Brexit – popírání mýtů a tušení souvislostí III. Dnes mýtu zásadním – jak se Británie vzepřela Bruselu.


Dnešní  díl speciálně  věnuji věčným konspirátorům. Těm  co věří  na to,  že  všechno  tady řídí ti přísloveční ilumináti, spiklenci z Bilderbergu, zednářeské lože, nějaký  sionistický  Velký žid nebo kdo ví kdo jiný. Protože  Brexit  i  to , jak  a proč  k němu  došlo,  tyhle teorie   o tom, jak jsme vystaveni zničujícím zákulisním manipulacím hrstky  všemocných jedinců, dokonale  postavily  na hlavu. V zájmu  světovládců  z Bilderbergu  nebo  od  iluminátů, o ostatních  nemluvě, rozhodně  nemohl  být  Brexit, otřesená  Evropa a celý  západní civilizační okruh, Evropská unie, která má  daleko blíže  ke  svému zániku než  k nějaké   silné existenci a hrozící  rozpad  Velké  Británie  na  tři nástupnické stáečky, s možnou ztrátou Giblartaru  a  absolutní politickou marginalizací  ještě  nedávno  jedné  z klíčových světových velmocí.Já  si  činnost  těch zákulisních loutkářů, co  mají mít  celý  svět ošéfovaný a pod  palcem, představuji  úplně  jinak!

Začátek Brexitu nehledejme  s vyhlášením referenda a  nastartováním kampaní obou táborů k  němu. Vše začalo daleko a  daleko dříve. Správně  bych měl  jít  až  někam k datu  začátku politické dráhy  šéfa  britských nacionalistů – Nigela Farage a  založení  jeho strany  UKIP. Ale tohohle  historického exkurzu  vás  rozhodně  hodlám ušetřit.

Jedním z velkých mýtů podporovatelů Brexitu je  to,  že  se Británie  vzepřela  Bruselu protože měla  dost jeho diktátu a chtěla  suverenitu. Takže  bud e nadmíru užitečné  si popsat, jak a proč  vůbec k referendu došlo!

Vrátím se  v čase jen o rok a něco dozadu – konkrétně  do 7. května  lonského roku. Kdy Cameron a jeho konzervativci stejně  překvapivě jako drtivě  vyhráli  poslední  britské parlamentní  volby. Nejen  že  doslova  smetli  labouristy, o kterých se spekulovalo,  že  spolu se skotskými nacionalisty  by mohli  sestavit  příští  vládu, což  představovalo pro podstatnou  část  britských  elit  hororovou  variantu a  většina  britského  tisku proti tomu tehdy  bila na poplach a mobilizovala  voliče /což se  dokonale povedlo/,  ale  tehdy Cameron na hlavu porazil Farage  a UKIP. Nacionalisté  tehdy  získali 1 slovy  JEDEN  mandát!

To  bylo  všude jásotu!  Tedy  zejména  u britských  elitářů a  Cameron  byl doslova za zázračného chlapce!   Povedlo se mu něco  skoro nemožného – při volbách  do druhé  premierské periody  významně navýšit  počet  svých poslanců.   Jev v britské politice stejně  častý  asi jako návrat medvěda  do české a moravské krajiny. Vlastně  medvěd  je v Čechách k vidění častěji.

Tehdejší  volby  jsem na Kose  komentoval. V  tomto článku:

Konec EU skrzevá šťastnou hvězdu Davida Camerona? Doplněno.

Viděno  dnešním prizmatem a Brexitem – už ten titulek jsem trefil naprosto věštecky.

A mimo jiné tehdy, v naprostém nesouladu, s  tím, co šlo tehdy  číst  na českém  mainstreamu  v něm naleznete třeba  toto:

….Může být, že minulý čtvrtek zazvonil, díky vítězství Davida Camerona, zazvonil EU umíráček….

…Osobně  bych řekl, že  jestli si někdo přál  vítězství labouristů, byl to určitě  Brusel a nejspíš  i Merkelová a  všichni prointegrační politici v Evropě. Mají Camerona, s  jeho jasným vítězstvím a  navíc  UKIP, který sice získané hlasy nedokázal přetavit do mandátů,   ale jistě ve své protievropské a protiimigrační politice, ani náhodou, nepoleví a bude  brát konzervativce  pod velký  tlak.Protože příště to klidně může být UKIP, který v britském systému bude brát všechno, stejně jako ve čtvrtek toryové….

