • jezevec napsal:

            paní antonie – armáda bez násilí? wirklich? no to se muslimáci zaradujou!

          • Edita napsal:

            Paní Antonie, demokratická ochrana hranic zákonným způsobem je jiný druh stejné iluze paní Merkelové, vyjádřený jejím již „profláklým“ sloganem: Wir schaffen das. Jsme postaveni v podobě uprchlické vlny před jevy davové povahy. Nejde podle mne o náboženskou válku, v níž vy apriori pokládáte to naše náboženství za lepší. Jde o uprchlický dav ovládaný strachem o existenci, hlubokou zlobou a záští, že nám běžně teče z kohoutků pitná voda, že máme přeplněné obchody jídlem a zbožím, to vše + vzdělání můžeme poskytnout našim dětem, zatímco ty jejich nemají budoucnost. A navíc, ze zákonitostí těchto jevů, o kterých už přece jen něco víme, vyplývá, že i nás to tlačí shoromáždit se v dav, ovládaný zcela jinými zákony, než rozumem a citem. Totiž do téže nenávisti, do podobného strachu o vlastní existenci a o budoucnost našich dětí. Postavte vojsko na hranici a stačí jediný drobný incident a veškerá naše demokracie a křesťanské morální příkazy budou v tahu.

      • Leo K napsal:

        Nemohu než opakovat to, co je v článku…Islámská tradice vychází z prostředí orientálních despocií. Demokracie tam nikdy neměla své kořeny. Silný panovník a otázky autoritativně zodpovězené v Sunně a Koránu, to je ideál blízkého a středního východu. Evropské prostředí stálých pochybností a palčivých otázek přívržence islámu znervózňuje. Ztrácí klid a přistoupí-li k tomu pocit zavržení v prohnilém prostředí Evropy, je na konflikt zaděláno…Jak z toho ven, jsem naznačil v páteční úvaze…odluka církve a státu s povinností každé vlády, preventivně z veřejnoprávních medií vylučovat a nepřipustit, při respektování náboženské svobody, veřejnou propagaci náboženství jakýchkoliv (prosím dvakrát podtrhnout) církví, sekt a denominací. Víra se musí stát intimní záležitostí jedinců. Právě ve jménu náboženské svobody nesmí existovat její inzerce, ať je jakéhokoliv druhu. Není pravdou, že víra je zárukou morálky…každé náboženství, každá víra ve virtuálního Boha, je pouze soubor představ a emocí a nikoliv realita žití člověka. Světská moc tedy nesmí připustit, aby se jakékoliv virtuálno chopilo moci nebo ovlivnilo moc výkonnou. Víra je věc na výsost choulostivá a intimní, někdy i časem názorově proměnlivá a pokud se stane nástrojem vůdců veřejného politikaření, vede po jistém čase do tenat nenávisti a zmaru…
        Jakmile připustíme, aby nás ovládaly představy o zvrhlém náboženství, o satanismu, tak jsme se naladili na stejnou vlnu jako nacionální socialisté, kteří „pochopili“ nezbytnost pogromů (viz Kristallnacht), aby se zbavili těch odporných příživníků na těle německého národa. Jakmile se stane naším principem nenávist ke komukoliv, jsme na cestě do fašistického džíhádu. Nenávist nelze ničím omluvit, nenávist je stav amygdaly, orgánu, který nemá vůbec nic společného s rozumem. Jsou prostě věci přes které vlak nesmí jet. Jednou z nich je náboženská svoboda, která je ODVOZENA od stavu svobodné společnosti. A já veřejně prohlašuji: Odmítal jsem a nadále odmítám souboj rozumu a nenávisti. Nenávist sem prostě nepatří!

        • Antonie napsal:

          Tolerance netolerance a jejich zločinů v současnosti je výsledkem vlády světské moci. Zdiskreditovala se ta světská úplně stejně, jako v minulosti ta náboženská. Teď už výhradně jen na jedné z nich stavět nelze. Nepovažuji za nutné dohadovat se, jestli víra je nebo není zárukou morálky.

          To co se právě děje, globalizace i migrace, je dílem bezbožné volnosti, rovnosti a svobody. A jen jedno je nutné: „maximálně štíhlý stát, který se neplete lidem do jejich života do okamžiku, než tito lidé začnou fyzickým či jiným násilím poškozovat jiné.“ (Petr Hampl)

          V prostředí spravedlivých zákonů se pravda ukáže podle skutků, jak je psáno, že musí být mezi námi různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z nás se osvědčí. A k této opravdové svobodě vývoj lidstva právě přichází.

          A až toto bude normální, až „… vzejde slunce spravedlnosti, tak zdraví bude na paprscích jeho.“ (Malachiáš) A pak Ježíš všechny lidi dobré vůle přitáhne k sobě, sami ochotně rádi za ním půjdou, to rozhodnutí za sebe udělá každý sám, až bude zřejmý rozdíl mezi těmi, kteří žijí a kteří nežijí v Království Božím, které ne že bude, ale jak je v NZ psáno, už „je mezi námi“. Bůh je Bohem živých, a pro nás zatím ještě tělesným zrakem neviditelná katolická (všeobecná) církev je tím, co nás přesahuje, ti, kteří jsou s námi a kteří nám pomáhají: „Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu.“ (Matouš 10:1) A od tohoto ne papež ale Petr dostal klíč a pořád je jeho majitelem. „pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.“ (Jan 14:12)
          No a pak už stačí zachovávat přikázání lásky včetně prvního i druhého 🙂

        • jezevec napsal:

          nepřipustit veřejnou prezentaci náboženství?
          takže štědrý den jako běžný pracovní?
          muslimské ženy na veřejnosti bez šátků?
          zákaz židům nosit na ulici jejich jarmulky?
          česká náměstí bez vánočních jesliček?
          právě jste v zájmu intimity víry nasral polovinu populace ….

          • Leo K napsal:

            Jezevče, to je mýlka nebo schválnost? Přece musíte vědět, že Štědrý den už dávno není záležitostí křesťanů, ale naopak kupců, že je dědicem slunovratu a v širším významu Saturnálií. Potíž s Vámi je v tom, že pokládáte za pravdivé to, co si myslíte. No a…Ale chci být slušný. Proč byste zakazoval šátky, jarmulky a jesličky? To jsou kulturní znaky. Nebo vás nějaký Trotl učil v katechismu o jesličkách jako náležitosti víry? Pak by se to dalo omluvit a já bych se Vám musel omluvit. Prostě tradice během nějaké historické doby srůstá do tělesa, kterému se říká kultura. Nebo jinak. Dostanete-li v muslimské zemi misku s jídlem jehož podobu určuje šari´a…vy máte dojem, že tím uctíváte islám?
            Pochopil jste, co jste svým příspěvkem v 13:44 řekl?

          • jezevec napsal:

            asi věc názoru, ale nehodlám vás přesvědčovat o tom svém.
            samozřejmě, pokud jsou pro vás manifestační projevy příslušnosti k nějakému náboženství (například ty nikáby a jarmulky na veřejnosti) jen kulturními znaky, ale určitě ne projevem náboženství, tak tady diskuse končí. protože pak může být „jen kulturním znakem“ úplně cokoliv, včetně atentátníka pořvávajícího „alláh akbar“. jen pak teda nevím, proč vám muslim ve své zemi uřízne palici, když se tam jako muž převlíknete do burky – proč to neudělá kulturně vzdělaný ateista? a proč nenosí jarmulky všichni židi, je-li to projevem kultury, a ne symbolem náboženství? proč mají kříže na střechách naše kostely, ale ne už obydlí činovníků téže církve?
            s jesličkama je to složitejší – já se rozhodně necítím vázán lidmi, pro které se vánoce smrskly jen na nakupování – nebo kteří se snaží zesměšnit jejich křesťanský kontext jen proto, že se konají ve stejném termínu jako slunovrat. moje kultura je rozhodně jiná, já neslavím kupce ani saturn, ale narození krista. v jesličkách leží malý ježíšek, vulgo Ježíš Kristus, po němž se jmenuje křesťanství – že by to opravdu s křesťanstvím nemělo nic společného? můžete relativizovat vánoční stromek i nakupování, ale zrovna z jesliček s ježíškem tu křesťanskou víru nevymažete ani v domácnosti komunistů. proto jsem ostatně zvolil právě tento příměr a ne pojem „vánoce“.
            jinak – dostanu-li v muslimské zemi misku s halal jídlem, nemám dojem že tím uctívám cokoliv. dožaduji-li se ale halal jídla, už bych ten dojem uctívání islámu měl. vnímáte rozdíl? halal totiž není kulturní, ale náboženský předpis.

