Stížnost na ČT je hotova – co dál? Díl III.


sestavil PP

pokračování ze včerejška

Následující část se týká především sestřelení letu MH17. ČT vytvářela dojem, že obrovské množství důkazů ukazuje, že letadlo bylo sestřeleno tzv. „proruskými separatisty”.

ČT zejména:

  1. v souvislosti se zřícením letu MH17 věnovala 87% obviňujících článků těm obviněním, která byla v souladu s redakční linií, přičemž:

    • věnovala článek prvnímu kyjevskému tzv. odposlechu, přičemž ignorovala skutečnost, že ten byl zcela očividně zfalšován, jelikož:

      • dle něj letadlo sestřelily současně 2 nebo 3 skupiny

      • dle něj se letadlo zřítilo a případně i rozpadlo na místech, která od skutečného místo zřícení a rozpadu byla vzdálena desítky kilometrů

    • v titulku tvrdila, že dle „komentátorů” (tj. dle dvou komentátorů) letadlo nejspíše omylem sestřelily ozbrojené síly Doněcku/Luhansku, zatímco v něm ignorovala názor třetího komentátora, který hovořil jinak (jeho názor byl uveden teprve hlouběji v článku)

    • ignorovala skutečnost, že americké velvyslanectví v Kyjevě, ministr J. Kerry, stálá zástupkyně USA při OSN S. Powerová, jeden ze dvou výše zmíněných komentátorů a další nepravdivě tvrdili, že se Igor Strelkov na sociálních sítích přihlásil k sestřelu letadla

      • jindy sama ČT tvrzení vydávala za fakt

    • věnovala článek kyjevskému videu, které dle prý zachycovalo pohyb BUKu krátce po zřícení letounu, zatímco ve stejný den bagatelizovala výrok J. Štefece, dle kterého není Kyjevem poskytnuté video důvěryhodné (vyjádření bylo uvedeno teprve hlouběji v tematicky nesouvisejícím článku)

      • dodatečně též ignorovala skutečnost, že pozdější vyjádření kyjevského ministra (dle kterého bylo video pořízeno v Luhansku) bylo v rozporu s dojmem (dle kterého bylo video pořízeno v Krasnodonu), který ministr podivnou volbou slov dříve vytvořil

      • dále dodatečně ignorovala skutečnost, že kdyby letadlo sestřelil BUK ze Snižne (jak ve své poslední verzi tvrdil Kyjev), který by následně jel do Krasnodonu (jak tvrdil Kyjev), pak by neexistoval žádný zřejmý rozumný důvod jet oblastí, která dle pozdějšího kyjevského tvrzení byla ve videu zachycena, jelikož by taková trasa:

        • vedla oblastí, o níž se dle Kyjeva aktuálně bojovalo

        • byla minimálně o 70-90 kilometrů delší než přímé trasy (vedoucí navíc oblastmi, které dle kyjevské mapy byly tehdy pro transport bezpečnější)

    • ignorovala skutečnost, že druhý tzv. odposlech, který zveřejnila SBU, byl v rozporu s prvním tzv. odposlechem a i sám se sebou, především:

      • SBU v něm obvinila již třetí nebo čtvrtou skupinu

      • SBU v něm tvrdila, že letadlo měl sestřelit BUK z okolí Snižne (z oblasti na jih od letadla), zatímco dle prvního tzv. odposlechu ho měly sestřelit skupiny, které působily v obcích vzdálených desítky kilometrů od Snižně (v oblastech na sever od letadla)

      • SBU v něm tvrdila, že se velitel třetí/čtvrté skupiny i se svým BUKem nacházel v 9 ráno v Doněcku, leč zároveň se dle ní ve stejnou dobu ten samý člověk nacházel v desítky kilometrů vzdálené Marinovce (patrně i s BUKem)

    • nepravdivě tvrdila, že B. Obama a S. Powerová ze sestřelu přímo obvinili Doněck/Luhansk

      • a výroky S. Powerové dalšími způsoby překrucovala (případně jí připsala výroky, které ani vzdáleně nepronesla)

    • v prvních několika desítkách hodin věnovala obviňující články pouze těm obviněním, která byla v souladu s redakční linií, přestože:

      • žádný z těchto článků nebyl v pořádku

      • ruské ministerstvo obrany již den po zřícení tvrdilo, že se v oblasti nacházely kyjevské BUKy ze 156. protiletadlového raketového pluku, aktivní radary Kupol a kyjevská letadla

    • ignorovala/bagatelizovala skutečnost, že Kyjev neuzavřel vzdušný prostor, ač to bylo v jeho moci a přestože k tomu měl dlouhodobě dostatek důvodů (kvůli přítomnosti svého letectva a svých protiletadlových sil)