…Řekl bych, že Britové jedou na vlně  euroskepticismu  a protiimigračních nálad. Kupodivu – to, co neprochází Marii Le Penové, prošlo Cameronovi. Zajímavé! Ačkoli v pohledech na omezení imigrace,n a zavedení přísnější regulace si jsou oba velmi podobní. A co se týče omezení základního principu EU – volného pohybu obyvatel, jde Cameron daleko za  francouzskou „fašistku“,  jak ji otitulovali majitelé jediné pravdy při její návštěvě v českém parlamentu minulý týden….

Tohle  sem nedávám proto, abych  si hladil své  těžce potlučené  ego  z minulého  čtvrtka, ale  proto,  že  už tehdy  se  daly  vysledovat  jasné  příznaky  toho, co se  vlastně  děje  a  co nás  může  čekat ve spojitosti s referendem! V Británii i v  Evropě. Neviděly  to elity, britské  ani evropské, neviděli  to  světovládci  z Bilderbergu o mainstreamových novinářích a ostatní  elitářích nehovoříc. Jen nějaký  důchodce v nějakém statutárním městysu. Zvláštní a hrůzně  znepokojivé!

Proč? Jsou  snad  slepí  a hluší a já disponuji snad nějakými nadpřirozenými schopnostmi? Ani nápad! Jen si dovolím  připomenout  jeden svůj názor, který jste na Kose četli už mnohokrát a nepochybně  ještě  číst , častěji, než  vám bude milé,    budete, totiž že

současný politik  myslí  a koná  jen v horizontu příštích voleb, ale  je dokonale  prost  jakékoli vize pro budoucnost!

Přesně  tohle  totiž  charakterizuje   Camerona  tehdy a  dnes!  Všichni, kdo hledají viníka dnes ukazují  na něj – on vypsal to referendum Proč ho vypsal? Proč  riskoval? Vždyt  to dělat  nemusel! Proč  uzavřel tu neodpovědnou sázku  a vědomě  riskoval celistvost  Evropy  a konec konců i Velké   Británie, která  se  s  dost velkou pravděpodobností  /osobně  si myslím, že  spíše  nakonec  ne/může  změnit na  samostatné a  nezávislé Skotsko, severní Irsko spojené s Irskou republikou a nový  stát, kterému  bych osobně doporučil změnu názvu z  té  „Velké“ Británie  na Malou  Anglii?

Proč mu  tohle  všichni  ti, co tyhle  otázky  kladou nyní je nepoložili  loni  nejpozději  7. května? Respektive  hned  v okamžiku, kdy Camerona  nebo nějakého volebního  „stratéga“ konzervativců napadlo  škrtat  sirčičky  brexitového referenda ve  voličské prachárně?!   Protože  zkrátka  tehdy  Cameron slavně  vyhrál a  vítězům, zejména  těm  momentálně  velkým, se nepříjemné  otázky  nekladou. Ani když jsou na výsost  aktuální. Ti se jen povinně  obdivují  a uznale popleskávají po ramenou!

To  opravdu  nikoho  nenapadlo si udělat rozbor  elementárních  faktů:

Například  se zamyslet  nad  tím, proč Cameron získal tak překvapivě  mnoho hlasů?

Proč  UKIP a  Farage  utrpěli  takový  debakl?

Tohle  nešlo přehlédnout! Když  jsem to viděl i já! Zkrátka  Cameron  vzal Farageovi  voliče!  Přesvědčil  ty, co tendovali  k k protiunijní  rétorice UKIP, že  Cameronovi  toryové  jsou pro ně  stejně  dobrá, ne  li lepší  adresa! K tomu  sloužil ten nikým nevynucený  příslib referenda  o členství  Británie  v  Evropské  unii! K ničemu jinému. Slib  byl  dán za účelem, aby  jeden jediný politikář vyhrál  volby  a nadále  zůstal, na příští čtyři  roky ministerským předsedou  své země!!! a  VSADIL DO HRY JEJÍ  CELISTVOST A INTEGRITU, ROZDĚLENÍ  NÁRODA I OSUD  CELÉ EVROPY  A ZÁPADNÍHO CIVILIZCNÍHO OKRUHU! Protože  tohle všechno Brexit ovlivní.

Dodejme, UKIP, ačkoli tehdy  bral jen 1 poslanecký  mandát, získal ovšem  TŘETI  největší počet  hlasů vůbec  a kdyby  Británie  neměla  většinový, nýbrž poměrný  volební systém, byl by  disponoval v  Dolní sněmovně  nejméně  85 křesly a  nejspíš  by  byl účasten  na  vládní koalici jako tzv. juniorpartner konzervativců!

