Polemika vlkem ohledně kouření


napsal TP

Vlkův  úvod:

dnes měl od  TP  vyjít  jen hlavní článek o Turecku. Nicméně  poslal mi polemiku k mému nedávnému sloupku o protikuřáckém zákonu. Takže  dnes má  TP na Kose hned  dvojí zastoupení.

 
Souhlasím, se všemi vlkovými body ohledně propletených zájmů na zachování současného stavu. Tabákové lobby to vyhovuje, to je jasné, ovšem z jejího hlediska je velkou otázkou, zda malé Česko něco změní, zda představuje dostatečně velkou entitu, která někoho zajímá. Byla by jistě velice zajímavá nějaká statistika spotřeby cigaret, především vlivu zavedení tohoto zákona v jiných zemích na tomto faktoru. Je jasné, že poslanci se bojí něco měnit před volbami a i s pomocí tohoto zákona si vyřizují své účty. No a moc zajímavá jsou konkrétní čísla ohledně přínosu “cigaret” do státní kasy. Na druhé straně – za sebe osobně mohu říci, že jsem to očekával. Protože pokud by existovala statistika jiná a náklady by převažovaly, dá se předpokládat, že by se s tím bojovníci proti kouření oháněli kde jen to jde. Jenže nic takového se neděje, lze zaznamenat jen taková ta všeobecná konstatování o drahé léčbě atd.
Jako pravicově smýšlející člověk však v té snaze o zakazování kouření vidím mnohem nebezpečnější celoevropský trend ve snaze po totální regulovanosti našich životů. Argument je jednoduchý a “profláklý”. Pokud vlastník hospody či restaurace ve své provozovně kouření z nějakého důvodu chce, není státu do tohoto jeho rozhodnutí naprosto nic. Stát má plné právo (a využívá ho) aby zakázal kouření v objektech jím vlastněných. Je zcela správné, že je zakázáno kouření na úřadech, letištích či v nemocnicích atd., tedy ve své podstatě v objektech, které občané musí za příslušným účelem navštívit. Pokud by stát vlastnil nějaké restaurace a zakázal zde kouření, nemám proti tomu naprosto nic. Ovšem zakazovat toto v soukromých objektech je dle mého názoru principiálně špatné. Nikdo nikoho nenutí k návštěvě kuřáckých restauracích, není to žádné základní lidské právo a už dnes existuje nabídka nekuřáckých podniků a mnoho má oddělené prostory. Samozřejmě, je fakt, že na malých vesnicích je takováto nabídka omezená, ovšem buď respektujeme právo vlastníka nějak nakládat s jeho majetkem (v rámci zákonných mantinelů), nebo mu do toho budeme víc a víc mluvit, což bude lidem svazovat ruce a je velká otázka, zda to mnohé neznechutí.
Je tu ale mnohem větší nebezpečí. Nejde totiž jen o ty smrduté cigarety. I mě jako absolutnímu nekuřákovi kouření vadí. Zajímavý detail je ale v tom, že EU se snaží omezovat i elektronické cigarety, které z principu nesmrdí, a to ještě pod průhlednými záminkami. Kdyby byl celý ten boj proti kouři omezen jen na ty klasické “rekvizity”, tak bych to ještě pochopil, ale právě tento malý detail ukazuje, že jde o něco víc – o snahu druhé ovládat.
A já se velmi obávám, že tento boj proti kouření je pouhým začátkem. Jakmile bude dobojováno, přijdou na řadu další boje za lepší zítřky – proti sladkostem či sladkým syceným nápojům, proti nezdravé a tučné stravě, proti alkoholu – no a můžete si dosadit prakticky cokoliv. A že nejde jen o planý strach, to ví každý, vždyť už se mluví o snaze v některých “pokrokových” zemích o vyšší zdanění sladkostí atd. Každý takovýto úkrok stranou před svobodou jednotlivce velice povzbudí ty, kteří chtějí naše životy co nejvíce svázat tak, jak sami považují za správné.
Fakt, že jsme jednou z posledních zemí v Evropě, kde se stále ještě v restauracích kouřit smí, bych osobně viděl jako velké pozitivum. Stačí s jakýmkoliv cizincem-kuřákem zajít do naší hospody a je ihned vidět, jak si tu svobodu užívá. Je třeba zdůraznit, že i když mainstream tvrdí, jak takové zákazy “zápaďáci” akceptují, moje zkušenost to tedy nepotvrzuje. Ostatně, kdo je rád, když se ho nějaký zákaz dotýká? Kromě toho, každý máme dosavadní špatnou zkušenost se snahou EU regulovat vše, od žárovek, přes výkon vysavačů po aktuální zmínky o výkonu rychlovarných konvic, což už je z technického hlediska naprosto absurdní…