    • věnovala článek kyjevskému obvinění, dle kterého byla raketa odpálena u obce Snižne na příkaz I. Bezlera, přičemž ignorovala skutečnost, že I. Bezler velel milici v téměř 60 kilometrů vzdálené Horlivce

      • obdobně ignorovala skutečnost, že kyjevské obvinění bylo v rozporu s dalšími fakty i s částmi dvou předchozích tzv. odposlechů

    • tvrdila, že I. Strelkov je jednoznačně plukovníkem GRU, přestože:

      • tvrzení nedoložila

      • ignorovala např. reportáž deníku NYT, dle které obvinění, že je I. Strelkov agentem, nebylo doloženo důkazy a dle které se spíše zdálo, že jedná na základě vlastního přesvědčení

    • ignorovala články R. Parryho, držitele Polkovy ceny a finalisty Pulitzerovy ceny, který uvedl, že dle jeho spolehlivého zdroje přinejmenším někteří analytici americké rozvědky došli k závěru, že:

      • letadlo bylo sestřeleno kyjevskými jednotkami, jež mohly být napojeny na jednoho z kyjevských oligarchů

      • nejsou k dispozici důkazy, které by prokazovaly dodání potřebné techniky z Ruska

    • na základě článku agentury Reuters vydala článek, který vytvářel falešný dojem, že se A. Chodakovskij, velitel doněckého batalionu Vostok, přiznal k sestřelení letadla a že dále tvrdil, že systém mohl být poslán do Ruska, přestože:

      • nic takového z citací uvedených v původním článku nevyplývalo

      • jednotlivé části původního článku se vzájemně popíraly

      • některá z údajných vyjádření uvedených v původním článku byla v rozporu s výroky, které A. Chodakovskij poskytl několik hodin před zveřejněním článku, jakož i několik hodin po jeho zveřejnění

    • nepravdivě tvrdila, že „jeden z povstalců” údajně pro italský list připustil, že civilní boeing sestřelili „povstalci” v domnění, že jde o armádní letoun s výsadkáři, přestože:

      • z citací uvedených v odkazovaného článku nic takového nevyplývalo

      • dle citací pouze tvrdil, že po zřícení viděl na obloze cosi, co chybně identifikoval jako padáky, a že si po zřícení jeho jednotka po určitou dobu myslela, že se povedlo sestřelit kyjevské letadlo

    • věnovala články tvrzení J. Kerryho a nejmenovaných činitelů amerických tajných služeb, přičemž:

      • ignorovala skutečnost, že ministr (mimo jiné) v rámci předem připraveného prohlášení pro pět stanic nepravdivě tvrdil, že se I. Strelkov na sociální síti vychloubal sestřelením letadla

      • ignorovala skutečnost, že výroky ministra a nejmenovaných činitelů amerických tajných služeb byly v rozporu, především:

        • ministr tvrdil, že má k dispozici video, které zaznamenalo převoz systému BUK „zpět do Ruska” (aniž by jakkoliv zpochybnil jeho věrohodnost), zatímco činitelé tajných služeb dle AP uvedli, že video nebylo dosud (tj. 2 dny po ministrově výroku) ověřeno

        • ministr dále tvrdil, že Rusko vysoce pravděpodobně poskytlo systém BUK a že vycvičilo posádku, zatímco dle AP a Los Angeles Times činitelé rozvědky uvedli, že nemají k dispozici žádné důkazy, které by toto potvrzovali

    • ignorovala prohlášení V. Bolotova, který jménem Luhansku nabídl poskytnout pro účely vyšetřování nefunkční BUK, který luhanské ozbrojené síly měly mít v držení

      • namísto toho vytvářela falešný dojem, že držení BUKu (ač nefunkčního) je ze strany Doněcku/Luhansku kategoricky popíráno

    • věnovala článek třetímu kyjevskému tzv. odposlechu, přičemž ignorovala skutečnost, že i ten byl s nejvyšší pravděpodobností zfalšován

      • především tvrdil, že se letadlo v určitý čas blížilo k veliteli milice v Horlivce, který dle SBU vydal rozkaz k sestřelu, přestože dle dostupných informací letadlo již v daný čas bylo za Horlivkou (nemluvě o dalších skutečnostech)

    • ignorovala memorandum některých bývalých zaměstnanců CIA, NSA, FBI, amerických ministerstev a dalších úřadů a agentur, kteří vyzvali amerického prezidenta, aby buď zveřejnil skutečné věrohodné důkazy, nebo zakročil proti šíření nedoložených obvinění

    • důsledně bagatelizovala skutečnost, že Kyjev na konci července zintenzívnil svou ofenzívu, v důsledku čehož bránil Nizozemcům a Australanům v přístupu k troskám

    • nepravdivě tvrdila, že se ruští představitelé omezovali na kritiku podílu Kyjeva na propuknutí bojů na východě země, přestože ruská strana Kyjev opakovaně nepřímo obvinila ze sestřelu (tvrzením, že se v oblasti pohybovaly jeho BUKy, že se v blízkosti civilního letadla pohyboval kyjevský letoun, že jeho protiletadlové radary byly v relevantním období aktivní, položením dvaceti otázek, atd.)

