Připrchlíci a jak to skončí.


napsal Jezevec

 

V pátečním rozhovoru s Borisem Koróni na Slobodném vysielači jsme z časových důvodů nestihli dokončit poslední otázku – a totiž skicnout nějaký optimistický konec, jak se uprchlická krize vyvine. Sepsal jsem ho tedy za domácí úkol a přeposlal jsem ho vlkovi na Kosu, jako zatímní závěr mého seriálu o uprchlících.

Domnívám se, že nejproblematičtějším bodem tzv „uprchlické krize“ skutečně nejsou uprchlíci. Uprchlík vzbuzuje lítost a obvykle obdrží pomoc. I velmi sobecký a velmi rasisticky zaměřený člověk se ustrne, když vidí skutečné lidské utrpení. Problémem tzv „uprchlické krize“ je, že mezi ty uprchlíky se podvodně vetřely statisíce a miliony vyžírků, kteří prchají jen za lepším životem. Což je zajisté legitimní touha i pochopitelné lidské chování – ale nás to NAPROSTO k ničemu nezavazuje. A to ani soucitem. Tím méně nějakou pomocí. A už vůbec ne vymáhanou násilím státu!

Abychom rozlišili uprchlíky od připrchlíků, a mohli skutečně pomoci těm skutečně potřebným: dovoluji si domnívat se, že budeme muset udělat tři opatření:

1) Naše hranice budiž opět brány vážně. I ty hranice uvnitř Schenghenu, ale zejména ty vnější.

Budeme se muset vrátit k osvědčené, a dokonce tvrdím že jediné zákonné, praktice – že každá země, která si někoho pustí přes hranice – má a bude mít za takového příchozího zodpovědnost. Výhledově není a nebude možné, aby někdo pouštěl statisíce lidí na své území, a bez jakékoliv zodpovědnosti a úcty je pak jen přepravoval k dalším hranicím – tím méně že by bylo normální, aby se další země chovaly také tak, a nezvané hosty aby všichni radostně lifrovali dál do Německa. Teď je jedno, nakolik blbě kdo plácnul, že všechny vítá a  všichni přijdou – wir schaffen das je bonmot, ne mezinárodní smlouva. Ale na ochranu hranic jsou smluv celé stohy. Budiž brány vážně!

Prostě – kdo si ty lidi pustí na své území, už se o ně bude muset postarat. K tomu musí mít tutovou jistotu, že se jich už nikdy nezbaví, pokud jednou projdou jeho hraniční kontrolou – že je nepošle už nikam „dál“. Není možné, aby nějaké země veřejně prohlásil, nebo se tak chovala – že bude na své území vpouštět neztotožněné lidi po statisících jen proto, aby je posílala zase jinam. Že je dokonce budou neskrytě vozit k dalším hranicím, přistavovat jim vlaky a trajekty a prodávat čluny. Není to samozřejmě možné ani pro Řecko, aby tohle Řekové dělali – a jestli si z Frontexu nepřestanou dělat srandu, dopadne na ně povinnost postarat se každého připrchlíka, který proklouzne jejich hraniční stráži. A není to možné především pro Turecko, které bezostyšně posílá statisíce lidí do Řecka, a ještě se zuboženým Řekům drze vysmívá, že nikoho nebere zpátky. Tohle musí skončit, v tom musí Řecko a další postižené země dostat plnou podporu Evropy a případně i NATO.

2) Kdo je pozván do Německa a kdo není? Aha. Pas a vízum ….

Budeme se muset vrátit k Dublinské úmluvě o povinnosti uprchlíků žádat o azyl v první bezpečné zemi. Takže – kdo přichází přes bezpečnou a krásnou muslimskou zemi Turecko, apriori nesplňuje parametry pro Dublin, a je bez dalšího zkoumání automaticky nelegální – vyjímky nejsou. Ani pro mediálně lukrativní plaváčky na tureckých raftech. Totéž se týká calaiské tzv „džungle“, tolik populární na BListech – nikdo, kdo je v krásné a bezpečné a téměř muslimské zemi Francii, NEPOTŘEBUJE se kvůli azylu a prchání před válkou dostat ausgerechnet do Británie. A samozřejmě týká se to i dalších krásných a bezpečných zemí, Makedonie, Maďarska, Česka, atd. Skutečný uprchlík si opravdu nesmí vybírat své destinace, nebo dokonce se toho dožadovat násilím.

