Kose (vlkovi) s láskou i lítostí III aneb jak je to s EU, křivostí banánu a okurky


napsal Alex

Nejprve malé opáčko, proč dnes Alex píše o křivosti banánu a varuje, že to bude tak trochu nuda a bude to trochu delší.

V Dualogu 7 ze dne 24.6. vysílaném Slobodným vysielačom v pořadu k Brexitu v čase 40:13 zaněly z úst Petra Žantovského teze, proč je EU nesnesitelná tím, jaké blbosti plodí. Mezi jiným uvedl i křivost banánu. Moderátor Boris Korony se rozesmál nad onou pitomostí, čímž Petra Žantovského vyprovokoval k další konkretizaci ve smyslu pozor, ona je to vážná věc, tohleto stálo život celé kanárské ekonomiky, protože dovozce urugayských banánů si vyloboval, že správně zakřivený je ten banán jihoamerický, zatímco onen kanárský banán je malý, vyrazně zakřivený a velmi chutný.

Na to Alex zareagoval v článku Kose (vlkovi) s láskou i lítostí – Petru Žantovskému se podařilo zmotat dohromady naprosto zběsilým způsobem problematiku evropských harmonizačních norem, problematiku cla na banány při dovozu z Jižní Ameriky do zemí EU s tím, že je to jako doklad nějaké administrativní, byrokratické EU zvůle nesmysl.

V diskusi pak na křivý banán reagoval Alexův dlouholetý internetový přítel Gerd takto:

„Alex napsal o normě na banány, jakoby snad ani neexistovala. Existuje. Přesněji obchod mimo jiné reguluje nařízení Komise č. 2257/94 změněné nařízením č. 228/2006 stanovující normy jakosti pro banány. Zde se lze dočíst např. to, že banány musí dosahovat délky nejméně 14 cm a stupně plnosti nejméně 27 mm, kdy stupněm plnosti plodu je myšlena tloušťka plodu, měřená uprostřed plodu na příčném řezu mezi dvěma bočními stranami kolmo na podélnou osu. Dále např. nesmí vykazovat anomální zakřivení, musí být v podstatě bez škůdců, v podstatě nepoškozené škůdci, v podstatě bez otlaků a v podstatě bez poškození způsobeného nízkými teplotami. Producenti však nemusejí truchlit, neboť toto nařízení pro všechny třídy jakosti toleruje odchylku, a to nejvýše 10 % početních banánů neodpovídajících požadavkům na minimální délku, nejvýše však o 1 cm kratších. Read more:

Petr Žantovský měl pravdu s onou společností vyvážející banány, která měla hospodářské problémy. Společnost se jmenuje Chiquita Brands International a od listopadu 2001 do zhruba roku 2003 musela dodržovat plán restrukturalizace dle článku 11 Amerického kodexu o bankrotu. Tedy byla to kombinace dvou faktorů, jedním z nich stupidní marketingová strategie firmy (plně v kompetenci Chiquity), druhým tzv. Banánová válka od roku 1993 probíhající také jako žaloba USA u WTO z roku 1997. Tomu bude s TTIP konec. A pak že nefunguje snaha o globální nadvládu.“

Tak, a nyní k věci.

Především, křivost banánu jako doklad té zlé EU není žádným nóvum, jako „argument“ byl používán naprosto obdobně kolem rok 2003 v kampani před vstupem do EU v souvislosti s jiným příběhem proč do EU ne. Ve stejném duchu se tehdy „argumentovalo“ zákazem křivých okurek. Některé mýty se holt udrží věčně.

Klíč k pochopení, leží v termínu norma – tedy co to je norma, k čemu normy slouží a jaká je jejich závaznost z hlediska práva, respektive v čem spočívá ona závaznost a čeho se týká.

Nejprve je třeba si upřesnit význam slova, termínu – norma, v konkrétní souvislosti. Bavíme se o normě, jež je předmětem harmonizace v EU nikoli o slovu norma v jakémkoli jiném významu.