    • věnovala článek kyjevskému obvinění, dle kterého „teroristé a žoldnéři” chtěli sestřelit letadlo společnosti Aeroflot, což mělo vytvořit záminku pro vpád ruských vojsk, přičemž:

      • ignorovala skutečnost, že dle předchozího kyjevského tvrzení bylo cílem kyjevské vojenské letadlo

    • na počátku srpna tvrdila, že „západní a ukrajinští vyšetřovatelé” tvrdili, že raketa byla odpálená „z prostoru ovládaného proruskými povstalci”, přestože:

      • tvrzení nijak nedoložila

      • osoby všeobecně označované za „vyšetřovatele” (tedy Joint Investigation Team a Dutch Safety Board) nic takového netvrdily

      • výraz „prostor ovládaný proruskými povstalci” začali krátce po zřícení letounu používat představitelé USA (aniž by své tvrzení doložili), leč zároveň ze slov S. Powerové vyplývalo, že tím nebylo míněno, že by raketa byla s jistotou odpálena tzv. „povstalci”

    • na počátku srpna tvrdila, že příslušníci ozbrojených sil Doněcku/Luhansku „pravděpodobně znovu odpálili raketu z baterie BUK” proti kyjevskému bezpilotnímu letounu, přičemž:

      • svá tvrzení nijak nedoložila (pouze vydávala kyjevská obvinění za pravděpodobnou možnost)

      • ignorovala skutečnost, že tvrzení o použití BUKu je v rozporu s předchozím kyjevským tvrzením, dle kterého byl BUK schován v Rusku

      • ignorovala skutečnost, že použití BUKu proti bezpilotnímu letounu by představovalo zbytečné plýtvání munice

    • o několik dní později opět věnovala prostor novému kyjevskému tvrzení o použití BUKu proti jeho stíhačce, přičemž v televizním vysílání tvrzení dokonce vydávala za jednoznačný fakt

    • měsíc po zřícení ČT tvrdila, že dle „nové verze SBU” mohli letadlo sestřelit „ukrajinští vojáci”/„naši specialisté”, kteří po připojení Krymu přešli na ruskou stranu, přičemž:

      • ignorovala skutečnost, že tvrzení o více verzích se zdá být v rozporu s předchozím tvrzením SBU, dle kterého byli do zřícení jednoznačně zapleteni ruští občané a dle kterého letadlo jednoznačně sestřelili příslušníci ruské armády

    • měsíc po zřícení dále tvrdila, že Kyjev „zveřejnil fotografie a záznamy telefonických rozhovorů mezi rebely, které mají dokazovat, že na stroj stříleli právě oni v domnění, že jde o ukrajinské vojenské letadlo”, přičemž:

      • tzv. odposlechy vydávala za fakt, zatímco ignorovala skutečnost, že odporovaly známým faktům, logice i sobě navzájem a že tedy byly zjevně zfalšované

      • ignorovala skutečnost, že tzv. fotografie byly ve skutečnosti obrázky nahrané kýmsi na internet a nebylo tedy možné spoléhat na jejich věrohodnost

      • ignorovala skutečnost, že SBU později tvrdila, že skutečným cílem nebylo kyjevské vojenské letadlo, nýbrž ruské civilní letadlo

    • měsíc po zřícení dále tvrdila, že „USA s odvoláním na satelitní data tvrdí, že střela vyšla z území kontrolovaného separatisty”, přičemž:

      • ignorovala skutečnost, že 2 satelitní snímky, které byly zveřejněny, nic neprokazovaly (jeden byl několik let starý, zatímco druhý měl dokazovat pouze zvýšenou aktivitu na rostovské základně)

      • ignorovala skutečnost, že se ministr Kerry a tři anonymní činitelé americké rozvědky ve svých vyjádřeních pro americká média odvolávali na neověřené či jiným způsobem pochybné zdroje

      • ignorovala skutečnost, že tvrzení anonymních činitelů rozvědky byla v rozporu s dřívějšími výroky ministra Kerryho

      • ignorovala skutečnost, že dle R. Parryho minimálně někteří analytici americké rozvědky dospěli k závěru, že dle satelitních snímků a dalších informací letadlo pravděpodobně sestřelily kyjevské jednotky

