Hrubé národní štěstí nebo hrubý domácí produkt?


napsala veverka

Nesmyslná otázka? Jak kde. V Bhútánu rozhodně smysl má.

Slovenský diplomat a spisovatel Jozef Banáš (*1948) to vidí takto:

„Svet, našťastie, nie je len ľudstvo, ale naša zemeguľa je kompaktný systém, v ktorom všetko spolu súvisí – zem, voda, lesy, flóra, fauna, človek. Naša zem človeka nepotrebuje. Východisko vidím v príklade malej, nenápadnej krajiny, ktorú som nedávno navštívil a o ktorej teraz píšem knihu. Volá sa Bhután. Je to kráľovstvo, v ktorom osvietená kráľovská dynastia Wančhugovcov – terajší kráľ Džigme Khesar Namgjal Wangčhug – vedie svojich občanov cestou šťastia. Nie šťastia materiálneho, ale duchovného, lebo vie, že človek orientovaný materiálne nebude nikdy šťastný. V ústave majú dokonca zakotvený termín hrubé domáce šťastie, namiesto hrubého domáceho produktu. Vychádzajú z toho, že bytostnou túžbou človeka nie je byť bohatý, ale šťastný. My v kresťansko-komunisticko-kapitalistickej materialistickej civilizácii vnímame život cez neustály rast. Načo musí mať každý štát permanentne rastové ukazovatele hospodárstva? Aby mohol štát a v rámci štátu občan splácať úvery a úroky bankám, ktoré nás permanentne zdierajú. Je však bohatstvo zárukou šťastia?

Bhután je v hodnotení krajín podľa hrubého domáceho produktu asi na stošesťdesiatom mieste, čiže je to jedna z najchudobnejších krajín. V indexe šťastia je však na ôsmom mieste a je najšťastnejšou krajinou Ázie. Napríklad Japonsko je v poradí krajín podľa HDP na treťom mieste, ale v indexe šťastia až na osemdesiatom. Základ úspechu Bhutánu je v tom, že ryba od hlavy nesmrdí, ale vonia. Kráľ žije tak, ako aj hovorí. Takže pre mňa je otázka, či bude svet bipolárny, tripolárny alebo ikspolárny až druhoradá, lebo ak nepôjdeme cestou ducha, ale len cestou rozumu, hrozí, že svet bude, ale bez ľudí.“

Bhútán (výraz Bhútán znamená „okraj Tibetu“) leží v jižní Asii, hraničí na severu s Čínou (s Tibetskou autonomní oblastí), na jihu, východě a západě s Indií. Rozloha 47 000 km², obyvatel 682 321 (výsledek sčítání lidu 2005; podle odhadu z roku 2012 žije v zemi 742 737 obyvatel), konstituční monarchie. Hlavní město Thimphu, jazyky dzongka (úřední), tibetské a nepálské dialekty, asámština, angličtina. Hornatá země pod Himálajem, téměř 50 % území leží v nadmořské výšce 3.000 m n.m a výše. Nejvyšší hora 7.554 m n.m. Náboženství: tibetský buddhismus 75%, hinduismus 22%, islám, bönismus (starotibetské předbuddhistické náboženství; směsice animismu a šamanismu. Stoupenci bönismu uctívají božstva nebe, země, podsvětí, hvězd, planet aj. Silně vyvinutý je kult matky, důležitou úlohu hrály zvířecí, v nejstarších dobách i lidské oběti. Později se bönismus rozvíjel v ostrém soupeření s buddhismem, se kterým byl částečně asimilován.)

Bhútán jako jednotná země byl vytvořen v 17. století spojením mnoha malých panství. Co bylo předtím, není příliš známo. Současný stát vznikl 8. sprna 1949, kdy dosáhl nezávislosti na Indii. ČR v roce 2011 navázala s Bhútánem diplomatické styky a je dodnes jednou z mála zemí světa, kterým se to podařilo. Hlavou státu je Duggjalpo neboli Dračí král. Pátým Dračím králem je v současnosti Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který vládne od roku 2008.

Ekonomika země je jedna z nejmenších na světě, ale v posledních letech velmi rychle roste. V roce 2015 byl odhadovaný HDP v přepočtu na paritu kupní síly na hlavu 8 253 USD. Do roku 2019 by se toto číslo podle odhadu MMF mělo zvýšit na 12 tisíc USD.

Hlavním odvětvím ekonomiky je výroba elektrické energie v hydroelektrárnách a její prodej do Indie. Zemědělství je neméně důležité, protože poskytuje obživu 55,4 % populace. Celkem rozvinuté je lesnictví, těží se hlavně týkové dřevo, lak, šelak a vosk. Zatím nepříliš velkou, ale čím dál významnější roli hraje i cestovní ruch. Vstup do země je zdarma pro občany Indie a Bangladéše, návštěvníci z ostatních zemí se však musí zaregistrovat u bhútánské cestovní kanceláře a uhradit poplatek 250 $ za každý den návštěvy (tím si předplatí ubytování, stravování a dopravu), což může mnoho turistů odradit. Hranice byly cizincům otevřeny až v roce 1974 a například v roce 2011 navštívilo Bhútán 37 482 turistů.

