„Mor na vaše rody!“ (aneb Gerdovi s úctou)


napsal Brouk Pytlík

 

Gerdův páteční článek Co lidé očekávají od státu aneb inventura státu a evropských rádoby hodnot mne přiměl okamžitě sednout a ještě ve dvě hodiny ráno poslat vlkovi text, který jsem zamýšlel pojmout – ne snad přímo do série o mé chandře, jako spíše do mrazivého vtipu nevtipu.

Při čtení níže uvedeného textu si, prosím, připomeňme všechna slova o evropských hodnotách, tradicích, o integraci imigrantů z rozvojových zemí, jak přijmou naše hodnoty a obohatí nás o to nejlepší z hodnot vlastních, o inkluzi a jaký ráj na zemi přinese… Prostě všechna sluníčková hesla.

Připraveni? Takže jdeme na to:

Jak jistě víte, v posledních letech se roztrhl pytel s novelami zák. č. 561/2004 – tedy tzv. Školského zákona. Letos v létě dorazil do parlamentu návrh skupiny poslanců (zde s důvodovou zprávou), v jehož rámci chtějí upřesnit smysl a cíle vzdělávání, jak je vnímá stát. V ideálním případě by tento pohled měl být v souladu s pohledem společnosti.

§ 2 zákona definuje (mimo jiné) obecné cíle vzdělávání a v jeho rámci byly (mimo jiné), navrženy následující dvě změny. Text psaný kurzivou je současné znění, tučná kurziva vyznačuje doplňující část vloženou poslanci v navržené novele. Cílem vzdělávání má tak, mimo jiné, být:

c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod, plnění občanských povinností a společenských rolí, spolu s odpovědnosti a smyslem pro sociální soudržnost,

Dále pak chtěli do zákona vložit celý nový odstavec ve znění:

g) pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu,

Návrh byl předložen do vlády, jež vyjádřila obecně neutrální postoj. K výše uvedeným návrhům však přeci jenom cítila potřebu dodat:

  1. V navrhovaném znění § 2 odst. 2 písm. c) vláda chápe dikci „pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu“ tak, že v sobě zahrnuje i pojem občanské povinnosti, bez které by nebyl funkční právní stát. Podle názoru vlády není vhodné ani účelné do textu zákona vypisovat vše, co lze najít pod zahrnujícími pojmy, které jsou již v současné době uvedeny v ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) školského zákona. Navíc další uváděný pojem „plnění společenských rolí“ je těžko srozumitelný a zavádějící.

  1. Navrhovaná dikce § 2 odst. 2 písm. g) „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“, by mohla být podle názoru vlády v rozporu s § 2 odst. 1 písm. a) školského zákona, v němž se vyjadřuje obecná zásada zákazu diskriminace v České republice podle čl. 3 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Vláda v této souvislosti chce uvést, že chápe předkladatele v jejich snaze klást důraz na evropské tradice, které nepochybně vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu, ale je názoru, že změna není nezbytná a může naopak vést k  důsledkům, které předkladatelé jistě nezamýšleli.

Pokud si to shrneme: Stát se ústy vlády domnívá, že pojem „pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního řádu“ v sobě automaticky obsahuje „pochopení a plnění občanských povinností a není proto třeba, ba dokonce není vhodné tuto občanskou povinnost ještě zdůrazňovat. Já se tak nedomnívám. Ale i kdyby ano, pak právě tento bod bych sám rád zdůrazňoval.

Dále si, z nějakého, mně zcela nepochopitelného důvodu, stát myslí, že osvojení si evropských kulturních hodnot a tradic humanismu, včetně antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu, by mohlo být jednak diskriminační a navíc by mohlo vést k jakýmsi „nezamýšleným důsledkům“.  Škoda, že  zpracovatelé  onoho stanoviska  vlády  tuto svou  úvahu  blíže  nerozvedli a  nepřčinili  pár   příkladů!!! Nepochybně  by to bylo  zajímavé čtení…

Každý, nechť si udělá obrázek sám. Pro mě je neuvěřitelné, že ústy své vlády nejenom nedeklarujeme požadavek na jasné plnění povinností občana, ale my dokonce odmítáme vychovávat v duchu právě těch hodnot a tradic, o něž při tom samo odmítnutí opíráme! Z obav, že budeme diskriminovat někoho, kdo naše hodnoty a tradice nemusí ctít, popíráme radši  sebe samé. Včetně našich předků. Prodali jsme se. A za nic. Máme pak vůbec právo existovat? Protože země, stát a národ… Nic z toho není samozřejmé!

Mor na vaše rody!“ chce se mi zvolat s klasikem, ale hlasu se mi nedostává.

Poznámka: Závěrečné zvolání je hyperbola, jež v žádném případě nemá vyzývat žádný z virů či bacilů k útoku členy rodin naší vlády, ani na členy vlády samotné. Autor naopak všechny nenávistné entity bez ohledu na jejich systémovou kategorizaci vyzývá k umírněnosti a k diskusi a přeje zmiňovaným rodům zasloužený odpočinek plný pokoje.

Vlkův dodatek:

Pustím dnes diskusi.Ačkoli normálně  bych tak  neučinil.  Důvodem je  to,  článek Brouka  Pytlíka  přímo navazuje  na původní Gerdův  text, kde mne  autor o diskusi požádal a  já mu  ji slíbil, ale   svou  chybou  neumožnil. Tímto se Gerdovi omlouvám a proto je diskuse otevřena  dnes.

Příspěvek byl publikován v rubrice Prkno Brouka Pytlíka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

52 reakcí na „Mor na vaše rody!“ (aneb Gerdovi s úctou)

  1. anita napsal:

    Gerde, co taková
    Autarkie , nezávislost, alespoň zajištění soběstačnosti bez spoléhání na milost a nemilost ostatních států sdružených ve společenstvích nebo dnes unii.

    • Gerd napsal:

      V globálním světě, kde je vše propojené se vším je autarkie možná v omezeném rozsahu někde na odlehlém ostrově.

      • anita napsal:

        Jednou se může globalismus zhroutit a jen státy, které si udrží soběstačnost nebudou z toho auf, ale určitý náskokem. Pokud si soustavně neplundrují zemědělství a základní zpracovatelské výrobny pro základní potřeby pro vlastní trh.

  2. Medikolog napsal:

    V obci Loščinovka na Ukrajině včera zadržovaný multikulti problém a soužití neslučitelného přineslo hořké plody. Čtyřmi Vítkovskymi zastrašite národ, ale celou vesnici Bulharů nazavřete… Viz UA a RU tisk. Nechápu, proč u nas v EU stále nařizují „lít vodu do kyselin“, když je staletí znám následek…