      • ignorovala skutečnost, že pojem „území kontrolované separatisty” není příliš použitelný, jelikož konflikt nebyl zákopovou válkou a reálně kontrolovány byly pouze určité body, nikoliv veškerá území, která byla na mapách zakreslena jakožto území jedné či druhé strany

      • ignorovala skutečnost, že američtí činitelé šířili jednoznačně nepravdivé tvrzení o chlubení se I. Strelkova na sociální síti

    • měsíc po zřícení dále tvrdila, že „rebelové i Rusko naopak ze střelby obviňují Kyjev, Moskva navíc tvrdí, že malajsijské letadlo sledoval i ukrajinský bitevník”, přičemž:

      • ignorovala veškeré jejich argumenty (především údajné satelitní snímky kyjevských BUKů ze 156. protiletadlového raketového pluku u obce Zaroščenske, radarové záznamy a záznamy aktivity radarů Kupol)

    • ignorovala či důsledně bagatelizovala informaci agentury UNIAN, která s odvoláním na kyjevskou prokuraturu uvedla, že výsledky vyšetřování budou moci být zveřejněny jen se souhlasem Kyjeva

    • v září věnovala článek tvrzením údajných svědků, kteří ovšem jen opakovali několik týdnů stará kyjevská obvinění a standardní nevěrohodná tvrzení (typu, že příslušníci ozbrojených sil Doněcku/Luhansku jsou obecně nedisciplinovaní, čímž je lze rozeznat od ruských vojáků)

    • v říjnu nepravdivě tvrdila, že německá rozvědka obvinila ze sestřelu síly Doněcku/Luhansku, přičemž:

      • ve skutečnosti toto pouze tvrdil časopis Spiegel v určitých částech svého článku, zatímco v jednom odstavci tvrdil, že rozvědka má k dispozici informace, které (pouze) „naznačují”, že protikyjevské síly získaly relevantní systém z kyjevské základny a že ho použily k sestřelení letadla

      • ignorovala skutečnost, že údajné obvinění německé rozvědky bylo v rozporu s obviněními, dle kterých systém přijel z Ruska

      • dodatečně ignorovala informaci, dle které německé ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanectví sdělilo, že média tvrzení rozvědky překroutila

    • v dubnu ignorovala skutečnost, že se nizozemská policie obrátila na veřejnost videem, které bylo založeno na:

      • tvrzeních SBU, přestože v danou dobu již bylo zcela zřejmé, že se jedná o mimořádně nedůvěryhodný zdroj

      • údajné fotce, jejíž jednotlivé části vykazovaly odlišnou kvalitu (což je jeden z hlavních znaků ukazujících na falšování)

      • jiných lehce zfalšovatelných fotkách a videích

    • v květnu v souvislosti s údajně uniklým přísně tajným dokumentem nepravdivě tvrdila, že kdyby byl dokument autentický, připouštěla by jím ruská strana vůbec poprvé skutečnost, že se letadlo zřítilo kvůli raketě ze systému BUK (zatímco dosud dle ČT Rusko takovou verzi odmítalo a tvrdilo, že letoun zasáhla raketa z kyjevského bojového letounu)

      • ve skutečnosti ruská strana již krátce po zřícení tvrdila to samé, co prý bylo obsahem údajně uniklého dokumentu

      • pokud by tedy dokument byl autentický, bylo by jím potvrzeno, že ruská strana měla k dispozici studii, která byla v souladu s tím, co Rusko veřejně deklarovalo již 21. července 2014

    • v červnu na základě článku Spiegelu tvrdila, že dle „britských investigativců” (tj. serveru Bellingcat) Rusko zfalšovalo snímky, na nichž měly být zachyceny kyjevské BUKy u obce Zaroščenske (přičemž hlouběji v článku ČT určitá tvrzení Bellingcatu vydávala za fakt), přičemž dodatečně ignorovala následující článek Spiegelu, v němž bylo uvedeno, že:

      • časopis práci Bellingcatu nechal zkontrolovat expertem na přezkum fotografií, který uvedl, že Bellingcat postupoval nevědecky a jen četl z kávové sedliny

      • zakladatel stránky FotoForensic.com, kterou měl Bellingcat použít, uvedl, že práce Bellingcatu je dobrou ukázkou, jak se analýza fotek provádět nemá

    • i dodatečně ČT poskytovala Bellingcatu značný prostor a jeho pracovníky dokonce označovala za „experty” (nebo je tak vykreslovala), přičemž:

      • ignorovala kritiku práce serveru a skutečnost, že opakovaně byla prokázána jeho nedůvěryhodnost

      • ignorovala práci jiných internetových „investigativců/expertů”, kteří na základě stejných metod došli k odlišným závěrům, např.:

        • Kyjev společně s Bellingcatem tvrdil, že se 17. července BUK přesunul společně s batalionem Vostok z Doněcku do Snižne, přičemž v daný den konvoj Vostoku skutečně jel danou trasou a byl na několika místech natočen, leč BUK součástí konvoje nebyl

