Má Putin politický kámen mudrců? A kde jsou ti ruští demokraté?


Už  včera  jsem zcela  záměrně postavil do kontrastu  zemské  volby v  Berlíně  oproti parlamentním  volbám v  Rusku. Ačkoli  jsem  jsem  šel do do rizika,  že  mne  konečné  výsledky z  říše  zla  usvědčí  z  omylu. Nicméně  vsadil  jsem  si na to, že  nezávislé  ruské   analytické Levada centrum si  hlídá svou  kvalitu  a  že pokud  předvídá,  že  by  putinovské  Jednotné  Rusko  podle  jeho odhadů  mohlo získat  podporu  až  asi  50%  voličů, má  smysl s  tím to  údajem,  jako  jakýmsi  základem, počítat.

Tím  byl, spolu s  přicházejícími  prvními, tradičně  v Německu  velmi přesnými, odhady  výsledků  berlínských  voleb,  dán  jasně  základ  k včerejšímu  článku,  který  stavěl do kontrastu  hlasování  Němců a Rusů. Protože  to   to přímo  tlouklo  do  očí.

Na  jedné straně  jasně  vyjádřený  protest  berlínských  voličů,   jen opakující minulé  frustrace  hlasujících  z  jiných  částí  země, které  trvají  nejméně  posledního půl druhého roku,   ačkoli  se německé  ekonomice daří  jako už  dlouho ne  a  na straně druhé  podpora  Putinovi  přes  jeho  parlamentní  souputníky  z Jednotného Ruska, vedené ne  zcela populárním  premierem  Medveděvem. A  to v  situaci,  kdy  ruská  ekonomika, vlivem  různých okolností,  ne  právě  exceluje.

Ten  rozdíl  ohledně  výchozí  situace,  v níž se rozhodovali v neděli  berlínští a  ruští  voliči,  nemohl  být  větší!  Vlastně  mohl – trumfnout  jej  mohl jen  konečný  rezultát z Ruska.  Ještě  nebyl oznámen. Ovšem podle  informací  ČRo získala drtivou většinu vládní strana Jednotné Rusko. Po sečtení 90 procent hlasů má strana premiéra Dmitrije Medvěděva více než 54 procent hlasů. Vše, při odhadu  zisků   jednotlivých stran  v jednomandátových  obvodech nasvědčuje  tomu,  že jednoznačný   vítěz  voleb má  nakročeno  zřejmě  dokonce k ústavní  většině  ve  Státní  dumě!!!Z dalších stran uspěli podle předběžných výsledků ještě komunisté – po sečtení 90 procent hlasů byl jejich zisk 13,5 procenta – těsně následovaní Liberálně demokratickou stranou populisty Vladimira Žirinovského. Do parlamentu by se měla dostat se zhruba šesti procenty hlasů ještě strana Spravedlivé Rusko, což je levicový spojenec Kremlu.

Je  dostatečně  známo,  že  výsledky  ve  volbách  jsou  determinovány vždy   zejména  dvěma  faktory

-aktuálním  výkonem  ekonomiky   ekonomickým  očekáváním   voličů pro  blízkou  budoucnost

-pocitem  tzv. vnitřního  bezpečí  voliče,  tedy   jeho pocity  ohledně  vnitřní  situace  v zemi / například  vnímání  korupce,  výkonem spravedlnosti,  víry  ve  schopnosti  státu  zajistit  územní  celistvost a vnitřní  bezpečnost , atd. atd./

Psát  o  ruské  ekonomice v  superlativech se  dnes  neodváží  nikdo. Čísla  mluví  jasně

viz http://www.tradingeconomics.com/russia/gdphttps://i2.wp.com/cdn.tradingeconomics.com/charts/russia-gdp.png

HDP  země  se v  roce  2015 propadl o celých a neuvěřitelných  40,5%  oproti špičkovému  roku  2013,  na úroven  2009, kdy  ve  světě  zuřila  těžká  deprese, která  zasáhla  přirozeně  i  ruské  hospodářství  a  ani budoucí  vyhlídky  nejsou nijak  excelentní. Nedávno  EU odhlasovala  prodloužení  protiruských  sankcí,  USA, zřejmě  jako  zvláštní poděkování  Putinovi  za  pomoc s    realizací tzv. iránské  dohody  a   nejnověji  s  uzavřením příměří  v Sýrii  rovněž  rozšířily  sankční seznamy  o další  ruské firmy a  cena  ropy   viz

http://graf.kurzy.cz/graf-komodit/komodity_derivaty_ceny.php?c=6&k=38&oddate=19.9.2013&dodate=16.9.2016&w=380&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lv=1

http://graf.kurzy.cz/graf-komodit/komodity_derivaty_ceny.php?c=6&k=38&oddate=19.9.2013&dodate=16.9.2016&w=380&curr=USD&default_curr=USD&unit=&lv=1

také právě  nesignalizuje,  že se  Rusko  bude  moci  znovu rychle postavit  hospodářsky  na  nohy přes  vývoz  energetických  surovin!

