Multikulturalismus na školách


napsal Jindřich Chmelař

Autoři  se na Kosu dostávají opravdu různými způsoby. někdy nečekanými či  – kuriozními.  Takovým případem je dnešní autorský článek  od pana Jindřicha Chmelaře.  je to jeho premiera na Kose, ovšem nikoli na blogu. Má svůj. Na iDnes.  Může být, že nyní někoho z vás napadlo, že  z  nějakého důvodu začínám přetahovat autory odjinud. Že už třeba nevím kudy kam nebo si chci ulehčit život. Prostě, že z nějakého důvodu lovím v cizích vodách.

Na všechny tyhle spekulace říkám -NE. nic z  toho není pravda. Na pana Chmelaře jsem byl upozorněn Všudybylkou.  On totiž reprezentuje  spolek  Cesta Česka, do kterého se Všudybylka hodlá zapojit. A požádala mne, jestli bych nebyl nápomocen Českou cesty na Kose zviditelnit, protože ji zaujal dopis, který Cesta Česka zaslala ředitelům škol jako reakci na   snahy protlačit silou mocí do škol nějakou  politickou  indoktrinaci. V daném případě – multikulturalismus. Takových pokusů ovlivnit  děti ve školách  a  vnutit jim předem připravený politický pohled na svět, bez šance aby si ho zformovaly sami  v poslední době přibývá čím dál více. Poslední takový  proběhl v lednu t.r. když organizace META, opřená  o UNCHR OSN  zkusila dostat do školního vyučování švédské komiksy o uprchlících – afghánském chlapci  a kurdské dívce…. Pokud  chcete detaily, pak zde

Dodejme, že to není pokus  ani jediný, ani poslední. S indoktrinací to už poměrně dlouho  zkouší na školách organizace Člověk v tísni, stojící za projekty typu studentské volby /kterými se pokusila a řekl bych vcelku úspěšně ovlivnit nejméně dvoje parlamentní volby v ČR/ či naposled její projekt Jeden svět, který má za cíl chránit žáky, zajímající se o politické informace před ruskou propagandou. Pro mne hodně zvláštní  činnost u organizace, která by se měla starat o lidi v tísni a že jich po světě je právě dnes mimořádně hodně. Detaily k nalezení tady

Když  jsem toto všechno zvážil,  umožnil jsem p. Jindřichu Chmelařovi poslední aktivitu spolku Česká cesta, která zaujala Všudybylku představit no Kose. Takže  zde je jeho text. Už proto, že Kosa je širokonázorový prostor. Ocení hvězdami nechám na vás.

Multikulturalismus na školách

 Na začátku února jsem jménem našeho spolku napsal dopis na MŠMT a obdobný dopis na ředitele ZŠ a SŠ. V dopise jsem vyjadřoval obavy před šířením multikulturalistické ideologie.

Musím bohužel říci, že po šesti týdnech mám pouze jednu odpověď z MŠMT (z osmi oslovených), a to od školského ombudsmana Mgr. Eduarda Zemana, který víceméně potvrzuje mé obavy. Píše například:

„Musím konstatovat, že Váš dopis celkem vystihuje situaci a Vaší kritiku politiky multikulturalismu shledávám opodstatněnou. I já mám značné výhrady k činnosti mnoha nevládních (neziskových) organizací, které si mnohdy přisvojují kompetence státu bez patřičné zodpovědnosti. Musím však také potvrdit, že MŠMT se od takových aktivit důrazně distancuje a nijak je nepodporuje.“

K podpoře výchovy k tradicím píše pan ombudsman toto:

„Pokud jde o potřebu podpory výchovy dětí k úctě k národním tradicím a národnímu kulturnímu dědictví, pak mohu říci, že ve všech rámcových vzdělávacích programech je tato problematika široce zakotvena. Uvědomuji si ovšem, že reálné výsledky jsou silně závislé na tom, jak konkrétní pracovníci ve školství dané možnosti využívají. Za zásadní problém pak považuji působení médií, která (v honbě za komerčním výsledkem) velmi často působí proti školským snahám – a bohužel, mají značně větší vliv. Na celkové relativizaci hodnot se také nepochybně podílí výrazný posun společnosti ke konzumentarismu a pragmatickému utilitarismu.“

Jak píše pan Eduard Zeman, záleží hlavně na učitelích a jednotlivých školách. Proto je zajímavé se podívat, jaké byly reakce ředitelů škol na dopis, který zde v lehce upravené podobě přikládám. Z cca 6000 oslovených ZŠ a SŠ mi odpovědělo pouze 60, tedy asi 1%. Co si myslí zbývajících 99% ředitelů, to nevím, ani nevím, zda jejich ne-reakce vypovídá o celkové netečnosti, nedostatku času, tichém souhlasu nebo nesouhlasné ignoraci. Nicméně z těch 60 reakcí bylo pouze 7 negativních, a z těch negativních jich bylo pár spíš takových, abychom neotravovali s nevyžádanými maily. Vyloženě pro-multikulturní reakce byly jen 3. Zbylých 53 reakcí bylo pozitivních, vyjadřujících podporu a někdy i úlevu nad tím, že někdo v této zemi se zajímá a sdílí podobné názory. Níže přikládám pár reakcí (bez jmen):