Takže všem těm kulturním obohacovačům, které vidíme denně v televizi, jak „zoufale“ zahazují darované jídlo a útočí na hraniční zátarasy, asi budeme muset říci – hoši, případně děvčata, sorry, ale my vás neznáme, a jste tady u nás na návštěvě – nemůžete se tady chovat jako zvěř, jen protože jste si vzali do hlavy, že tudy půjdete do Německa (či do UK, Švédska, atd). Takže – kdo si přeje požádat zde v této krásné a bezpečné zemi o azyl, prosím, zde je stolek a úředník, hotov přijmout vaši žádost zde – kdo si přeje dál do Německa, tak prosím, támhle je jiný stolek, tam předložte svůj pas a německé vízum – kdo nechce to ani to, tak prosím, běžte se ubytovat v nějakém hotelu který si můžete dovolit, udělejte si hezkou dovolenou, a pak se vraťte domů. Odsud okamžitě vypadněte. Koho uvidíme, že tady žebrá nebo krade, naše hraniční křoví používá jako toalety, odhazuje zde odpadky nebo dokonce tady na cizím pozemku bez dovolení nocuje – půjde před soud s úpadností sankcí dalších, asi tak jako kdyby tady takhle nelegálně bivakovaly naše vlastní děti. Kdo je v naší zemi bez dokladů, squatuje na nádraží veřejné dopravy, něco cekne o otevření hranice násilím, nebo se jí pokusí nelegálně přejít, zaútočí na policajta, atp. – půjde do té basy přednostně. Výjimky nejsou. Ani pro mediálně lukrativní mlamoje se sešitými rty a dětskými rukojmími, slabikující svá první tři německá slůvka. Fakt ne.

3) Azylová procedura nesmí vypadat jako rekreace na státní útraty. Musí být přísná až nepříjemná, aby nelákala vyžírky.

Třetí věc, která jistě musí skončit – že neznámí příchozí budou bezmezně a neomezených počtech vpouštěni na území Schenghenu, a že až několik roků (znám případy, i deset a více roků!) budou JIŽ UVNITŘ EU dostávat zdarma bydlení a jídlo a peníze a zdravotní péči a kompletní servis – a během nich se bude TEPRVE zjištovat jejich totožnost a parametry pro nárok na azyl (a během této procedury jich statisíce zmizí KAMSI a už je nikdy nikdo nenajde, a tedy ani ty neúspěšné a nelegály už nikdy nikdo fyzicky nevyhostí) – – – to důkazní břemeno, jestli vůbec budou smět přijít, se přesune na ně, a bude se zkoumat na neutrálním území.

Samozřejmě – i nadále bude možné, aby člověk s platnými dokumenty a prokazatelným životním osudem přiletěl letadlem do Německa, nebo zašel v Istanbulu na německou ambasádu, případně z tureckého Izmiru prošel na terestrickou hranici do Edirne a tam požádal o řecký azyl. Ale musí skončit příliv statisícových hord bez hodnověrných dokladů, a dožadujících se čehosi na naše náklady. To oni, ti přicházející, budou mít za povinnost, a to PŘED TÍM, než je pustíme přes naše hranice – prokázat svou totožnost, a doložit svůj případný nárok na status uprchlíka, nebo na jiné zacházení. Do té doby, než tohle prokážou, budou v čemsi velmi podobnému vězení, budou střeženi armádou, budou v bezpečí a dostanou základní životní potřeby – ale jejich svoboda, především a zejména jejich svoboda dalšího pohybu, bude velmi silně omezena, DOKUD se neprokáže kdo to je a na co má nezaujatě nárok.

Pravděpodobně vzniknou jakési pre-uprchlické detenční tábory, ve kterých budou někde MIMO SCHENGHEN umístěni všichni žadatelé o azyl, ti o kterých nic nevíme. Nebudu radit, kde – ale dovedu si představit nějakou cizí zemi, kde je spousty neobydleného místa, a která si ráda vylepší rozpočet sběrným táborem – až po Sýrii, kde si dovedu představit pár tisíc čtverečních kilometrů pod záštitou OSN a obranou NATO (Rusů) – to vše například za laskavé pomoci bohatých Saúdů, kteří mají z Mekky zkušenosti s ubytováním několika milionů lidí v krátkém čase a ve vysokém komfortu. V těchto táborech lidé nebudou mít žádná práva – budou v bezpečí, nebude na ně nikdo střílet. Možná dostanou nějakou pracovní povinnost, aby si sami pro sebe zajišťovali úklid, jídlo, bydlení a podobně – možná by mohli pracovat na stavbě nových Limes Europa a hraničních opevnění a/nebo dalších ubytovacích kapacit (naši lampasáci z dob ZVS by to mohli školit) – pořád přece všichni říkají, že nepřicházejí pro naše dávky, ale přicházejí pracovat a uplatnit se, budiž jim k tomu tedy dána příležitost. Nic jiného skutečný uprchlík nepotřebuje, a troufnu si tvrdit, že na nic jiného ani nemá mít nárok. Možná si pobyt v těchto zařízeních budou muset i zaplatit, pokud neprokážou totální bezmajetnost. Ale je nutné zcela obrátit tu logiku příchozích – ne že přijde úplně kdokoliv, v naprosto neomezeném počtu, a my ho budeme hostit a vítat, a ubytovávat a živit a přitom roky a roky NA NAŠE NÁKLADY zjišťovat, kdo to je, a jestli má nárok na azyl, tohle je úplně obscénní – my každého, kdo svůj nárok neprokáže již před příchodem, vůbec nepustíme na naše území. Přičemž podmínky pro žadatele budou cíleně nelehké, aby připadaly snesitelné jen člověku v opravdu zoufalé situaci.