  3. Leo K napsal:

    Nejprve ke Gerdovi: Multikulturalismus existoval a existuje pouze ve formě apartheidu (odděleného vývoje) čili používání tohoto termínu je pouze zamlžování skutečnosti. K článku: Můj názor se přibližuje názoru vlády. Z těchto důvodů: humanismus je poměrně vágní pojem, který si jedni vykládají jako stanovisko k problémům odcizení a osvobození člověka, politických a sociálních zápasů, vztahu dějin a současnosti, úlohy historického, sociálního a přírodního odkazu v lidském životě a vedle toho druzí, kteří humanismus pojímají pro označení vzájemných vztahů života ve společnosti. Zahrnuje to témata, jako je citový život, úspěch ve společnosti, kariéra, láska, nevěra, vztahy v hierarchii společnosti. Sám pojem humanismus je těžko uchopitelný a ne jednoznačný. Místo sousloví o evropských kulturních hodnotách a tradicích humanismu, včetně antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu, kde si opravdu nejsem příliš jistý, co to je onen duchovní odkaz, bych použil starou definici, že mírou všech věcí a dějů je člověk…
    Domnívám se, že se to úzce odvíjí od pojmu občanství, jež zahrnuje etiologické prvky jako je princip zodpovědnosti, povinnosti, sounáležitosti, tolerance, citlivého vztahu k přírodě, atd., což v sobě pojímá a obsahuje pojem „mravní výchova k uvědomělému občanství.“Jsem přesvědčený o tom, že v tomto vymezeném prostoru je dostatek místa pro různé odlišnosti etnik, pro jejich specifika a zvláštnosti. Do pojmu „odlišnosti a specifika“ však odmítám zahrnout kořistnický vztah ke společnosti a k přírodě. Podle mého názoru je jakékoliv parazitování patologickým jevem a nemůže být označeno slovy humanita nebo humanizace. Ani pojem lidských práv není příliš jednoznačný. Jestliže se v reakci na dovolávání lidských práv Kosovských Albánců bombardovali Srbové, jsem také zásadně proti.

    • Brouk Pytlík napsal:

      Podstata mého problému s pstojem vlády leží v tom, že odřežeme-li kořeny, nemůžeme nikdy sklidit ovoce. Ať už se na něj bude roubovat jakkoliv. On jednoduše sni ten evropský humanismus není samozřejmý. Musel vzejít z nějakých základů a musel si projít bolestivým vývojem plným slepých uliček. Současné pojímání „lidských práv“ jako něčeho, co nám přináleží automaticky a nikoliv jako něčeho, čeho si můžeme užívat jen do té doby, po jakou tentýž koncept akceptuje významná část našeho okolí a ta je bude akceptovat potud, pokud se o to zasloužím i já sám, je plíživé zlo, jež tento koncept nahlodává víc než útoky populistů.
      Oba postoje Vlády ČR se mne dotkla právě z tohoto důvodu. Neochota deklarovat, že za právy se ukrývají též povinnosti ukrytá za výkladovou mlhu a především snaha „nezdůrazňovat“ původ našeho dneška ve strachu, že by to mohlo někoho diskriminovat… To je jednoduše jen další z kroků na cestě k rezignaci na sebe samé, na vlastní společenství, na vlastní historii. Stát zde jednoduše říká: „My. sice předpokládáme, že občan bude mít i povinnosti, ale není to pro nást tak důležité, abychom to OTEVŘENĚ řekli. A sice víme, že ta naše osvícená realita nespadla z nebe, ale není to pro nás důležité, důležitější je, že by to mohlo urážet jiné.“ To, čím jsme, to, čím bychom rádi byly že by mohlo urážet jiné. To je na tom to strašné, co mne tolik hněvá. Že ve jménu Nás re lativizujeme sebe samé. Zpochybňujeme vlastní kořeny.

      • Věra Říhová napsal:

        Komentář se mi nezveřejnil, není to poprvé, pokusím se to napsat jinak. Zpochybňování vlastních kořenů jsem měla na mysli ve svém příspěvku o černém myslivci, ale neuměla jsem to tak hezky napsat jako Brouk Pytlík a všechny odezvy byly výsměšné. Ano, vím, dnes už česká historie nikoho nezajímá. Dnešní mládež se cítí být Evropany, protože jim malý zaprděný národ v malé kotlině za malé mzdy je malý. Nechtějí být Čechy.Také vidím, že velikášství, které se v naší zemi usadilo, je naší zhoubou.
        Já tvrdím, že imigranty v naší zemi mít budeme, ať se to lidem líbí nebo ne, protože jsou zdrojem velkých finančních toků z EU a příležitostí pro politiky a mnohé podnikatele k větším ziskům a ti už si cestu k realizaci najdou. Likvidační důsledky nikoho nezajímají, probíhají v naší zemi už přes čtvrt století od počátku privatizace, chudí lidé nikoho také nezajímají. Politici a političky nám tvrdí, že jsme se nikdy v historii neměli tak dobře jako dnes, a myslí tím především sami sebe.
        Na téma Evropské hodnoty odpovídám průpovídkou : „Humanitou k trvalé likvidaci“

    • Antonie napsal:

      Protože mírou všech věcí a dějů je člověk, proto humanismus ve smyslu duchovního odkazu je těžko uchopitelný a nejednoznačný. V pravdě duchovní odkaz je jednoznačně stručný a srozumitelný. Ale pro povýšenou lidskou pýchu nepřijatelný, protože co člověk, to jiné choutky. A o tom byly v dějinách lidstva konce všech vyspělých civilizací.

    • Geordyn napsal:

      K názoru pana Leo K bych dodal, že podporuji jeho označení patologického jevu pro jakékoliv parazitování a kořistění. jak ve společnosti, tak v přírodě. Obojí nemá neomezenou trpělivost nebo bezedné zdroje.
      Před deseti lety jsem diskutérovi zastávajícímu názor, že v našem soudnictví jsou si všichni před zákonem rovni, položil otázku – I ten občan, který na složení vysoké kauce požadované soudem tu vysokou sumu nemá a některý jiný ji má?
      Přesvědčilo ho to. Souhlasil se mnou.
      K nutnosti aplikovat do zákonů jasně formulované paragrafy, že práva bez povinností nahrávají darebákům, bych všechny pochybovače odkázal na dílo Marca Tulia Cicera – O povinnostech. Takže ano, je nutné navazovat na antickou a následně židovsko-křesťanskou kulturu, ve které tkví naše národní i chcete-li, evropské kořeny.

    • Gerd napsal:

      Vzhledem k militantnímu postoji zastánců multikulturalismu v evropském pojetí (tj. práva pro všechny minority vyjma majoritní populace), dostal multikulturalismus úplně jiný význam. Jestli se nedostane do škatulek sociologů a nesplňuje jejich definice, neznamená, že takový směr neexistuje. A lepší název por něj dnes nemáme.
      Je zajímavé, že multikulturalisté vždy zdůrazňují jen povinnosti majoritní populace.
      Právo na lhostejnost nebo nezávislý přístup už prosazoval hrabě Monte Christo v románu a. Dumase ve smyslu, že když se nebude zajímat o ostatní lidi, v rámci reciprocity mohou udělat totéž a to mu naprosto vyhovuje. Čili pokud se někdo rozhodne, že migrantům nebude pomáhat, je jeho postoj zcela v souladu s právem, protože očekává, že migranti nikdy nepomůžou jemu.
      Minimálně v poslední části nebude příslušník majoritní populace vůbec zklamán.

  4. Richter napsal:

    Jsem na rozpacích. Stále je nám panem Státem předkládáno, že máme nějaká nezcizitelná práva, přitom není práv bez povinností. Nebo ještě přesněji, nejdřív jsou naše povinnosti, jenž následně mohou zapříčinit nějaké právo.
    Dál mi přijde, že pokud pan Stát, něco vtělí do zákona, stane se ráj na Zemi. Pokud jednotlivec a následně vetší část jednotlivců nebude chtít cokoli vnímat jako prospěšné jejich životu, slouží onen text v zákonu, jen k represi.
    Navíc deklarovat v zákoně cokoli morálního je hloupost a nepochopení fungování společnosti. Pokud si společnost není schopna vytvořit morálku bez zákonů, jde do slepá uličky, stejně tak jak ony pasáže školského zákona.