* „Pod vše co jste poslal, se můžu já a se mnou troufnu si tvrdit celý pedagogický sbor, hrdě podepsat. Děkuji Vám za to, že jste mne opět utvrdil v tom, že nejsme osamoceni v pohledu na tuto problematiku.“

* „Dík za Váš dopis, myslím, že mluví z duše všech rozumných učitelů i ředitelů, rodičů a drtivé většiny občanů ČR.“

* „Na naší škole nás nikdo nenutí jakýmkoliv způsobem propagovat dnes často zmiňovanou multikulturní výchovu. Pokud by tomu tak bylo, věřím, že by většina učitelů tento příkaz neposlechla (samozřejmě včetně mě). Věřím tomu, že většina učitelů jsou lidé, kteří vychovávají děti podle svého svědomí, které jim prostě nedovolí kázat bludy. Pokud by mě osobně někdo nutil učit děti něco, čemu sám nevěřím, odmítnu. To raději ze školství odejdu.“

* „děkuji za váš dopis. Pokud má ředitel zdravý rozum a rovnou páteř, tak to nikdy přes práh své školy nepustí. Rezignujeme na celou naši historii? Kde je vlastenectví a zodpovědnost k našemu národu? Souhlasím s Vámi. „Jen přes mou mrtvolu“.“

* „Děkujeme za podnětný a v současné době velmi aktuální názor. Naše děti jsou vychovávány k lásce ke své zemi, její kultuře, dějinám, jazyku. I tak, že slovo VLAST znamená VLASTNIT a VLÁDNOUT SI, čímž se nebráníme úctě i respektu k jiným národům. Zmíněné hodnoty je však také třeba bránit zejména před kulturou, jež sama hlásá nenávist, v lepším případě pohrdání těmi, kdo její hodnoty nesdílí.“

* (reakce na přeposlaný mail mezi kolegyněmi) „…díky moc za přeposlání. Nejprve jsem se načuřila, že je to snad propagace islámu ve škole, ale pak jsem si rozklikla přílohu, obětovala čas a pozornost a hned jsem to přeposlala 2. stupni. Myslím, že by si to měli také přečíst. Ten pán mluví mým jazykem.“

To bylo tedy pár reakcí od našich pedagogů. Pokud by procento stejně naladěných učitelů mezi těmi, co nereagovali, odpovídalo těm, co reagovali, myslím, že se nemusíme o naše děti obávat. Je ale třeba, aby existovala i zpětná vazba od rodičů směrem k učitelům. Proto zde přikládám částečné znění dopisu, který byl poslán na školy v ČR:

Vážená paní ředitelko/vážený pane řediteli, vážení pedagogové,

V poslední době pozorujeme intenzivní snahu ideologicky ovlivňovat děti na základních i středních školách formou různých projektů neziskových organizací…

…Všechny podobné projekty mají dle našeho názoru základ ve stejné ideologii, a tou je ideologie multikulturalismu. Prezentované cíle této ideologie na první pohled vypadají krásně – kdo by nechtěl, aby spolu žili v míru všichni lidé a všechny kultury na světě, ale při detailnějším pohledu je zřejmé, že zvolené prostředky, včetně ideologického ovlivnění dětí, už na základních školách, nemohou přinést zamýšlený efekt, tj. harmonické soužití různých kultur. Přečtěte si prosím níže tři body, ve kterých stručně představujeme náš názor, proč prosazované multikulturalistické sociální inženýrství nemůže fungovat a zároveň předkládáme návrh, jakým směrem vést v této oblasti výchovu dětí, aby z nich vyrostli sebevědomí lidé. Takoví lidé, kteří budou umět respektovat nejen jiné kultury, etnika i národnosti, ale budou si vědomi i svých vlastních kořenů, na které budou moci být hrdí, aniž by v sobě dávali prostor jakýmkoliv negativním projevům nacionalismu. Vy, učitelé, máte vedle nás, rodičů, největší podíl zodpovědnosti za to, zda budou naše děti smýšlet o své zemi a tradici pozitivně, negativně, či zda o těchto tématech vůbec budou přemýšlet. Jsme přesvědčeni, že se jedná o naprosto zásadní téma, o němž by měla být vedena celospolečenská diskuze. Budeme proto rádi, když si najdete čas a napíšete nám pár slov o tom, jak dané téma vnímáte Vy. Nyní k jednotlivým bodům:

1.Multikulturalismus vede ve skutečnosti k uniformitě

Základní tezí multikulturalismu je, že všechny kultury jsou si rovny a všechny mají právo na rovnocennou pozici kdekoliv na světě. Jsme přesvědčeni, že toto je neuskutečnitelná představa, jejíž násilné a nepřirozené prosazování je jednou z hlavních příčin dnešní vážné situace v Evropě. Místo bezproblémového soužití dochází k prosazování požadavků silnější kultury, zatímco druzí musí tyto požadavky tolerovat. Můžeme také pozorovat, že děti, pocházející z mezikulturních svazků, bývají často vykořeněné, neví jaká kultura je jejich, a to vede k vnitřní rebelii vůči společnosti, která je okradla o jistotu kořenů, o jistotu domova. Multikulturalismus vede k vykořeněnosti, zániku původních kultur a k napětí ve společnosti. Věříme, že toto není záměrem naší společnosti, a k tomuto bychom naše děti vychovávat neměli.

