Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a brána pekel? Zanechte vší naděje!


napsal Lex a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

S úžasem jsem dneska (11.4.2016) zíral na články autora PP se zněním (konceptem) stížnosti na Českou televizi v souvislosti s jejím zpravodajstvím ohledně Ukrajiny, Krymu a DLR a LLR.

A kromě toho úžasu ve mně rezonovala ještě jedna myšlenka – „Marnost nad marnost“.

Pramení z mé vlastní zkušenosti, když ani mi nebyla žumpa, kterou je zpravodajství a publicistika České televize, lhostejná, a proto, než mě na základě zkušeností přešla chuť, jsem se snažil o nějaký pozitivní posun cestou stížností Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

S tou poslední, po níž definitivně uzrála má rezignace, si vás dovolím seznámit citací autentických textů z korespondence s touto institucí:

From: no-reply@rrtv.cz [mailto:no-reply@rrtv.cz]
Sent: Thursday, February 19, 2015 10:29 PM
To: xxxx.xxxx xxxx.cz
Subject: ePodani RRTV xxxx

Číslo stížnosti: xxxx
Datum a čas stížnosti: 19.02.2015 22:28
Počet příloh: 0
Jméno a příjmení: xxxx
Datum narození: xxxx
Ulice: xxxx
Město: xxxx
PSČ: xxxx
E-mail: xxxx
Telefon:
Fax:
Mobil:
Datum a čas vysílání: 17.02.2015 16:00
Název programu / služby: Zprávy v 16.00, Události 19.00
Typ příjmu: Satelit
Předmět stížnosti: Malverzace dokumentu, manipulativnost

Otázka, zda je zpravodajství České televize jako celek manipulativní či ne může být věcí osobního názoru. Já a spolu se mnou dost lidí je ochotno tvrdit, že ano. A protože názor je jedna věc a průkazný fakt je věcí druhou, nezbývá mi než tuto situaci dokazovat cestou jednotlivých stížností na Českou televizi v konkrétních případech, jako tomu bylo naposled v případě mých stížností evidovaných pod čísly xxx (ve věci tvrzeného zahájení druhé světové války v Evropě napadením Polska Ruskou (sic!) armádou 17. září 1939) a č. xxxx (ve věci zabavení vily a pozemku Jana Antonína Bati „komunisty“ v roce 1947).
V tomto smyslu PODÁVÁM STÍŽNOST na Českou televizi pro zjevné malverzace obrazového a zvukového materiálu v pořadech výše uvedených, na jejichž archiv internetového vysílání uvádím níže odkazy, když ve Zprávách v šestnáct hodin
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10253214196-zpravy-v-16/215411016000217
stopáž 1.15 – 1.45
Titulek na liště: ukrajinský voják
český „překlad“ jeho slov:
„To, co slyšíte, to pálíme my. Konečně jsme odpověděli. Povstalci nás ostřelují bez ustání. My jsme přitom měli příkazy palbu neopětovat. Jenže to už se dál nedalo vydržet.“
a v Událostech v devatenáct hodin
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/215411000100217
stopáž 6.40 – 6.47
Titulek na liště: povstalec u Debalceve
„To střílí naši. Konečně.“
Jsem přesvědčen, že dalšího důkazu netřeba.
Navrhuji proto zahájení správního řízení s Českou televizí a přijetí odpovídajícího rozhodnutí v pravomoci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

V xxxx 19. února 2015
JUDr. xxxx xxxx v.r.

 

 

A tady je odpověď předsedy „ctihodné“ Rady /vynechány obrázky/:

Vážený pane doktore,

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) projednala na svém 5. zasedání, konaném dne 3. března 2015, Vaši stížnost na provozovatele vysílání Česká televize. Poukazujete na skutečnost, že zatímco ve zpravodajské relaci vysílané dne 17. února 2015 od 16:00 hodin byl mluvčí v reportáži o bojích o Debalceve identifikován jako ukrajinský voják, v pořadu Události vysílaném týž den od 19:00 hodin byl již označen jako „povstalec“.Reportáž odvysílaná v rámci pořadu Zprávy v 16:00 hodin začíná záběry bojových akcí, přičemž nijak nespecifikuje, o jakou stranu sporu se na záběrech jedná. Záběry doprovází komentář:

„Tady nemůže být o příměří ani řeč. Město Debalceve, strategická železniční křižovatka mezi Luhanskem a Doněckem, zažívá navzdory příměří masivní boje, situace se tam mění takřka z minuty na minutu“.

Následuje inkriminované vyjádření muže v uniformě, který je identifikován jako ukrajinský voják(simultánní hlasový překlad):

„To, co slyšíte, to pálíme my. Konečně jsme odpověděli, povstalci nás ostřelují bez přestání, my jsme přitom měli příkazy palbu neopětovat, jenže to už se dál nedalo vydržet“.