          • Leo K napsal:

            To bychom tu byly do večera, když bych vám měl vysvětlovat, že halal je především totéž, co košer a jde ve své podstatě o hygienický předpis, který respektují i blízkovýchodní křesťané. Mluvil jsem o vzhledu a stolování, které upravuje šari´a. Jesličky jsou i v křesťanském pojetí totéž, co vytlačené obrázky, totéž, co Ladova zima, je to lidový poutač a s vírou to nemá vůbec nic společného. Pokud do toho chcete zaplést Ježíše Krista, tak je to totéž jako srovnávat padlé v Afganistanu s černými barony, protože oblékají také uniformu. Mimochodem – odbočím od tématu- s těmi našimi mrtvými zařvalo nějak kolem 10 afgánců. Jenom proto, že byli s našimi. Vyznamenal je někdo?
            Ale to je vedlejší. Mate z pojmů kultura a víra guláš. Já jsem ateista, přesto řadu vlivů, kterými křesťanství ovlivnilo náš způsob života akceptuji. Ale to neznamená, že toho křesťanského (ani jiného) Boha potřebuji. Snad jenom pro zvolání: Ježíši Kriste, je tohle ještě možné?
            Dál už tu nechci takovými prkotinami zahnojovat diskusi.

          • Antonie napsal:

            Vývoj nezastavíme, čas jde dál a dějiny se nevrací zpět, ale není důvod, aby křesťan i pohan nemohli v jednom dni, 24. 12. oslavovat každý to svoje, pohan slunovrat a křesťan nerození Ježíše Krista.

            Ovšem miska jídla představující podobu šaría, jak tu v uvozovkách „duchovní“, tak i halal, tady nejde o uctívání, ale o to, že civilizovanému člověku se prostě z těch násilných zvrhlostí obrátí žaludek naruby a má z toho noční můry.

            Halal není totéž, co košer. Nebyla jsem u toho, ale při košer porážce jde prý o opravdu velice profesionálně a rychle zvládnuté usmrcení. Jeden jediný řez speciálním nožem a zvíře ztratí vědomí do deseti vteřin.
            Halal – tele přivázané za všechny čtyři nohy a přitažené k zemi, kterému pižlají krk. A zvuky bolesti a utrpení, který zvíře vydává, normálního člověka by psychicky poškodilo. K tak strašné bezcitné tuposti, která z člověka udělá zrůdu, musí být ovšem člověk deformován už od dětství, satanským pokrmem šaría, kterým jsou tresty za porušení islámských zákonů, ani fašisté nedělali z vlastních zrůdností představení pro veřejnost a pro děti, což je pozitivní v tom, že z generace fašistických dětí nevyrostly citově tupé zrůdy. Jako z těch islámských děti, sledujících kamenování žen, sekání rukou a hlav.

          • Antonie napsal:

            pardon, oprava: Ovšem miska jídla představující podobu šaría, v uvozovkách jak „duchovní“, tak i halal, tady nejde o uctívání, ale o to, že civilizovanému člověku se prostě z těch násilných zvrhlostí obrátí žaludek naruby a má z toho noční můry.

          • jezevec napsal:

            :-))) a tak to jo. pokud si myslíte, že diskuse slouží k tomu, aby vy jste někomu něco „vysvětloval“ – pak to samozřejmě smysl nemá. budu si to pamatovat.

          • takytaky napsal:

            Tak „halal“ porážka, nebo jak se to nazývá, samozřejmě nemá s hygienou nic společného. Je to především tréning pro uřezávání hlav nevěřících. Tréning pro provozovatele i pozorovatele. A pak samozřejmě jde i o nástroj kontroly oveček a finanční instrument pro imámy.

      • zemedelec napsal:

        Paní Antonie.
        Výborné.
        Jenom k tomu dodám,jedno náboženství používá druhé k potlačení toho třetího.

        • Antonie napsal:

          Touha po moci, utržená z řetězu, je všeobecná živočišná vlastnost, společná všem 🙂

          • český maloměšťák napsal:

            Omyl. lež, pomluva.
            Jistě, náboženský fanatik je posedlý teorií dědičného hříchu….kterou pak projektuje i na jiné rozměry osobnosti lidské, en bloc (jak už to u náboženských fanatiků bývá zvykem).

            Vy osobně bažíte po moci tak, že se chováte jak utržená z řetězu ? Jak se to projevuje v praxi ?

  8. Puck napsal:

    Lidé by se mohli mít jako prasata v žitě. Je ale nutné splnit jedinou podmínku.
    Nesmí se množit jako kobylky a musí k zamezení kolapsu planety použít rozum, kterým je jaksi lidstvo obdařeno.
    Třetina lidstva hladoví. Proč ? Protože neumíme vypěstovat dostatek potravin ? Anebo je neumíme spravedlivě rozdělit ? To je přece za současného stavu nesmysl. Pokud zajistíme dostatek potravin pro všechny, můžeme si být jistí, že nás i v další generaci bude dost na to, aby zase jedna třetina hladověla.
    Nevolám po válce, která by drasticky snížila stav populace na únosnou mez. Volám po použití lidského rozumu, který má schopnost řešit horší problémy, než je přelidnění. Přelidněná Evropa zatím dělá opak. Přijímá další milióny lidí.

    • Gerd napsal:

      K tomu ale patří stárnutí evropské populace a méně narozených dětí. Aby takovému stavu politici zabránili, pozvali imigranty. Neomezený rozvoj je jejich cílem a netuší, že rozvoj naráží na své hranice.

      • E.M. napsal:

        Chodil jsem tátovi na rum, a aby se na to nepřišlo, dolíval jsem flašku čajem. První dva dny to fungovalo, ale pak jsem musel chca nechca konstatovat, že studený čaj s rumem se fakt nedá pít…

  9. český maloměšťák napsal:

    Fenomen „batismu“ byl ikonizován, idolatrován, de facto je za tabu.
    Málokoho dnes už zajímá Rooseveltův pohled na věc koncentrace výroby, a sice že když úspěch jednoho podniku znamená neúspěch jiného, podobného, anebo stovek menších…bylo vůbec dosaženo úspěchu ?
    Vůbec je málo a jen okrajově přemýšleno o masové průmyslové výrobě coby o zdroji antagonismů, z kterých byly vygenerovány masivní krvavé konflikty, včetně těch válečných.
    Kdoví na co vlastně jsme to hrdi.
    Posuzovat to budou ale až někdy příště, až co bude oslabena dobová religiozní stránka přemýšlení o tkzv.dějinách.
    K tématu blogu : Multikulturní soužití je jediné možné – z hlediska dlouhodobého udržení snad i života na Zemi jako takového.

    Bohužel mi sem nedal vlk můj článeček týkající se integrace křesžanství do pohanské kultury.
    Zkusím to sem mrsknout, po částech, ať to není tak únavné (Leo K. snad promine).
    Takže 1. sekvence Několika vět o integraci kultury křesťanů do našeho pohanského (já ten název nevymyslel, jen ho používám !) světa :

    Krátký nástin některých událostí, které prokazují, že integrace odlišně nábožensky smýšlejících (tedy nejen Cikánů, jak popsal v jednom ze svých článků jeden zdejší přispivatel a autor) , zejména na základě své víry posuzujících a jednajících jednotlivců a skupin osob ( různě rigidními či naopak volnějšími to způsoby organizovaných) není jednoduchou a krátkodobou záležitostí a vyžaduje mnohem větší díl času než jen pouhých několik desítek generací ( až na nečetné výjimky, v textu krátce zmíněné).
    Nástin neobsahuje zdaleka všechny události, které se tohoto tématu mohou tak či onak významným obsahem dotknout, je spíše jen jakýmsi kaleidoskopem bohatosti životních událostí, v kterých se takový integrující se jednotlivý křesťan či skupina křesťanů v pohanském světe může nacházet, úmyslně jsem například opomenul husitství, zbytečně by se jitřily mezikonfesní nevraživosti a podpořila se tak snaha o nežádoucí fragmentaci procesů integrace. Nejlépe je, když se integruje celý křesťan jako takový, nikolivěk presbytarián, baptista, lutherán, husita či nestorián, to by bylo značně nepřehledné….důležitým je pohled celkový a výsledek .
    Nebudu zde líčit genezi křesťanství. Tak jak začali jeho strůjci, vyznavači a příznivci obsazovat postupně významné funkce v institucích a organizacích pohanského světa – to je předmětem této kratičké úvahy…ba ještě lépe – předmětem jsou problémy a výzvy, které tito integrující se lidé museli při své integraci překonávat, aby je pohanská společnost přijala za své.
    Dále – křesťanstvím rozumějme učení židovského proroka Ježíše Nazarejce, nikolivěk organizačně-ideovou nadstavbu , kterou nad „původní „(v interpretacích evangelistů) stavbu této víry vztyčili a přikryli ji ( s různým stupněm důkladnosti a rafinovanosti) mluvčí pohanského a židovského světa. Je pro nás tedy křesťanem zejména samotný žid Ježíš Nazarejský, jeho družina, obecně pak všichni ti, kdož jej následují v činech, nikolivěk pouze ve slovech či gestech. O rozmanitosti procesů vedoucích k jejich integraci do pohanské společnosti je tento nástin.