Podíváme-li se do slovníku, platí pro tu normu a ty normy o, kterých je tu řeč tato definice:

Norma – normální, běžný, obvyklý, pravidelný, průměrný; představující v nějakém smyslu standard nebo očekávání v určité oblasti lidské činnosti představující v nějakém smyslu standard.

Jinak řečeno normu, o níž se bavíme, je sepisována tehdy, když lze nějakou užitečnost standardizovat. Sám jsem dlouho šířil naprosto nepřesně a nesprávně tezi, že normy existují apriori jako ochrana spotřebitele. Mezi oběma tvrzeními je podstatný významový rozdíl.

Nejsrozumitelnější je vysvětlit výše řečené (a připouštím možná nepřesně) na příkladech.

Například norma na šroub a matici je užitečná tím, že onen šroub – třeba 6, vyrobený jedním výrobcem, bude „sedět“ s matkou 6 od jiného výrobce , příklad typu užitku – řekněme unifikačního.

Soubor požárních norem je užitečný z hlediska bezpečnosti stavby pro záchranu lidský životů při vzniku požáru – určuje de facto čas, po který musí stavba a její části vydržet, aby z ní – hořící – měli čas lidé utéci. Protože je to typ normy natolik užitečný, je zákonem tato norma povýšena při projektování za závaznou. Musí se vždy dodržet. Norma se stala právně závaznou, povinnou – což vždy musí určit zákon (právní předpis). Norma sama o sobě není právním předpisem.

Při projektování existují tzv. typologické normy vycházející z normové výšky člověka ve vztahu ke stavbě či interiéru. Určují například min. šířku dveří na WC či do koupelny – kdysi 60 cm, dnes 70 cm, do obytných místností 80 cm. Nebo určují optimální vzdálenost lůžka od skříně, stěny či nízkého nábytku. Určují optimální vzdálenost stolů s židlemi od sebe v restauraci, aby vznikly dostatečně pohodlně průchodné uličky meze nimi. To je typ normy naprosto nezávazné. Je věcí každého z vás, zda to při stavbě domku či bytu nebo nějaké restaurační odbytové místnosti dodrží či ne. U té odbytové restaurační místnosti (lokálu) ovšem může být nutné nějaké šířky dodržet – nikoli ovšem na základě typizační normy, ale normy požární, která určuje pro výpočtové množství osob v místnosti šířku únikových cest a jejich počet v normovém čase.

Aby to bylo ještě složitější, je nutno si u projektování připomenout ještě cosi jiného. Projektant není jen povinen dodržet zákonem jmenované normy, naprosto stejně musí dodržet i požadavky hygieny, tedy oblasti spadající pod ministerstvo zdravotnictví, které zákonem a zákonnými prováděcími vyhláškami (musíte je povinně dodržet) stanoví požadavky na stavby z hlediska hygieny. Např. styk, přechod podlahy ve stěny musí být kulatý. Vytírání je kvalitnější, účinnější a hůře se tam tak zachytávají bakterie s možností šíření nějaké nákazy. To platí i pro nemocnice. Nejsou to normy.

Pro účel našeho vysvětlování je důležitá skutečnost jiná, že orgány hygienické služby vykonávají kontrolní činnost nejen na stavbách z hlediska svých hygienických předpisů pro stavby, ale např. v restauracích vyskytne-li se tam salmonelóza. To už je záležitost epidemiologická, která s normami také nemá nic společného, Jde o kvalitu potravin a také jejich složení s ohledem na přítomnost zdraví škodlivých látek. Tedy doména příslušné legislativy v rezortu ministerstva zdravotnictví nikoli norem. Norem se tato problematika netýká.

Známý je i případ medializované přítomnosti masokostní moučky a krmení dobytka či kuřat masokostní moučkou – medializovaný spor Polska nejen s námi. V EU je krmení masokostní moučkou zakázáno. Tam zafungovala svou kontrolní činností Potravinářská inspekce, která je v působnosti ministerstva zemědělství (krmivo jatečních zvířat). Tam mj zcela jistě patří i problematika geneticky modifikovaných zemědělských produktů v potravinách. V EU jsou geneticky modifikované výpěstky zakázány. Zase, to vše není ale vůbec záležitostí norem.