Ekonomika   a  hospodářské  perspektivy  země   rozhodně  nemohly  motivovat   ruské  voliče  k  tomu,  aby  ještě posílili  svými  hlasy  pozici  současné  vládní  garnitury.

Byl  to snad pocit  stoupající  pocit tzv.  vnitřního bezpečí  ruského  občana,  který  vedl  jeho  ruku? V zemi,  kde je míra korupce  i pro nás  odstrašující?  Kde  elity  jsou, více méně  nedotknutelné?   Nonsens,  že?

Jak je tedy možné,  že současná  vláda za  těchto podmínek nejen obhájila  minulé  zisky, ale zdá se, že  ještě posílila   a bude schopna  si v příští  dumě  prohlasovat  cokoli, včetně  změny  ústavy, zatímco v  nebývale   prosperujícím  Německu dostávají  vládní strany  jednu  těžkou ránu  za  druhou a  jejich volební  výsledky se  blíží  ze  všeho nejvíc  debaklu a  velké  penzum  voličů  jede zcela  zřetelně   na protestní  vlně? Na  protestu proti  těm, co  řídí  zemi, zatímco v  Rusku tohle  neplatí, ačkoli  by mělo? Copak  je  tím  ruským  fenomenem a Putinovou  kouzelnou  formulkou,  kterou  politici západního světa  marně  hledají? Objevil  snad  ruský prezident  nějaký  politický  kámen  mudrců,  který  na Západě  neznají? Protože  stejný  problém se  stále  sílící  skupinou protestních  nespokojených  voličů  je  všude v našem  prostoru. Viz  americké prezidentské  volby,  viz  Brexit,  viz  Marie  Le  Pen  ve Francii, viz  Wilders  v Holandsku, viz  neschopnost  sestavit  ve  Španělsku  funkční  vládu přes  opakované  volby, viz  Syriza v Řecku, viz  totální propad akceptace  Renziho  vlády  v Itálii, která  už jen čeká  na jakou  ránu z milosti, atd. atd.

Ale vrátíme  se k výsledkům  ruských  voleb.  Už  i ČT  potvrdila, že  Jednotné  Rusko bude v nové  dumě  disponovat  ústavní  většinou!  Všechny  politologické příručky  přece  takovému  výsledku  zjevně  odporují! Jak je  to, speciálně  v  situaci  současného Ruska možné?

Vynechme  laciné  odpovědi  typu  o propagandou  vymytém  mozku  ruského voliče,  který prostě  jednak  baští  bez  nejmenší pochybnosti  vládní  demagogii, o  falšování  voleb, o  jejich netrasparentnosti, o volebních podvodech, o  tom, že  opozice neměla  přístup  do  medií, atd. atd.  Tyhle  bláboly  přenechme občanu  Schwarzenbergovi,   Jakubu  Jandovi a podobným.  Nemají  žádnou  vypovídací  hodnotu a nejsou  schopny  nic  vysvětlit.  Podobné  je  to  s  duševními  exhibicemi typu –  volby  byly  jeden  velký  podvod  – viz  tzv.  nezávislí pozorovatelé  shromáždění   kolem organizace Golos.  Která  se samozvaně  pasovala  do  pozice hlavního  dohližitele voleb, ačkoli v  čele  státní  volební  komise stála  někdejší  ombudsmanka, ke  Kremlu velmi  kritická  a jako nezávislá  osobnost  mimořádně  respektovaná   Ella Pamfilovová, která  sice  potvrdila  určité  nesrovnalosti,  zejména  na Altaji, nicméně   v podstatě  označila  volby  za  férové, dejme  tomu s výjimkou  třech  okrsků  na  Dálném  východě.