        • kdyby určité materiály, které prý zachycovaly přesun BUKu v daný den, byly autentické, musel by se daný BUK pohybovat dosti nezvykle (tj. rychle v určitých oblastech, leč pomalu v jiných, aniž by k tomu byl zřejmý důvod) a musel by navíc předjet konvoj Vostoku, přestože prý měl být jeho součástí

        • Bellingcat se odvolával na 5 příspěvků na sociálních sítích, které měly dokazovat, že BUK byl v danou dobu v dané oblasti přepravován v rámci zmíněného konvoje, přestože 3 z těchto příspěvků nic neprokazovaly, zatímco zbývající dva pocházely od spolupracovníka SBU, který se v oblasti nenacházel (a není známo, kdo byl zdrojem jeho tvrzení)

        • navíc relevantní příspěvky ze sociálních sítí zmiňují detaily, které jsou v rozporu se známými fakty, což společně s dalšími skutečnostmi vede k závěru, že sociální sítě byly v předstihu využity za účelem vytvoření „důkazů” podporujících kyjevskou verzi

        • kyjevské tzv. odposlechy vykazují znaky manipulace

        • videa a fotky, které měly zachycovat převoz BUKu, byly jednoznačně zfalšované nebo mohly být snadno zfalšovány – přesto s nimi Bellingcat pracoval bez jakéhokoliv kritického zhodnocení

        • kyjevské ozbrojené síly se 17. července nacházely v oblasti, kterou výrobce BUKů vyznačil jako oblast, odkud by raketa byla odpálena, kdyby letadlo bylo sestřeleno BUKem

        • BUK či BUKy byly zaznamenány u obce, kterou vede silnice do dané oblasti

        • mezi 21. a 25. červencem Kyjev danou oblast mimořádně silně bombardoval, přestože není známo, že by se v ní nacházely protikyjevské síly, což by mohlo svědčit o snaze zakrýt stopy

        • na sociálních sítích se během několika minut a desítek minut po zřícení objevily příspěvky, dle kterých byla slyšet hlasitá rána v okolí města, které se nachází několik kilometrů od vyznačené oblasti

    • v srpnu ignorovala článek R. McGoverna, bývalého dlouholetého analytika CIA, který uvedl především následující:

      • absence „Intelligence Assessment” a jednání Director of National Intelligence naznačuje, že analytici amerických tajných služeb odmítli po zřícení zbrkle obvinit Rusko a že tajné služby ani dodatečně nezískaly informace, které by dokazovaly tvrzení těch amerických politiků, kteří ze zřícení obvinili Doněck/Luhansk a Rusko

    • v říjnu v článku o nové studii zbrojovky vyrábějící BUKy (dle které platilo, že pokud byl boeing sestřelen ze systému BUK, pak ho zasáhla raketa 9M38 ze směru od obce Zaroščenske) ČT především:

      • nepravdivě tvrdila, že podle „původní ruské teorie” měla dopravní letoun zasáhnout raketa vypálená z kyjevského letounu

      • tvrdila, že zbrojovka své závěry stavěla proti „důkazům” Kyjeva a západních vlád, dle nichž prý raketa byla vystřelena z území Doněcku/Luhansku, aniž by uvedla, jaké údajné „důkazy” měla na mysli

      • tvrdila, že dle Kyjeva letadlo sestřelily ozbrojené síly Doněcku/Luhansku v domnění, že se jednalo o kyjevský vojenský letoun, přestože toto byla pouze jedna z více verzí, které Kyjev postupně zveřejnil (a které v době zveřejnění vydával za jednoznačný fakt)

    • ignorovala zprávu nizozemské komise CTIVD o informacích, které nizozemské tajné služby měly před zřícením k dispozici, přičemž v ní bylo uvedeno především následující:

      • kyjevské ozbrojené síly měly na „východě země” rozmístěny relevantní systémy

      • není známo, že by doněcké/luhanské ozbrojené síly disponovaly relevantními systémy (měly k dispozici pouze slabší zbraně)

        • zhruba tři týdny před zřícením sice získaly kyjevské BUKy ze základny v Doněcku, nicméně během července několik „důvěryhodných zdrojů” sdělilo, že tyto systémy nebyly funkční a nemohly tedy být použity

      • není známo, že by ze strany Ruska byly dodány relevantní systémy (ač se nacházely na jeho území)

      • není známo, že by doněcké/luhanské ozbrojené síly byly v Rusku cvičeny k užívání relevantních systémů

      • 3 dny před zřícením byl sestřelen kyjevský letoun An-26, přičemž dle dostupných informací nebyl sestřelen relevantním systémem