    • Gerd napsal:

      Existují úvahy (a vyzkoušené především ve starověkém Řecku a athénské demokracii rozdělením obyvatel do fýl), že by některá občanská práva měli mít jen daňoví poplatníci. Radikálnější úvaha říká, že by je měli mít jen ti, kdo do státní kasy přispívají – tedy ti, kdo jsou v daňové ztrátě nebo jsou placeni ze státního rozpočtu by taková práva ztratili (mezi prvními všichni poslanci).
      Nejradikálnější úvaha říká, že váha hlasu by měla být dána výší odvedených daní do společné kasy.

      Co se týká společnosti, morálka je základem práva. Čili některé věci morální člověk nespáchá, i když nejsou trestné. V ČR morálka chybí a Klausův útěk ekonomů před právníky k obnovení morálky rozhodně nepomohl.

  5. zemedelec napsal:

    Poděkuji panu Gerdovi i Brouku Pytlíkovi.
    Ten odstavec,g,jasně značí rukopis KDU-ČSL,snad až znova vnutit náboženskou výchovu do škol.
    Jinak,ani vláda nemá jasno co všechno má stát zaručit,když má něco objasnit,tak se schovává za Evropské hodnoty,nebo vládce EU.

    • Brouk Pytlík napsal:

      Úmyslně jsem tu směsku topkařů, KDU-ČSL, ale i Úsvitáře nejmenoval. Když už na to ale došlo, je zřejmé, že onen „postoj vlády“ je postojem vládních členů z řad ČSSD a ANO.
      Faktem je, že sám bych si o většinu předkladatelů kolo neopřel (a nikoliv z přemíry úcty). Ale nechtěl jsem, aby to překáželo myšlenkám.

    • Gerd napsal:

      Jednoho dne se KDU-ČSL transformuje na Islámskou stranu. Není nic jednoduššího, než nahradit jednoho boha jiným. V islámu neexistuje církev a majetek mohou kněží držet sami a předávat svým potomkům. Křesťanství je určeno k zániku a podílela se na něm také církev.

  6. Věra Říhová napsal:

    Brouku Pytlíku, tohle je opravdu krásný článek, takhle jsem to napsat neuměla, ale přesně takhle jsem to myslela, když jsem popisovala černého myslivce k videu – viz můj nedávný článek. Chtěla jsem napsat další článek na odezvu. Dostalo se mi několika odpovědí a všechny byly výsměšné. Všichni se mi vysmáli za moji naivitu, že v tomhle státě ještě někoho zajímá historie. Ale na internetu už dnes najdeme články typu : Zdroj: http://technet.idnes.cz/historie-krizeni-homo-sapiens-deo-/veda.aspx?c=A160222_112743_veda_mla
    Máte pravdu – zpochybňujeme vlastní kořeny. Musím se přiznat, že mě to hodně překvapuje. Sama jsem kdysi na BL napsala článek „Jaký já jsem Čech“ o svých rodinných kořenech, které jsou opravdu široce multikulturní a mezinárodní, přesto se cítím českou vlastenkou. Už tenkrát se totiž na BL řešil problém Češství a vlastenectví ve dvou rovinách :
    „Kdo neskáče, není Čech“ – kdo není Čech tady nemá co dělat (myšleno Romové a Vietnamci)
    kontra
    „Češi nejsou původní obyvatelé této kotliny a nemají na ni výsadní právo“ – je tudíž povinností Čechů pustit na své území i jiné národy a kultury.
    Dnešní rozjásaní mladí Češi se stydí za to, že jsou součástí mrňavého nedůležitého národa a cítí se být Evropany. Chtějí více peněz a lepší zboží. Mnozí hledají své kořeny v německém národu hlavně mezi Sasy a Bavory. V 90.letech mnozí Češi hledali své kořeny mezi šlechtickými rody nebo alespoň mezi vysoce postavenou svobodnou měšťanskou třídou a svobodnými bohatými sedláky. Nikdo nechtěl pocházet z řad chudých dělníků a námezdních pohůnků. Dnes je nám málo být Čechem.
    To velikášství a nenažranost mnohých Čechů také mne děsí. Jsou schopní zlikvidovat vlastní zemi a vlastní národ pro svoji velikost. Předvedli to během privatizace, kdy pro svoje osobní bohatství zlikvidovali celé továrny, zemědělská družstva, mnohé oblasti přivedli k ohromnému úpadku a dnes o sobě píší, že se mají nejlépe v historii lidstva. A pořád jim to je málo.
    Kdykoliv se mě někdo ptá na to, zda přijdou nebo nepřijdou imigranti, odpovídám, že jsem si naprosto jistá, že přijdou. Jsou totiž zdrojem velkých a nekontrolovatelných peněz z EU a novými obchodními příležitostmi pro velké firmy. Imigranti mají dostávat podpory na evropské výši (já tomu říkám Bruselské úplatky), která je 2x – 3x vyšší nežli česká minimální mzda, a jsou to noví a na naši úroveň bohatí spotřebitelé. Nabalují se na ně další a další dotace v oblasti lesnictví a stavebnictví, další a další dotace do neziskových organizací. Jsou tudíž novým dobrým finančním tokem a tuhle řeku si naši politici a velcí podnikatelé nenechají ujít. Nebudou se nás občanů ptát, jestli chceme nebo ne.
    I za cenu, že tady vyhlásí malý výjimečný stav v republice, jak se už na to konečně chystají zákazem vstupu do lesa, příkazem nočního klidu a dalšími bezpečnostními opatřeními. Nebudou celostátní, ale jenom lokální. Za peníze EU lidem vybudují krásné silnice a stezky, aby nikoho nenapadlo si špinit boty blátem, co se nedá kontrolovat, to se zlikviduje. Všem lidem je to úplně jedno, přírodu k ničemu nepotřebují, v noci si mohou juchat doma za zavřenými okny, po ulici se moc nepohybují – všude jezdí autem, děti si hrají doma s počítačem. Jsou přesvědčení, že imigranti mohou ohrožovat tak maximálně českou chudinu a ta nikoho nezajímá.
    Za našich mladých let se na společenský trend „Buď fit“ odpovídalo „Sportem k trvalé invaliditě“.
    Dnes na evropské hodnoty odpovídám „Humanitou k trvalé likvidaci“.

    • Gerd napsal:

      Zákaz vstupu do lesa se netýká vlastníků lesa, kteří v něm vykonávají hospodářskou činnost, i kdyby šlo jen o kontrolu porostů. Katolická církev může do lesa chodit, kdy se jejím kněžím zachce. ostatní církve ne, ty lesy nedostaly.

  7. Čestmír Berka napsal:

    Povinnosti občana? Co to je? Kdo je určí? Autoritativní vláda je určí jinak, než liberální. Daně, vojenská služba? Chápu antický odkaz, chápu i křesťanský odkaz ( i když podle mne většinou negativní), ale židovský opravdu nechápu. Židé žili, ať už z vlastní vůle, či nuceně, mimo většinovou společnost… opravdu si nemohu vzpomenout na nic typicky židovského, co by se projevovalo v životě společnosti v evropských státech.
    „Duchovní odkaz“ je sice stručný, ale srozumitelný určitě není. Civilizace nekončily kvůli lidské pýše, ale po vyčerpání zdrojů nebo pod nájezdy agresivnějších či početnějších sousedů. To, co píše Antonie jsou taková křes´tanská klišé…

    • Leo K napsal:

      Jde o obecnou úvahu. Občan státu je především povinen dodržovat jeho zákony. To ovšem platí pro jakoukoliv osobu zdržující se na jeho území. Z občanství však vyplývají také práva a ty už ten univerzální charakter nemají. Čili povinná školní docházka nebo braná povinnost, daně, kterými stát udržuje svoji existenci a další jsou už zahrnuty v těch zákonech.
      Druhá část otázky – po židovských kořenech – křesťanství se na ně odvolává i když to je dost násilné. Křesťanský Bůh lásky a odpuštění a židovský Bůh zástupů, žárlivý a krutý jakoby neměli nic společného. Nicméně křesťanství, které ze začátku vypadalo jako jedna z gnózí si tím dědictvím prodloužilo starobylost a je řada dobrých důvodů se domnívat, že oprávněně. Nepodceňoval bych pýchu – jeden ze znaků dekadence. Pýcha je znakem, že se určité ideje vyprázdnily, že se ztratil ten cíl, o kterém víme, že nás přesahuje.
      Autor článku doufám promine, že odpovídám místo něj, ale může mít i odlišný náhled – věřím, že zajímavý.

