Opičí past a jezevcovy brejle. Polemika s jezevcem.


napsali Navajamm a Odesilatel

Nepochybujem, že článok pána jezevce zo stredy vyvolá značný ohlas, budem preto stručný.
Jezevče, nepochybujem, že miesto na slnku, kam ste sa so svojou firmou dopracovali, vás stálo veľa potu, škrípania zubov a možno aj v duchu preliatych sĺz. Všetko, čo ste takto dosiahli, máte po zásluhe. A nielen to. Ľudia, ktorí dokážu makať, organizovať prácu, prevziať zodpovednosť a viesť druhých, tí by mali mať väčšie uznanie a oni by mali viesť našu spoločnosť namiesto kravatových tlčhubov.

Som si istý, že vlkova páka 1 % proti 99 % nesmeruje proti odvážnym a talentovaným jedincom. Sme predsa na jednej lodi (v spoločnom podpalubí). Neverím však, že rozdiel medzi schopnosťami, energiou a prácou jazveca a Trumpa je spravodlivo ohodnotený rozdielom ich bohatstva a rozdielom v ich podiele na moci.
Nie, pane jezevče, svet nefunguje podľa poučiek voľného trhu. Svet je jedna veľká pyramídová hra a rozdiel medzi vami a Trumpom je ten, že vy sa snažíte pracovať na seba a svojich blízkych, kdežto Trump väčšinu svojej energie venoval na budovanie a udržiavanie tejto ekonomickej MLM pyramídy. Len za toto si zaslúžil všetko svoje bohatstvo, nič iné v tom nie je. V tejto pyramíde je zákonite niekto navrchu v tom 1 %, ale zákonite 99 % ostatných, akokoľvek schopných a talentovaných, behá dokolečka svoj krysí závod. V pyramídovej hre totiž vyhráva len zakladateľ, ktorý definuje pravidlá.
To je celé.
Keby ste si tie brejle naozaj zložili a zamysleli sa nad tým, prišli by ste na to. Aj na to, že vaša firmička je len taký malý oriešok, ktorý vám systém nechal zvierať v dlani, v tej povestnej opičej pasci. To preto, aby vás nenapadlo prestať stavať tú pyramídu a ukončiť krysí závod.
Navajamm nebyl jediný , kdo přišel okamžitě  s polemikou na jezevce.
Zde je další od nicku Odesilatel:

Myslím totiž, že Jezevec se v mnoha věcech mýlí.