Ještě pikantnější, či spíše  bizarnější  je konkrétní impuls, který  Camerona ke  slibu  referenda inicioval. Stalo se tak  bezprostředně po  tom, co na začátku  kampaně  k volbám  2015 opustili  tehdejší dost křehkou   konzervativní  většinu  v parlamentu 2 – slovy  DVA  poslanci a přeběhli  do parlamentního klubu UKIP!!!  Tohle  stačilo, aby  Cameron a jeho poradci a vedení  Konzervativní strany  zpanikařili a šli na ten totální hazard! Ne kvůli  nějaké národní hrdosti a  státní suverenitě  Velké  Británie!  Ani nápad! Kvůli Cameronově choutce vyhrát za každou cenu. Bez ohledu na  cenu, kterou za  to země  může  zaplatit! Ego jednoho jediného politika  a jeho suity risklo rozpad  státu i Evropy! Tohle  je ta  britská  hrdost a odpor  proti bruselskému  diktátu! Nic  víc!

Nepochybně  si  Cameron a  spol. mysleli,  že  to nakonec  zmáknou, tak jako se jim to podařilo nedlouho před  tím, kdy  dokázali  zvrátit  výsledek  skotského referenda  o nezávislosti! Kdy  se nakonec  většina  Skotů dala přednost známé, ne  zrovna  uspokojivé   jistotě  před  velkými neznámými a  riziky, spojenými  se  samostatností.

Evidentně  vsadil na  stejnou  kartu a  myslel, že jen zopakuje  skotské hlasování.  Zapomněli ovšem na  triviální kupecké  počty. Ignoroval  fakt,  že UKIP i přesto,  že  mu sebral voliče,  dokázal získat  celkem 12,6% všech hlasů a  že podstatná  část  z  jeho tehdejšího  zisku  36,9 %    jsou rovněž  laděni  značně probrexitovsky. A dohromady tenhle  součet vlastně  dává  absolutní většinu / po odečtení  neplatných a  propadlých hlasů/

Namluvil  sám sobě,  že  to zase  zvládne, stejně  jako ve  Skotsku, že navíc  mu pomohou  skotští  nacionalisté, kteří jsou proevropští  a labouristům  nezbývá  vlastně nic  jiného, než mu,v  souladu  s jejich trvalou afinitou k EU,  pomoci také. Takže  oni vlastně  měli odpracovat, aby  Brexit  neprošel u nízkopříjmových skupin v zemi…. Nikoli Cameron.

Jenže  ono to dopadlo  jinak!  Proč? Pár  důvodů popíši  v některém z  dalších dílů. Pro účely  tohoto článku  myslím že  dostatečně poslouží  výrok čelného německého europoslance  – hraběte  Lambsdorffa, jehož  otce Otta, někdejšího německého ministra  hospodářství, pokládám za jednoho z posledních  německých politiků se zdravým rozumem,  na  dresu  Cameron a prohlásil následující:

Nelze  deset let  provozovat tvrdou protievropskou rétoriku  a pak  chtít  své  voliče  během pár  týdnů přesvědčit  o opaku!!!

Nemohu než  nekonstatovat -moudrý syn moudrého otce!

Cameron zkrátka  kvůli  své osobní ambici  a osobnímu triumfu  vsadil do hry  nesmyslně  mnoho. Jak jsem konstatoval ve  svém komentu k těm volbám před  rokem, které  díky  slibu referenda  vyhrál-

Protože příště to klidně může být UKIP, který v britském systému bude brát všechno, stejně jako ve čtvrtek toryové….

Stalo se!  UKIP  tentokráte  bral všechno. A Camerona  poslal na politické  smetiště! Za  rok  po nebývalém triumfu. Kvůli  jeho osobnímu sobectví a naprosté politické  slepotě  a krátzkozrakosti!  Zkrátka  musím opakovat –

současný politik  myslí  a koná  jen v horizontu příštích voleb, ale  je dokonale  prost  jakékoli vize pro budoucnost!

Když  vidím  tu  zoufalou malichernost  současných  vládců, dostávám z  toho křeče. Ještě  se divíte  mému svíravému pocitu kolem žaludku? Který jsem měl naposledy v srpnu  68?  Co udělají  příště, aby ještě  jednou vyhráli  nějaké  volby a připadali si  ještě  chvilku  velcí a největší?

Proč  nezasáhl ten  všemocný  Bilderberg  nebo  ilumináti? Těm přece Brexit  těžce a  sotva opravitelně naboural snahy  po NWO!

