Několik slov ke kultuře


napsal  Leo K

Rádově  asi před  měsícem  jsem zde na Kose  zveřejnil úvahu

Proč si myslím, že pojem multikulturalismus je argumentačním faulem

. Pak jsem ještě v dalších článcích zmínil, že tento sociální fakt, charakterizovaný koexistencí různých kulturních, etnických či rasových skupin v rámci jednoho společenského útvaru – státu je logický lapsus. Představa, že soudobé moderní společnosti jsou protkány kulturními diferencemi, které oddělují různé skupiny obyvatel lze totiž připsat jedinému způsobu soužití – a to apartheidu. Napsal jsem to však zbytečně. I když vlk už z pochopitelných důvodů nepřeje diskusím, očekával jsem, když jsem několikrát zveřejnil mail leok @email.cz, že přijde nějaká reakce, která se může rozvinout v diskusi, zvláště stanovíme-li si, k čemu chceme dojít.

Jak Australie, tak Kanada, žádný multikulturalismus neprovozuje. Je to apartheid, ať si říká kdo chce, co chce. Jenom není tak zničující jaký byl v Jihoafrické republice. Nepočítáme-li v Kanadě rezervace pro aborigeny, tak žádná obdoba bantustanů neexistuje. To ovšem neznamená, že základní myšlenka apartheidu, oddělený vývoj v Austrálii a v Kanadě neprobíhá.

Znovu opakuji, že kultura nemůže být jakýmsi odznakem, který odsuzuje člověka setrvávat v jedné skupině, v jakémsi nuceném chambre séparé. Naprostým nesmyslem je představa, že kultury musí zůstat oddělené a svébytné. Nikdy a nikde tomu tak nebylo s výjimkou JAR, dokud tomu OSN a Frederik Willem de Klerk neučinili konec. Námitky, že ve Spojených státech je multikulturní společnost přesto, že ji USA oficiálně nevyhlásilo, je jenom mýlkou. Jde o rané stadium multietnické společnosti, stadium ze kterého se rodí americký národ.

Takhle, nebo velmi podobně vypadaly Čechy kolem roku 1670 – 22 let poválce, ze které tady zbylo mnoho příslušníků (a jejich potomci) národů z celé Evropy. Svébytná a oddělená kultura byla naším předkům pro smích. Proto například Rakušané pečou Buchtel, mají své kleine Chaluppe kde otrhávají Ribisel a dělají Powidl na Kolatsche. Jó – a pijí Slibowitz – abych nezapomněl. Němci zase, tedy ti, co to měli do Čech blíže, mají na slivoních místo Pflaumen Zwetschken, koně popoháněli mit Peitsche a tančili Polka. Kultury se ovlivňovali od samých počátků historie.

Ještě dnes vycházejí díla, která oslavují slovanskou mytologii o které vůbec nic nevíme – anebo máme jen velmi sporé záznamy. Například indoevropský bůh stád Veles je na slovanském území identifikován jenom na existenci šestislovního popěvku „Vele, Vele, stojí dubec vprostřed dvora.“ Bohové západních a baltských Slovanů jako Svarožic, Triglav a Svantovít, které máme doložené teprve v pozdním 12. století nejspíše byli reakcí na germánský živel, na Ódina s bratry Vili a Vé, syna obra Bory a obryně Bestly. Bůh smrti, války a magie byl také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokázal měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Ale i když působení pobaltských slovanů (Luticů, Obodritů a dalších) neskončilo pro ně dobře, zůstala po nich památka – Zinnowitz, Koserow, Wolgast, Ückeritz, Lubmin, Spatenkow…Nenašel se žádný fanatik, který by je přejmenovával.

Ale národy nevytváří kultura! Dalo by se říct, že je tomu naopak, ale je to trochu složitější. Národy vytváří etnogeneze. Češi nejsou žádným moderním národem. Češi mají za sebou tisíciletou etnogenezi. Češi, Moravané a čeští Slezané, jsou etnogeneticky potomci vývoje počínajícího před Velkou Moravou trvající dodnes. I dnešní Romové Česka jsou trvalou součástí naší moderní etnogeneze a začali někdy ve středověku tuto etnogenezi u nás.

A kultura? Ta vzniká svářením tradic. Každé etnikum s sebou přináší své tradice. Některé mizí jiné přetrvají a další se transformují. Výsledkem je kultura. Ani američtí Češi nejsou již dávno Čechy a američtí Číňané už dávno nejsou Číňany. Za sto, dvě stě let z nich budou Američané.

Ještě jeden důvod mě vede k tomu abych odhodil pojem multikulturalismus do smetí, kam po právu patří. Tím důvodem je koncepce občana. Občan své vlasti. To nepochopili Sudetští Němci. Tolik si zakládali a bohužel stále zakládají na své „německé krvi “že zůstali ve středověku. Neuměli být loajálními obyvateli Rakouska Uherska, rozbili svou Československou vlast a v míře, v níž hlásají, že „právo na vlast“ v jejich pojetí má být „základním kamenem Evropy,“ nemají smysl ani pro občanské založení současné Evropské unie, která je vystavěna ze zcela jiných základních kamenů. Poučení z naší společné středoevropské minulosti je jedno jediné: stát je občanský a politický, ne kmenový a pokrevní princip. Když je zničena politická smlouva, která dělá z kmenů a přistěhovalců všeho druhu jeden politický národ pak může povstat někdo, lhostejno zda s knírkem či bez něj, kdo prohlásí, že kultura je to, čím se lišíme. Vůbec mě nebude vadit, když Českou vlajku na Hradě bude vztyčovat černoch v uniformě Hradní stráže, ale bude mi vadit když se z občanů stanou „soukmenovci“ a zavedou se kulturní ghetta. V tom okamžiku vítězí bezpráví, protože právo je vztah mezi občany, ale nikdy mezi „soukmenovci.“

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.