Chtěl jsem tím jen ukázat, že se některé věci mohou okrajově objevit jinde, že někde může dojít ke zdánlivému prolínání v oblastech, které nemají v podstatě nic společného. Mimochodem, možná si někteří z vás vzpomenou, jak Bendl navrhoval, aby kontroly restaurací stran potravin spadaly pod potravinářskou inspekci a tedy i pod rezort ministerstva zemědělství nebo, aby u hygienických kontrol, vždy asistovala potravinářská inspekce. Hygiena se tehdy právem toho návrhu doslova děsila.

Pokud se norma zabývá potravinami, pak se to týká složení potravin jako informace pro spotřebitele, s ochranou zdraví přes nebezpečnými látkami to nemá nic společného. S klamáním spotřebitele ano. To je případ pomazánkového másla. Kdo ochutnal, prostě ví, že pomazánkové máslo není díky obsahu tuku máslo, ale ani náhodou. Proto EU trvala na rozlišení. Výhradně z tohoto hlediska normy charakterizují ona očekávání kvality – třeba v druhu, typu šunky v jakostech ohledně přítomnosti % masa. Atd, atd.

Nu a ještě než se dostaneme přímo ke křivé okurce a křivému banánu, je nutno si říci, ještě několik faktů. Především to, že normy měla v Evropě každá země svoje, z hlediska seznání té užitečnosti jedna země na něco normu měla, zatímco jiná nikoli a opačně jinde. Konkrétní norma byla napsána v každé zemi jinak. Proto harmonizace norem – stejné znění a tam, kde se země EU na tom dohodli. Připravuje administrativa Evropské komise, schvaluje Evropský parlament a ratifikují parlamenty jednotlivých států (projde diskusí v jednotlivých zemích i v odborných kruzích a to už od přípravy).

Protože někde, jako v případě požárních norem to jde do projektování přes onu příslušnou legislativu, netýká se harmonizace jen norem ale i legislativy spojené s nějakou činností v té legislativní oblasti – tady v projektování a realizaci staveb. Znovu – něco jiného jsou normy, něco jiného jsou zákony (legislativa). Dá se říci, že pro projektanta je určující pro výkon profese ona legislativa, normy jsou jen a pouze užitečnou pomůckou.

Jiný příklad – v oblasti projektování např. každá země měla ve svých normách odlišný výpočet tepelných ztrát. A užitečnost v hospodaření s energiemi nabrala takovou důležitost, že byl opět legislativou – zákonem povýšen na právně závazný i soubor tzv tepelných norem. Není tedy nutná jen harmonizace norem ale i příslušné legislativy. A to už jsme zase u problematiky volného pohybu služeb, o kterém tak v mnoha profesích v EU zatím nelze vůbec hovořit. Je nutno zharmonizovat i tu legislativu. Tady je skutečně potřeba a platí – více integrace. Mluví-li kdokoliv  o tom, že se stačí vrátit do časů EHS, prostě vůbec netuší o čem mluví z hlediska volného pohybu zboží a už vůbec ne z hlediska volného pohybu služeb.

A teď nejprve křivost okurek.

Problém křivých okurek je v pohostinství, kde se křivé okurky dělají problém u automatických kráječů a ve velkovýrobě jsou problémy s jejich zpracováním (automatizované naštosování do sklenic v případě sterilizovaných okurek vcelku nebo jejich automatizované nakrájení u a sterilizovaných okurek nakrájených). Není pravda, že křivé okurky se nesmějí prodávat – jen nesmí být označeno normou. To označení normou není nic jiného než usnadnění komunikace, co chce objednat ten velkovýrobce a producent tak velkovýrobci usnadňuje objednávku. Cílem byla a je snazší obchodní komunikace. Objednávám okurky dle normy … Že je vedlejším produktem zase skutečnost, že ony křivé okurky prakticky zmizí z trhu, to může být či je třeba důsledkem toho, že pro pěstitele je pak praktičtější pěstovat druhy okurek rovných ne křivých. Problematika křivých okurek se tedy absolutně netýká kvality okurek jako takových.