  10. český maloměšťák napsal:

    Sekvence č. 2 :

    Dovoluji si začít idealním příkladem integrace – tkzv. „ svatým“ Ambrožem. Tento muž se uměl integrovat snad nejrychleji ze všech dosud známých příkladů integrace. A to během jediného týdne. Během pouhého týdne se stal křesťanem – uznaným, akceptovaným a tak i integrovaným, pohanským establishmentem (nejen pohanskou luzou), integrace expres, call integration – bychom dnes snad mohli říci.A to ne ledasjakým integrovaným pohanem , stal se rovnou biskupem. Později sice zaznamenal jeho pohanský weltanschauung několika otřesů a excesů ceremoniálního rázu, nicméně důležité události jako je například jeho nesmiřitelný postoj vůči ariánům nebo jeho postoj k vypálení židovské synagogy, dokumentují, že se dokázal do pohanského světa integrovat pevně, oběma nohama, rukama, zadkem i hlavou.

    V případě jeho žáka, tkzv. „ svatého“ Augustina , věc neproběhla tak snadno a rychle. Důvodem byla silná sexualita tohoto kdysi to křesťana (příklad : poté co vyhnal svou konkubínu, tak se okamžitě zasnoubil s dvanáctiletou dívenkou; dále neustálé noční poluce ….). Nepřekonal ji zřejmě zcela nikdy a tak se i v jeho pohanském životě (v životě křesťana plně integrovaného do pohanské společnosti ) objevují občasné recidivy. Například když dochází k pronásledování heretiků, je tento muž sice zastáncem autentického pohanského postupu „ Přinuť je ať přijdou“, nicméně povětšinou odmítá mučení a upalování (což je výrazem milosti vlastní to ženskému principu a je v souladu s učením žida Ježíše). Manželský pohlavní styk druhých osob snažil se regulovat dokonce ještě rigorozněji jak Kristus – opět příklad křesťanské recidivy. Stejně jako jeho četná retorika v otázkách výkladu obou židovských Zákonů (Starý a Nový). Jde o dosti rozpornou osobnost, zde není prostor k vylíčení všech souvstažností jaké měl k svému původnímu , nepohanskému vyznání, v době, kdy již byl úspěšně integrován do pohanské společnosti, literatury je dosti – případného zájemce jistě ukojí minimálně tak jako například tomistická literatura, minimáně svým rozsahem a rozvláčností.

    Uvažujme nyní o potížích integrace, pokud ta probíhá až na smrtelném loži. A sice kauza Konstantin Veliký, opět tkzv. to „ svatý“ , integrovaný na úrovni pohanské společenské prestiže velmi vysoké – císařské. Vzdává se původního „ co jest Bohovo – Bohovi, co jest císařovo – císaři“ a stal se plně integrovaným a funkčním pohanem, což by jistě mohla dosvědčit i jeho manželka, mít tu moc vstát ze smrtelné vany ona. Drží až do poslední chvíle své křesťanství na uzdě, aby mu popřál sluchu až když už se ubírá na onen svět, tak silné bylo jeho integrační pouto s pohanskou civilizací, že mu neváhal obětovat naprostou většinu svého života. A velmi riskoval, když se upnul na tak kratičký časový úsek své formální integrace, taky to nemusil stihnout !!! Toto proto raději nedělejte, neodkládejte to až na poslední chvíli. Odcházet neintegrovaný….to věru nebyla by dobrá vyhlídka pro křesťana.

    Dalším příkladem veleúspěšné integrace je Karel Veliký, tento křesťan během svého christianizačního tažení nejenže integroval se do pohanské společnosti sám o své královské vůli – bez nátlaku, on dokázal do ní integrovat i spousty obyčejných vlažných dosud to pohanů – pod nátlakem. Mnohé z nich pak dokonce na věky věkův. Což se týká i členů jeho družiny a vůbec celého tehdejšího křesťanského establishmentu, který jej v jeho integračních procesech podporoval, napodoboval a vychvaloval – také oni se tím pádem úspěšně integrovali do světového pohanstva. Ostatně dávají to najevo i dodnes, připomenu nejen to ritus, kterému říkají mše a kterým pravidelně demonstrují tuto úspěšnost sobě dovnitř …ale i právě že onu oblíbenou Karlovu praxi – jak christianizovat, v dnešních dobách se tomu říká např. „ demokratizovat“, viz například „ demokratizace“ Blízkého a Středního Východu. Činy to navýsost to do civilizace pohanské integrovaných křesťanů patřící a i proto tak radostně opakované vždy, když se vyskytne nějaká příležitost…a pokud se nevyskytne, tak tam aspoň integrovaní křesťané dodají zbraně, za úplatu, samozřejmě – jsou přeci již plně integrovaní !!

    Papežských, obecně pak klerikálních, úspěšných integrací do pohanské civilizace je mnoho, zaměříme se jen na ty nejzajímavější – jako na skupinu o určité charakteristice, aniž by byla nějakou skupinou faktickou, vyhmátněme její důležité rysy a takto si ji popišme, obdobně jako to děláme u ostatních spoluvládců světa.
    Jde v tomto případě o důsledné pronásledovatele tkzv. heretiků, nebo-li kacířů. Kteří paradoxně byli spoluvěrci této skupiny původně neintegrovaných křesťanů (předpokládejme i pro tyto lidi, že do určitého věku jsou nevinnou tabulou rasou), avšak tato naše skupina (již víme že nejde o skupinu v nějakém významu prostoročasovém !, je spolukonzistentní svým zájmem o popsané druhy integrace ) byla tak horlivou, že neváhala svým integračním snahám položit na oltář pohanskou to oběť ve formě umučených svých spoluvěrců…. jak je pak musilo trápit svědomí!!! – kdo z vás by vůbec byl ochoten o takovéto oběti s Bohem smlouvat, natož ji podstoupit !!!
    Obdobné se o několik staletí později odehrávalo v případě integrace východních křesťanů a germánských křesťanů – do pohanské civilizace, to však již průmyslovým způsobem, zejména v případě nacistických křesťanů integrujících se do pohanské civilizace, zde při pomoci obětování svých bližních židovského vyznání ( ale i křesťanského ritu východního).Také neváhali na oltář svých pohanských integračních snah položit mrtvoly svých bývalých souvěrců, respektive spoluobčanů. Ale to již trochu předbíháme, vraťme se do Doby Temna.

  11. český maloměšťák napsal:

    Sekvence č, 3 (nebojte se, už je předposlední !!!)

    Takže zde , v Době Temna , máme úspěšně integrované zakladatele a udržovatele inkvizice, jejich spolupracovníky, jejich konfidenty a také jejich pány. Máme ale zde také úspěšně integrované conquistadory, jejich kaplany, jejich kumpány i jejich pány a pány těchto pánů. Všichni tito praktici christianizace dokázali , že integrovat se do pohanské civilizace vyžaduje někdy mnoho osobní oběti, například vydat se na dlouhou a nebezpečnou pouť přes moře – do Jižní či Severní Ameriky; to nebylo kdysi tak jednoduché, tak jak tomu je dnes – kdy mezikontinentální balistická raketa s jadernou hlavicí , vypálená např. z pohanské Severní Ameriky směrem na pohanské Rusko, doletí tam již za několik hodin. Tehdy putovali dlouho, nebezpečným oceánem a pevninou – tito kandidáti integrace.
    Ano, integrace středověkých lidí byla snad tím nejmohutnějším pohybem, do pohanského světa se integrovaly obrovské masy lidí – jen například během tkzv. Třicetileté války se dokázalo plně integrovat tolik lidí, že prakticky již přestaly existovat křesťané neintegrovaní, respektive jejich vliv na běh událostí byl velmi mizivý – podobně jako tomu například bylo a je s Cikány, s Romy.
    Pohanský svět byl plně zkonsolidován, vyjma malých ostrůvků jako byly komunity neintegrovatelných bekyň či různí solitéři, například nemnozí filosofové. Tak to aspoň vypadalo navenek.
    Avšak podobně jak kdysi rozmdýchával jiskérky vnitřní dezintegrace židovství křesťanstvím toulavý žid Ježíš , tak i pod povrchem zdánlivě to již navždy pevné vlády pohanské civilizace nad křesťanstvem zdánlivě zcela integrovaným, doutnalo to také – dezintegračním úsilím. Masy integrovaných postupně začly díky agitaci dezintegrujících mluvčích přijímat do svých myslí tezi, že integrování do pohanské civilizace může mít také neblahý vliv – na životy lidí, skupin lidí, ba i celých národů, ale zejména na jejich svědomí. Začly masy přemýšlet ….a tím pádem nasávat myšlenky lidí odlišných , například křesťanů : myšlenky týkající se bohatství a jeho rozdělení, myšlenky týkající se moci a jejího rozdělení, myšlenky týkající se duševního zdraví a jeho formování mocnými pohanského světa….a jak je toto vše v rozporu se světem křesťanským integrovaným do pohanské civilizace. Přemýšlením ale ještě nikdy se nikdo nikam nedointegroval (ale ani nikdo odněkud nedezintegroval), podotýká však zde vypravěč. Je nutno jednat, jiné je jen intelektuální gymnastikou.