2.Každá kultura a každý národ mají své místo a svou tradici

Za jediný způsob, jak vyřešit soužití různých kultur na jednom místě, považujeme existenci jedné, většinové a danému místu původní kultury, a přizpůsobení všech ostatních menšin zvykům a pravidlům této kultury. To je jediné skutečné začlenění. Je přirozené, aby se člověk, jenž přichází z pouštního státu do pralesního, naučil žít podle zákonů pralesa. Není přirozené, aby se snažil přesvědčit místní žít podle zákonů pouště, a už vůbec není v pořádku se snažit z pralesa udělat poušť, aby vyhovovala jeho zvykům. Tradice každého národa vychází z jeho historie a především z podmínek, které tu tradici formovaly. Nemá smysl slavit v srpnu v tropech dožínky a nemá smysl (a doufáme, že dlouho mít nebude) v Česku slavit příchod období dešťů. Zkrátka každý národ má svoji moudrost a tradici, a ta je neodlučitelně spojená s konkrétním územím. To ale neznamená, že by se různé národy nemohly od sebe učit. Je však třeba, aby se tyto národy setkávaly jako sobě rovné. Rovnocenné setkání se může uskutečnit pouze tehdy, když jsou oba národy hrdé (nikoli však pyšné), jsou si vědomy svých kořenů, své historie, svých hodnot a svého záměru. Společnost, které takové vědomí chybí, nemůže obstát v kontaktu s kulturou, která má jasný záměr a o svých hodnotách nepochybuje. Taková společnost musí dříve či později zaniknout. Předpokládáme, že ani toto není naším záměrem.

3.Jediná cesta k multikulturní společnosti vede přes posilování národního uvědomění

Přestože to může znít jako protimluv, je to tak. Jak jinak bychom, jako Češi, mohli přispět do pestré mozaiky světových kultur a národů, pokud nebudeme dbát o udržování vlastní tradice? Nemáme na mysli zachování lidového folklóru v podobě různých festivalů a krojovaných veselic, ale zachování toho, čím je naše společnost jedinečná. Zkušenost a moudrost společnosti se odráží právě v její tradici. Máme bohatou a pohnutou historii, a i díky nelehké pozici po dlouhou dobu našich dějin jsme nasbírali mnoho zkušeností. Kdybychom se dokázali naučit mít zájem o svou historii a tradici, dokázali bychom procítit úctu a vděk k předchozím generacím, díky jejichž úsilí a vytrvalosti žijeme v hojnosti a bezpečí, máme vlastní zemi, jazyk, písně, pohádky, literaturu, vědu i umění. Jsme přesvědčeni, že dříve než začneme naše děti učit poznávat a respektovat cizí kultury, musíme je především vychovávat k úctě a lásce k vlastní tradici a kultuře. Člověk, který svou zemi, tradici a kulturu skutečně miluje a ctí, nikdy nebude pohrdat kulturou cizí. Skuteční vlastenci se budou vždy vzájemně ctít. Pokud toto naše děti naučíme, budou schopny obstát v současném i budoucím světě. Věříme, že toto by mělo být naším záměrem a právě k tomuto bychom naše děti měli vést.

Vážení pedagogové, vzhledem k výše napsaným řádkům na Vás tímto apelujeme, abyste se v rámci svých možností maximálně zasadili o obnovu výchovy našich dětí směrem k hlubšímu poznání a pochopení naší tradice a uvědomění si vlastních kořenů a identity, aby mohly ve světě obstát a mohly být hrdé na to, že jsou Češi a Česko je jejich domovem.

Děkujeme za Váš čas, který jste přečtení našeho dopisu věnovali, a přejeme Vám mnoho pedagogických úspěchů.

S úctou…

Na konec si dovolím v této souvislosti citovat T.G.Masaryka:

„Mezinárodnost nepojímáme nenárodně, protinárodně, nadnárodně…člověčenstvo není nám pojem abstraktní, nýbrž konkrétní, praktický. To znamená, že není a nemůže být mezinárodnosti bez národnosti, člověčenstvo je organizací národů.“

„Už jsem řekl a opakuji, čím národnější, tím lidštější, čím lidštější, tím národnější…humanita žádá lásku k vlasti a národu positivní, zavrhuji nenávist k národům jiným“

– T.G.Masaryk, Světová revoluce, Praha 1933, s.559.

Vlkův závěr:

jsem docela / nemile/ překvapen minimální odezvou od příjemců dopisu. Nicméně příjemným překvapením je naopak reakce školského ombudsmana Mgr. Eduarda Zemana. Ale  abych věci uvedl na pravou míru – je nulová reakce 99% obeslaných ředitelů škol překvapením? Sotva. oni vědí své. Mají své zkušenosti. Proto dnes na Kose tenhle článek.

Ještě link portálu spolku Cesta Česka

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.