Nepomůže  ani ekvilibristické  žonglování  s nízkou  volební  účastí – s  tím, že svého práva  volit  využilo jen  necelých  48%  oprávněných  voličů. což  bylo  o  12% méně  než  minule. I Rusové si  dobře pamatují  volební  účasti  s  čísly  99,99 %.  Jít  volit  je právem, nikoli  však povinností. Ve  všech  posledních německých  nebo rakouských  volbách  byla  účast  historicky  mimořádně  vysoká a  vedla  jen  k  tomu, že  zavedené strany  utrpěly  o  to větší porážku!  Prostě  v Rusku  hlasovala  menší polovina  těch, co hlasovat  mohli. Výsledky proto nejsou ani náhodou  neplatné.

Takže  otázka  – proč  to zatracené  Jednotné  Rusko a Putin slaví  nebývalý  triumf  a Angela  Merkelová  musela  včera naopak veřejně   přiznat  jasný  debakl  svého, dnes už  nechvalně  známého  Wir  schaffen das?

Kdyby  to  byla  chtěla  kancléřka  včera  na  té převratné  tiskovce,  kdy  se  poprvé  veřejně  distancovala  od  své  zprofanované  hlášky  o  tom, že   to jako šafen,  musela  by  směrem k  Rusku  dodat –   jediné,  co  jsem skutečně  zvládla, bylo posílení Putina a  jeho  volební  triumf. To  jsem opravdu  dokázala!

Podle  mne to tak  je. Putin  by  měl poslat  do  Berlína,  na  adresu  kancléřství,  velký  puget!  A  myslím  to naprosto  vážně  a  cítím se duševně  ve  skvělé  kondici. Netřeba  volat  Choholouškovi!  Hned vysvětlím proč.

Už  jsem uvedl, co je prvním postulátem pro  úspěch ve  volbách  – dobrá  ekonomická  situace  a optimistická  očekávání  voličů pro nejbližší  budoucnost. Tedy všechno, co  Rusku  dnes  naprosto evidentně schází. Proč  mu  to chybí? Protože

1- klesly  ceny  ropy a zemního plynu , hlavních  ruských  exportních komodit

2- protože  je  Rusko vystaveno západním  sankcím.

Ačkoli  dopady  sankcí  nejsou  vůbec  zanedbatelné  a bylo by  hrubou  chybou  je bagatelizovat,  rozhodující  dopad  na  ekonomiku  země   mají zhroucené  ceny  energetických  surovin.  Propad  jejich  cen  od  července  2014 do dneška  by  velmi  těžce byl poškodil  ruské  hospodářství  i  bez  dalších  sankcí. A  nejspíš by  vyvolal  vlnu  těžké  nedůvěry  nejen  k  k vládní straně  Jednotné  Rusko, ale  i  k ruskému prezidentovi. Se  seismickým  dopadem  na  volební  výsledky.  Jenže…..

Jenže  Západ  právě  v čase, když se  začaly  hroutit  ceny ropy v  důsledku  nekompromisní  cenové  války,  kterou  nastartovali   Saudové  s  cílem  vymýtit  novou  konkurenci na  světových  trzích, míním  tím  americké  břidličné  ropné producenty,  vyhlásil protiruské  sankce.  S  cílem  dostat  hospodářsky  Rusko na kolena,  zničit  důvěru  obyvatelstva  ve  svou  vládu a zejména   Putina.

Dokonce se  tím  ani netajil. Jenže  výsledek  je přesně  opačný  než  očekávání.   Drtivá  většina  Rusů  bere  sankce  jako útok  na svou zemi a Putin a  spol.  za  sankce  pohodlně  schovali  vlastní  chyby  i pád  cen  energetických  surovin!  Sankce prostě  zapůsobily  přesně  opačně,  než si  jejich  architekti a konstruktéři představovali! Dokonalý  vlastní  gól!  To  co mělo Putina  porazit  a  zbavit  ho podpory  obyvatelstva mu  naopak přineslo  volební triumf o kterém si může  nechat  kterýkoli  západní politik  zdát  jen  v narkotické  rauši.  Pokud  by    šlukoval…

Rusové  cítí  obklíčeni, v ohrožení   a  hledají  vůdce, který  je  ochrání!  Kdyby  si  byl  Západ  s  ekonomickým  trestáním  Ruska  nezahrával,  troufnu  si tvrdit,  že  by  výsledek  voleb  v největší  zemi světa  byl dnes   výrazně  jiný.  Rusové  by  hledali  viníka  ekonomické  mizerie a Putin s Medveděvem  by  byli  přirozeně první  na ráně!  Ještě  musím vysvětlit, proč  jsem napsal,  že  Putin  by  měl poslat  velký  pugét  německé  kancléřce. Z  naprosto triviálního  důvodu – o  tom, že  byly  sankce zavedeny. bylo sice   nominálně  rozhodnuto  ve  Washingtonu,  ovšem  bodem  zlomu  bylo zodpovězení  otázky  jestli   a jak se k nim připojí  Německo. Bez  něj,  jako největšího obchodního partnera  Ruska,  by   nefungovaly.  A  Merkelová   to   tenkrát také   šafla! Zkrátka  ten  pugét  by  do Berlína  dorazit  měl!

