Štiky a škeble


napsal Gerd

V poslední době jsme svědky boje oligarchů v ČR mezi sebou i když obvykle jednají ve shodném zájmu vůči ostatní veřejnosti. Trochu to připomíná boje mezi Putinem a Chodorkovským, které byly většině ruské společnosti zcela lhostejné, protože Chodorkovského považovali jen za zloděje, který prohrál mocenský boj s Putinem.

Dnes jsme svědky boje mezi /některými/oligarchy, protože mezi dolními 10 miliony osob už nějak není, co brát, protože většinu jejich příjmů sebral stát. A tak oligarchové berou ze státního, popř. z evropských fondů, což je jen jiná forma daní obyvatel skrze českou vládu odeslaná do Bruselu a vrácená zpět ve formě pofidérních staveb oslavujících evropskou myšlenku jednoty národů k větší slávě lidských práv, svobody a humanismu pro všechny menšiny a neziskové organizace, ale nikdy pro většinovou populaci.

Trochu to připomíná analogii jednoho kanadského jezera, prozkoumanou Arkadym Fiedlerem, polským spisovatelem.

V jezeře se vyskytovaly štiky a škeble, jinak nic jiného. Žádný jiný druh ryb v jezeře nežil.  Škeble vytvářely obrovská množství jiker, kterými se živily nejmenší štiky. Těmi se zase živily větší štiky a těmi ty úplně největší štiky. Dolních 10 milionů osob jsou ty zárodky škeblí. Horní vrstva populace představuje ty štiky. Oligarchové štiky úplně největší. Politici, soudci, novináři, podnikatelé navázaní na státní rozpočet, exekutoři a jiná podobně charakterní elita národa představují štiky menších rozměrů, které slouží za potravu větším štikám.

Jde čistě o zjednodušení poměrů, aby vynikly nejdůležitější základní vazby. Škeblím jsou úplně lhostejné boje mezi štikami a která štika vyhraje. Jejich osud je předem daný, slouží  za potravu těm nejmenším štikám. Z jejich pohledu jim největší štika není nebezpečná, protože požírá jen ty menší štiky, ale nikdy škeble.

Malé štiky požadují dnes po škeblích, aby zapomněly na všechny krádeže státního majetku, co jich za 26 let od 1989 bylo. Vše okořeněno posledním Klausovým majstrštykem, neuvěřitelně korupční amnestií pro těch pár hloupých zlodějů, které navzdory veškerému úsilí česká justice odsoudila.

V rámci všech těch kauz vypadá 50 milionů korun za Čapí hnízdo jako směšně zanedbatelné drobné. Vždyť jaký je rozdíl mezi kauzou ProMoPro neodsouzeného Vondry nebo nepovedených 13 policejních vyšetřováních  Kalouska proti Čapímu hnízdu?

Andreji Babišovi kauza Čapí hnízdo projde. Po tolika mediálních masážích v rámci korupčních kauz různých politických stran, musel nutně volič otupět vůči apelům morálního postoje proti korupci. Které byly navíc dány především stranickou orientací. Proč bych měl bojovat proti korupčním kauzám ANO a zapomenout na korupci pocházející od ODS nebo TOP 09? Proč bych se měl nějak angažovat v tom, zda ČSSD přijde nebo nepřijde o své sídlo Lidový dům? Jde o boje štik mezi sebou!

Andrej Babiš i Miloš Zeman mohou zcela beztrestně likvidovat bohatce vypasené z bídy jiných lidí a nadávat jim, jak chtějí. Marný řev „elit“ po změně principu demokracie, kde má každý hlupák stejné právo volit, na vládu moudrých elitářů nedospěje k uším voliče.

Elitáři působí jako středověká šlechta mobilizující poddané, aby vyhráli její boj za její práva. Zatímco poddaní si v klidu počkali, kdo vyhraje, protože jejich úděl zůstal stejný.

Dokud Andrej Babiš ponechá dolních 10 milionů v klidu, a aspoń trochu jim ulehčí jejich úděl, nemusí se obávat o prohru ve volbách.

Dokud Miloš Zeman povede svůj rétorický boj pouze proti skupině jemu nepřátelské nazvané pražská kavárna nebo sluníčkáři, nemusí se obávat prohry ve druhém kole prezidentské volby. Protikandidát opírající se o tak zkorumpovanou tlupu, která se naposledy vylíhla na podporu Karla Schwarzenberga, nemá šanci získat většinu hlasů.

Boj štik mezi sebou se nám dnes jeví jako mizející střední třída. Je to dobře nebo špatně, pokud střední třída mizí? Příslušníci střední třídy vyrostlí na korupci nemají nárok na přežití. Příslušníci střední třídy, kteří se majetku domohli vlastní prací, ti jsou cenní. Zbytek střední třídy nikoliv.

Údělem největších štik je požírat ty malé. A údělem malých štik je být sežrán těmi největšími štikami.

Údělem škeblí je přežít všechny otřesy, protože štiky ke svému životu opravdu nepotřebují.

Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.