  1. Problém není v tom, že je někdo bohatý nebo moc bohatý a někdo chudý nebo moc chudý. To je přirozené v každé společnosti. To, co by nám mělo vadit je, že společnost vytváří pravidla, v jejichž rámci lze nabývat bohatství nečistými způsoby, na úkor jiných lidí a nejen to, ale že to nedokážeme nebo nechceme postihnout. Naopak, ať jakkoliv zbohatlí, jsou pro mnohé z nás předmětem obdivu a touhy k napodobení.
  2. Pokud existují bohatí, kteří ze všeho nejvíce netouží být ještě bohatší, pak jsou to jen podivíni, kteří pravděpodobně ve svém podnikání brzy skončí.
  3. Právě snaha o vyplácení co nejnižších mezd je v současné době hlavní příčinou toho, co nazýváme „spotřebitelskou krizí“. V USA stále roste počet „chudých pracujících“, jejichž mzda nestačí ani na pokrytí nezbytných životních nákladů a vláda jim musí vydávat desítky milionů potravních poukázek. V ČR se mnoha lidem nevyplatí dojíždět kamsi za prací dokonce ani při porovnání s nízkými sociálními dávkami. Nevyplatí se jim ani přestěhovat se, protože tam, kde je práce, je nájemné také podstatně vyšší. Tihle lidé si toho tedy určitě moc nekoupí. Jiní si vypůjčí, aby si koupit mohli, u nás si půjčili přes bilion korun. Ovšem zase máme kolem 800 tisíc těch, kteří splácet dluhy nedokážou a přijdou o všechno. Ti taky potom moc nekoupí.
  4. Samozřejmě, že bohatí podnikatelé potřebují, aby si jejich výrobky nebo služby někdo koupil, ale své zisky kvůli tomu snížit nehodlají. Maximalizace zisku je dnes hlavním heslem podnikatelů. Proto se hledají stále nové trhy, proto dohoda NAFTA, TPP, proto USA tlačí na přijetí dohody TTIP. Proto podnikatelé nemají nic proti invazi imigrantů. Nikoliv proto, že budou pracovat, nýbrž že budou spotřebovávat. Za státní peníze ze štědrých sociálních dávek. HDP prý se tím zvýší v Německu až o 1-2%.
  5. Jezevec argumentuje Henry Fordem. Jenže to byla jiná doba a Ford byl výjimečný. Snížil náklady zavedením pásové výroby a své dělníky platil mnohem lépe než ostatní podnikatelé. Jenže Jezevec zapomněl uvést, že už tehdy ostatní podnikatelé nedovedli pochopit, proč snižuje své zisky zvyšováním mezd. On jim odpovídal obrazně „Platím své dělníky dobře, protože chci, aby si i oni kupovali má auta“. Jenže to dnešní podnikatele ani nenapadne. Zvláště, když jim ekonomové tvrdí, že bez snižování mezd nebudou konkurenceschopní. Kterýsi náš geniální ekonom se dokonce vyjádřil, že kdyby byly u nás mzdy na úrovni čínských, tak teprve by nastala zlatá doba podnikání. Dnešní podnikatelské myšlení je krátkodobé, nikoliv dlouhodobé.
  6. Že prudké rozevírání příjmových nůžek je ekonomicky i společensky nezdravé, až nebezpečné, tvrdí mnoho solidních ekonomů a sociologů. Rostoucí napětí by skutečně mohlo vyústit v násilné činy, jak se stalo již mnohokrát v minulosti. To není žádné komunistické specifikum. Komunisti, stejně jako nacisti využili jen nespokojenosti a rozhořčení davu. A násilím bylo dosaženo i mnoha bohulibých cílů, ne že ne.
  7. Jezevec má pravdu, že v dnešním globalizovaném podnikání, je rozsah podvodů, úniků daní, utajení zisků a praní špinavých peněz tak rozsáhlé a sofistikované, že boj s tím je velmi obtížný. A nejen to, on je skutečně asi marný, protože omezit to vlastně nikdo, kdo by mohl, nechce. Protože, jak píše Jezevec „to potřebuje spousta lidí“, velice bohatých, vlivných a mocných lidí.
  8. K trestní odpovědnosti firem se nechci vyjadřovat, protože o tom vím příliš málo. Jestliže si však dlouhou dobu vedení firmy nevšimne, že jejich firma neodvádí povinné odvody nebo, že ji někdo rozprodává počítače, tak je to divná firma. Vedení bere peníze snad i za svoji odpovědnost za firmu, ne?
  9. Moc má dneska ten, kdo má volební právo, píše Jezevec. Jak mocný připadá Jezevec sám sobě? Třeba ve své sporu s berňákem? Myslí si, že by s ním jednali stejně, kdyby neměl firmičku, nýbrž Kellnerovo impérium v hodnotě 260 miliard? Kdepak, k tomu mít moc nestačí mít jen volební právo, nýbrž taky hodně plnou šrajtofli. A 1% nejbohatší vlastní více majetku než 99% těch ostatních. V tom spočívá jejich moc, nikoliv ve volebním právu.
  10. Ano, k pracovním úrazům, i smrtelným, docházelo vždy a bude docházet i nadále. Někdy se na tom podílí vedení, častěji však sami pracovníci. Řadu let jsem pracoval ve velké fabrice a tak vím moc dobře, jak se lidé ve výrobě často neodpovědně chovají. Čeho bych se více obával, je představa, že takovou práci budou muset jednou dělat lidé ještě v sedmdesáti, i když budou používat svědomitě ochranné pomůcky.

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Navajammova pošta se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.