U křivého banánu je to trochu jinak.

Jde zase jen o normu, takže ona konkrétní evropská harmonizovaná norma je koncipována v tomto smyslu – podstatné znaky kvality jako informace pro spotřebitele.

Ukázka překladu a ČSN v náhledu zde

Nikoli úplné znění, to je přístupné jen jako zpoplatněné, ačkoli pokud se nepletu pořád platí zákon, jenž ukládá zpřístupnit normy zdarma. Jde o stránky Českého normalizačního institutu, kde jsou všechny české normy včetně těch harmonizovaných.

Na stránkách ČIN je i stará česká norma na banány s označením zrušena. Měla účelově podobný obsah, jen jiné znění.

Celé znění EU normy je přístupno zde s posledním nařízením č. 1333/2011 z roku 2011:

Na těchto stránkách lze vyhledat i nařízení č. 2257/1994 z roku 1994, na které se odvolává Gerdův zdroj včetně znění normy tehdy. Bylo to nařízení, jímž byla tato norma uváděna do praxe. Změn bylo cca 6 a týkaly se výhradně upřesnění v některých jazykových mutacích. Je tady:

Podstatné články přímo ve znění normy jsou totožné jak v roce 1994, tak i v roce 2011 a jsou následující:

1. jakých druhů banánů se norma týká

Tato norma platí pro banány odrůd (kultivarů) rodu Musa (AAA) spp., tržní podskupiny Cavendish a Gros Michel, jakož i pro hybridy uvedené v příloze IV a určené po úpravě a zabalení k dodání spotřebiteli v čerstvém stavu. Nevztahuje se na banány plantejny, banány určené k průmyslovému zpracování a fíkové banány.

2. velikost jako podstatný znak

Banány musí dosahovat délky nejméně 14 cm a stupně plnosti nejméně 27 mm uvedené ve třetím odstavci normy

3. výjimka z definované oblasti – s klasifikací II. jakost

Jako výjimka z třetího odstavce se dovoluje ohledně velikosti dle výše uvedené definice uvádět na trh v Unii banány vypěstované v oblastech Madeiry, Azor, Algarve, Kréty, Lakonie a Kypru, kratší než 14 cm, avšak musí být zařazeny do II. jakosti.

(Kanárské ostrovy uvedeny nejsou – do II. jakosti se nezařazují)

Závěr:

Banán uváděný Petrem Žantovským je vypěstovaný v oblasti Kanárských ostrovů, tudíž se ho netýká ani ona obecná velikost, ani výjimka s nutností zařazení do jakosti II, protože jeho menší velikost typická pro právě tento druh ho zněním normy jako celku z ustanovení platných pro ostatní banány vyjímá. Absolutně nijak není a nikdy nebyl nijak diskriminován.

Srozumitelné vysvětlení i zde z roku 1999:

http://www.bratinka.cz/news/bananova-strelba/

Užitečnost normy? Srozumitelnost domluvy mezi obchodníky a pěstiteli, mezi obchodníky navzájem a jakkoli se to nezdá norma se týká nás zákazníků a naší informovanosti, protože prováděcí směrnice přímo definuje, jak, kde a čím mají být banány označeny.

Konkrétní číslo stran velikosti banánů, jichž se norma dotýká absolutně nic nereguluje. Je pouhou informací o hranici, u které se má na základě obecné shody zato, kde z hlediska rozměrů, velikosti začíná nejvyšší kvalita banánů a u konkrétních druhů. Pro společný jazyk zúčastněných (producent, obchodník, prodejce, zákazník). Nic více, nic méně.

Diskriminovat nebo upřednostňovat lze v obchodu spíše cly.