Tohle pravděpodobně sníží počet nelegálních imigrantů o 95% – velice rychle se vytřídí, kdo přichází s potřebou azylu, a kdo přichází s vidinou lepšího života.

Ale přesto budeme pravděpodobně muset potom udělat ještě čtvrté opatření.

A totiž zavést status uprchlíka druhé kategorie, kterým budeme muset na rovinu říci – hoši, případně děvčata, my máme velkou úctu k vašemu utrpení, ale prostě už je vás mnoho, a samotná vaše špatná nebo nespravedlivá životní situace nestačí a nezakládá právo k tomu, abyste se sem mohli legálně přistěhovat a trvale tady u nás bydlet. Na jih od nás je asi 2,5 miliardy lidí, kteří by se chtěli mít lépe – a i kdyby byla válka úplně všude, ti lidi se nemůžou úplně všichni přestěhovat sem. Nezvládneme to a limity jsou.

Takže my těm lidem, kteří status uprchlíka získají, budeme muset říci – sorry, je plno, vy už NE. My vám dnes pomůžeme, pustíme vás sem v nějakém velmi omezeném režimu, na chvilku se schovat. Ale dalšího nic k tomu už nedostanete. Žádné bydlení zadarmo, žádné služby, rozhodně žádné peníze za nic. Asi tak, jako dneska žije nějaké dva-tři miliony Syřanů v Turecku, opravdu se tady nebudete mít lépe. Nesmíte se tady trvale usídlit a nikdy nedostanete volební právo, jen provizorní a časově omezené povolení k pobytu. Dostanete cosi jako připrchlickou kartu, která vám umožní tady legálně pracovat a na kterou vám vezmou děti do školy, možná dostanete jazykový kurs a integrační školení, dostanete ubytovnu nebo stan na první měsíc než se rozkoukáte. Dostanete právo kdykoliv odjet, pokud prokážete že máte kam, nebo pokud to bude zpátky. A dokud nezačnete vytvářet nějaké hodnoty, dostanete azylovou péči zhruba tak na úrovni našich bezdomovců – ale jinak můžete počítat jen s tím, že tady není válka. Určitě si nemůžete automaticky přivést další členy rodiny, každý nově příchozí člen vaší rodiny bude muset samostatně projít stejným schvalovacím procesem jako vy, a splnit stejná kriteria. A každý rok, nebo v nějakém intervalu, se budete hlásit k přezkumu, že opravdu ještě potřebujete azyl a opravdu nemůžete se ještě vrátit domů, a nemůžete ani odejít jinam. Budete muset, tak jako vaši šťastnější krajané již několik generací – budete muset prokázat že máte kde bydlet, a máte práci.

Opakuji ještě jednou – že tohle všechno se týká POUZE těch, kteří úspěšně projdou azylovým řízením dle předchozího odstavce (3), prokáže svou totožnost, a hodnověrně doloží svůj nárok na azyl – přesto dostanou jen status FLUCHTELING-Zweite Sorte. Všichni ostatní se našim hranicím ani nepřiblíží, a budou exkomunikováni i z tech kvalifikačních táborů.

Tím zmizí ekonomická, nebo spíš ta sociální migrace.

At si politikové budou kecat horem-dolem cokoliv, zasedat a rokovat až do aleluja, posílat si navzájem silácké nóty jak to či ono není řešení a do černých děr kydat miliardy Eur – tohle se na sto procent jednou stane, protože jinak to nejde zvládnout a jiná cesta není.