        • naopak měl být sestřelen výrazně slabší protiletadlovou technikou (bylo tedy rozporováno tvrzení Kyjeva, že se letoun pohyboval tak vysoko, že nemohl být sestřelen žádnou ze zbraní, jež byly dosud zaznamenány ve výzbroji Doněcku/Luhansku)

    • v souvislosti s obsahem práce Dutch Safety Board:

      • bagatelizovala skutečnost, že dle ní Kyjev neuzavřel vzdušný prostor, přestože k tomu měl dostatek důvodů

      • nepravdivě tvrdila, že dle Dutch Safety Board za pád letadla mohla raketa ruské výroby

      • v některých případech nepravdivě tvrdila, že dle práce raketa byla odpálena „z území kontrolovaného separatisty”

    • závěry práce Dutch Safety Board vydávala v Událostech za nezpochybnitelný fakt, přestože i bez jakýchkoliv znalostí technických podrobností bylo možné najít určité nesrovnalosti, především:

      • pouhé údajné kyjevské podezření, že jeho letadla byla 14. a 16. července sestřelena systémy schopnými sestřelit vysoce letící letadla (tj. ruským letadlem či systémem Pancir), dle ní představovalo dostatečný důvod k uzavření vzdušného prostoru

      • naopak jistota, že se v oblasti dlouhodobě pohybovala kyjevská technika schopná sestřelit vysoko letící letadla, dle ní nebyla podstatná

      • důsledně bagatelizovala zprávu nizozemských tajných služeb, dle které tajné služby u analyzovaného případu dospěly k závěru, že kyjevské letadlo nebylo 14. 7. sestřeleno systémem, který by byl schopen sestřelit i vysoko letící letadla (sestřel z 16. července nebyl zmíněn)

    • bagatelizovala kritiku ze strany ruské Federální agentury pro leteckou dopravu, když nepravdivě tvrdila, že agentura obvinila Dutch Safety Board ze spiknutí, a když důsledně bagatelizovala a ignorovala skutečnou kritiku ze strany agentury, která se opírala především o následující argumenty:

      • činitelé Dutch Safety Board ignorovali nabídku přijet do Ruska a seznámit se zde s parametry systému BUK

      • informace o nalezených střepinách byla agentuře sdělena teprve při posledním setkání v srpnu s tím, že další setkání již neproběhnou a že žádné další komentáře agentury nebudou přijaty

      • výpočty zbrojovky vyrábějící BUKy byly vytrženy z kontextu

      • dle studie byly nalezeny celkem dvě střepiny motýlkovitého tvaru, které prý ztratily zhruba 30% své hmotnosti a přes 60% své tloušťky

      • ruští experti ovšem provedli experimenty a simulaci, jejichž cílem bylo zjistit, jak motýlkovité střepiny z hlavic 9N314M změní svůj tvar a hmotnost po nárazu do překážky (konkrétně do hliníkových plechů o tloušťce 12 mm či do kokpitu letounu Il-86)

      • při experimentech se ukázalo, že motýlkovité střepiny průměrně snížily svou hmotnost pouze o 3-12%, zatímco simulace deformace ukázala, že ty střepiny, které ztratily 60% své tloušťky, změnily také svůj tvar natolik, že je nelze srovnávat se střepinami uvedenými v nizozemské studii

      • při kontrolních testech 96% motýlkovitých střepin zachovalo svůj tvar a ztratilo jen 6-7% své váhy po proniknutí dvěma ocelovými překážkami (z nichž každá měla 5 mm), což odpovídá výše uvedeným experimentům a simulacím

      • váha a rozměry oněch dvou střepin, které dle nizozemské studie pocházely z hlavice 9N314M, tedy neodpovídají výsledkům těchto experimentů a simulací

      • chemické složení nalezených střepin odporuje závěru, že pocházejí z hlavice 9N314M

      • vstupní otvory nalezené na vraku letadla neodpovídají těm, které běžně vytváří detonace hlavice 9N314M (při experimentu bylo zaznamenáno mnoho otvorů motýlkovitého tvaru na trupu pokusného letadla, zatímco na vraku malajského letadla nebyly nalezeny žádné otvory motýlkovitého tvaru)

      • tvrzení o místě výbuchu, orientaci rakety a možné oblasti odpálení neodpovídají specifikacím raket 9M38 ani skutečnému poškození přední části trupu letadla

  2. ignorovala/bagatelizovala skutečnost, že se Spojené státy rozhodly vyzbrojit a vycvičit kyjevské polovojenské jednotky namísto klasické armády

  3. věnovala rozsáhlý prostor obviněním vůči ruskému humanitárnímu konvoji, přestože mohla a měla vědět, že obvinění běžně pocházela z nedůvěryhodných zdrojů, že nebyla ničím průkazným doložena, že si navzájem protiřečila a že tedy jejich informační hodnota byla zcela mizivá; přičemž dle těchto obvinění:

    • kamiony sloužily k propagandě a odvedení pozornosti

    • kamiony vezly zásoby „rebelům”, leč zároveň byly poloprázdné

    • kamiony řídily vojensky vycvičené osoby převlečené za řidiče, které měly být po cestě přepadeny ruskými vojáky nebo luhanskými jednotkami nebo kyjevskými jednotkami, čímž měla vzniknout záminka k vyslání ruských vojáků

    • kamiony (vůči nimž měl být plánován útok) ve skutečnosti realizovaly plán na odvezení zařízení zbrojovek

  4. vůči humanitárnímu konvoji jednala výše uvedeným způsobem, zatímco bagatelizovala či ignorovala:

    • násilnou činnost během únorového povstání

    • protiústavní jednání parlamentu

    • snahu dokončit převrat násilným ovládnutím celé země

    • činnost kyjevských nestátních ozbrojených skupin

    • dlouhou řadu dalších případů, v souvislosti s nimiž by spíše bylo možné očekávat obviňování a odsuzování

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Stížnost na ČT je hotova – co dál? Díl III.

  1. lacogroessling napsal:

    Obávám se, že Stížnost hodí příslušný orgán autorovi na hlavu s poukazem na nekonkrétnost tvrzení. Pokud se v Stížnosti píše o pochybeních ČT, jedině správný postup by byl, pokud by každé tvrzení, a že jich je, bylo doloženo konkrétním pořadem a stopáží, ve které k pochybení došlo.
    Takto, bohužel, nemá ta ohromná, záslužná, práce šanci na sebemenší úspěch.

    • PP napsal:

      Nehodí. Konkrétní tvrzení zabírají několik stovek stran, zatímco těch pár desítek, který tu tento týden vycházejí, je už jen shrnují a z hlediska počtu stran představují jen 9% celkového rozsahu stížnosti.

    • Martin23 napsal:

      Osobně bych změnil pouze název této práce. Nejednalo by se o Stížnost na ČT, ale o Žalobu na ČT.

    • PP napsal:

      Na hlavu to kvůli nekonkrétnosti nehodí. Jak už jsem psal včera, na Kose zatím vyšlo jen pár desítek stran, které shrnují stovky předchozích stran, jež jsou výrazně konkrétnější.

  2. Vidlák napsal:

    Nejčastěji u nás podává stížnosti radě Štěpán Kotrba – jeho mail je veřejně známý. Možná by stálo za úvahu mu to celé poslat, aby se vyjádřil, zda to má nějakou šanci na úspěch.
    A druhý návrh – každá stížnost od jednotlivce je plivanec do tváře těm tam nahoře, ale stížnost podepsaná hromadou lidí, to už se ignorovat nedá i když nemá všechny formality správně. Když se ARD omlouvala, tak to nebylo kvůli precizně napsané stížnosti, ale proto, že hodně lidí naštvaně telefonovalo. Což takhle zkusit sílu Kosy a na závěr přiložit podpisový leták, aby si ho každý mohl vytisknout, podepsat, dát třeba podepsat ještě někomu a poslat poštou panu PP….
    Prostě na nepřítele je potřeba „zaútočit masivníé letákovou kampaní“… 🙂

  3. Admirál napsal:

    Dnes už si to velká část obyvatelstva uvědomuje. Nedalo se totiž přehlédnout, jak ČT v jednotlivých případech ohýbá realitu k potřebě pravdyalásky.

    Paroubkyáda, Karlovolba, převrat na Ukrajině, Sýrie ad. Za každou tu kampaň ale museli zaplatit librou masa. Definitivní ránu jim dala vlna přestěhovalců. Nějak už na nich toho masa moc nezbývá (Šauerová & jsou na tom stejně, po misi na Kose při Karlovolbě působí teď na Aktuálně).

    Nevěřím sice, že by s nimi nějaká byť sebelépe a sebedokonaleji sestavená stížnost pohla – oni se rozhodli pro protiútok, že za všechno může Putin, šovinisti a Zeman – oni to nemohou, nedokážou změnit, ustoupit, pokud by to udělali, byl by to jejich konec. Co ale šířeji pojata stížnost s podpisovou akcí může způsobit, je posílení povědomí o všech těch informačních lumpárnách, co se jich denně dopouštějí.

    Pokud někdo vytvoří podpisový arch, budu sbírat podpisy.

