Americké imperiální přepínání


vybral a přeložil JF

Patrick J.Buchanan, 14.4.2016

Tento týden stíhací bombardéry Su-24 přelétávaly válečnou loď USA v Baltickém Moři. Ruské letouny nenesly žádné rakety ani bomby.

Vzkaz: Co tam Američané mají co dělat?

V Jihočínském moři letouny USA přelétávají a válečné lodě USA vplouvají do příhraničních vod ostrůvků, na něž si dělá nárok Peking.

V Jižní Koreji pořádají vojska USA každoroční vojenské cvičení jako varování pro Severní Koreu před testováním jaderných hlavic a střel dlouhého doletu, které mohou dosáhnout území USA.

Válečné lodě USA, které mají základnu v Bahrajnu, se v lednu střetly v Perském Zálivu s iránskými ponorkami a raketovými čluny a člun Spojených států obeplouval iránský ostrov. Irán nakonec po 24 hodinách propustil 10 amerických námořníků, které při tomto incidentu zajal.

Ale útočné požadavky na odvetu USA už začaly.

A přitom v každé z těchto oblastí to nejsou životní zájmy Spojených Států, které jsou zde přímo ohroženy, ale zájmy jejich spojenců, kteří se ale nezmohou na plnění vlastních obranných povinností a raději je přenášejí na Strýčka Sama.

A Amerika se začíná prohýbat pod tíhou svých globálních závazků.

Protože my nemáme žádný nárok na skály a útesy v Jihočínském moři – to spíše Vietnam, Tajwan, Malajsie, Brunei a Filipiny – proč je tahle roztržka naší věcí?

Jestli jsou pro nás tyhle skály a útesy tak životně důležité, že nám stojí za to riskovat nukleární střet s Čínou, proč místo toho neuvalíme cla na čínské zboží? Ať namísto amerických vojáků, námořníků a letců platí za střetnutí s Pekingem americké společnosti a američtí spotřebitelé.

Ať Jižní Korea a Japonsko vybudují svá vojska tak, aby se mohla poměřit se Severem, a ať řeknou Pekingu: Pokud Čína nezastaví program jaderného vyzbrojování režimu Kim Jong Una, Jižní Korea a Japonsko vybudují svou vlastní odstrašující jadernou sílu. Před půl stoletím totéž udělala Britanie a Francie.

Proč musíme právě my věčně odstrašovat a v případě nutnosti bojovat se Severní Koreou?

A proč je právě naší zodpovědností bránit pobaltské republiky a východní Evropu, 5000 mil daleko? Proč ne Německo, jehož ekonomika je daleko mocnější než ta ruská?

I v nejtemnějších obdobích studené války presidenti USA odmítli vojensky zasáhnout v Maďarsku, Československou a Polsku.

Když zde Moskva zasahovala, Spojené státy neudělaly nic. Kdy pro nás získala nezávislost východní Evropy takovou životní důležitost, že bychom dnes riskovali válku s jaderným Ruskem, abychom ji zajistili?

Podle článku 5 úmluvy NATO je útok na libovolnou z 28 zemí smlouvy považován za útok na všechny. Ale měli bychom dávat takový druh záruk Recepu Tayyipu Erdoganovi, který před pár měsíci nařídil sestřelení ruského letounu, který na 15 sekund překročil tureckou hranici?

Chceme opravdu tomuto nepředvídatelnému autokratovi dát možnost zatáhnout nás do války s Ruskem?

Když v roce 1939 Neville Chamberlain poskytl válečnou záruku juntě polských plukovníků, kdo jiný ještě měl tak přemrštěné mínění o své vlastní vojenské síle a udatnosti, jaké tehdy platilo o Britech?

Amerika by neměla odepisovat ani Pobaltí ani východní Evropu. Ale měli bychom vyloučit jakoukoli možnost války mezi USA a Ruskem ve východní Evropě a omezit naši reakci na ruské akce na ekonomickou a diplomatickou. Jedno je jisté: hlavním poraženým v konfliktu mezi Ruskem a NATO ve východní Evropě by byla – východní Evropa.

Pokud jde o Irán, zpravodajská komunita USA v roce 2007 a v roce 2011 vyhlásila s vysokou mírou jistoty, že Irán nemá žádný vojenský jaderný program.

Od chvíle, kdy byla podepsána jaderná dohoda s Iránem, bylo 98 procent iránského obohaceného uranu vyvezeno ze země. Dále je vyráběno ne více než 20 procent obohaceného uranu. Reaktor Arak, který by mohl produkovat plutonium, byl odstaven a překonfigurován a po celém zařízení se stále pohybují jaderní inspektoři.

Řeči o tom, že Irán má tajný program na výrobu jaderné bomby a že testuje mezikontinentální střely, přicházejí nepřekvapivě od těch samých lidí , kteří svého času tvrdili, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení.

Cíl je tentýž: dotlačit Ameriku do další války, někde daleko, proti národu, který oni chtějí vidět na kolenou.

Od konce Studené války v roce 1991 byla naše země vytrvale vysávána a zvolna ničena. Jsme dnes stejně přetížení, jak bylo přetíženo BritskéiImperium v roce 1940.

A stejně jako toto impérium musíme přijímat výzvy národů, které se snaží zvětšit si své místo na slunci – oživlému Rusku, Číně, Iránu. A jsme označováni za ďábly těmi fanatiky, kteří nás chtějí vytlačit z jejich části světa, kterou by si přáli předělat podle představ o svých vlastních vírách nebo ideologiích. Je čas k přehodnocení všech válečných závazků tohoto národa, které dal od začátku Studené války, a určit, které z nich, pokud vůbec jaké, stále ještě slouží národním zájmům USA v roce 2016. Vojenské aliance jsou konec konců jen převodové transmise války. To není žádný isolacionismus. Je to upřednostnění naší země a postavení se mimo války jiných.

Říkávalo se tomu vlastenectví.

P.S:

pokud  nevíte , kdo že je Pat Buchanan, pak ještě malá informace o jeho osobě na závěr:

Patrick Joseph Buchanan je americký konzervativní spisovatel, politik, publicista a televizní komentátor. V minulosti se dvakrát pokoušel získat nominaci republikánské strany pro prezidentské volby v USA, v roce 2000 kandidoval ze Reformní stranu. Wikipedie
Kos a to dodává pro případ, že by někdo tenhle překlad doznačil za kremelskou lstivou propagandu
Příspěvek byl publikován v rubrice JF a jeho rešerše se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.