    A nastala věru podivná věc. Dosud plně integrovaní se v procesu své již to aktivní, činné, jednající dezintegrace postupně stali ještě více integrovanými – pokud tedy uznáme, že napoleonské války, Velká válka i Drang nach Osten byly vedeny nikolivěk s christianizačním záměrem a úsilím, nýbržto byly to velké slavnosti pohanské magie, pohanských hodnot , pohanské expanze. A protože v tom čase již lidé byli vesměs svobodnými občany, tak také ty události lze označit jako občanské vyjádření integračních procesů , integrace vpravdě to velké části celého klasicky to křesťanského lidstva – do civilizace pohanské.
    Podobné procesy probíhají však stále, dodnes a podnes – je tedy integrace křesťanstva věcí neukončenou, a to přesto, že tato integrace probíhá již několik set let. Na rozdíl od pana Čermáka (viz jeho verdikt ve vztahu k integraci Romů v závěru jeho článku o integraci Cikánů) neodvážím se zaujmout postoj defetisty, který vše vzdá jen proto, že se vyskytly a vyskytují jisté potíže.
    A realita mi dává za pravdu . Je zde dokonce snaha integrovat do naší pohanské civilizace i muslimské obyvatestvo, vyskytují se i úvahy o případné integraci Číňanů nebo atheistů . Jakže bych tedy mohl volat : „ Fstejme to a nic se nam nestane ! „ Nikolivěk, věc nesmíme vzdát, nazrává totiž Věk integrační. (jistě jsem si ale vědom i nebezpečí integrace sinaizací či konzumací, ale to není předmětem této úvahy).

  12. český maloměšťák napsal:

    Sekvence poslední, tak trochu i manifest, a tak trochu i shrnutí a možná trochu i varování a jistě propagandistické sdělení, včetně závěrečné znovuomluvy za nevyčerpání mnoha jistě to zajímavých integračních procesů.

    Je na nás, abychom byli úspěšnému završení Věku Temn…eh, tedy Věku Křesťanské Integrace (VKI) nápomocni, měli bychom světu např. Cikánskému či muslimskému ukázat, že o integraci (VKI) nejen vedeme řeči, že o ni máme vážný zájem, ale že sami jsme příkladem toho, že integrovat (v rámci VKI) se dá úspěšně a opravdu celoplošně. Veďme o tom debatu…ale hlavně – integrujme se (dle pravidel VKI) , máme v tomto ještě velké rezervy ! Dnes – díky technice můžeme navíc spoustu věcí urychlit a zmasovět, chce to jen správné propohanské civilizační vedení , podporu občanstva takovémuto vedení a hlavně – nebát se být vzorem ! Nic nedat na bigotní konzervatismus těch, kdož by rádi pouze udržovali status quo, kdy roste recidiva ke křesťanskému neintegrovanému, zejména v intelektuálních kruzích (tam je to viditelné, kdoví co vše se pak děje na úrovni obyčejných lidí !!) – viz například osobu papeže Františka. Nelze přeci jen tak pohřbít mnohasetleté integrační (VKI) snahy a opovrhnout četnými oběťmi, kterých bylo při integračním úsilí (VKI) podstoupeno ! My MUSÍME pokračovat !!! Je to historická nutnost – mít naši pohanskou civilizaci obohacenou o integrované křesťany (metodou VKI) tak, aby žádný křesťan nemohl si stěžovat, že byly jeho integrační tužby opomenuty.

    Milé křesťanky, milí křesťané, jakožto i vy – milá křesťančata, a to všech zemí : „ Spojme se ! „
    Zdroje jsou, a kdyby ne, tak si pro ně prostě hezky po pohansku zajdem, zajedem nebo zaletíme, spolu s integrujícími se křesťany, takto jim ta integrace půjde rychleji od ruky. Praxe je to vyzkoušená. Doprava je dnes rychlá a levná, takže hup na to !
    Integraci zdar !

    Opisuj, rozšiřuj, čti. Více integrovaných křesťanů – silnější základ pro integrování dalších.

    P.S. Raději ještě jednou zopakuji, že nebylo ambicí vypravěče podat např. vyčerpávající příklady metod , užitím kterých se křesťan úspěšně a rychle integruje do většinové pohanské společnosti.
    Abych nebyl za hloupého či aby mi někdo nevyčinil, že jsem opomněl uvést ty dosti důležité z nich, tak uvádím ještě následující bodový přehled – jak se křesťan mnohdy úspěšně integroval :

    1. Při obchodu s otroky.
    2. Při obchodu s dluhy.
    3. Při obchodu s aktivy.
    4. Při obchodu s bílým masem, včetně konzumace tohoto koncovými zákazníky.
    5. Při přežírání se na úkor hladovějících.
    6. Při kradení z veřejného i privátního. Taktéž při ujídání tohoto ve velkém (například výkon placené funkce grázlem či hlupákem).
    7. Při bombardování atomovou bombou anebo V1.
    8. Při kroucení krku buržoustům, socanům, komunistům nebo černochům.
    9. Při pedofilii nejen to kněžích.
    10. Při právních sporech, manželské nevěře, opuštění rodiny, vypalování slivovice, znečišťování trávníků a pralesů, návratu z hospody…

    Atd.
    Děkuji za pozornost.

    • Antonie napsal:

      Vidím, že pomstychtivá nenávist umí být slepá a hluchá i k pudu sebezáchovy. Člověk potřebuje jen svobodně být sám sebou podle své vůle a svého svědomí. A k tomu by stačily spravedlivé srozumitelné jednoduché zákony, aby jeden nezneužíval a neznásilňoval druhé a pak ať si je fašista fašistou, komunista komunistou, satanista satanistou, s vědomím, že porušení zákona se trestá.

      • český maloměšťák napsal:

        Nejjednodušším zákonem je tento : “ Vůdce nařídí, my poslechneme“, za “ vůdce “ možno dosadit dle osobních preferencí.

        Nevím, co vidíte – bohužel jste pouze použila cejch (pomstychtivá nenávist).
        Výše jsem Vám osvětlil funkce jaké má armáda a policie ve vyhrocených situacích, vyžadujících si (dle Vás je tomu tak nyní !!) jejich masové nasazení. Dosti mě proto překvapuje, že právě Vy mi vytýkáte pomstychtivou nenávist, to mi připadá dost ujeté.
        Hezký zbytek dne, bohužel musím odkvačit něco zmáknout….

  13. Milan V napsal:

    Autor se bohužel v závěrečném odstavci mýlí: Angela Merkel neprosadila Energiewende PROTI vůli Němců, naopak jejich podpora pro Energiewende je stále vysoká, cca obrovských 80%. Myslím že co se vědy a hospodářství týče jsou Němci posledních 100 let stále premianti, co se týče politiky, tak jejich posledních 100 let je jedno velké neštěstí. Nepleťte hrušky s jablky….

    • Leo K napsal:

      Ano, občas se mýlím. Jsem jenom člověk. Ale co se týče Energiewende, jste vedle jak ta pověstná jedle – možná kvůli lüge Presse. Nevím. Ale vím že i Energiewende je jedním z bodu ústavní žaloby na Merkelovou. A vím, že lidé nadávají, protože mají v domácnostech suverénně nejdražší proud v Evropě. Ostatně – snad to ten odkaz vezme – pohleďte sem: http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/rwe-schadensersatzforderung-was-das-schon-wieder-kostet-13994347.html
      a jistě uznáte, že FAZ není nějaký levicový nebo politicky nekorektní plátek.

      • Anonymní napsal:

        Zde se skutečně mýlíte. Občany, veřejností byla „Energiewende“ většinově přivítána. Kdo podal žaloby a pro koho byla nepřípustná, jsou energetické koncerny – o tom je také Váš článek z FAZ. Mezi veřejnost a koncerny nelze dát rovnítko.