      • Antonie napsal:

        Židovství a křesťanství, to jeden Bůh a Jeho pevně dané, neměnné přikázání od počátku až do konce věků. Židovství i křesťanství má mnoho vymyšlených lidských výkladů, za účelem obejít tu jedinou pravdu, že základem celé Bible je Desatero.

        A ty kruté starozákonní příběhy nebyly výbojně loupežné války, ale války obranné. „Oko za oko, zub za zub“ není zákonem džungle, v němž silnější vítězí, ale absolutní přirozenou spravedlností. Dějiny spásy lidské duše v biblických podobenstvích, od počátku až do konce věků, jsou dokonalou Boží spravedlností a láskou, vítězstvím dobra nad zlem. A v celém NZ není ani jeden jediný případ schvalování násilí.

        Starozákonní i novozákonní Bůh je jeden a stále stejný, to jenom člověk a jeho myšlení se v průběhu času vyvíjí a mění. Ale Starozákonní spravedlnost: „Oko za oko …“ Ježíš nezrušil, jen ji naplnil Božím milosrdenstvím, odpuštěním a láskou. Místo starozákonního kamenování přinesl odpuštění, to ale neznamená tolerovat zlo a násilí. Odpuštění není odsouhlasením hříchu, ale slovy Ježíš: „ … já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“ A podle této Starozákonní spravedlnosti nenapravitelní budou odděleni jedni od druhých teprve až na konci věků, spravedliví do věčné radosti a nespravedliví do věčného trápení. Odsouzení však není dáno nikomu, jedině Bohu.

        A „muslimům“, proto dělají, co dělají. Oddělují nemuslimům hlavy od těla a vyhazují je do luftu. Kdyby vražedný Mohamed a jeho Korán byl srovnatelný se s Biblí, tak právě nadchází čas vítězství smrti nad životem, čas zániku židovství i křesťanství a vítězství islámského kalifátu. „I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.“ Ale opak je pravdou. Vítězem života nad smrtí je Ježíš.

        A v politice je to stejné jako v náboženství. Všechny ideologie jsou stavy ducha, který když prosazuje jen sebe proti druhým, je nečistý. Velice podobné jsou si všechny diktatury. Porušené přikázání lásky je nespravedlnost a poškozování druhých.

        Pravda je jedna a poznáme ji podle způsobu života. Neomylností Božího záměru je neporušenost. „Ovoce pokoje udílí se těm, kdo pokoj působí“ jako Ježíš, který odpuštěním a láskou stál v trhlině mezi naší nesmiřitelností a Bohem. Svět zná nesčetné množství náboženských a filozofických učení, ale ani svět, ani každý z nás se nestal jejich prostřednictvím šťastnější. Duchovním je člověk schopný konat pro dobro země, své rodiny, svých rodičů. Taková je vůle Boží. A jestliže ten, kdo prosazuje svoji pravdu, ale nemůže učinit šťastnějším sebe, svou ženu či muže, svou rodinu, své děti, tak je to lež a ne pravda.

        „Není rozpor mezi myšlením a praktickou činností, myšlení se rodí z praktických úkolů, uvědomělá činnost se rodí poznáním. Je-li rozpor mezi teorií a praxí, pak je někdy chyba, buď je špatná ta teorie, nebo ta praxe, často obojí.“ (TGM)

        Když se vyskytne křesťanský fanatik, tak prostě není křesťanem, i když si myslí, že je, protože jeho praxe je v rozporu s přikázáním.

        Islám je „posvátnými“ texty podložená genocida, tedy teorie i praxe v jednotě. Satanismus.

        • Edita napsal:

          Paní Antonii k úvaze:ve spojení starozákonního Boha s tím novozákonním je přece jen hodně „násilného“. Vím, že to přineslo konec konců velký rozmach moci katolické církve, (nejen jí ovšem). Šlo také ale o vyloučení vlivů gnoze a východních náboženských koncepcí (zejména buddhismu) na rané křesťanství. Důsledky se dostavily později v podmanění, ještě později v bezostyšné exploataci zdrojů, technickém a vědeckém pokroku, atd., jak jsme tomu ještě poměrně donedávna pošetile a sebeobdivně tleskali.

      • Gerd napsal:

        Leo, na počátku všech zákonů je morálka a veškerá náboženství vystačí jen s jedním výrokem: „Nečiň druhým tak, jak bys nechtěl, aby oni činili Tobě.“
        Pokud muslimové nehodlají tolerovat křesťanskou věrouku, judaismus a ateismus, není evropská populace povinna respektovat islám a povolovat jej.

    • Antonie napsal:

      Co je nutné, je dobré. Každý má mít svobodné právo být sám sebou. Ale svoboda pro všechny znamená nedotknutelnost druhých podle odvěkých židovských i křesťanských přikázání lidskosti. A v těchto hranicích povinnosti za sebe nechť si každý stanoví sám podle vlastní stupnice hodnot, pokud nepodvádí, nelže, nekrade a nevraždí.

      Přirozeností člověka je svoboda neomezených možností v mezích Desatera, pro nevěřící sedmera. Legitimní je všechno, co není porušeným přikázáním. Kde není porušené přikázání, tam vláda nemá co zasahovat. Státu náleží zasahovat prostřednictvím kompetentních orgánů pouze v případě porušení Zákona, protože když jeden poruší zákon, nevyhnutelně poškodí druhého.

      Je to jednoduché, srozumitelné jak facka. Kdo nepomlouvá, nelže, nekrade, neznásilňuje a nevraždí, ať si dělá, co chce a co umí. Čím více zákonů, tím méně svobody.

      Desatero sice neupravuje pravidla silničního provozu, ani bezpečnost a ochranu zdraví při práci atd. protože člověk dostal mozek, aby myslel a tvořil ale právě k tomu dostal ta přikázání lásky, aby miloval druhé jako sebe, aby jedni neměli nemorální nadbytek a moc zneužívat a okrádat a druzí aby neměli nedostatek. A ať už by věci veřejné řídil stát nebo schopní soukromníci, pokud by to to bylo řízeno zákonným způsobem podle Desatera (sedmera), byl by pořádek. Desatero (sedmero) by ochránilo bezpečně všechna lidská práva. Je to nástroj, který má pod kontrolou každou lidskou špatnost, je to jediný Zákon, který by každé zlo usvědčil a tím dobru otevřel všechna práva svobodného života. Odstranil by nezákonné obohacování a bídu a každé násilí a zastavil by války.