Cameron  překročil , stejně  jako bájný  lýdský  král Kroisos /Krésus/ svou  řeku Halys. Ten ve starověku  naplnil  Pýthyino proroctví, když se dotázal,  jestli mu  jsou hvězdy  nakloněny  při eventuální  válce  s Persií, které znělo:

Jestliže  překročíš  Halys, zničíš  velkou  říši!

Kroisos si myslel, že  to znamená, že porazí Persii. Byl poražen on  a zničena jeho říše.  U Camerona  zatím netušíme, jestli zničil jen EU nebo jen  Velkou Británii nebo celý  náš  civilizační okruh. Ale  brzy  se  to dozvíme.

Tímhle  jsem chtěl původně  skončit, ale  rozhodl  jsme se přidat  další téma

Kdo všechno by měl po Brexitu  rezignovat?

Důvod, proč  to připojuji sem a dnes  je ten, že  půjde jen o krátkou pasáž  /doufám/ a s Cameronem úzce  souvisí.

Ten totiž  na  výsledek  referenda reagoval tak, jak musel – rezignací.

Nic jiného udělat nemohl. tedy pokud  se rovnou nechtěl zastřelit. Nicméně  soudím, že  těch, co by  to měli bleskově  následovat, je daleko více.

Určitě  celé současné vedení  EU – Juncker, Tusk, Timmermans, Mogheriniová, a možná  celá  Evropská komise jako celek. A  určit ě také  vedení Europarlamentu, v  čele s jeho předsedou  Martinem Schulzem. Kdyby  měli jmenovaní nějakou minimální sebereflexi. Konvenuje  mi v této souvislosti britský eurokomisař pro finanční stabilitu, služby a kapitálovou unii Jonathan Hill, který  v sobotu  podal  demisi. S  logickým odůvodněním, že  jedním z nejdůležitější  jednání  o budoucí úpravě  vztahů mezi EU  a  Malou Anglií, pardon, Velkou Británií  bude právě  to portfolium, které má v Radě na  starosti  a že jako Brit by byl  ve střetu zájmů. Frajer! 

Juncker  by měl být, pokud  by  se vzpěčoval, vyhozen násilím. Nevěřil jsem svým vlastním uším, když  jsem v den britského hlasování  o Brexitu slyšel na Radiožurnálu, co vzkázal s otevřením volebních místností  britským  voličům. Asi ho nebudu citovat úplně  přesně, ale znělo nějak takhle:

Pokud  si Britové  myslí, že  po referendu / s výsledkem Remein/ dosáhnou  od  Unie  další  a další ústupky, jsou na  omylu. Nic takového nebude.

To byl stejně bezprecedentní  jako  imbecilní  zásah  do průběhu hlasování!  O to méně pochopitelný, že  se očekával těsný  výsledek!

A  jestli je  pravda tohle, že hodlá Brexit  využít  k urychlenému a  povinnému  zavedení  eura, tak, kde nyní neplatí, měli by mu okamžitě  dát svěrací  kazajku a náhubek a  zavřít  do klecového lůžka!

Dalším, kdo by  měl okamžitě  dát svou  funkci k dispozici  je  francouzský prezident Francois Hollande, který  vyhrožoval Británii „otevřením hranic a zaplavením země migranty,“

A nesmím zapomenout  na  Angelu  Merkel. Jedním z důvodů  vyhlášení referenda  v Británii a   jeho výsledku  je migrační problém. který eskaloval  zejména její zásluhou!  Ta  by se rovněž měla bleskově  poděkovat.  Nese lví díl viny  na  tom, jak je  Evropa  rozhašená, evropská  myšlenka a idea  dehonestována!  Tihle  všichni + řada dalších  – například  lucemburský ministr  zahraničí Jean Asselborn nebo  holandský  ministr financí a zároveň šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, abych jmenoval alespon některé, by  měli vyvodit  z Brexitu  stejnou osobní odpovědnost  jako Cameron. I oni totiž  překročili, či spíše překračovali, navíc  opakovaně,  onu pomyslnou řeku Halys. A ničili velikou říši! 

V tomhle punktu mám  jasno. Jen to selhání  iluminátů a Bilderbergu mi nejde do hlavy….

Být fandou spikleneckých teorií, tak  podám demisi také. Vlastně  – tak tohle nejde….

Asi jsem právě  dost čtenářů naštval. Upozornil jsem na to už v prvním dílu v pondělí!!!  Já chci dosáhnout  toho, aby  všichni čtenáři Kosy, pokud možno přemýšleli vlastní hlavou. místo aby  věřili  pošahaným teoriím,  že  jsme pouze  manipulovatelné a manipulované  loutky, které nemají žádnou šanci.

pokračování příště

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.