Předmětem diskriminace byly banány nepocházející z bývalých evropský kolonií prostřednictví cel a i tu to s vývojem dohod a pravidel WTO není a nebude tak jednoduché. EU za to hrozily i sankce. Viz článek z roku 2007:

http://www.euro.cz/byznys/cla-na-dovoz-bananu-pry-porusuji-pravidla-888064

http://www.euractiv.cz/obchod-a-export0/clanek/valka-o-banany-konci-bude-to-impuls-pro-volny-obchod-006863

http://www.denik.cz/ze_sveta/eu_obchod_ekonomika_banany_wto_20080728.html

zde jednoznačně vyplývá, že se ani válka o cla Kanárských ostrovů týkat nemohla.

http://archiv.ihned.cz/c1-39530160-ek-obvinila-dovozce-bananu

Pro obě možnosti diskriminace lze ale uvést daleko jednodušší argumentaci. Pokud by měl Petr Žantovský pravdu o tom prolobování a diskriminaci, lze si jen těžko představit, že by takové znění normy nezablokovalo Španělsko. A lze si těžko představit, že by EU diskriminovala sama sebe respektive svou součást. Cly na vstupu do EU to v případě Kanárských ostrovů nejde. Kanárské ostrovy jsou autonomní částí Španělska, stejně jako Baskicko či Katalánsko. Kanárské ostrovy jsou prostřednictví Španělska členem EU – znovu, stejně jako Katalánsko či Baskicko. Tady je třeba jen podotknout, že Petr Žantovský o diskriminaci přes ta cla nemluvil.

Nezajímavé není ani zjištění, že změny v genezi předpisu se netýkaly znění normy, ale prováděcích pokynů v prováděcí části (Gerdův odkaz rok – nařízení 2257/1994/ můj odkaz – nařízení 1333/2011).

Příběh křivého banánu z doby před vstupem ČR do EU kolem roku 2003 byl stejný v neinformovaném novináři na základě jiných „faktů“. Šlo o bradavičnatá rajčata vypěstovaná jistým americkým farmářem technikou genetické modifikace – v EU zakázáno, tudíž nebylo do EU vpuštěno. Dotyčný novinář to v krátkém článku sám popsal (netuše ovšem nic o zákazu dovozu geneticky upravených výpěstků, netuše nic o normách, netuše, že u těch rajčat jde o výpěstek geneticky modifikovaný), ale název článku zvolil novinářsky exkluzivní – EU bude diktovat i křivost banánu. Byla to MFD a sám jsem ten článek četl. Jen jsem ho tehdy vysvětloval jinak – nesprávně, nepřesně na základě předpokladu uvedeného již někde na počátku, že normy existují apriori pro ochranu spotřebitele. Nikoli – jak už bylo řečeno výše norma na banány usnadňuje komunikaci mezi obchodníkem a producentem, mezi obchodníky navzájem a jsou pramenem informací pro usnadnění srovnání na jednotném trhu pro spotřebitele – o podstatných znacích kvality důležitých pro spotřebitele..

A závěrem ještě poznámka k inkluzi – je to obdobný mýtus o té zlé EU. EU po nás inkluzi, jak to činí české ministerstvo školství nepožaduje. Požaduje odstranění diskriminace soustředění cikánských dětí ve speciálních školách inkluzí neb jsou porušována jejich lidská práva. Tu souvislost a nápovědu pro znění požadavku dodali EU české neziskovky ve svém udání EU, zajišťující si tak evropské peníze přes onu konkrétní náměstkyni ministerstva školství, jak ji popisuje seriál o neziskovkách na Kose. To je ale zase jiný příběh o jiném mýtu v zemích českých.

Čtenáře Kosy a posluchače Slobodneho vysielača zdraví omylný Alex

Odkazy:

Dualog 7 z 24.6.2016, čas 40:13

http://slobodnyvysielac.sk/relacie/dualog/

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Alexův skicář se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Kose (vlkovi) s láskou i lítostí III aneb jak je to s EU, křivostí banánu a okurky