Byla  to  kancléřka,  která  vydatně  pomohla  udělat  z Putina  ikonu a   zachránce Ruska, za  kterou  je  dnes  ústavní  většinou v  dumě a příslušným  penzem  voličů považován! Jistě,  ruská  kytice  by  se šikla  i  v Bílém  Barracku,  který  to všechno vymyslel. Ale  na  květiny , jak známo si potrpí  více ženy…

A  ad  absrdem  je, že  Západ  na  toto nebezpečí,  že  sankce budou  kontraproduktivní  a   Putina  nikoli  poškodí, ale  výrazně   posílí, upozornil,  hned  v okamžiku  jejich  zavádění,  nikdo  menší  než  jeho  úhlavní domácí   nepřítel a prominentní  vězen  Michail Chodorkovskij. Už  při  jejich  vyhlášení v  roce 2014!!!  Jenže  Západ a  jeho vůdci  i   tehdy  osvědčili  svoji  totální  ignoranci reality  a  svoji aroganci  vůči  komukoli s jiným  názorem a to včetně  těch,  kteří  se v předmětné  materii  dokonale  vyznají. Takže   Chodorkovského  a  jeho  názory  ostentativně  oslyšel!

Zkrátka  Rusové  mají  Putina  za  jasného, nezlomného a  správně  uvažujícího  lídra, který  je  bezpečně provede  v těžkých  dobách.  Zatímco  současní  západní politici  jsou,  snad  s výjimkou  Viktora  Orbána, vnímáni  svými  voliči jako nekompetetní slaboši. Kteří  umějí  problém  nanejvýš  vyvolat  nebo eskalovat,  ale  nikoli  vyřešit!   Přesně  o  tomhle  byl  Brexit – už  jsem zde dokazoval, že  to nebylo o účtování s  Evropskou  unií, ale  s  aktuální  britskou  vládou a  stylem  jejího  vládnutí a  správnost  tohoto závěru  potvrzuje  i  následné  vyzutí se z odpovědnosti  obou hlavních  protagonistů  Brexitu pánů  Borise Johnsona  Nigela  Farage i  naprosto   bezprincipiální  a  bezkoncepční  lavírování  britské  vlády, odsouvající  aktivaci  článku  50.  na  svatého Dyndy, protože  Brexit  je  jedna  věc a  schopnost  se  s ním popasovat – druhá,  i včerejší , téměř  zoufalá  tisková  konference   Angely  Merkel…

Ne,  ruský  prezident   nevynalezl  žádný  politický  kámen  mudrců,  kterým  lze  obrátit  platnost  nepsaných politických  zákonů.  Ten  mu  přímo  vnutil do  ruky  Západ. Bez vyhlášení  sankcí   už  byl  dost možná  problém Putin  v  neděli  v podstatě  vyřešen…

Nicméně  i tak  zbývá   ohledně  parlamentních  voleb  v  Rusku  pár  otazníků, kterými se ještě  hodlám  zabývat.

Tím prvním  je  nízká  volební  účast. A  to zejména  ve  velkých  městech. Které  prý  jsou  hlavní oporou   tzv. demokratických  sil.  Tedy v jednoduché  češtině – protiputinovské  opozice. Proč  speciálně  v Moskvě a  Petrohradě  byla  vysoce podprůměrná  docházka  k  urnám? Navíc když    o  mandátech  se rozhodovalo  ve  dvou   různých  hlasováních. Řádově  polovina  byla  rozdělena   podle  poměrného zisku. Ta  druhá  pak  vzešla  z  přímých  voleb  v  tzv.  jednomandátových  obvodech,  kde se hlasovalo   přímou  volbou,  zde kandidát  s největším počtem hlasů  bral všechno a stal se poslancem.

