POŽEHNANÉ VELIKONOCE


napsala Všudybylka

Začínají  Velikonoce – nejvýznamnější křesťanské svátky. Obyvatelé České republiky jsou podle průzkumů údajně nejateističtějším národem Evropy, přesto podle mne není třeba se stydět a kát. Církev vnímá ateistu jako toho, kdo nenavštěvuje pozemský svatostánek, neúčastní se liturgií, neposlouchá kázání, neprovádí náboženské rituály.

O skutečném vnitřním životě člověka a jeho vztahu k transcendentnu, bez ohledu na to, jak je nazýváme, nemá ani tušení, protože nelze objektivně změřit, spočítat a dokázat. Skutečná, živá víra je a zůstane posledním útočištěm a úkrytem před čím dál neodbytněji útočícím a dotírajícím systémem, snažícím se pohltit co nejvíce svobod lidské bytosti. Umučení a zabití lidé, jejichž největší vinou bylo to, že na své vnitřní přesvědčení odmítli naroubovat cizí dogmata, by mohli vyprávět.

Nejsmutnějším důkazem zvrácenosti lidské povahy je to, že často nejvíce pošpiní to, co přináší záchranu a spásu. Smrt Ježíše na kříži je toho důkazem. Ať se to nazývá, zdůvodňuje a omlouvá jakkoli, nebyla ničím jiným než podlou vraždou politicky nepohodlného člověka. Změnilo se v tomto smyslu něco za posledních dva tisíce let?

Jak bychom vnímali Ježíše v současnosti, pokud by žil mezi námi? Dokázali bychom rozeznat jeho velikost, vznešenost a čistotu, která se naprosto vymyká lidským měřítkům? Jakými nálepkami by ho znovu někteří označili, aby ho mohli zdiskreditovat a odsoudit, protože Pravda, kterou by přinášel, by ohrožovala jejich zájmy? I když se může zdát, že z tohoto úhlu pohledu byla jeho nejvyšší oběť zbytečná a marná, není tomu tak. Svým životem, postojem, slovy a činy zanechal Kristus v poli kolektivního vědomí lidstva silnou energetickou stopu. Velikonoce, které oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání, jsou připomínkou tohoto mystéria.

Proč je Syn Boží nejčastěji zpodobňován na kříži, který připomíná dobu jeho největšího utrpení? Vžitým argumentem je, že tento akt je zpodobněním jeho oběti za naše hříchy. Tento církevní výklad drásá mé svědomí. Vždyť obětí bylo už jen to, že se vtělil do slzavého údolí nezralých lidských duchů, aby je naučil pravidlům stvoření. Už to bylo nejvyšším aktem Boží milosti a lásky. Své osobní hříchy si musíme odčinit sami, jinak by mohl kdokoli provádět cokoli bez jakékoli odpovědnosti, a to zcela určitě odporuje základním zákonům univerza. Ježíšovu smrt zavinila nízká lidská závist a strach ze ztráty pozemské moci. To, že se mohl ukřižování vyhnout, ale neudělal to, svědčí o tom, že si byl dobře vědom, že útěkem by popřel všechno, co do té doby hlásal. Jeho slova „Bože, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí“ jsou důkazem toho, že utrpení a smrt nebyly nezbytné. Proč si tedy dál připomínáme tuto vinu zpodobňováním jeho umučeného těla na kříži? V současné době už se na žádnou nevědomost vymlouvat nemůžeme, sundejme proto Ježíše z kříže, omyjme mu rány a poděkujme za vše, co nám daroval. Pak ho také spatříme ve tvářích našich bližních a budeme se k nim vždy chovat s úctou v zákonech nejvyšší spravedlnosti.

Pěkné Velikonoce Vám všem!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.