      V mezích Desatera (sedmera) by měli právo na svobodu úplně všichni. Na tu svoji a ne na tu nařízenou, nadiktovanou, která si na svobodu jen hraje. V pravdě svobodný člověk ve svobodném prostředí by nemusel o nic bojovat, protože by mu nikdo nic nenařizoval a nezakazoval, nikdo by nemohl prosadit mocensky sebe, protože rovným dílem všichni by měli zakázány ty jediné možné nečisté prostředky k nabytí moci: lhát, krást, cizoložit, vraždit.

      Podmínkou k tomu je „Oslabit primát politiky, zjednodušit vládnutí. Ambice vládnoucích vládnout přesahuje jejich schopnosti, opravdu zvládnout všechno, co chtějí ovládat. Zjednodušit vládnutí na skutečně podstatné, omezit zasahování do společnosti.“ (Petr Robejšek) Potřebujeme „Maximálně štíhlý stát, který se neplete lidem do jejich života do okamžiku, než tito lidé začnou fyzickým či jiným násilím poškozovat jiné.“ (Petr Hampl)

      „Zákon není dán pro spravedlivého, nýbrž pro lidi nespravedlivé a nepoddajné, bezbožné a hříšné, pro lidi nesvaté a světské, pro otcovrahy a matkovrahy, pro vrahy vůbec, smilníky, lidi praktikující homosexualitu, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co ještě jiného se příčí zdravému učení.“ (1Tm 1:9)

  8. Kdysi mi vštěpovali do hlavy, že základním legislativním požadavkem je neuvádět v zákonech vágní a mnohoznačná ustanovení, která jsou nevymahatelná. Dikce zákona má být konkrétní a srozumitelná, má stanovit práva a povinnosti a postih za jejich porušení a obsahovat jednoznačnou definici ad hoc použitých pojmů. Zákon není filozofický, či ideologický traktát nebo deklarace, nýbrž právní předpis. Citovaná ustanovení školského zákona jsou příkladem, jak se tato zásada nedodržuje, o čemž svědčí i tato diskuse. Pak se nedivme zmatečnému rozhodování našich soudů. Závazně vykládat ustanovení zákona může totiž jen soud a ten také v souladu se zákonem má rozhodovat. A soudci jsou právníci.

    • Brouk Pytlík napsal:

      Tak já mám za to, že dané body jsou v prvé řadě deklarativního charakteru, protože fakticky je nedosažitelné i nezkontrolovatelné jak znění původní, tak znění poslanci navrhované. Snažil jsem se vyjádřit, že rezignací na společný etos ztrácí každá pospolitost to, co ji pospolitostí činí. V případě druhém mi pak šlo o to, že docházíme k paradoxnímu jevu, kdy (a vše lze samozřejmě relativizovat) má naše „kultura“ zvnitřnělé zásady, jež vycházejí z kulturně/historicky/religiozního vývoje (nazvěme je „osvícenským humanismem“), ale zároveň v tom samém kulturně/historicko/religiozním vývoji spatřuje něco, co je potenciálně „urážlivé“. A právě to mi přijde otřesné. Nikoliv to, zda tato věta ve školském zákoně být má či nikoliv, ale zdůvodnění, proč si vláda myslí, že tam být nemá. Vyjadřuje to z mého hlediska podstatu paralýzy naší společnosti.
      Dosah tohto paradoxu jde podle mě ještě dál – na jednu stranu výdobytky tohoto vývoje vnímáme jako nezpochybnitelně univerzálně platné (byť z hlediska dějin i statistiky jde spíše o dějinnou anomálii) – a to až tak, že je hodláme vnucovat jinde, ale zároveň se obáváme vyžadovat přijetí či dokonce vyžadování respektu právě k těmto kořenům na území „našehovlastního kmene“ a doma je relativizujeme a zpochybňujeme.

      • Edita napsal:

        Brouku Pytlíku, nevím, co Vám přijde na postoji vlády k návrhům školského zákona tak otřesné. Je to podle mne pouze střízlivý a opatrný postoj. To není žádná paralýza naší společnosti. Ideologické a nábožensko filozofické proklamace nic podstatného na stavu naší společnosti nezmění, spíše mohou působit zmatek. Jsou to jen slova,slova, slova…

        • Brouk Pytlík napsal:

          Protože ta argumentace je přesně z téhož předpřipo.raného ranku, jako „Nebudeme učit, Darwina, neboť by to mohlo někoho urážet“. Nebo „sice chápeme význam Mendela pro pochopení dědičnosti, ale mohlo by to někoho urážet…“ Mě jednoduše uráží, že skutečnost, kterou my považujeme za samozřejmou, ale která sama samozřejmá není a byla vybojována dost krvavou cestou – ale je možná tím nejvyšším, co může evropská (atlantická) civilizace nabídnout (byť ne vždy stejně interpretovaným či respektovaným), je najednou něčím, co „může urážet“ či dokonce diskriminovat. Svobodu, demokracii, práva, jež máme, byť ne vždy v dokonalých podobách, k nám nespadla z nebe. Ani tu nebyla „odjakživa“ a už vůbec nám je nedal nějaký Bůh, ani nejsou „přirozená“.
          Je to (a fakt jsem nechtěl šahat k podobným příkladům), jako kdybychom rušili plavčice v bazénech, protože by se někdo mohl cítit dotčen, že jej tahá na břeh holka – a navíc v plavkách.
          A dodávám, to znění školského zákona mě až tak netrápí, mě trápí tenhle hyperkorektní způsob myšlení „…probůh, třeba by se někdo mohl cítit diskriminovanej“.

          Každopádně slova mají větší váhu, než si myslíte. V roce 1815 si ve Vídni Metternich také mnul spokojeně ruce, jak si s tou revolucí poradili…

        • Brouk Pytlík napsal:

          Problém s osvícenským humanismem je jednoduše ten, že jej musejí sdílet všechny zúčastněné strany (a pak nemůže nikoho urážet). Sdíli-li jej jen jedna ze stran a druhá jedná ryze pragmaticky, odsuzuje se ta, jež je jeho nositelem, k zániku.

          Na daném příkladě mě pak jednoduše fascinuje vědomí, že bez té naší kulturně/religionisticko/historické tradice by myšlenka na to, zda někoho tato kulturně/religionisticko/historická tradice náhodou neuráží, jednoduše ani nepřišla na pořad dne. V jiných kulturních okruzích by bylo něco podobného prostě absurdní (pokud by v pozadí nestál pragmatický kalkul).

    • Edita napsal:

      Souhlasím s výše vyjádřeným názorem V.Kouteckého naprosto. Pletení ideologie do zákonů přeci (alespoň my starší ročníky) tak detailně dobře známe.