Kde zůstali  všichni  ti  ruští  demokraté,  o kterých  tak  rád  a  často  referoval  z Moskvy na  ČT Míra Karas nebo  Martin  Dorazín na  Radiožurnálu  při  každé  vhodné  i nevhodné  příležitosti?  Kteří  prý se jen jen třesou  na nějakou reálnou  možnost Putina  poslat  na smetiště  dějin?  A    byli nám   soustavně představováni  jako  velká a  reálná politická  síla?

Nechápu  to! Speciálně  v jednomandátových  okrscích,  kde  se volila  osobnost,  měli  mít  opozičníci  – demokraté  mimořádně  vysoké  šance. Především ve  velkých metropolích. A  jestli jsem  si  z  ruského  tisku  dobře  přeložil  výsledky,  pak  z  ruských  zdrojů,  tak   tahle opozice  získala  tyhle  mandáty  jen  3!!!  Z  asi  235. Zatímco   putinovci  jich  brali  205!!!! O  tom, že  jde  o zmanipulované  přímé  volby  může  klidně  blábolit  občan Schwarzenberg, jak ostatně  učinil včera  večer  na  ČT  24

Jako  výraz  totálního  argumentačního  zoufalství. Poměrné  volby  jsou  o  obecné  kampani,  o přístupu  do veřejných sdělovacích prostředků, ale přímá  volba? Ta  je opravdu  zejména  o respektu a  reputačním potenciálu, kterou má v okamžiku  konání  voleb   konkrétní persona  v konkrétním místě!!!!

Kde tedy zůstali  všichni  ti  ruští protiputinovští  demokraté,  kteří  se tak často   vyskytovali  v uplynulých  letech v  českém informačním  éteru? A  kteří  byli podáváni  jako naprosto  odhodlaná a reálná  síla, co to  kremelskému  carovi  spočítá? A  kde  zůstali  všichni  ti  žijící  Borisové  Němcovové,  co tak  mohutně  oslovují současnou  ruskou  společnost?

Je  zjevné, že ti první   se k  urnám  vůbec neobtěžovali!  Pak se ptám – proč?  Vysvětlení  vám  nenabídnu, nemám  ho.  Nejsem znalec  ruských poměrů a  soudím  jen  z venčí.  Bez  speciálních  znalostí. Druhým   možným  vysvětlením  je  pak,  že  zkrátka  český  informační  mainstream,  věren  svým  nejlepším  tradicím z posledních  let,  dělal  z komára  velblouda. Ze  ony zástupy  demokratů  jsou  statisticky  sotva  podchytitelné  skupinky,  navíc  neschopné  nějaké spolupráce, protože  každý  chce  být  náčelníkem  a nikdo  obyčejným indiánem!

Existuje  ovšem  ještě  i  třetí  možnost  – že  zkrátka  reputační  kapitál  kandidátů- všech  těch  žijících  Borisův  Němecovovů,  které   tyhle  struktury  jsou  schopny jako kandidáty   vyprodukovat,  je  fakticky  pro ostatní  voliče  limitně  blízký  nule!

Nevím, co z  toho  je  blíže  realitě  nebo zda nefunguje  nějaký  jiný  faktor  a nemám  jak si to ověřit. Nicméně  platí, že

1- Putin  vyšel  z  nedělních  voleb  jako  neoddiskutovatelný  vítěz,  který  se opírá  o  důvěru  naprosté  většiny  aktivních  voličů

2- je  chápán  jako spolehlivý  lídr  v těžkých  časech,  na  rozdíl  od  současných západních politiků,  kteří  jsou  vnímáni  nikoli  jako řešitelé problémů, ale  jako  jejich  strůjci

3- že  volby  v  Rusku  v Putinův  prospěch  ovlivnily  západní  sankce,  které jej naopak  měly  zlikvidovat!

Absurdní  divadlo,  co  říkáte?

Dodejme  jen, že  obě  hlavní  a v ČR  nejznámější a nejčastěji  prezentované  opoziční  síly  – Blok Jbaloko  ekonoma  Javlinského  a  strana PARNAS  vedená  někdejším ruským  premierem  Jakuninem katastroficky   u voličů  propadly!   Dohromady nedaly ani  3%   hlasů!  Dohromady. Javlinského  reakci  jsem  neobjevil.  Jakunin  pro  Moscow Times  vyjevil,  že  přehodnotil  svůj  postoj  ohledně prezidentských  voleb  2018 a  kandidovat  v nich  nebude…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.