  1. Tacit napsal:

    Díky Alexi za pohled právníka na věc.
    Myslím, že pravda je asi někde „uprostřed“. Např. naše firma od r. 2003 vytváří SW pro zemědělské platební agentury Evropské unie pro oblast Společných organizací zemědělského trhu. To mě tak trochu opravňuje k tvrzení, že práci Evropské komise v oblasti norem (nejen pro banány) tak trochu znám. Hlavní záměr – sjednotit normy pro obchod mezi EU a vnějším obchodním světem jste popsal korektně. Bez těchto společných a závazných norem by to zjevně nefungovalo. Těchto nařízení jsou například v dovozní a vývozní licenční politice EU (ANNEX / NONANNEX) stovky a vyznat se v nich je složité. Představte si, že např. v normách EU existují pro dovoz do EU v licenční politice přesné vzorové receptury „slozených“ potravin (třeba dortů), kde je každá ingredience (cukr, mouka, mléko, …) normalizovaná a zvlášť sledovaná pro případ finančního vyrovnávání dotovaných cenových rozdílů dovozcům. Proti tomu jsou banány a okurky úplná prkotina. Tohle když bez vysvětlení souvislostí vybalíte na čtenáře bulváru, máte úspěch zaručen. A to jsem to z důvodu srozumitelnosti ještě hodně zjednodušil. Opět: pro jednotný obchod zejména směrem mimo EU jsou takové normy obecně nezbytné.
    Důležitá je ale ta hranice (i detaily), kam až byrokracie EU zachází. Stále se snažím držet obchodní a dotační politiky EU pro zemědělství. Zde EK v řadě případů a v detailech nedokáže podchytit veškerá specifika členských zemí a proto do určitě míry připouští národní odchylky. Obecně implementace normy EK členským státem probíha tak, že se norma/opatření, skupina norem, převede do prováděcí resortní, vládní vyhlášky nebo zákona každé členské země, teprve pak je považována za zavedenou. Zde pak nastává další a často rozsáhlá „tvořivost“ členských zemí a souhlasím s vámi Alexi, že v této fázi často dochází ke „zpřísnění“, při kterém si místní politici přihřejí svou polívčičku s odvoláním na tu strašnou a byrokratickou EK/EU.
    No, ale ono to má ještě tu druhou stránku věci. Každá byrokracie (slovo byrokracie zde nemyslím pejorativně), když se rozjede, tak z podstaty věci potřebuje stále produkovat. Je na právním a dalším posouzení, jestli se v řadě případu EK nedostává za hranici působnosti a práv členských států, jestli neřeší zbytečné detaily, jak účinně v tom funguje Evropský parlament, příp. prémieři členských zemí.
    Znovu se omlouvám za velká zjednodušení v tomto mém příspěvku. Souhlasím, že ty banány a okurky byly dobře vytrženy z kontextu a dobře zneužity. Taky se tím podařilo zakrýt problémy skutečné a mnohem závažnější.

    • Alex napsal:

      Tacite, především – nejsem právník, ale architekt. Vámi zmiňované receptury jako normy neznám. Nic o nich netuším. Problematika norem je poměrně rozsáhlá. Ale nejsem si jistý, že v těch recepturách jde o harmonizované normy. Může jít o něco, co mají firmy – vnitropodnikové normy. Nebo nějaká obdoba jich – třeba jen mezi firmami. Faktem je, že podíval-li byste se na stránky Českého normalizačního institutu, kde jsou všechny platné normy – naše i harmonizované. Je-li nějaká norma harmonizovaná – ČR ji přejímá, měla-li svou, ruší ji. Neměla-li svou, jen tu harmonizovanou přijímá mezi normy. Tam, kde existuje norma česká a nebyla EU harmonizovaná, zůstává ta česká v platnosti. Přesto si dovolím tvrdit, že v normách by nějaká „prkotina“ být neměla. Nějaký užitek vždy existuje. U šroubů a vrutů z různými typy hlav je to třeba jen název daný číslem své normy, aby nedošlo k omylu.
      Nemáte se za co omlouvat. Já, když jsem to napsal a odeslal, už jsem věděl, že to šlo napsat přesněji.

