Vítejte ve světě viru ZIKA!


napsal nick  Bronsted

Je premiera a premiera na Kose.  Většinou  a  to včetně  vlka, zde  začínáme jako ochotníci. To jest autoři z ochoty. Něco sdělit, protože nás  cosi hodně štve. Hodně. tak to musí nějak ven. Druhou, velice úzkou a zřídkavou  jsou autoři specialisté a odborníci. Kteří se  sem tam přihlásí ke slovu, aby uvedli na pravou míru  nějaké tvrzení, zejména tehdy, když  jde o nějaké závažné odborné téma.  A  tenhle  velmi řídký jev je na Kose  dnes.

Před  časem jsem zde otiskl materiálu o viru ZIKA, které ze zahraničních podkladů přeložil JF. Přišla mi k tomu určitá korespondence. S  dnešním autorem. Velmi rychle se ukázalo, že  se jedná o někoho, kdo má k téhle materii velmi blízko. Takže  jsem si  dovolil požádat  o nějaké shrnutí pro nás – naprosté laiky. Abychom měli aspon trochu jasno, jak moc  se máme bát  a sami sebe strašit. Bronsted nesliboval lehce. Myslel jsem, že z  toho nic  nebude.  Jsem rád, že jsem se mýlil. Prosím o hvězdy pro nováčka. Zaslouží si je, ačkoli text je  dost děsivý. Díky.

Kde se vzal tu se vzal?

Víme to přesně – virus byl objeven u pokusné opice 18. dubna 1947. Sice se na opici původně zkoumalo něco jiného,ale vyskytla se zajímavá nová choroba, tak proč jí neobjevit? Původce dostal jméno Zika, podle lesa v Ugandě, kde se to celé událo. Potom se začalo zjišťovat jak se přenáší a na koho. Docela dlouho se tato choroba zdržovala pouze v Africe a v některých částech Asie. Potom se najednou urodila epidemie na ostrově Yap v Mikronésii, následovala epidemie ve Francouzské Polynézii v roce 2013 a v Nové Kaledoni roku 2014. V Nové Kaledonii bylo hlášeno už v polovině roku více než 1400 případů. Už v březnu 2015 se testovalo prvních 21 vzorků z Brazílie. Pracuje se s hypotézou, že virus byl do Brazílie zavlečen při fotbalovém mistrovství v roce 2014. Dnes některé studie uvádějí, že u tohoto viru proběhlo několik mutací.

Jak se přenáší?

Přenáší ho různí komáři (Ae. Africanus, Ae. Apicoargenteus, nAe. Luteocephalus, Ae. Aegypti, Ae vitattus a Ae.Furcifer), dále je možný přenos z matky na plod, první potvrzené případy jsou i transfuzí a spermatem. Vir Zika byl nalezen i v moči a zdá se, že tam dosahuje vyšší koncentrace po delší dobu, než v séru, a tak se uvažuje o plošné detekci právě z moči.

S kým je vir příbuzný?

Jedná se o Flavivirus a je příbuzný s horečkou dengue, žlutou zimnicí, západonilskou horečkou, japonskou encefalitidou a dalšími.

Klinické projevy onemocnění:

Začíná mírnou bolestí hlavy, potom ve většině případů následuje vyrážka na obličeji, krku, trupu a pažích s následným šířením na dlaně a chodidla. Přechodně se objevila horečka a bolesti kloubů a zažívací obtíže. U některých případů se rozvinul zánět spojivek. Prostě to vypadá jako obyčejná chřipka s vyrážkou. Může se splést s horečkkou Dengue a mohou mít i zkříženou reaktivitu při diagnostice. Někdy je průběh tak mírný, že s tím pacienti nevyhledají lékaře. Takže se zdá, že je v populaci značně poddiagnostikováno a teď se horečně shomažďují zpětná data o každé vyrážce.

Komplikace:

Mikrocefalie u novorozenců

Je to těžká vývojová porucha projevující se zakrněním, nebo předčasným ukončením růstu mozku a obvykle i celé hlavy. Je příznakem řady závažných onemocnění, zejména genetických. Další příčinou může být infekce matky během těhotenství. Hlavním příznakem je malý obvod lebky. Postižené děti mají také menší mozek. Mikrocefalie je také často spojena s duševní a tělesnou poruchou.