Hlavním obchodním partnerem Bhútánu je Indie, kam se vyváží 58,6 % celkového exportu. Následují Hongkong (30,1 %) a Bangladéš (7,3 %). Hranice s Tibetem je uzavřena, takže obchod s Čínou je zanedbatelný. Dováží se opět zejména z Indie (74,5 %), dále z Japonska (7,4 %) a Švédska (3,2 %). Import převyšuje export, takže země má negativní obchodní bilanci.

Zásadní pro ekonomiku Bhútánu je již zmíněná hydroenergie. Průmysl má velmi krátkou historii; první továrny vznikly teprve v 70. letech: textilní, na zpracování ovoce, vodní elektrárny, cementárny, sirkárny a pily. Dnes se vyrábí hlavně ocel, feroslitiny a cement. Dlouhou tradici zde mají umělecká řemesla jako tkalcovství, řezbářství, výroba ručních zbraní a kovových předmětů. Poslední dobou se v Bhútánu rozvíjí také technologický sektor, například zelené technologie a elektronické obchodování. V roce 2012 byl otevřen Thimphu TechPark, který podporuje start-upy. Těží se černé uhlí, vápenec, mramor, sádrovec a grafit.

V bhútánské ústavě je zakotveno, že lesy musí zabírat minimálně 60% půdy. V roce 2015 se Bhútánci zapsali do Guinessovy knihy rekordů poté, co vysadili během jedné hodiny 50 000 stromků.

Televizi v zemi povolili teprve r. 1998 – kvůli fotbalovému mistrovství světa ve Francii; internet pak v roce 1999. Avšak například hudební MTV nebo wrestlingové kanály vláda zablokovala – podle ní neměly dobrý vliv na mládež.

V jiných záležitostech Bhútán předběhl i některé západní země. Zatímco český parlament se už po desetiletí zabývá debatou o zákazu kouření, bhútánské království to vyřešilo radikálně: je jedinou zemí na světě, kde zákaz platí absolutně. Na ulici jsou kuřáci sice ještě k vidění, ale už jsou spíš v postavení psanců.

Jediný semafor v zemi po několika týdnech odmontovali – příliš stresoval zdejší řidiče.

Bhútánským nehmotným národním kulturním pokladem je lukostřelba. Nechyběla ani na seznamu národních symbolů, který král sepsal při vstupu Bhútánu do OSN; je současně sportem, společenskou událostí i rituálem spjatým s mnoha tradicemi. Skupinky střelců jsou k vidění na jakémkoliv plácku, který má výhled na 150 metrů, ale i na národním stadionu.. Lukostřelba je součástí národního dědictví a představuje pro Bhútán také jednu z mála šancí na mezinárodní uznání.

Země na celém světě měří svou úspěšnost hrubým domácím produktem. V Bhútánu se ale namísto HDP jako hlavního ukazatele vyspělosti užívá pojem hrubé národní štěstí (HNŠ).

Hrubé národní štěstí (anglicky gross national happiness, GNH) je koncept, který se snaží vyjádřit míru kvality lidského života a rozvoje společnosti pomocí obecnějšího ukazatele, než jakým je hrubý domácí produkt. Ukazatel se prakticky používá při posuzování plánů rozvoje Bhútánu. Od roku 2004 pořádá Centrum bhútánských studií každý rok mezinárodní konferenci zabývající se hrubým národním štěstím. V červenci 2011 Bhútán prosadil, aby se koncept HNŠ projednával i v OSN. V nezávazné rezoluci byly členské státy vyzvány k návrhům vlastních kritérií pro HNŠ. Hrubé národní štěstí je založeno na podpoře udržitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeného životního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře se dělí na další kategorie a na celkem 72 ukazatelů. Pojem ´hrubé národní štěstí´ zavedl v roce 1972 bhútánský král Džigme Singjä Wangčhug jako ukazatel, který má pomoci k vytváření takové ekonomiky země, jež by byla v souladu s místní kulturou založenou na buddhismu. Koncept hrubého národního štěstí představil tehdy osmnáctiletý král krátce po nástupu na trůn. Šlo o odvážný pokus postavit na vlastní nohy hermeticky uzavřený národ, aniž by Bhútánci během celého procesu propadli západnímu stylu života, individualismu a konzumu.

Jaký měla Wangčhugova politika úspěch? Ekonomický růst zpočátku nijak oslnivý nebyl, a to ani v porovnání s Thajskem nebo Nepálem. Když na to v roce 1987 během rozhovoru s králem upozornil redaktor britských Financial Times, Wangčhug odpověděl prostou větou, která vešla do dějin: „Hrubý domácí produkt pro mě není důležitý, důležité je, abych vládl šťastnému národu.“

Hrubé národní štěstí vypadá na první pohled jako panovnický rozmar, ve skutečnosti je to ale přesná definice politického programu. Cílem indexu hrubého národního štěstí je měřit kvalitu života komplexněji než na základě hrubého domácího produktu a najít rovnováhu mezi duchovním a materiálním.