A teprve POTOM se může, případně, otevřít cesta k přerozdělovacím kvotám – což nezištně nabízím evropským elitám jako nápad, a našim občanům jako varování: ztotožněný a prověřený uprchlík, splňující kriteria uprchlictví podle mezinárodních konvencí, bude-li to tou zařizující entitou bráno vážně a respektování-hodně, je jistě hoden pomoci, a málokdo mu jí odepře. Bude-li jich příliš mnoho, aby se s tím hraniční země Schenghenu vyrovnaly, nebo bude-li vybudováno to azylové centrum pro celou EU – bude-li jasně a závazně řečeno, že jejich pobyt je dočasný, a jejich práva jen druhé kategorie – budiž přerozděleni. Ano i k nám. Tito uprchlíci s glejtem FLUCHTELING 2.  Klasse už nebudou moci libovolně cestovat po Schenghenu, nebo vybírat si jen sociálně tučné státy – takže nebudou hrozbou pro naše sociální a důchodové systémy, zejména tedy pro systémy severské a německé. Uprchlík 2.třídy bude mít umístěnku na jeden katastr, kde má jisté, že dostávat nebude nic, jen šanci na mír a šanci se uživit – a případně právo na návrat do vlasti. Nikdy nezíská právo se přistěhovat natrvalo (ani pozvat si celou rodinu), ale jen dočasně se uchýlit – a bude pod trvalou hrozbou, že porušení zákona, nebo i hrubší nezdvořilost, znamená okamžitou deportaci. Nikdy nezíská volební právo, takže jeho názory na ženy a náboženství nebudou pro nás takovou hrozbou. Nebude mít schenghenské vízum, ale jen doklad opravňující ho, schovat se na jedno konkrétní místo, takže i Němci si vydechnou, ač nepochybuji že to stejně zaplatí.

Uprchlík2 prostě dostane šanci dočasně se usídlit v nějakém přísně vymezeném prostoru, a tam si vlastním úsilím vydělat na poklidný život v míru, vše. Tím pomůžeme těm potřebným, a možná postupně vznikne šance i pro ty méně potřebné.

A jak to pak skončí – poslední fáze.

No a pak tady zbude jeden, dva, tři, miliony, možná deset nebo taky třicet milionů, zoufalých lidí, kteří přišli už před tím, a které někdo strašlivě obelhal. Kterým někdo řekl, že je tady všechny chceme a že mají a mohou sem přijít. Kterým někdo slíbil, že tady nafasují baráky a auta a prachy, že nikdy nebudou muset pracovat a všechno je tady pro ně, že hloupí Evropani jim to budou dávat a ještě se budou radovat z jejich příchodu.

A tihle lidi, chudí, bědní, nemocní, často negramotní a dle našich měřítek prostě hloupí, kteří si opravdu prošli všelijakým utrpením a i reálnou válkou, někteří strávili i několik měsíců nebo roků na strastiplných cestách přes půl světa, někteří často za sebou spálili všechny mosty, nebo je za nimi spálila válka, lidi kteří prodali všechno co měli a nebo o to přišli cizím násilím, a už se doopravdy nemají kam vrátit a ani to nedokážou, a kteří rozhodně už nemají co ztratit – – – tak tihle lidi postupně zjistí, že ANI TADY je nikdo nechce, že to pozvání byla lež a že kecy o evropském blahobytu zadarmo – byl podvod. Ti nejchytřejší a nejpracovitější z nich zjistí, že by v Evropě museli makat tak jako všude jinde, že dobrá práce je tak jako všude jen pro ty nejlepší a že to oni nejsou,  že maximum čeho mohou dosáhnout, je být občanem druhé či třetí kategorie na nějakém nuzném předměstí, kde majoritní společnost jimi opovrhuje, a jejich děti ANI TADY nebudou mít žádnou budoucnost.

A tihle lidi, okradení bezmocní zničení a podvedení – se budou hněvat a jejich hněv bude strašlivý. A díky jejich povaze, a díky hecování zbytku jejich komunity a případně hecování tech kteří už pak ani nevyjeli – se jejich bezmocnost přetaví v hněv. Jejich hněv vytryskne v touhu vzít si násilím to, co jim někdo slíbil a co si přišli vyzvednout.

No a podle toho, kolik jich tady bude, nebo kde se je povede zastavit a shromáždit – tak podle toho ta válka bude u nás, nebo v Německu, nebo v Řecku, nebo ještě někde jinde. Ale že tohle skončí krví, o tom bohužel nemám žádných pochybností.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Jezevova nora se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.