      • Milan V napsal:

        pane Leo, co píše FAZ nebo za co lobují EON či RWE není v demokracii tak důležité, sledují především svoje zájmy (hodnoty těchto energetických firem následkem Energiewende klesly pod jednu třetinu, podobně jako u nás ČEZ). Důležité je co chtějí voliči v Německu. Když jich chtělo 80% Energiewende tak to dostali. Až jich bude 70-80%chtít zastavit migraci (zatím je to tak asi 50%), a to zřejmě do léta bude, tak se migrace zastaví. Ale změnit globalizaci je asi zatím nad sílu Němců.
        Opakuji: rozlišujte vědu a hospodářství na jedné straně a politiku na straně druhé

  14. Vidlák napsal:

    Já trochu nerozumím těm obavám z muslimů… Vždyť je to stejné stádo, jako ti našinci. Že se odpalují za víru? To jo a víte kolik lidí u nás v podstatě chcípá za globální kapitalismus a bijí se do krve za vlastní zničení? Dodnes vedu čilou korespondenci s několika chlapíky, kteří mají jazyk na vestě a jsou před infarktem, jen aby vyhověli svému nadnárodnímu manažerovi a aby si mohli napsat do životopisu, že jsou úspěšní byznysmeni. Chcípnou na svůj život stejně spolehlivě jako islámský sebevrah. Ti muslimové to jen neokecávají a jsou přímočařejší.
    Winston Churchill si ve svých knihách pochvaloval ohromnou pohostinnost muslimů v Teheránu na konferenci. Richard Halliburton zase dostal audienci u ibn Saúda a pochvaloval si jeho postoje…
    Alexandr Dumas zase ve Třech mušketýrech řeší krásnou repliku…. Porthos se podivuje nad tím, proč bojuje proti La Rochelle, za to, že oni tam zpívají žalmy francouzky a on latinsky. Aramis mu odpovídá, že je nevzdělanec a neví, jaký pravý důvod mají náboženské války.

    Dneska je jen v módě využívat islám pro politické cíle… Ropa dělá zázraky… ale za pár let… budou zase umírnění, milí a sladcí, protože nebude z čeho platit Saláfistické kazatele. Navíc už jste někdy viděli na jakémkoliv samopalu, kulometu, noži, misce, balení chispů nebo autě značku made in Saudi Arabia? Španělsko bylo díky Inckému zlatu také chvíli světová velmoc… a co je dneska? Také si zapomněli postavit továrny.
    Nějak bych si s muslimy ani uprchlíky nelámal hlavu… ostatně náš problém to zřejmě nebude ani ty kvóty bych řekl že nebudou a pokud budou, tak nebudou fungovat a pokud budou fungovat, nikdo je nebude respektovat obzvlášť Refuges ne. Škodolibě bych řekl, že to Němcům přeju, protože politika je to co prospívá nám a nebo škodí ostatním.
    Spíš bych to viděl na další německou psí hlavu, protože se svým současným postojem si za pár let na dnes přivítané uprchlíky založí nový Buchenwald. Ono když na to totiž přijde, tak s pořádným žaludkem bude celý muslimský problém vyřešen rychle a snadno a natrvalo. Ještě jednou budeme přijímat (a obírat) muslimské utečence z Německa.

    • strejda napsal:

      Vidláku, Váš talent uhodit hřebík na hlavičku je skvělý. Stále ho musím obdivovat. Těším se na vaše další komentáře a jistě nejen já.

    • Puck napsal:

      Možná budeme přijímat a odírat Němce.

    • zemedelec napsal:

      Pane Vidlák.
      Možná bychom se vůbec nemuseli zabývat muslimi,kdybychom je nevyhnali od prostřeného stolu.Jak jsem napsal u Antonie,ještě je ponoukáme,ať jdou k našemu stolu,je štědřejší.Ještě řeknu toto,jsou zneužity pro jiný účel.

      • Vidlák napsal:

        Co si budeme povídat… za studené války se supervelmoci mlátily po hlavách a dělaly velkou politiku a všechny chyby házely na smetiště třetího světa… teď se ta výsypka vyvalila a krok za krokem nás zasypává vlastním odpadem.
        A bude to jako se všemi hosty, bo na třetí den ryba i host smrdí… Ostatně ještě den před Pearl Harboerm byla většina obyvatelstva USA zásadně proti jakékoliv válce. O pár hodin později se přihlásilo na mlácení japončíků tolik dobrovolníků, že pro ně ani neměli boty. A pak ty chudáky civilisty japonské pálili zápalnýma pumama po statisících. S atomem jsem nepočítal pane řediteli…
        Už se na ten náš evropský Harbor schyluje… první potyčky na hranicích už se dějí… tu a tam bombička a sebvrah se samopalem…. jednou kapka přeteče a pak to budou hekatomby.. deset procent populace prostě nedokáže vyhrát…

    • Qiedo napsal:

      Tak jednoduše bych to neviděl. Jde o stejnou nadsázku, jako s kalašnikovem. Pakliže se tu usadí, už neodejdou. V zápase těch kultur bude mít navrch ta jejich. Je úplně jedno, jaké made in je kde napsáno, důležitější je, kdo ty věci drží v rukou. Ti Vaši známí, co dnes makají do úmoru pro nějaké zahraniční manažery, budou makat dál. Asi Vám je vše, co tu naši předkové zanechali u zadečku. Pak si budete moci zazpívat s těmi pražskými Pepíky – „My Prahu nedáme, radši ji zbouráme,..“

      • Vidlák napsal:

        Nevěřím, že by jejich kultura měla navrch… top už se raději budu bát toho Putina. Ten má továrny a tanky a armádu. Tihle chudáci mají pár samopalů a pár sebevrahů. Ani náboje si neumějí vyrobit… Jo, kdyby tak Putin usoudil, že začne podprovat v Německu muslimy… to by mohla být větší sranda.
        a hlavně, jak to vypadá, že jejich kultura má navrch? Jako že vytvářejí gangy? To umíme taky. Že se odpalují? To svým způsobem umíme taky. Zatím mají jen dav… ten sice umí lynčovat, ale neumí postavit stát. Ostatně viděl někdo na území islámského státu stavbu jediné továrny? Přitom to je základ vší války… Ož sto let vyhraje válku ta strana, která má větší továrny… (a koncentráky)

        • Antonie napsal:

          „Výrok, dobudeme Evropu dělohami našich žen, je pravdivý. Pokud nebudeme mít vlastní děti, tak se minoritou staneme. V některých zemích v horizontu padesáti až sto let. V České republice se s největší pravděpodobností tohle nestane. Ale když to bude problém některých částí Evropské unie, bude to i náš problém. Mám také malé děti. Chci, aby vyrůstaly v liberální demokratické Evropě, aby mohly mít na Vánoce stromeček, jíst vepřové či až jim bude přes osmnáct, pít pivo, pokud budou chtít. Aby se mohly koupat v plavkách. Chápu legitimní obavy. Musíme se poučit z toho, co se stalo venku. Rozumím tomu, že existuje něco jako kritické množství. Že přijde najednou velká skupina, která pak udělá paralelní struktury. Vznikne multikulturní společnost, kde kultury navzájem se nejenom obohacují, ale i spolu soupeří a jsou k sobě nenávistné.“ (Bělobrádek)

          • Antonie napsal:

            „Koránský verš přikazující muslimům brát si nemuslimské dívky a otrokyně (jimiž vládnou vaše pravice). Pikantní detail na konci: novou muslimku přikazuje korán trestat pouze polovičně oproti rodilým muslimkám. Takže konvertitky k islámu, když dostanou nářez, jejich dcery jednou dostanou nabito 2x tolik.
            „Kdo z vás se nemůže pro nedostatek prostředků oženit s věřícími muhsanami, nechť vezme si z těch, jimiž vládnou vaše pravice, věřící dívky; a Bůh zná dobře vaši víru, a že patříte jeden k druhému. Ožeňte se s nimi se svolením jejich lidí a dejte jim jejich odměnu podle uznaných zvyklostí jako muhsanám, a nikoliv jako prostopášnicím nebo jako těm, jež mají milence. A když se stanou muhsanami a dopustí se potom hanebnosti, nechť jejich trestem je poloviční trest příslušející muhsanám…“

          • Vidlák napsal:

            Dělohy, nedělohy…. Sedmimilionový Izrael dokáže bez problémů vzdorovat sto milionům muslimův bezprostředním okolí a to má doma skoro střicetiprocentní muslimskou menšinu. A ani to muslimům nepomůže, aby to byla rozstřílená země… naopak je tam velmi bezpečno (víc než ve Francii) a vyspělo víc než v USA. Do toho jim každý sluníčkář radí, jak šetřit Palestince a vysvětluje jim, jak jsou zlí… A mají tam větší auta, dražší domy než tady a vodovod i když musejí odlovat mořskou vodu. Mají atomové reaktory i atomové zbraně.
            Kdy budeme v takové situaci? Za sto let? Kdyby Izrael chtěl, mohl by spáchat ve svém okolí neskutečnou genocidu. A kdybychom chtěli my, zvládli bychom to taky. A pokud se muslimové budou dál snažit nás vytočit, je dost možné že se jim to podaří. A jestli se někdo obává velké války s muslimským světem, tak by se měli hlavně bát muslimové. Ještě dodnes mají ve folklóru velikého a hrozného Malika Rika,což není nikdo jiný než Richard Lví srdce… tak aby se jim do folkloru nedostali Iblísovi vojáci s božím ohněm.
            Přiklady, jak je snadné opustit myšlenky humanity jsem už uváděl…

          • Antonie napsal:

            Ale ustavičně jen vzdorovat a bojovat a bránit holý život proti násilným barbarům a spát za pancéřovými dveřmi s mobilem pod hlavou, to nesmíme připustit.