  9. český maloměšťák napsal:

    Anticko -židovsko -křesťanské kořeny je oxymoron , zjevný nesmysl.. Připomenu pouze nesmiřitelný konflikt mezi helenismem a judaismem (konfliktů, které vyvracejí jednotu zmíněných často to protikladů bychom ale nalezli více a možná i masivnějších, holukaust organizovali a prováděli občané křesťanské tradice ?. Zde nešlo ani tak o diferenciační procesy kooperativního modelu, ale o antagonizující fragmentaci – podmíněnou filosofií , nábožebství státoprávním uspořádáním, tradicemi, v moderní době pak i finančním systémem, ten v sobě obsahuje velmi silný konfrontační náboj.
    Když už tak bych užil pojmu “ větvoví“, ale jaký by měl tedy být ten kmen a kořeny …to bych spíše zapátral v antropologických výzkumech , anebo u takových lidí jako je sociobiolog Wilson, viz např.O lidské přirozenosti..A když bych měl uvažovat o větvi křesťanské, asi by bylo záhodno zmínit všecky ty skutečnosti, které ji už dávno před Torquemadou i Eichmannem polámaly tak, že se ukázala také být slepou (i přes Kantovu snahu o nápravu).
    Krom toho, vpašovávat takovéto pojmy do zákonů mi tak trochu evokuje důraz kdysi to podobným způsobem kladený na arijské kořeny, režim za kterého se tak dělo byl sice poněkud odlišný, ale v jisté své fázi také “ pouze“ snažil se o své vymezení se při pomoci podobných pakulturních tvrzení, vyplývajícím z pouhého přesvědčení, porozumění tam bylo pohříchu málo, propagandy o to více..
    Dále – co s osvícenskými kořeny ? Nehodí se snad do krámu se starověkým haraburdím ? Jen proto, že jsou novější módy ?
    Multikulturalismus benigních forem a obsahů, založený na sebeidentifikacích v modech diferenciací směřujících ke spolupráci (viz nový článek prof. Zeleného na aktualně.cz – a jako protipol k němu dost trapná konfrontace Hnízdil /Hořejší v Hořejšího blogu) je rozhodně daleko solidnější vizí než fragmentace vedoucí ke konfrontaci. Ta samozřejmě vyhovuje mocným , ono rozděl, panuj a bav (třeba i při pomoci starověkých bajek nebo mediální mocí) stále je poměrně jednoduchým, ale účinným návodem jak zbavit lidskou přirozenost afinit k lidským projevům a vrátit ji smrěm k tlupám šimpanzů. Čím více tlup vzájemně na sebe nevražícíh – tím pro moc lépe.
    Čím méně intelektu( proměněného v činy, nikolivěk mrtvá katedrová filosofie) , které takový stav mění, tím více je daný systém antagonizující de facto blamáže upevňován.
    Apropo – současné dění velmi vyhovuje Izraeli a spol. Snad nikdy nebyl Orient více rozdělen jak nyní, ale pomalu dochází i na Evropu (EU – Rusko). Ale to jen tak na okraj.
    A ještě jedno – Bush se podnes odvolává na Boha (asi toho Boha pohanů, ale možná i Boha Abrahamova, Jakobova a Izákova), když žvaní o intervenci do iráku a násl. V čem se liší od militantních islamistických imámů ? Jaká tradice, jaký rozum , jaký cit ? Jen ten zakyslý smrad z octové lahve starověku, toť vše.

  10. jezevec napsal:

    sorry pane BroukPytlík, ale mně to věčné skučení, že vláda něco napíše, a že my jsme jako povinni odvrhnout naši kulturu, už poněkud unavuje.
    nikoliv, nejsme povinni.
    jestli nějaká zákonná norma, byť by se jmenovala o vzdělá(vá)ní, se vyhne povinnostem občana a kulturním tradicím – já se tím necítím vázán, a svoje jezevčata budu k nim stejně vychovávat. kdyby to tak dělala většina lidí, v čemž jim vpravdě zákon nijak nepřekáží, v další generaci by se i legislativa začala opět přibližovat prostému lidu. neboť legálnost a zákonnost a „normálnost“ v tom nejširším slova smyslu nejsou obecné a objektivní pravdy, ale jsou interpretací mínění společnosti. a tu děláme my! škola má dětem poskytovat příležitost ku vzdělání, a zkušenost s existencí svinských povah – výchova je výhradním atributem RODIČŮ.

    • Brouk Pytlík napsal:

      Hovoříme každý o něčem jiném. Gerd hovořil především o očekáváních ve vztahu Občan->stát, já se pokusil demonstrovat očekávání ve vztahu stát->občan. Že existuje paralelní vrstva reálného života, v nichž jezevci posílají výnosy vrchního nadlesního jinam, je samozřejmá a odjakživa fungující záležitost. Druhá věc je, že i když řeknete „škola má vzdělávat a od výchovy je rodina“, neznamená to, že v jiných místech to stát nevidí jinak – že ač se zdráhá jasně pojmenovat věc jednu, neváhá na jiných místech stanovovat školám povinnosti jako „vychávávají k evropanství“, ciž je minimálně stejně bezobsažná fráze, jako ony zamítnuté.

      • Gerd napsal:

        Měl jsem na mysli nezbytné minimum, pro které je občan ještě ochoten strpět stát a kde je ta hranice nebo základní požadavky, které v případě jejich nedostatku způsobí zhroucení státu. Pokud jsou některá základní práva jen pro elity, budou to jen příslušníci elit, kdo budou za takový stát bojovat, zatímco zbytek populace jen netečně počká na výsledek. A zjemnělé až degenerované elity v boji s početnějšími barbary vždy prohrají.

  11. český maloměšťák napsal:

    Výchova , bez adekvátní kvality dané (existující, tedy ne pouze manifestované) sebereflexe rodičů, může být také zcela programovou indoktrinací dětské mysli například nějakým starověkým ubermenšovským konceptem. Tedy dojde k hrubému narušení práva dítěte na elementární informace, nezatížené předpojatostmi mnohdy to maligních forem a obsahů. Ve fazi , kdy díte zatím teprve získává základní návyky jak kriticky myslet – obzvláště nebezpečná to věc. Z hlediska celé společnosti. lidstva.
    Kupodivu i v domumentech Unicef, zaobírajícími se lidskými právy dítěte v islámu, je citován Mohamed, coby opora pro přiznání “ ráva dítěte“.. Tedy dokonce Unicef propaguje politiku hrubého porušování práva dětí, pokud Unicef takto sám legitimizuje modlářství a indoktrinaci (Mohamed pak ale se vším všudy, nejen ty citace, že ?).

    P.S. Obdobné ale lze nalézt i ve světě neislámském, např. tkzv. křesťanském. K čemu to vede zde je ale povíceru státní terorismus – nikolivěk skupinový či individuální. Proč tomu tak je, to by bylo na delší rozbor, nicméně alfou a omegou bude opět nějaký ten XYZ- centrismus, inklinující k triumfalismu. Obdobná to tedy bída jak u těch islamistů. Bída ducha, bída pseudovýchovy.
    Práva dětí jsou stále nazírána vadnou optikou, jak rodičů, tak pedagogů, jakožto i státu a odbobných organizačních společenství. Mnohdy nejde o víc než o právo zvrhlíků mrzačit duše dětí. O uzurpaci si takovéhoto práva, abyhc byl přesnější.

  12. Jambala napsal:

    Stavět duchovní tradici jen na antických a židovsko křesťanských kořenech znamená odvrhnout duchovní dědictví starověku.Většina evropských národů má indoevropské kořeny, křesťanská panenka Maria má počátek ve védském slově marya /čistá mysl rodící poznání/, bráhma, slovo, bylo nostelem duchovní tradice /proto jsme Slované/ atd. I slova Kristus, křesťanství mají základ v sanskrtu-kršati, křesati. Védská filosofická tradice učila, že ve střetu dvou kosmických sil /nebe a země/ může dojít k vykřesání něčeho třetího-duchovního človéka, puruši. Viz:“ten třetí“ /Pe-trus/, místo duchovního poznání-troja. Jaderské moře, řeka Jordán-snadno odvodíme od sanskrtu-jardna-životadárný proud.I slova kabát, kapota jsou ze sanskrtu cabati-obklopovat. Ještě zajímavější je však pochopit původní obsah dnes částečně vyprázdněných pojmů .Například bratr-toto slovo původně v sanskrtu znamenalo „ten, který pomáhá nést“. Nejvíce zploštělý indoevropský jazyk je v současnosti angličtina, ze které zmizely gramatické obraty a tvary podstatných jmen a sloves a takto zploštělý jazyk se stal hlavní řečí ve světě bezbřehého materialismu, který ve starověku byl symbolizován jako svět spodních vod. Legenda o potopě byla zcela převrácena, praotec Noe /Noe-ten který poznává/ byl původně symbolem toho, že zkáze materialismu se dá čelit duchovním poznáním. A keltské pohádky o vodnících/ tvorech vod kradoucích lidskou duši/, termín podvodník atd. jsou důkazem, že z původní indoevropské tradice stále zůstávají zbytky něčeho, co rozhodně není jen produktem židokřesťanství. To spíše starou moudrost převrátilo na ruby a dnes nese trpké důsledky.