Guillain-Barré syndrom:

Guillain-Barré syndrom je naštěstí relativně vzácné zánětlivé onemocnění, které postihuje nervovou soustavu, zejména periferní nervy vycházející z míchy. Řadí se proto mezi tzv. polyneuropatie. Jeho příznaky mohou být značně dramatické a někdy ohrožují nemocného na životě. Naštěstí má nemoc tendenci samovolně ustoupit. Tento syndrom je spouštěn autoimunitně, nebo po různých infekcích. Běžný výskyt v západní populaci je 1: 100 000. Může ho spustit i poměrně běžná infekce Campylobacter jejuni (špatně tepelně upravená kuřata).

Dosud publikované závěry:

Normálně je riziko narození s mikrocefalií v USA 1: 1 620 000 (tj. 0,00006%); v Evropě 1: 394 444 (tj. 0,0004%) živě narozených dětí a lékařských potratů. U viru Zika je riziko narození mikrocefalického dítěte u matky nakažené v prvním trimestru těhotenství asi 1%. U jiných virových infekcí je sice % poškození plodu větší, ale nesmíme zapomínat, že při epidemii viru Zika je promořenost obyvatelstva kolem 66%, takže se úměrně zvyšuje riziko (v podstatě se dostaneme na riziko 1:105). Tyto data jsou z retrospektivní studie z Francouzské Polynézie a tak nám tu odpadají spekulace, že zvýšený výskyt mikrocefalií u novorozenců má na svědomí jakési povinné očkování u matek v Brazílii, nebo používání nedovolených postřiků.

Problémem je, že ne všechny matky v Brazílii se dostanou k testování jako je CT, vyšetření krve a ne všem dětem se podařilo odebrat mozkomíšní mok k prozkoumání. Takže se momentálně publikují neucelené studie na malých počtech matek/dětí a chybí nějaký manuál co všechno by se mělo plošně udělat za vyšetření , aby se dala udělat trochu relevantní statistická analýza.

Jedna menší studie z Brazílie a zaměřila se tentokrát na méně známou komplikaci a sice poškození očí. 10 z 29 mikrocefalických dětí mělo vážné, zrak ohrožující léze na očích.

Jiná menší studie z Brazílie uvádí že z 35 matek žijících v postižených oblastech mělo 25 novorozenců těžkou mikrocefalii (odchylka více než 3 směrodatné odchylky), 17 mělo ještě jiné neurologické abnormality jako spasmus nebo hypertonii. 27 z těchto kojenců bylo udělané zobrazovací vyšetření a zjištěny mozkové kalcifikace (zvápenatění) u 74%, zvětšení mozkových komor u 44% a nedostatečnou neuronální migraci u 33% dětí.

Další z malých souborů -23 pacientů se zaměřila na počítačovou tomografii (CT). Sérologicky u nich bylo vyloučeno jiné onemocnění jako např.plané neštovice, zarděnky, toxoplazmóza, syfilis a HSV a HIV. Pouze 7 z nich se ale podařilo odebrat mozkomíšní mok, a všechny vzorky byly pozitivní na IgM protilátky proti viru Zika. To, že byly pozitivní právě protilátky IgM ukazuje, že infekce proběhla přímo u plodu a nejsou to protilátky od matky. CT bylo provedeno v rozmezí od narození do 5 měsíců věku dětí. U všech dětí byla nalezena zvápenatělá ložiska v mozku (hlavně v čelním laloku), a také velké zvětšení mozkových komor (zvápenatělá ložiska mnohdy brání v odtoku a cirkulaci mozkomíšního moku). Dále bylo zjištěno zmenšené množství mozkových rýh a závitů a menší množství bílé hmoty oproti normálu. U jednoho kojence už byla přítomna i cévní mozková příhoda. Vědci zde vyslovují hypotézu, že vir mozek neničí, ale brání jeho vývoji, protože ničí vývojové buňky.

Jedna ze studií z Francouzské Polynézie se pro změnu zabývala 42 případy Guillain-Barré syndromu (GBS) u dospělých nemocných. Hodnotily je dva na sobě nezávislé neurologické týmy a brali to opravdu důkladně. Na tomto místě musím složit hold pečlivosti, s jakou všechny lékařské týmy na těchto ostrovech sbíraly data nejen k této studii. Většině pacientů nastoupily první příznaky G-B syndromu 4 týdny po prodělání infekce virem Zika. Pacienti měli různé příznaky jako obrnu lícního nervu, obrny končetin, bolesti a mravenčení. Při přijetí pacientům vyšetřili nervovou vodivost okrajových nervů a u 37 z nich zjistili, že okrajové nervy jim vzruchy skoro nevedou. Toto vyšetření jim zopakovali po 4 měsících a u všech byla úprava téměř k normálu. V den přijetí dělali všem pacientům odběr mozkomíšního moku, a u všech byl prokázán tzv. sterilní zánět. Častěji byli postiženi muži (3:1). Autoři studie vyslovili hypotézu,buď že je domorodé polynézské obyvatelstvo k tomuto syndromu náchylnější, nebo virus zmutoval.