Následující průběh reportáže se již ke stížnostem nevztahuje.Reportáž odvysílaná ve stejný den v rámci pořadu Události od 19:00 hodin začíná stejným izáběry, překlad promluv je však zobrazován formou titulků. Promluva neidentifikovaného vojáka na bojovém záběru, která nebyla v první reportáži přeložena, je tak opatřena titulkem „Pozdrav od fašistů“. Lze se přitom domnívat, že se jedná o „povstalce“, který komentuje otřes, který kamera zaznamenala. Následuje stejná, leč zkrácená promluva vojáka jako v předchozí reportáži. Tentokrát je však označen jako „povstalec u Debalceve“ a titulek jeho slova překládá

To střílí naši… Konečně.“

Komentář pokračuje: „Dvě strany boje o Ukrajinu, teď proti sobě stojí v samém centru Debalceve“. Další průběh reportáže se pak opět ke stížnosti nevztahuje.

Předem je nutné uvést, že Česká televize svou chybu uznala v prohlášení na sociální síti

Facebook:

Výstřižek

Že se jedná spíše o chybu či nepozornost než o záměr do značné míry potvrzuje právě možnost nepravdivou informaci poměrně snadno odhalit.

Při posuzování toho, zda prohřešek tohoto typu má váhu správního deliktu, se dozorový orgán musí zabývat otázkou, proč by se ČT něčeho takového dopouštěla úmyslně? Jaký by tím mohla sledovat cíl? V čem by spočívala domnělá manipulace? Jaké reálné důsledky mělo toto pochybení pro diváka? Po podrobné analýze situace Rada musela konstatovat, že se jednalo o zjevný profesionální přehmat, nikoli o manipulaci, resp. porušení zákona.

Rada neshledala důvody k zahájení správního řízení z moci úřední.

Děkuji Vám za Váš dopis, vážíme si Vašeho zájmu o problematiku televizního vysílání. Mohu

Vás ujistit, že Rada průběžně monitoruje vysílání všech provozovatelů a vyhodnocuje, zda jsou v souladu se zněním zákona č. 231/2001 Sb., a pokud dojde k závěru, že došlo k porušení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, uplatní vůči provozovateli příslušné postupy v souladu se svými pravomocemi.

S pozdravem

V Praze dne: 3.3.2015

Ivan Krejčí

předseda Rady

pro rozhlasové a televizní vysílání“

 

 

Má pravdu, předsedo, má pravdu“, musím s uznáním říct. Jen kdyby „ctěná“ Rada nepřehlédla, co píšu v úvodním podání – „Otázka, zda je zpravodajství České televize jako celek manipulativní či ne může být věcí osobního názoru. Já a spolu se mnou dost lidí je ochotno tvrdit, že ano. A protože názor je jedna věc a průkazný fakt je věcí druhou, nezbývá mi než tuto situaci dokazovat cestou jednotlivých stížností…“, a že tu manipulativnost dokazuji odkazem na předchozí stížnosti na manipulativní „lžizpravodajství“.

A tak jsem sedl ke klávesnici a napsal reakci – cituji

Vážený pan

Bc. Ivan Krejčí

Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

podatelna@rrtv.cz

Vážený pane předsedo,

obdržel jsem e-mailovou poštou vyrozumění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) s Vaší podpisovou doložkou ze dne 5.3.2015 Sp. zn./Ident.: 2015/xxx xxx Č.j.: RRTV/xxx/2015-BUR ve věci mé stížnosti ze dne 19.2.2015 co do vysílání ČT ohledně „ukrajinského/povstaleckého“ vojáka…, která byla uložena pod č. xxxx.

Nemohu, než kvitovat pečlivost, s jakou pověřený pracovník RRTV přistoupil ke stylizování předmětného vyrozumění, v němž nechybí fotografie inkriminovaných „chyb“ televize ani faksimile z facebookového vyjádření ČT. Nic nenadělám s tím, že – cituji ze zprávy o zasedání RRTV – „Rada se seznámila s následujícími podáními k obsahu televizních programů doručenými od 10. října do 24. února 2015: …. reportáž Boje o strategické město Debalceve, vysílaný dne 17. února od 16:00 hodin a pořad Události, respektive reportáž Tvrdé boje o ukrajinské Debalceve, vysílaný dne 17. února 2015 od 19:00 hodin;…“ a se závěrem obsaženým ve vyrozumění, že – zkráceně – ze strany ČT nejde o správní delikt.