  13. Antonie napsal:

    Kromě fašismu a islámu, základní morálku, zlaté pravidlo nedělat druhým, co nechceme, aby oni dělali nám, tedy nikoho nepodvádět, neobelhávat, neokrádat, neznásilňovat, na nikoho se nevytahovat, nepovyšovat, by měl snad mít v sobě každý normální slušný člověk, bez ohledu na to, jestli je křesťan, pohan, levičák nebo pravičák.

    Že tomu bohužel tak není, vidíme denně ve světě, jaký je. A občané, zdánlivě slušní, se úporně brání uzákonit pravdu proti lži, spravedlnost proti zločinu. Odmítají vzdát se podvádění, krádeží, lží, loupeží a vražd. Proč? To abyste mohli beztrestně legálně podvádět, lhát, krást a zabíjet? Času je málo a dalo by se ještě zabránit nejhoršímu, ale ne, lidské srdce je doupě vrahů a nestydí se už ani veřejně prosazovat lež proti pravdě na straně vrahů proti obětem. A bude hůř.

    Proboha, zakažme už bez výjimky všechna náboženství. Bohu a člověku to neublíží. Bůh je živý a v každém věku mluvil, mluví a bude mluvit. Ale spravedlivá Ústava by ještě mohla zachránit svět, když zločinci budou pod zákonem. Pak ať si každý věří nebo nevěří, čemu chce a ti co nenávidí život, Boha a lidi ať nenávidí pod zákonem a neohrožují ostatní.

    • český maloměšťák napsal:

      Proč zakazovat náboženství ? Chcete snad později zakazovat i mrkání ?
      Poznávat je, zkoumat, kritickým rozumem…tak jako když poznáváme a zkoumáme např. mrkání.
      Ale vše chce svůj čas. Pročež je třeba zejména bránit práva dětí. jedním z těchto práv je i právo nebýt vystaveno indoktrinaci nějakým starověkým exceptuálním (a vpravdě téměř vždy ubermenšovským) konceptem, v šase kdy se teprve kritický rozum formuje. Neb není snad nic horšího jak pak celý život bojovat s naotkrojovaným drillem, potažmo se s ním ztotožnit.
      Náboženství je třeba do školy vrátit, ale coby předmět kritického zkoumání. Tak by i rodiče měli vnímat svou roli při výchově, neměli by být poslušnými kolečky starověké mašiny na mrzáky, debily a gaunery. Ta cesta ale bude ještě dlouhá, moc dlouhá…
      Mimochodem , tak trochu si odporujete, užíváte (ba snad i nadužíváte) slova Bůh“, ale Vy sama jste se s ním seznámila jak ? Netvrďte mi, že to bylo přes islám, určitě tomu bylo skrze tkzv. křesťanství, tedy náboženství, že ? Nic ve zlém, ale ja pak absurdní chtít ostatním zakazovat náboženství.

      • Antonie napsal:

        Zkoumá náboženství religionistika, a čím víc toho vyzkoumá, tím je Bohu dál. Víra je osobní živý vztah důvěry a lásky, srovnatelný s mezilidským vztahem a jako já nemohu znát a zkoumat Vaše city Vašich partnerských vztahů, tak ani Vy moje a s Pánem Bohem je to obdobné. Zkoumat osobní vztah může každý jenom ten svůj. Proto zkoumat náboženství k ničemu nevede.

        Toužím po spravedlivém světě v absolutní svobodě pro všechny. Nechci zakazovat vůbec, ale vůbec, nic, jenom zločiny a ideologie, které jsou příčinou veškeré bídy světa, které dělají z lidí lháře, zloděje a vraždící bestie. Volám po spravedlivých srozumitelných stručných zákonech, které jsou předpokladem svobody, dokud ještě je čas, ty obsahuje Desatero. Volám po spravedlnosti ale nerážím na nenávist a odpor ke křesťanství. Nikomu nenutím víru ani nevíru, jenom je nad slunce jasné, že ta cesta zkoumání se krátí a islámští nájezdníci jednají. Západní Evropu skoro už mají, a kandidují do vlády i u nás, aby nás „spravedlivě“ ovládli, zotročili, vyvraždili. Oni už vědí, že Evropa je jejich, Alláh jim ji dal a my jsme jejich otroci. A podle toho se v Německu i jinde na západě chovají. Dokud jich je málo, jsou umírnění tak, jak jim káže věrouka, obelhávat nevěřící a zapřít třeba i islám, aby lstivě prosadili islám.

        Tedy proč zakázat všechna náboženství? Protože za náboženství se vydává i vražedný islám a jeho zákaz konec naší civilizace zachrání, ale vztahu živého Boha s člověkem neublíží. No a když zákaz všech náboženství zahřeje u srdce nenávist zkoumačů, tak spravedlivě láskyplně liberálních, že ve jménu svobody náboženského vyznání zuby nehty podporují zločiny islámského barbarství, tak raději zakázat než dopustit konec naší civilizace.

        Oni ti zkoumači totiž mají jasno, jenom jim unikl podstatný rozdíl mezi přikázáním: „Nezabiješ!“ „Zabíjejte!“ a příčinou toho, mimo jiné pomýlenosti výsledkem je třeba toto:

        „Muslimové věří v toho samého Boha jako křesťané. Je to, pro některé překvapivě, židovský Bůh. Proto je pro ně nejsvětější kniha Bible, respektive Pět knih Mojžíšových a Starý zákon. Korán je výkladem výše zmíněných knih. Mohamedovi ho prý nadiktoval, právě z bible nám dobře známý, archanděl Gabriel. Křesťanský Nový zákon je rovněž součástí muslimské víry. Mohamed v koránu ve verši 2:59 říká, že muslimové, židé a křesťané si jsou rovnocenní a nemusejí se obávat setkání s Bohem.“

        • český maloměšťák napsal:

          Cituji: „…Proto zkoumat náboženství k ničemu nevede. ..“
          V tom případě si odvažuji tvrdit, že jakákoliv debata na toto téma s Vámi by nikam nevedla.
          A tak už jen po jarporovsku : Hezký den.
          P.S. Není přece nad to, když rodič na otázku dítěte, že mu kdesi řekli , že svět stvořil Bůh a jak to teda je….jednak poukáže na fakta, která věda shromáždila tak, že umí dnes i středně vzdělaný rodič na jejich základě vyložit velmi zajímavým a poutavým způsobem , jak asi skutečně vznikl svět. Bez toho aniž by musil užít slovní pojem “ Bůh“. Pakliže tento rodič umí vyložit dítěti i jiné pohledy na stvoření světa (například řecká mytologie je také dosti poutavá, anebo sumerská), s doprovodným komentářem, aby bylo jasné, že jde toliko o dobové představy (včetně představ o všech těch různých “ božích“ předchůdcích Boha Abrahamova, Jákobova a Izákova)….vykonal velkou kulturní práci. daleko větší , než když naopak to bigotní , pohodlný a vpravdě i své dítě zanedbávající rodič odvětí, že je to tak dle tradic – to je přece výchova k nesvobodě, k otroctví, to je porušování práva dítěte. Žádné tradice nemůžou žít trvale, pokud neumírají a znovu se nerodí..včetně tradičního způsobu vnímání a hodnocení tkzv. Boha.Jednou provždy daná tradice je mrtvou tradicí. Je deviací, defektem Boha evoluce.