Pokud by to tedy bylo na mne, abych sám rozhodl, jak dále postupovat, tak bych se asi inspiroval Tureckem. Zde totiž platí, že pokud chce restaurace podávat alkohol, musí za takovouto licenci zaplatit státu více, než za obyčejné povolení pro “nealkoholickou” restauraci. Jakkoliv Erdogan vymyslel 100+1 pitomých perzekučních předpisů, tak zrovna toto by pro nás mohlo být návodem, jak na jedné straně motivovat provozovatele k nekuřáckým restauracím, na straně druhé jim přeci jen ponechat možnost realizace restaurace či baru kuřáckého. Myslím, že každý vlastník restaurace si dokáže spočítat, co je pro něj výhodnější. A v neposlední řadě by si dokonce přivydělal i stát. Až se divím, že s tím náš nejdokonalejší politik ještě nepřišel. Asi nezná Turecko.
Vlkův přípodotek:
V článku jsou tři  argumenty:
první a méně  důležitý
že  jsme  malá země, která  je  bezvýznamná co do boje  s tabákovou lobby
druhý a  zásadní
že  protikuřácký zákon vlastně brání   podnikateli v jeho činnosti a  omezuje  jeho práva,včetně práva  vlastnického
třetí  teoretický
že  EU, až prosadí zákaz kouření  si najde něco dalšího na  čem bude  šikanovat  občany
o prvnímu konstatování jen tolik, že by bylo na místě, kdyby ČR  byla  průkopnicí  boje  proti kouření. Což doložitelně není. Je naopak na úplném chvostu.
Druhý  bod  je  jádro pudla.
Kterým se oháněla  pravicová opozice  ve snaze  lovit laciné hlasy.  Argument  je podle mého názoru  lichý. Tak jako člověk má právo rozhodnout, zda půjde dobrovolně  do kuřácké hospody nebo ne, má stejné právo se rozhodnout  i majitel té hospody, jestli bude  provozovat  dál svou hospodu, když bude povinně  nekuřácká. Je  to jeho svobodná vůle, zda bude chtít  a nových podmínek podnikat nebo ne.  Jeho právo na podnikání  není nadřazeno právu jeho zaměstnance nebýt ohrožen na zdraví  při výkonu své práce. A  to, že  začne  někdo podnikat za nějakých podmínek mu nijak negarantuje nárok na to, že stát nesmí, po  dobu, co hodlá  podnikat, tyto podmínky  změnit!  Kdysi  v hospodách  nalévali každému , kdo přišel a měl peníze cokoli, co si objednal. Pak někdo prosadil, že  alkohol se nesmí nalévat  dětem a mladistvým a  to ni tehdy, když  mají peníze  nebo jim alkohol objedná a zaplatí někdo jiný.. Ačkoli  to bylo také omezení podnikání.  Dnes toto omezení přijde každému normální. Tehdy   určitě nikoli.
Mně připadá ta  posedlá snaha  protlačit  kouření v  českých hospodách za  každou  cenu asi stejné,  jako kdyby  někdo chtěl  zrušit  pravidla  silničního provozu jen proto, že  se  neustále zpřísnují. Což  je  logické, protože  provoz je neustále  hustší a  auta  silnější a rychlejší.
 
Důvod  třetí  je spekulativní. Ano, je  to možné. Otázkou  je  jestli půjde o regulaci neúčelnou. Stačí se podívat, jak se  s nástupem  digitalizace  doslova  ze de  na den mění svět. Tušil někdo rozmach internetu  před takovými 20  roky? Předpokládám, že je  jasné, že s jeho  rozvojem a užíváním ve  všech možných i nemožných  oborech je zřejmé, že vznikla  řada dříve  naprosto nepotřených a dnes nanejvýš  nutných profesí a také řada  legislativních a technických norem, které vůbec  umožnují  základní  fungování internetu. Ačkoli oproti jeho pionýrským dobám jde  o velmi podstatná omezení. Zkrátka – rozvoj techniky  a daleko větší nabídka služeb je logicky provázena   růstem regulace Nic nového pod sluncem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.