Co mi naproti tomu zůstalo, je nezvratné přesvědčení o manipulativnosti zpravodajství České televize (soukromé televize jsou mimo rozsah tohoto problému), o jejím jednostranně propagandistickém zaměření, jehož jsou podobné „chyby“ nedílnou součástí (dříve jsem si stěžoval na Hřebejkova „rudá a hnědá prasata, která dotlačila Zemana na Hrad“, na „zahájení druhé světové války v Evropě přepadením Polska „ruskou“ armádou 17. září 1939“ či na „zabavení vily a pozemku Janu Antonínu Baťovi komunisty /sic!/ v roce 1947!“).

Je jen příznačné, že nikdy RRTV v těchto věcech „nic“ neshledala (vím, že v jednom případě už – teprve? – půl roku běží správní řízení, i tak se o výsledek neobávám).

Je mi také jasné, že podobná podání, jako ta moje, jen další a další měrou zatěžují RRTV, která má samozřejmě mnohem důležitější poslání (ale nejednou také mnohem úsměvnější, pokud si uvědomíme, jaká váha je připisována jednomu „sprostému“ slovu před dvaadvacátou hodinou). Zatímco striktní dodržování imperativu veřejnoprávnosti vysílání ČT, primárně ve zpravodajství a publicistice, jde tak trochu mimo. K čemuž nemalou měrou přispívá i povaha a úroveň jednání a závěrů „malé televizní rady“, tedy Rady České televize (které jsou mimo mediální mainstream již zcela nepokrytě pranýřovány a Rada ČT je předmětem posměchu).

Nicméně k samotné mé stížnosti a vyrozumění ze strany RRTV.

Ačkoliv – jak jsem už zmínil – s tím nic nenadělám, nemohu přijmout jako dostačující sdělení, že – „…Česká televize svou chybu uznala v prohlášení na sociální síti Facebook“. Toto ospravedlnění by bylo přijatelné, kdyby se ČT svého prohřešku dopustila rovněž na sociální síti, nikoliv v televizním vysílání.

Navíc, nelze věřit implicitně inzerovanému diletantismu odpovědných osob na straně ČT, když lidi (nedůvodně) podezřívají z naivity při svém konstatování, „že jde o bezejmenného vojáka ve válečné zóně“ ..“ „a není ani v našich možnostech se dotyčnému omluvit“.

Ani pro amatéra, jakým jsem já, není nic složitého z otevřených zdrojů zjistit, že nejde o žádného „bezejmenného vojáka“, nýbrž o velitele štábního vozu a PR seržanta batalionu „Donbas“ Jevgenije Ševčenka, bývalého kandidáta do Nejvyšší rady Ukrajiny, který portál YouTube zásobuje stovkami videí z činnosti bataliónu Donbas kupř https://www.youtube.com/channel/UC19dAcbURj-COj3H0ch7ndg

jehož osobní stránky ČT (i RRTV, pokud bude chtít iniciovat omluvu ČT Ševčenkovi)

najde zde http://www.eshevchenko.com.ua/ a kontakt na sociální síti Facebook zde – https://www.facebook.com/ievgen.shevchenko.7 .

Pane předsedo,

Děkují Vám osobně za úřednickou pečlivost, s jakou se RRTV vypořádala s mou stížností. Myslím, že ten termín „vypořádala“ není úplně přiléhavý, přiléhavější by možná byl termín „vyřídila“. Ano, vyřídit, to je přesný termín svědčící byrokracii.

Jenže mi osobně nejde o úřad, mi jde o to, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla uskutečňováním svého poslání skutečným garantem, že Česká televize bude i na úseku zpravodajství a publicistiky cestou „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“ plnit své úkoly veřejné služby.

Zda tomu tak zatím je, máme asi odlišné názory.

V xxx 22.3.2015

S úctou xxx xxx

 

 

I následně jsem se znovu musel sklonit před kvalitou byrokracie RRTV, protože i na tento dopis mi bylo odpovězeno.

Čtěte se mnou –

Vážený pane doktore,

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) se na svém 7. zasedání, konaném

dne 14. dubna 2015, seznámila s Vaším dopisem, jímž nesouhlasíte s odpovědí na svoji

dřívější stížnost. Ironicky poznamenáváte, že namísto aby byla Vaše stížnost „vypořádána“,

byla „vyřízena“.

Ve své původní stížnosti poukazujete na skutečnost, že zatímco ve zpravodajské relaci vysílané

dne 17. února 2015 od 16:00 hodin byl mluvčí v reportáži o bojích o Debalceve identifikován

jako ukrajinský voják, v pořadu Události vysílaném týž den od 19:00 hodin byl již označen jako

povstalec“.

V odpovědi Vám bylo sděleno, že Česká televize svou chybu uznala v prohlášení na sociální

síti Facebook a že po podrobné analýze situace Rada konstatovala, že se jednalo o zjevnou

chybu z nepozornosti, o profesionální přehmat, nikoli o záměrnou manipulaci, a nedošlo tedy

k porušení zákona.