          • Vidlák napsal:

            Ano, tak přesně na toto se nás muslimové nebudou ptát… brzy už budeme právě instalovat panceřové dveře, odstraňovat odpadkové koše a nechodit v noci přes tmavá místa… Ale my nejsme Židé, my si nebudeme vyčítat novodobé divoké i řízené odsuny. a nebudeme se nikomu zpovídat, zda na to máme právo. Náš Pearl Harbor je nedaleko. Koneckonců, třeba už někde ti arabští teroristé nějakou atomovku mají…

          • Antonie napsal:

            kde je Vaše víra, milý křesťane Vidláku 🙂

    • Gerd napsal:

      Jen doplním, že logistické toky k vyřešení muslimského problému mají Němci vypracovány a vyzkoušeny.

  15. český maloměšťák napsal:

    Jen malá glosa : “ Ale proč tak určitě? Kde je potom ta rovnost? Kde je ateistická empatie a zájem o křesťanské náboženské zkušenosti? 🙂 Když ateista určitě trvá na oddělení náboženství od politiky, co kdybych jako věřící tak určitě trvala na politice, řízené náboženstvím? 🙂 Ne, my věřící na tom netrváme, ale kde je potom ta demokratická rovnost, kterou se ateisté ohánějí? “

    Atheista (to je opět jen cejch , často užívaný z pozic křesťanské ubermenšovitosti) má zájem především o praxi křesťaské ideje – ta byla mnohdy velmi hrůzná a jednoznačně ukazuje, že tudy cesta nevede (komunity Hutteritů jsou výjimkami). Náboženské zkušenosti – to je vágní pojem, málokdo uměl popsat náboženskou zkušenost křesťanskou, bohužel o té Origenově znám jen z doslechu, většinou jde jen o propagandistické žvásty. Vy věřící na tom netrváte (Ó, díky, za vaši blahosklonnost!!!), ale možná právě že proto, protože vám to atheisti , ještě lépe ostatní lidé, prostě už nedovolují, momentálně jste a jdete down.
    Demokratická rovnost neznamená do detailu se zabývat kdejakou hloupostí, kompromitovanou samotnými dějinami, navíc chybí k tomu i čas, lidé mají co dělat s tím , aby svět reflektovali co nejvíce vědecko-humanisticky, ne se babrat s kdejakou starověkou říkankou, vždyť jim povětšinu nic dnes neříká ani Solon, Kleisthenes, Pythagoras…tedy skuteční doboví reformátoři – na rozdíl od žida Ježíše.

    • Antonie napsal:

      „Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich, ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: ‚Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí?“ (Skutky apoštolů 4:24-25)
      Neříkal jste, že jdete cosi zařídit? Mějte se hezky 🙂

    • Antonie napsal:

      K tomuto ještě: „málokdo uměl popsat náboženskou zkušenost křesťanskou“ zkušenost osobních vztahů s Bohem i lidmi, tu za sebe kdo neudělá sám, tak žádný člověk ho o ní nepoučí.

  16. Leo K napsal:

    Když sem poslal vlkovi tenhle článek, domníval jsem se, že si o tom mém vyznání trochu „pokecáme“ a že možná získám zase nějaké, mě neznámé náhledy. Místo toho jsem se dozvěděl, že…Bůh je Bohem živých, a pro nás zatím ještě tělesným zrakem neviditelná katolická (všeobecná) církev je tím, co nás přesahuje…a že nám muslimové uřežou hlavy a znásilní naše ženy, děti, vnučky… Prostě se tu citovala Bible a Konvička. Bez obojího se v životě obejdu. Ale děsí mě, že je to další periodikum, kde diskuse ujíždí k totalitním praktikám. Jsem z toho smutný.
    Snad budete mít lepší pocit a přeji všem účastníkům hezký další den.

    • Antonie napsal:

      Zkus říct, kde vidíš totalitní praktiky v tom, že tolerance netolerance a jejich zločinů současnosti je výsledkem vlády světské moci. Zdiskreditovala se světská moc úplně stejně, jako v minulosti ta náboženská. To co se právě děje, globalizace i migrace, je dílem bezbožné volnosti, rovnosti a svobody. Proto teď už výhradně jen na jedné z nich stavět nelze, ale jen jedno je nutné: „maximálně štíhlý stát, který se neplete lidem do jejich života do okamžiku, než tito lidé začnou fyzickým či jiným násilím poškozovat jiné.“ (Petr Hampl)

      A dohadovat se předem o tom, jestli víra je nebo není zárukou morálky, nevede k ničemu. Spravedlivé morální zákony, odsouhlasené představiteli všech názorových proudů, kdyby platili pro všechny stejně, pak už svými skutky a způsobem života, každý by měl stejnou šanci ukázat, co je to pravda.

      • Antonie napsal:

        Bez ohledu na to, čemu kdo věří nebo nevěří, kdo lže, krade, zabíjí a zneužívá druhé ve svůj prospěch, je zločinec. A to musí platit pro všechny, máme-li přežít. V prostředí spravedlivých morálních zákonů a trestů za loupeže a násilí všeho druhu, by nebylo nutné zakazovat ani fašismus ani islám ani žádnou jinou ideologii či náboženství. Ale ve všeobecném chaosu, který vládne ve hlavách lidí, prosazujících jedni proti druhým každý jen tu svoji jedinou věčnou pravdu, a tvorba zákonů se řídí lidovou tvořivostí poslanců, máme-li přežít, prostě fašismus a islám musí být mimo zákon. Zákaz v podobě zákonů sice neřeší myšlení člověka, ale řeší pořádek a spravedlnost.

    • Jan Čermák napsal:

      Nebuďte smutný pane Leo, napsal jste to hezky.
      Z diskuse si nic nedělejte, takhle je to přeci vždycky.
      Přesně tohle je homo.

    • Puck napsal:

      Tato diskuze vede k totalitním praktikám ? Nemyslím si ! Jen tuším, že nastává doba, kdy budeme nuceni k rozhodnosti, a ne k demokraticky vedenému dialogu. Muslimský svět považuje naší tolerantnost za slabost, které se musí využít.

  17. takytaky napsal:

    Nedá mi to a přihřeju si svou polívčičku – diskuse zlepšuje kvalitu!
    Jednak, jak už to nezřídka bývá, diskuse je zajímavější, podnětnější a přínosnější, než samotný článek (holt autorovi chybí Vidlákúv zemitý „zabijácký“ instinkt a jeho geniální schopnost jít úsporně a přímo na věc). Ale také se autor asi pod tlakem kritiky z poslední diskuse „musel“ víc snažit, dát si s tím práci a už z toho nečouhají jako sláma z bot jenom ty levičácké blafy (to asi zabolelo, že? :-)). Je to konzistentnější a přece jenom propracovanější.
    Celkově to na mě dělá dojem, že autor má nějaký problém s náboženstvím (a zde myslím výhradně to naše, jak je všichni „známe“, tedy křesťanské zkonzumerizované). A přitom se dopouští omylu (imho fatálního), že islám je něco podobného, a že tedy stačí se k němu zachovat tak nějak (multi)kulturně nediskriminačně a bude to zřejmě „v poho“. No, jenomže machometáni v tom svým evangeliu holt nemají to „dávejte císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Božího“. Tohleto náboženství je totiž o šest století mladší, pěkně upgradované a má zabudované pojistky, aby si je nemohl snadno osedlat kdejaký světský mocipán a aby se tak snadno „neintegrovalo“, jak nám o tom hezky píše český maloměšťák.
    Jinak nemám žádný problém s posledním odstavcem článku. Akorát si nejsem jistý, jakou autor nabízí cestu, respektive mám podezření, že má představu, že tyto ušlechtilé proklamace jsou nějak slučitelné s „ozubenou pleší“, Dienstbierem a podobnou svoločí. Což má zřejmě společné s panem domácím. Který při svém „měření jedním metrem“ ostentativně vynechal poměrně významný skandál s hacknutým Sobotkovým freemailem a z toho plynoucími konsekvencemi. Osobně nechápu, jak může Vlk napsat tak trefný a přesný článek o Ficovi a situaci na Slovensku a přitom v sobě živit iluze o tom našem quislingovi (či obecně o socanské „politické“ straně). Když Sobotka (a především jeho loutkovodiči, bo on není, než loutka) by evidentně mnohem radši přilnul ke Kiskovi, než k Ficovi. Čili i u nás je to stejný boj – globalizátoři proti lokálním populistům. A sice ještě nevím, koho budu volit v příštích volbách, ale určitě to musí být nějaký populista, protože těch protilidových „politických“ stran mám už plné zuby (a samozřejmě aktuálně představují smrtelnou hrozbu pro naši zemi).