Bhútánci si pod tímto pojmem představují soběstačný ekonomický rozvoj, který usiluje nejen o růst ekonomických ukazatelů, ale také o štěstí všech obyvatel země. Vyjádřit čísly statistiky lze alespoň některé charakteristické znaky – dostupnost kvalitních potravin, bydlení, vzdělání a zdravotní péče, a v neposlední řadě i úroveň společenského života. Všechno dohromady je pak ukazatelem celkové kvality života.

Západní věda a ekonomie termín ´hrubé národní štěstí´ většinou nezná, neuznává a asi ještě dlouho neuzná, v Bhútánu však tato politika již přes čtyřicet let funguje a její výsledky jsou obdivuhodné: téměř neporušená příroda a ve srovnání s okolními státy – zvláště s Indií – slušná životní úroveň.

Bhútánští vědci již po léta sestavují metodologii, jak hrubé národní štěstí přesně měřit. Vládní mluvčí vysvětluje: „Je to otázka přiměřenosti, harmonie, ne toho, která veličina je důležitější. Prostě je důležité, jestli jsme spokojení, jestli máme dost škol, jak se vede naší přírodě. Nelze jenom sledovat růst hospodářství.“ Statistiky zatím ukazují, že se zdejším vládcům daří. Když OSN naposledy zkoumala štěstí obyvatel různých států světa, Bhútánci triumfovali. Pětačtyřicet procent z nich označilo svůj život za velmi šťastný, další padesát dvě procenta za šťastný. Pro srovnání: základním ukazatelem rozvoje národního hospodářství ve světě je dnes hrubý domácí produkt a všechny státy usilují o jeho trvalý růst. Důraz na HDP však znamená nadvládu konzumu a bezohledné drancování přírodního bohatství planety. Lidé ve vyspělých západních zemích mají spousty nejrůznějších věcí a přístrojů, které jim mají zpříjemňovat život a usnadňovat práci. Znamená to, že jsou šťastnější? Spojené státy mají 33krát větší HDP na jednoho obyvatele než Bhútán, avšak svůj život za velmi šťastný označilo o třetinu lidí méně než v chudém himálajském království. Podle Eurobarometru se za velmi šťastné považuje 16 % Čechů, za šťastné 71 %. Zbývajících 13 % populace je více či méně nešťastných. Evropský průměr je ještě nepříznivější a například mezi Bulhary je nešťastných celých šest desetin populace. Bhútáncům se v této statistice v Evropě vyrovnají jen Dánové.

Bhútán je dnes na historické křižovatce – je nutné zemi modernizovat, ale zároveň jí zachovat tvář. Bhútánci jsou v posledních letech vystaveni nebývalému tlaku okolního světa. Země se otevírá a lákadla globalizované planety ohrožují tradiční hodnoty. Zemědělství zůstává jedním z pilířů hospodářství, avšak mladí jej opouštějí. Chybějí pracovní místa pro mladé kvalifikované lidi, problémem je i značná hospodářská závislost na Indii (dovoz, investice) a korupce.

Koncept hrubého národního štěstí má své zastánce i kritiky. Podle některých názorů se idea HNŠ stala velmi intelektuálním pojmem a politici se především starají o její propagaci v zahraničí. Obhájci koncepce hrubého národního štěstí míní, že používání tohoto ukazatele sice neřeší všechny problémy, avšak nabízí mnohem širší rámec než čistě ekonomická měřítka. Vysoký státní úředník se vyjádřil takto:„Hrubé národní štěstí je často neoprávněně kritizováno z důvodu přílišných očekávání od jakéhosi utopického státu. Hrubé národní štěstí je cílem, jehož se všechen lid v Bhútánu snaží dosáhnout. Nikdo však netvrdí, že se to Bhútánu již podařilo.“

***

A já znám jeden šťastnej kraj tak se zvednem a půjdem tam lidi se tam dobře maj tak se zvednem a půjdem tam

(Calypso o šťastné zemi, text Jiří Suchý)

prameny:

http://www.parlamentnelisty.sk/arena/monitor/Jozef-Banas-pre-prestizny-magazin-USA-su-ako-kriziaci-A-Zapadoeuropania-su-manipulovatelnejsi-ako-my-267220

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bh%C3%BAt%C3%A1n https://leporelo.info/bonismus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD http://www.lideazeme.cz/clanek/bhutanske-hds

http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/265095-hrube-narodni-stesti-po-bhutansku

http://zpravy.idnes.cz/himalajske-kralovstvi-prosadilo-v-osn-ideu-hrubeho-narodniho-stesti-1ju-/zahranicni.aspx?c=A110722_080720_zahranicni_aha http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/konec-kralovstvi-stesti-lide-v-nem-prestali-byt-stastni_275035.html

http://ekonomika.eurozpravy.cz/svet/74858-je-hdp-ukazatelem-ne-uspechu-merme-hrube-narodni-stesti/

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Veverčiny oříšky se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.