Rada Vám nyní k věci nemůže sdělit nic nového. Rada se věcí zabývala a neshledala spáchání

správního deliktu.

Pokud jde o Vaši poznámku, že Rada se jistě věnuje mnohem důležitějšímu poslání, jako je

sprosté“ slovo před 22. hodinou, nezbývá než konstatovat, že Rada se vulgarismy ve vysílání

zabývat musí, protože jí to přikazuje zákon.

Dle § 32 odst. 1 písm. j) tohoto zákona je provozovatel vysílání povinen nezařazovat do

programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl,

v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době

od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.

Pokud tedy Rada upozorní provozovatele vysílání na porušení zákona, koná tak pouze svou

povinnost danou zákonem. Nejedná se nějakou zvůli Rady.

Dále uvádíte, že Vám jde o to, aby „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla

uskutečňováním svého poslání skutečným garantem, že Česká televize bude i na úseku

zpravodajství a publicistiky cestou ‚poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku

vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů‘ plnit své úkoly veřejné

služby“.

Citujete zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, respektive § 2 odst. 2 písm. a) tohoto zákona,

dle něhož hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování

objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné

vytváření názorů.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je však ústřední správní úřad, který vykonává státní

správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a dohlíží dodržování zákona

č. 231/2001 Sb., o vysílání. Rada nevykonává dohled nad Českou televizí nad rámec

povinností, jež jí stanovuje zákon o vysílání.

Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize dle zákona

č. 483/1991 Sb., o České televizi, je Rada České televize.

S pozdravem

Ivan Krejčí

předseda Rady

pro rozhlasové a televizní vysílání“

A mi nezbylo, než opět s Miladou Ježkovou z „Vesničky….“ konstatovat – „Má pravdu, předsedo, má pravdu!!!!“ Do značné míry jsem „plakal na nesprávném hrobě“.

Ale přesto – divili byste se mi, že jsem ztratil veškerý zájem na dalších pokusech o kultivaci molochu slynoucího Česká televize, molochu zaštítěného tzv. „Radou České televize“, a v konečných důsledcích i Radou pro rozhlasové a televizní vysílání?

Protože už personální složení obou orgánů http://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/slozeni-rady/ a http://www.ceskatelevize.cz/rada-ct/clenove-rady/ naprosto neprůstřelně zajišťuje „ideovou orientaci“ jejich rozhodnutí, a že změna je nemožná. Že stav České televize vzešlý z VVSR (Velké vánoční spacákové revoluce), kdy se této monstrorganizace zmocnili pohrobci „pravdy a lásky“ dnes transformovaní dílem do ideologické fronty TOP 09 a dílem do jiných liberálních názorových směrů s „absolutním puvoárem na pravdu“, jímž je společné „sluníčko“, „pražská kavárna“ a privatizace finančních toků, mě s konečnou platností naučil využívat pravidlo, že televize má vypínač, že jediným opatřením jak v tomto smyslu neutrpět újmu na duševním zdraví, je tu žumpu neposlouchat.

Opakuji – protože změna je nemožná. Petr Štěpánek – z jehož článku http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kavci-hory-podminovat-CT-zrusit-Pak-vsak-Petr-Stepanek-prednesl-vazne-mineny-navrh-co-dale-delat-s-CT-384674 vyjímám to nejpodstatnější – „Největší mýlka je myslet si, že Českou televizi skutečně řídí generální ředitel a jeho management. Nebo že snad něco skutečně podstatného ovlivňuje Rada České televize. Ne že by tam nějaký vliv neměli, ale spousta pochodů jde zcela mimo ně. Na tuhle realitu dříve či později narazí každý ředitel a zatím každý se s tím v zájmu zachování svého společenského postavení smířil. Koneckonců ředitel České televize bere daleko více než předseda vlády a prezident dohromady, takže ani ty peníze nejsou k zahození. Jací lidé a jaké zájmy? Částečně jsem odpověděl už v předchozí otázce. Podstatné jsou dvě věci: správný směr toku penězovodů a správná propaganda. K tomu stačí ovládat některé střední články řízení, případně si nedotknutelnost pojistit nějakou odborářskou funkcí. Tyhle neviditelné struktury mají na chod této instituce daleko větší vliv než všichni aktuálně „mocní“ politici dohromady. Právě tyhle dvě věci – penězovody a „správná“ propaganda – se ocitly v ohrožení na přelomu let 2000 a 2001, a proto také – aby zůstaly zachovány – došlo ke spacákové revoluci.“, či Petr Žantovský – třeba zde – http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/sloupky/jak-je-to-s-televiznimi-radami-v-evrope/ , aby se umluvili a upsali.

Taky marně.

Lex

Příspěvek byl publikován v rubrice Lexův soud se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.