  4. Jana z Plzně napsal:

    Já se také ráda podepíšu. Sleduju čt jedničku často, už lepkavý Tomas Kulidakis a lepkavější
    Rozoumek jsou velmi často hosté a jejich příšerné lži a polopravdy mě vytáčejí k zuřivosti.
    Včera řecký chlapec řekl, že hranice všech států m u s í zůstat otevřené…. koho to kdy napadlo,
    zavírat hranice.. Tato neskutečná lež a drzost mi vyrazila dech. Není možné, aby si to tito
    lidé i mysleli, že musí otevřít hranice a musí přijmout v š e c h n y z Afriky a Asie a není
    možné, aby to ČT vysílala několikrát denně a masírovala tak všechny lidi. Je třeba sepsat
    petici, to jediné snad pomůže.

  5. Tacit napsal:

    A co kdyby se ta petice sepsala přímo na Kose a podepsali ji Kosíři? To už je docela dost velká komunita, ne?

  6. Vidlák napsal:

    Fakt Vlku, nezkusíš nějakou podpisovou rychloakci? Když nic jiného, mohl by ses s Kosou třeba dostat do televize a nechat se od nějakého Kubala či Karase řádně poplivat… negativní reklama je nejlepší reklama…. 🙂

    • Admirál napsal:

      „nechat se od nějakého Kubala či Karase řádně poplivat…“

      Nebylo by pro mne větší vyznamenání. Ještě pokud by se přidal Wolner, Fendrych, Lipold nebo Čulík, tak by to byla naprostá špica.

      Naopak, pokud by mne z nějakého důvodu chválili, připadal bych si nečistý a musel bych se řádně zamyslet, co dělám špatně.

  7. Ares napsal:

    Tento souhrn bez faktů mi přijde celkem nicneříkající. Rozumnější by mi přišlo předložit konkrétní případy pochybení ČT, jestli obstojí v diskuzi.

    I když Kosa se mi jeví jako ideologické ghetto, kam se již přesvědčení chodí utvrzovat ve svých názorech. Takže by se zde nemusela najít žádná opozice, která by se předložené názory pokusila vyvrátit. Tady se budou asi spíše zajímat o to, kde to mohou podepsat.

  8. Pepa Sláma napsal:

    Autor udělal naprosto úžasnou práci, za níž mu patří dík a obdiv. Nicméně musí počítat s tím, že na něj bude útočeno zejména v osobní rovině, podle poučky: „nemáš-li v diskuzi věcné argumenty, zaútoč na osoby“. Rada České televize ani Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nepochybně nemají zájem něco měnit, neboť jim současná situace vyhovuje. Navíc tak říkajíc, ruka ruku myje. Panu Bednářovi, předsedovi Rady České televize současný stav nepochybně velice konvenuje, neboť to je (bývalý?) zaměstnanec americké vlády a zároveň zaměstnanec Českého rozhlasu (viz http://www.ustrcr.cz/cs/jan-bednar-1953).
    Podobně jako hodně dalších diskutujících se domnívám, že ve stížnosti by měla být jen naprosto exaktní data, např. dne toho a toho, v pořadu tom a tom moderátor České televize citoval článek ten a ten a přitom si účelově vybral toto a toto zamlčel, čímž porušil statut České televize.
    Radil bych proto ve formě stížnosti poslat jen vybrané případy, které nebude možné snadno vyvrátit. Protože pokud vyvrátí jednu věc, pak shodí ze stolu všechno s odůvodněním, že autor je nedůvěryhodný.

    Chápu autora, co jej k tomu vedlo. Pokud se někdy sám trestám sledováním České televize, pořád nevycházím z údivu, jakým způsobem urážejí pracovníci České televize inteligenci diváků. Bohužel, nikdy s tím nic nedělám. Tím se ovšem stávám spoluviníkem, neboť tuto prohnilou organizaci platím svým koncesionářským poplatkem.
    Napadl mě ovšem jeden námět. Využít technologie Wikipedie a založit Wiki černou knihu České televize. Tedy stránky, které by tvořila komunita naštvaných koncesionářů ČT, na kterých by hlídala každé porušení novinářské etiky a každé porušení statutu České televize.
    Pravým důvodem, proč máme ČT prohnilou je, že zde vůbec nefunguje zpětná vazba. Dvořák jde Radě na ruku, případně je zkorumpuje zákusky ke kávě (nebo něčím jiným), a tak si mohou pracovníci ČT (za naše peníze) dělat, co chtějí.
    Myslím, že existují dvě cesty, jak z toho ven. První je spočítat to příslušným politickým stranám ve volbách. Vždyť tam toho Bednáře musel někdo dosadit a ten někdo jistě dobře věděl, kdo je Bednář zač.
    Druhá je tlačit na politiky, aby se změnila procesní pravidla pro rozhodování všech mediálních rad. Tedy veřejná otevřená jednání, přenášená povinně televizí (rozhlasem), povinné zveřejňování odpovědí na stížnosti na webu, atd.

Komentáře nejsou povoleny.