      • Kadlas napsal:

        Váš předpoklad, že každé seznámení se s Bohem je automaticky skrze křesťanské náboženství, je hodně omezený. Moje seznámení, pokud k němu teda vůbec došlo, bylo spíš přes meditace a hluboce osobní prožitky než přes nějaké náboženství. Moje zkušenost s kostelem je taková, že tam toho Boha opravdu moc není. Ono poslouchat pořád dokola pohádku o tom, jak jsme všichni strašně zhřešili, ale někdo to za nás tam nahoře smáznul a tak se nakonec dostaneme do království nebeského, to může těžko někoho duchovně naplňovat. Kolikrát jsem tam při té mši marně přemýšlel, co že tak strašného jsem za minulý týden udělal, a jestliže nic, tak jestli to jako platí i na mě? A tak časem pro mě nejdůležitější otázka v kostele byla, proč tam vůbec chodím tohle poslouchat? Zvlášť když člověk vnitřně cítí, že to tak prostě není, že Bůh takhle nefunguje. Což pochopitelně neznamená, že není. Jen, že je to jinak, než se v kostele říká.

        Chápu, že tyto formulace do zákonů jsou nyní asi míněny jako pojistka proti prorůstání islámu do naší kultury a obecně proti vyžírkům migrantům (a nejen migrantům), kteří by nechtěli plnit povinnosti a jen požadovat práva. Ale vnitřně cítím, že takhle to dělat nejde. Ono to také dost připomíná uzákoněnou vládu jedné strany – nyní uzákoněnou vládu židovsko-křesťanské kultury a povinností z ní vyplývajících. A jakých? Třeba toho, chodit v neděli do kostela, přihlásit děti ve škole na katechismus (jako se dřív všichni hlásili do pionýra) – aby člověk deklaroval kladný vztah k židovsko-křesťanskému odkazu, nebo třeba nechat se obřezat? To chcete? Jistě, může to znamenat třeba jen to, že tady nemá co dělat mnohoženství. Ale je to zneužitelné. A proto naprosto nechápu autora, že mu to tak vadí. Naše vláda je mi tímto přístupem naopak o kousek sympatičtější.

        • Antonie napsal:

          Jsem křesťanka, víra je pro mne mým způsobem života, a v tom je moje osobní svoboda. Bůh stvořil člověka svobodného. A jako já nikoho, tak nikdo mně nemá právo omezovat vnucováním své vlastní víry nebo nevíry. Kdo chce hledat a najít Boha, ať hledá. Kdo nechce, ať nehledá. Kdo chce chodit do kostela, ať chodí, kdo nechce, ať nechodí. Každý má právo být sám sebou. Ale kdo prosazuje sebe a svůj názor jako jediný správný, a kdo podvádí, lže, krade, znásilňuje a zabíjí, ten omezuje svobodu druhých. A toto jediné je nutné zákonným způsobem řešit. Všechno ostatní musí být dobrovolné.
          V náboženství i v politice.

  14. český maloměšťák napsal:

    Cituji : „…Váš předpoklad, že každé seznámení se s Bohem je automaticky skrze křesťanské náboženství, je hodně omezený….“
    Nic takového jsme nenapsal.

    • Leo K napsal:

      Je to ještě diskuse ke článku? Nebo je tady ring volný? Nedivím se vlkovi, že diskuse pouští zřídka. Jak se rozběhnou do šířky, tak je z diskuse pouhá žvanírna. Máme tedy právo odsuzovat poslance, když děláme totéž?

      • český maloměšťák napsal:

        Proč brečíte vždy jen pod mými příspěvky, je to snad nějaký druh posedlosti ?
        Vy jste kdo, Mr. Tencourčujecojeještědiskuzeacone ? Tedy demokrat na baterky ?
        Opravil jsem někoho, kdo zjevně překroutil můj výrok, To se pod Vaší kuratelou nesmí ?

        Já se zas divím vlkovi, že sem pouští ty Vaše nekonečné a nudné litanie. Takových je po antikvariátech na tuny.
        Ale zatím jsem neměl pozřebu to ventilovat, až na Váš popud.

        Odsuzujte si koho chcete, ale trochu vyváženě, jinak by šlo o posedlost.

  15. český maloměšťák napsal:

    Ještě odkaz na dotyčný dokument Unicef (vydaný v kooperaci s univerzitou Al – Azhar ):
    http://www.unicef.org/mena/Children_in_Islam_English.pdf
    Připomíná to něco těm, kdož se ještě upamatují na doby , kdy legitimitu aktualního pojetí morálky a práv určovaly jiné starověké texty ? Zajisté ty doby byly krásnými, že ? Zlatý věk….by jeden řek. Všecko bylo takjaksi jasné a dáno. Jakoby jednou provždy …něco jak když se umře.

  16. rexton napsal:

    Nejsem si jist, zda zrovna židovsko-křesťanský duchovní odkaz je ten správný pojem. Biblický projekt je nástrojem ovládání celé Evropy a jen a pouze křesťanství jako biblický projekt stál zá pádem říše Římské, která dojela na přehnanou humanitu a neochotu dále se rozvíjet, když vše potřebné ji přece poskytovalo křesťanství. Následky přijetí křesťanství na našem území vidíme ve vykopávkách dodnes a klidně budu tvrdit, že to byla genocida na původním obyvatelstvu. Dále je třeba připomenout nemnoho těch, kteří pochopili, že biblický projekt je původně určený k ovládání lidí a využili toho. Námatkou jeden římský císař, který si tím podmanil vojsko a ovládl Řím a jedna instituce, která v dobách největší slávy zaujímala svou rozlohou nemalé místo v Evropě. Buďme rádi, že se scvrkla do podoby dnešního náměstí a nechme ji tam v klidu umřít. O válkách pod praporem křesťanství a středověku, který nás poslal o 300 let nazpět bychom mohli mluvit dlouho. Jsme národ ateistů a zaplať pánbůh zato. Prozřeli jsme už dávno. Evropu to čeká a poteče krev. Nenechejme se zatáhnout do projektů, které jsou zde od nepaměti a slouží jen k ovládáni mas. Křesťanství, židovství, islám, to vše je jedna větev jednoho projektu. A mít uzákoněný židovsko-křesťanský odkaz (už to sousloví je ideový blábol)v právním předpise, to jsou jen zadní vrátka pro ideologický boj a ovládání společnosti prostřednictvím biblického projektu.
    A pro věřící- bůh a biblický projekt nejsou jedno a totéž

    • fotrák napsal:

      díky za námět k přemýšlení, proč by měl Bůh svou pravdu delegovat

  17. Gerd napsal:

    Islám není jen náboženství. Především jde o způsob života s příkazy pro příslušníka islámu a podrobným návodem na život, ve kterém není pro jinověrce nebo nevěrce místo. Až v malém kousku islámu jde o náboženství, protože na něm je postaven. V první řadě jde ale o způsob života stejně jako nacismus nebo komunismus i s bojem proti nepřátelům.

  18. Germanicus napsal:

    Tipuji, že to citované stanovisko vlády převážně formuloval Dienstbier…

Komentáře nejsou povoleny.