Nepřítel mého nepřítele


napsal Nerevar

Vlkův úvod:

Máme  opět  jednoho dalšího nového autora, který vstupuje  na Kosu. Potlesk prosím. Se zajímavým pohledem na  českou politickou scénu!

Mám z toho radost. Jednak kvůli dalšímu autorovi, jednak kvůli úhlu jeho pohledu, který není zcela identický s mým. Ale přesně o tomhle  Kosa je a chce  být! Vyznavačů a hlasatelů jediných povolených pravd  je  v Čechách a na Moravě  nějak víc  než zdrávo! A  stále  se nám vnucují další a  další.  Takže považuji za nesmírně osvěžující, když  někdo přinese  novou optiku! Hvězdy  prosím! A nešetřete! ostatně – jsem si jistý, že  drtivé většině  kosířů stejně bude Nerevar mluvit z duše.

Zase tam byl!

Snad pokaždé, když se naše televize rozhodne informovat o nějakém převratném počinu naší politické reprezentace, vzápětí nás informuje též o názoru Miroslava Kalouska. Pro samou vyváženost jsou dny, kdy pan Kalousek neopustí obrazovku. Někdy to vypadá, že je to jediný opoziční politik. Nebo že je to jediný opoziční politik, který tomu rozumí. Nebo že naše veřejnoprávní televize vede už řadu let předvolební kampaň Miroslava Kalouska. Volit ho nebudu, i když se někdy stylizuje do role ochránce všech poctivě pracujících. Už mi nejednou dokázal, že zájmy velkokapitálu je ochoten bránit do poslední kapky mé krve.

To takový Andrej Babiš, ten  je velkokapitál, osobně a v životní velikosti. Na rozdíl od výše jmenovaného si odpustil prskání jedu směrem k lidem, co musejí přežívat od výplaty k výplatě, protože mohou na trhu nabídnout jen svou pracovní sílu, nic víc. Andrej Babiš neměl potřebu v jednom kuse opakovat mantry o „projedené budoucnosti“, „řecké cestě“, „rozpočtové zodpovědnosti“, … ani o ničem dalším, čím nás svého času obšťastňovala stále obšťastňuje pan Kalousek. Naopak, místo ustavičného připomínání trestuhodné neschopnosti dolních deseti miliónů a nevyhnutelné léčby, kterou si my darmožrouti zasloužíme, se už na samém počátku svého politického působení uchýlil k neodpustitelnému populismu, Že prý „bude líp“, to si snad dělal (a dosud dělá) legraci? A lidé mu na to skočili, to jsou celí oni. Opravdu mu uvěřili, že sáhne do kapsy, a že začne rozdávat ze svého? Možná uvěřili, že Andrej Babiš plánuje vydrancovat státní kasu a začít rozdávat z cizího. To by jim bylo podobné.

Další je Miloš Zeman, úřadující prezident České republiky. Vyvolávání pozornosti kolem jeho osoby má dlouhou tradici. Počínaje povykem v souvislosti s  virózou přes modrožluté vlajky nad hlavami nespokojenců s osobou prezidenta, trencle na místě prezidentské standarty (někteří by nad Pražský hrad raději vyvěsili pampersky), vajíčka vrhaná i po německém prezidentovi, červené karty, „andělská kázání“ … Nyní je zkrátka „cool“ a „in“ veřejně deklarovat svůj nesouhlas s osobou prezidenta a okázale se distancovat od těch – podle všeho slabomyslných – voličů, kteří mu dali svůj hlas.

Před časem jsem si povšiml zajímavého úkazu. (Zdá se, že je to jev natolik  flagrantní, že se jím už ani nikdo nezabývá.) Do osoby prezidenta se až v dojemném souladu navážejí tytéž entity (nejsou to jen nějaké osoby, nejsou to jen nějaká sdělovadla), kterým dělá starost i Andrej Babiš. Oba jsou propírání na stránkách „Neovlivných“, „hlidacipes.org“ také nezůstává pozadu, „Reportér“ dokonce přišel s objevným termínem „dotační savci“. Tyto čivavy nebo snad jorkšíři kapitalismu neomylně začnou ňafat, když vědí, že páníček ví. Jejich společným znakem jsou „rebelantství“ zakladatelů spočívající v demonstrativním odchodu z periodik koupených právě Andrejem Babišem. Že prý kvůli plíživému omezování svobody slova, řekněte, nejsou to drahoušci? Ale co má být? Třeba je pan Babiš opravdový belzebub, úřed prezidenta obsadil nějaký jiný ďábel a ti rádoby disidenti opravdu odhalili nějaký gigantický komplot. Třeba se mýlím, stává se to skoro každému. Byl bych i ochoten to připustit, kdyby

– kdyby jeden vedle druhého nestáli v jednotné „antikremelské“ frontě. Označit někoho za prokremelského, Putinem zverbovaného, Kremlem řízeného agenta FSB, který si chodí pro instrukce na ruské velvyslanectví, to definitivní rozsudek!

Ohraďte se proto něčemu takovému, a potvrdíte svou vinu, nereagujte a vinu přiznáte. Nelíbí se Vám nehorázné praktiky bank nebo pojišťoven? Nelíbí se vám, co často vychází z Poslanecké sněmovny? Čekání na úřadech? Dopravní zácpa? Že jste se špatně vyspali? Jste kremlofil. Koukejte mlčet, nebo –

Nebo co? Nějaká neo- obdoba „Výboru pro  neameric- omlouvám se – nedemokratickou činnost?

Nehlasoval jsem ani pro jednoho ze  jmenovaných a jen doufám, že jednou žádný z nich nebude tím „menším zlem“, které bych jednou rád volil. Že ale jsou oba pánové v zaměřovači pilných „putinobijců“, z nich tak nějak dělá mé spojence. Miloš Zeman i Andrej Babiš jsou dnes „nepřátelé mých nepřátel“. Tihle mě o spánek nepřipravují. To ale ani zdaleka nemohu tvrdit o „Neovlivných“ ani o jejich spojencích. Ať jsou jejich lži a polopravdy sebenehoráznější, určitě to nejsou žádní pitomci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.