V Brazílii také zaznamenali vyšší výskyt GBS, ale nemohou to řádně vyhodnotit. Tamní obyvatelstvo je totiž promořené další skupinou chorob jako je např. horečka Dengue a další. Takové osoby jsou ze všeho testování vyloučeny, protože vědci potom nemohou s jistotou potvrdit, že komplikace má na svědomí právě vir Zika.

V USA se zase zabývali sexuálním přenosem a je znám přenos nejen z muže na ženu, ale i z muže na muže.

A proč je výsledků z Brazílie stále tak zoufale málo? Narodilo se kolem pěti tisíc dětí s mikrocefalií, ale jen málo žen bylo během těhotenství u doktora s nějakou infekcí. Zpětně se infekce dokazuje hůř a navíc není ještě zaveden jednotný testovací protokol. Spousta lidí vypadne z hodnocení jen proto, že prodělali nějakou další infekci. Některá vyšetření jako je např. MRI se dělá jen u vybraných jedinců, protože je příliš nákladné.

Zdroje:

Association between Zika virus and microcephaly in French

Polynesia, 2013–15: a retrospective study

Simon Cauchemez, Marianne Besnard, Priscillia Bompard, Timothée Dub, Prisca Guillemette-Artur, Dominique Eyrolle-Guignot, Henrik Salje,

Maria D Van Kerkhove, Véronique Abadie, Catherine Garel, Arnaud Fontanet*, Henri-Pierre Mallet*

Zika fever and congenital Zika syndrome: An

unexpected emerging arboviral disease?

Jasper F.W. Chan a,b,c,d, Garnet K.Y. Choi d, Cyril C.Y. Yip d,

Vincent C.C. Cheng d, Kwok-Yung Yuen

Guillain–Barre´ Syndrome (42 Cases) Occurring During

a Zika Virus Outbreak in French Polynesia

Louise Watrin, MD, Fre´de´ric Ghawche´, MD, Philippe Larre, MD,

Jean-Philippe Neau, MD, Ste´phane Mathis, MD, PhD, and Emmanuel Fournier, MD, PhD

Guillain-Barré syndrome associated with the

Zika virus outbreak in Brazil

Síndrome de Guillain-Barré associada ao surto de infecção por vírus Zika no Brasil

Lucas Masięro Araujo1, Maria Lucia Brito Ferreira2, Osvaldo JM Nascimento1

First report of autochthonous transmission of Zika virus in Brazil

Camila Zanluca1, Vanessa Campos Andrade de Melo2, Ana Luiza Pamplona Mosimann1,

Glauco Igor Viana dos Santos2, Claudia Nunes Duarte dos Santos1/+, Kleber Luz3/+

Zika Virus Infection and Microcephaly

J. Gordon Millichap, MD1*

Zika virus and microcephaly

Michelle A. Barton MBBS MSc, Marina I. Salvadori MD

Zika virus and neurologic autoimmunity:

the putative role of gangliosides

Juan-Manuel Anaya1*, Carolina Ramirez-Santana1, Ignacio Salgado-Castaneda2, Christopher Chang3,

Aftab Ansari4 and M. Eric Gershwin3

Clinical features and neuroimaging (CT and MRI) findings

in presumed Zika virus related congenital infection

and microcephaly: retrospective case series study

Maria de Fatima Vasco Aragao,1 Vanessa van der Linden,2 Alessandra Mertens Brainer-Lima,3

Regina Ramos Coeli,4 Maria Angela Rocha,4 Paula Sobral da Silva,4 Maria Durce Costa Gomes

de Carvalho,4 Ana van der Linden,5 Arthur Cesario de Holanda,6 Marcelo Moraes Valenca7

Detection of Zika Virus in Urine

Ann-Claire Gourinat,1 Olivia O’Connor,1

Elodie Calvez, Cyrille Goarant, and Myrielle Dupont-Rouzeyrol

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.