    • Alex napsal:

      Až teď mi docvaklo. Tacite, ty receptury jídel. Tam nevidím, zda jsou předmětem státních norem a tím i oněch harmonizovaných v EU. Spíše si myslím, že ne. Kuchaři se podle takovýchto norem učí, ale v praxi má pak každý svůj recept – nevidím tam žádný užitek. Jakkoli někde být může – v nějakých speciálních případech. Norma se dá jen přeložit, nelze ji jakkoli měnit či přizpůsobovat. Ohledně toho českého kutilství – v mé branži to není možné. Norma je prostě nějaký standard, který se jen přeloží. V mé branži vidím spíše něco jiného a zmínil jsem to. Před cca 3 roky byl přijat zákon, dle něhož mají být normy přístupné zdarma. Dodnes nejsou. Harmonizovanou si stáhnu z portálu EU zdarma a v české mutaci. Pro představu jen základní požární norma koštuje 700.- korun českých. Potřebujete jich řádově cca 15 a základem je požární zákon v gesci ministerstva vnitra..
      To kutilství se spíše týká legislativy podobných věcí jako je právě inkluze. Zcela jistě to byla fotovoltaika. A to se týká spíše těch směrnic, které státu dávají volnost v zavedení. A tam to naši takřka spolehlivě zvojtí.

  2. standa.e napsal:

    K té inkluzi – jsem sám zvědav, kdy a jak Brouk Pytlík svůj seriál uzavře. Obecně se ale musím zeptat, zda Alex náhodou nevytváří nový mýtus o požadavcích EU a mýtus o existenci mýtu. EU po nás nežádá odstranění diskriminace Romů inkluzí, ale odstranění diskriminace Romů. Ta forma inkluze už z toho pak tak nějak vyskakuje automaticky, protože segregovat se nesmí a diagnostické nástroje, jež mají odlišit dítě zdravotně (mentálně) postižené (pro něž byly zvláštky/zš praktické) od dětí hendikepovaných pouze tím, že jsou z jiného kulturního či sociálního prostředí jsme se rozhodli neuznávat (popřípadě se je obáváme použít, abychom nebyli napadení). Všechno kolem je ale opravdu věc, kterou si děláme sami a EU zde opravdu slouží nanejvýš jako hybná páka pro ty aktivisty. Ti jsou dnes ostatně chytřejší, a tak se snaží o Romech v médiích důsledně mlčet a naopak hovoří o tom, jak koexistence mentálně postiženého s mentálně nepostiženým při výuce matematiky všechny obohatí…

    • standa.e napsal:

      Trochu jsem se do toho zamotal: šlo mi hlavně o to, že jsem nikde nezaznamenal mýtus „EU po nás žádá inkluzi“ (proto se ptám, zda Alex nevytváří mýtus, že takový mýtus existuje). A zároveň tvrzení, že EU požaduje „odstranění diskriminace soustředění cikánských dětí ve speciálních školách inkluzí“ mi přijde jako mýtus nově vytvořený. Či zopakovaný jako argument obhájců inkluze z před x let, kdy byl spíš alibismem než mýtem. Přitom kdyby se odstranilo to slovíčko „inkluzí“ na konci druhé věty, vystihovala by právě to, co po nás EU žádá.

      • Alex napsal:

        V daném pořadu to zmínili oba protagonisté. Ten tlak EU existuje, ale je takový, jak jsem jej popsal. Ten tlak je vytvářen na základě udání našich neziskovek do EU o diskriminaci oněch rómských dětí ve speciálních školách, EU požaduje po ČR onu diskriminaci rómských dětí řešit a paní náměstkyně už nasměrovala ministryni (právničku) na inkluzi. Je tu ta výmluva naší ministryně, že to, co dělá s inkluzí, požaduje Brusel. Je potřeba si uvědomit, co Brusel skutečně požaduje. Inkluzi po česku prostě nikoli.
        Bylo potřeba vykázat činnost, aby byly penízky pro neziskovky. A bylo nutno také nasávat evropské dotace ze sociálních EU fondů. Na inkluzi. Ta česká vyčůranost hrabání pod sebe ale znamená, že speciální školy, které ty peníze potřebují ještě více než normální, nedostanou nic. A normální školy, pokud předvedou a přetáhnou žáka ze speciální školy do své normální, ty obdrží peníze na inkluzi – je to výtvor český a oné náměstkyně. Je to jen česká vychcanost, jak se dostat k penězům a vykazovat činnost – nic více, nic méně.

Komentáře nejsou povoleny.