  18. okolojdoucí napsal:

    Leo, vnímám podobně jako Vy, pokud jsem dobře rozuměl, současné události jako krizi suverenity, či lépe řečeno, trpké prozření ohledně její ztráty. Tuto jsme možná ani nikdy neměli, takže optimisticky vidím v současných zmatcích alespoň šanci na to, že „moc přijde k lidu blíže“.

    Jako ústřední problém se mně pak jeví znovuobjevení skutečného významu slova veřejný zájem, společné dílo, odkaz budoucím generacím, společně sdílený ideál lepšího světa pro naše potomky. Současné „ricardiánské“ šílení vedoucí nutně k dehumanizaci, zrychluje krok, „železný zákon mzdový“ vystrkuje růžky i u nás, ale zároveň v lidech zraje poznání, že – řečeno s Cimrmanem, tudy cesta nevede.

    Je nám třeba víry, náboženství nutně nepotřebujeme. Shodu hledejme třeba někde v „Berounském trojúhelníku“ mezi F. Kafkou, J. Haškem a K. Čapkem. Srdečně zdravím.

  19. Gerd napsal:

    Možná je zbytečné řešit muslimský problém, protože muslimové nikam neodejdou, politici je nikam neodsunou a už vůbec je nezlikvidují. Takže celá situace dopadne tak, že muslimové budou přežívat na sociálních dávkách, v pohodě se množit a za 40 let všem ostatním nařídí islám a právo šaría. Veškeré varianty křesťanské církve, judaismus, hinduismus, budhismus, ateismus, atd. budou zakázány jednou provždy. Mona Lisa bude veřejně spálena, protože prorok zakázal zobrazovat podobu člověka.
    Za pár generací už nikomu nepříjde divné žít v islámu. Technologie mezitím zastarají a tak budou po zemi projíždět tlupy kočovníků na velbloudech a hlásat víru pouštním šakalům na neúrodných dunách.
    Jestliže je budoucí podobou Země desertifikovaná půda, je logickým korkem pozvání odborníků se zlušenostmi z takového prostředí. A tak Angela Merkelová pozvala hromady odborníků a všem jim otevřela vstřícnou náruč.
    Kosovo bylo před 60 lety kolébkou srbské státnosti. Stačilo pár příchozích Albánců po 2. sv. válce a dřívější majoritní populace je minoritou a Kosovo je islámský stát.

    • Antonie napsal:

      Ano, všechno spěje k tomu, co jste napsal, ale tomuto nevěříte, že „Za pár generací už nikomu nepřijde divné žít v islámu“ a nevěří tomu nikdo z nás, opravdové svobody si náš národ ještě nikdy moc neužil ale touha po ní je stále živá a proto každá totalita, i ta islámská nutně narazí na víru, naději a lásku nás všech, ztroskotá a zase přežijeme 🙂

      Kousek z knížky Fr. Romana Jirmana – z cesty po jižních Čechách v roce 1939
      Blaník, pověst, jež má nesporně duchovní, metafysický, tedy skutečný podklad. Není možno, aby pověsti o Blaníku nebyly vryty v srdci každého Čecha. Síla z Blaníku proudila a proudí nepřetržitě pro všechny Čechy přítomné i budoucí jako byla duchovní pochodní pro Čechy minulé, pro bezpočet našich předků. Domyšlena a procítěna v nejhlubším obsahu, má pověst význam nesmrtelný a rozjasní všechna srdce a hlavy. Bude rovnováha mezi nebem a zemí. Blaník je vnitro Čechů.

      „Pověst o Blaníku má ráz mythický, pohádkový, duchovní. Pochází z duší českých předků. Vytryskla z prostých, čistých srdcí, je tedy nesporně původu vyššího, duchovního, nezakalená ještě zbabělou, temnou a zchytralou praktičností. Není mozkovým výmyslem, ni šedou teorií. Není díváním se do cizích oken, nečistým, přízemním pohledem, nýbrž jest díváním se do duchovních hlubin a výšin. Pochází z nadějných doufajících čistotných zdrojů. Duchovní silou, bezprostřední čistotou a líbeznou nevinností se jí nevyrovná žádný jiný český mythus. K ní nemožno přirovnat žádnou jinou pověst, tím méně dějinné tzv. pravdy a polopravdy. Dějinné události nemají pranic společného s pravdou její duchovní základny, která jest v minulosti, v přítomnosti i v budoucnosti: tato pravda jest centrem, kol něhož se vše točí. Je vyšší nejen svou duchovní mocí, nýbrž i svou věčnou hodnotou, svou duchovní nepodmíněností. Co v pověsti o Blaníku jest však nejpozoruhodnější, jest její všeobecná duchovnost, platná nejen pro Čechy, ale pro celý svět. Je v ní nejčistší křesťanství: křesťanství nebeské. Je v ní obrana proti tupému materialismu. Je v ní dominující zbraň proti zneužití svobodné vůle. Je v ní hrdinské duchovní jasnozření dějů do nesmírných dálek i vidění duchovního centra. Je v ní obsažena všelidská naděje, k níž se všechny kmeny a národy a všichni lidé na této zemi kdykoliv žijící, uchylovali. Je to idea věčně aktivní, ničím nezdolatelná. Blanická idea je tedy alfa i omega, je jádro a smysl života. Blaník je nesmrtelný český život.

      „Blaník podle prostoduše zpracovaných pověstí, vyjadřuje podstatné: Čeští rytíři a vojsko s Václavem Svatým v čele, přijde na pomoc národu českému, až mu bude nejhůře. Bylo už českému národu podle pověsti opravdu nejhůře? Jak se projevuje ono „nejhůře“?
      Jak pochopit logický smysl pověsti, když tak těžko chápeme události všedního dne? A tu náhle v tichu dolehl k mému sluchu z útrob vrchu mocný povzdech, až mne zamrazilo, ozval se hlas z balvanu a balvan takto ke mně promluvil:

      Ta básnička je krásná ale dlouhá, tedy jen ve zkratce:
      „Je marno mluvit z kamene
      o jednom bodě věčném,
      jenž neměnný jest v proměně
      v záměru nekonečném.

      Nečekej spásy z balvanu,
      ten ti ji nikdy nedá,
      je zakleto v něm srdcí sta,
      ztvrdlých, jak skála pevná.

      Má rada v tom je jen,
      jak zří mne oči tvoje,
      uvidíš-li mne srdcem svým,
      jím všech rad poznáš zdroje.

      Temno je v kamenných útrobách,
      těžko se kameny vznítí,
      přec však mi chvílemi věčnými,
      světýlko v temnotách svítí.

      Kdybych měl možnost pokání,
      jako vy, žijící stíny,
      vyšel bych z hrozného kamene,
      do vašich královských síní.

      Nekonečné jsou možnosti pekla i nebe.
      Vše v opak může se zvrátit,
      není-li srdce stále jen démantem živým. …

    • Pepánek napsal:

      Gerde, Vaše poslední věta není úplně přesná. K poalbánštění Kosova přispěl nejenom vyšší populační přírůstek Albánců, ale rovněž odchod slovanské části obyvatelstva „za lepším“ do jiných částí země, který probíhal během celé doby existence Jugoslávie. Paradoxem také je, že kosovští Albánci byli díky jugoslávskému režimu na vyšší kulturní úrovni, než „albánští“ Albánci.

  20. cagan napsal:

    Dobrý večer všetkým, ale predovšetkým vďaka za tento fantastický článok Lea K. Asi budem obšírnejšia…. totiž – tento príspevok má viac úrovní a určite nie je len o dualite kresťanstvo verzus islam. Ja by som sa vrátila najskôr ku globalizácii. Faktom je, že nie je úplne novým javom, len zrýchľuje historický kolotoč . Prečo je to tak, je snáď zjavné… čo bude finále netušíme, ale Leo K. vyniesol na svetlo sveta jeden zjavný antagonizmus- tendenciu potlačiť národné štáty a zároveň globalizačnými zmluvami ako je TTIP a TiSa uplatňovať arbitrážne súdy proti národným štátom. Toto je názorná ukážka dnešnej globálnej chaotickej politiky a jej cieľov. Chceli by všetko, ale ako na to? John Perkins vo svojej knihe Ekonomický zabijak píše, ako sa praktizuje novodobé podmaňovanie národov. Všetko v mene novodobej podobe kolonializmu skrze MMF a veľké korporácie. Nič nie je sväté, okrem zisku. Zadĺženie národov je „perfektná“ vec. To je posvätné zlaté teľa a modla týchto novodobých vládcov sveta. Perkins hovorí o novej forme, ktorá nahradila demokraciu- korporatokracia. Jej vláda má za príčinu čoraz väčšiu nerovnosť na svete, výsledkom jej vládnutia je ekonomika, ktorej mantrou je „hospodársky rast“ a to za cenu deficitov, vojen, štátnych prevratov a ktorej raz konečným šekom bude zdevastovaná planéta. Kňaz Piťha povedal, že každý človek je je veriaci. Totiž veriaci v niečo. Nemusí to byť Boh, Alah, či Budha. Niektorí ľudia veria napr. v Konzum, len si to neuvedomujú. Takýchto „veriacich“ je dosť. Je úplne normálne, ak dnešné dieťa tzv. Západu býva odmeňované návštevou nákupného centra . Je to obrázok, ktorý o nás veľmi veľa hovorí…. Vidlák uviedol ďalší trefný príklad- o človeku s vyplazeným jazykom až ku kravate…. Aký rozdiel proti mnohým takýmto príkladom z nášho denného spôsobu života ak si dáme príklad z Južnej Ameriky, kde Indiáni kmeňa Šuariov verili zas v svoju zem a svoje tradície i Bohov a tak sa oštepami bránili proti ropným spoločnostiam, ktoré v Ekvádore chceli začať ťažiť čierne zlato… pre niekoho zlatá baňa, pre iného otázka života a smrti. A na čas obrázok „denného“ života. Globalizáciu a jej vplyv a dopad na bežných ľudí ilustratívne opisuje dokument o Wallmarte. Ak chcete vidieť niečo o novej podobe otrokárstva, tak si to pozrite. A ak budete čakať usmiatych bežných Američanov, tak budete sklamaní,tí vôbec neprofitujú totiž z toho, že sa výroba presúva do neľudských podmienok fabrík Filipín, alebo Mexika. Čo sa už ale nedá povedať o vlastníkoch takýchto korporácií.
    Dnes počúvame o tom, ako musíme príjmať emigrantov, lebo máme demografickú krízu. Profesor Staněk zdôrazňuje- Európanov je dosť, až veľa, celkovo máme preľudnenosť planéty, problémom je veková skladba obyvateľstva. Tu je pes Európy zakopaný- veľký podiel starších, málo detí. Čo to spôsobilo? Náboženstvo konzumu , individualizmus. A vraj strata hodnôt, ktoré sa tak urputne snažíme teraz nájsť, Ale akých? Uvoľnili sa stavidlá pravidlám, každý požaduje akúsi slobodu. Povinnosti vo vzťahoch sa nenosia. Vládne neochota sa viazať, obetovať, hľadanie kompromisov sa nekoná, všetko sa berie ako obmedzovanie . Je to kríza vzťahov i rodiny, základnej bunky každej spoločnosti. Ťažko hodnoty nachádzame- ako by aj nie- veď my ich ani nevieme pomenovať! A ako nám hovorí prosto náš národovec Ľudovít Štúr už v 19. storočí: „Málo troviť, veľa tvoriť, priatelia…“ čo dodať k nadčasovým myšlienkam?
    Slovensko je religióznejší štát ako Česko. Ale vyprázdnenosť kresťanskej viery tu je všadeprítomná. Aj tu ide často len o pozlátku prázdneho vnútra. Morálne princípy Desatora by mali oveľa jasnejšie označovať kresťanského veriaceho ako jeho návšteva kostola. Ale nie, my sme skôr na formalizmus pozlátky, aké konzumné! To isté platí pre mnoho skvele definovaných myšlienok , ktoré by mohli zhmotňovať dobre spravovanú a ľudskú spoločnosť. Sloboda, rovnosť, bratstvo… ale kto by to to bude dodržovať, však? Kladie nároky tak na jednotlivca, ako aj na vedenie danej spoločnosti. Vyžaduje symbiózu. Ľudstvo ešte nikdy nedokázalo naplniť takéto ideály celospoločensky a trvalo, leda tak pod nátlakom, alebo len v individuálnych prípadoch osvietených jednotlivcov, ktorí na čas dokázali strhnúť masy. Je ale faktom, že laboratóriom snahy o lepšiu a progresívnu spoločnosť bola z drvivej väčšiny dejín Európa. A občas jej to uletelo do neskutočných extrémov….
    Islam ako náboženstvo – takto túto hrozbu nevnímam. Je pravda, že skončilo v akejsi skameneline, neprešlo svojím osvietenstvom, nemalo svojho Voltaira… a iných kritikov a revizionistov. Avšak, len málo sebavedomé spoločenstvo sa bojí nových myšlienkových či odlišných náboženských prúdov. Náš strach nám o nás veľa napovedá. Vieme, cítime, že sme spoločnosťou, ktorej hodnoty nie sú v súčasnosti pevné. A preto ich musíme nanovo definovať. Je dobré, že sme si to konečne začali uvedomovať. Opäť je tu doba hľadania. Ako dopadne? Je to aj na nás.
    Náš strach ďalej pramení z poznania, že vieme, že hoci nie sme žiadni xenofóbovia, ak sa bránime niečomu, čo je živelné, nám cudzie a čo je historicky doložené, skrátka že islam je nekompatibilný s Európou, ale vlády to nie sú schopné (ochotné?) jednoznačne uchopiť. Navyše vieme, že nie je pravda, že demografickú krízu nahradia práve títo prisťahovalci, skrátka je blud, že budú robiť na európskych dôchodcov. Prof. Stanék pripomína, že nástup nových technológií, 3D tlače a pod. pred nás stavia problém- ako zamestnať ľudí v produktívnom veku. Nebudeme potrebovať prisťahovalcov, budeme mať problém zamestnať vlastných ľudí. a to už v blízkej budúcnosti. Zabudli ste? Zisk je modlou…. nie ľudia a ich potreby či túžby. Kdekoľvek na svete. Svet stojí na rázcestí. Nie prvýkrát. Hrozbou človeku sú súčasné „elity“ . Ich „náboženstvo“ mamonu a hospodárskeho rastu. To nás ťahá do priepasti. Lebo sa ním nechávame opantať a ničiť. Matrix ovládania myslí napr. cez médiá je obrovskou výhodou globarizátorov. Ako na Slovensku, tak v Lýbi či hocikde inde na planéte. Je to jedno. Planéta sa zmenšila na miniatúru. Globálne elity sú bez škrupulí a zásad. Platí to aj pre tie „naše“ európske. Veď globalizácia nepustí. A ich hodnoty?
    Jan Schneider: “ Kedysi sa hovorilo o Ústave EU. Tá mala mať 400 strán. Jedovato som predvídal, že 2 stránky by obsahovali povinnosti pre všetkých a 398 by zdôvodňovali, prečo ich Francúzko a Nemecko nemusia dodržiavať.“

    • Mikelo napsal:

      Tož totok nelze než podepsat.
      Jelikož je však nové zisknáboženství založeno na lidské přirozenosti, vyhraje na celé čáře. Tedy integruje do sebe všechna ostatní náboženství a ideologie, zabije většinu lidí, neb jinak nelze na omezené kuličce splnit jeho základní postuláty a ten zbytek? Nevím, možná luxusní bunkry s mnoha filtry proti všemu?
      Dnešní problémy, jako islamizace světa, jsou jen epizody vítězného tažení. Jen si položte otázku: Proč se právě islám tolik líbí globálním oligarchům? To je současně odpověď na to proč je sem nasměřovali a stěhování národů dokonce financují, ač jinak osekávají náklady i za cenu smrti bližních.
      Proti každému náboženství lze bojovat, proti konzumu nikoli. Museli bychom si totiž mnohé odepřít a to už z pohodlnosti nedokážeme. Jen tzv. „demograticki“ žvanit.
      Konzum vyhraje, nevyvolené zahubí, použije k tomu jejich vlastní děti a pak zahubí i je.

  21. Anonymní napsal:

    Kdo tuto rozsáhlou diskusi o budoucnosti zakončí. A s jakým jasným závěrem. Možná také poezií?
    Zkusím.
    My věděli co na nás cestou čeká, byť hrom však bil a mráz nám v kosti vál, toť jenom známá píseň odevěká.My při ní půjdem vpředu. Dál národe můj drahý, věčně dál. Jan Neruda

    • Qiedo napsal:

      Nikdo si netroufl narušit tuto patetickou tečku? Dobře. Vymažte posledních devět písmen Vašeho příspěvku a zeptejte se letošních maturantů libovolného zaměření školy, kdo je autorem předchozích třech vět. To pro :Antonie napsal:

      Únor 1, 2016 (22.45)
      Ano, všechno spěje k tomu, co jste napsal, ale tomuto nevěříte, že „Za pár generací už nikomu nepřijde divné žít v islámu“ a nevěří tomu nikdo z nás, opravdové svobody si náš národ ještě nikdy moc neužil ale touha po ní je stále živá a proto každá totalita, i ta islámská nutně narazí na víru, naději a lásku nás všech, ztroskotá a zase přežijeme 🙂

      Přání je často otcem myšlenky. Q.

Komentáře nejsou povoleny.