Typy psychiky biologického druhu člověk rozumný.


napsal Jura

 

Úvod
Všudybylka nedávno v jednom  článku  položila otázku-kde se bere patologické chování?, které popisuje. Myslím, že  znám odpověď (resp. ta odpoveď není moje, ale autorského kolektivu VP SSSR. O něm více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/jak-vznikl-autorsky-kolektiv-vp-sssr-jak-se-objevila-mrtva-voda-kob/ a já předkládám pouze  výpisky z jejich knihy „Sad“ roste sám?.. kap. 4.4.  – volně ke stažení na leva-net.webnode.cz).
Tím hlavním, co charakterizuje organizaci psychické činnosti všech druhů zvířat biosféry Země je skutečnost, že každý z druhů biosféry Země s výjimkou člověka se vyznačuje geneticky jednoznačně a bezalternativně naprogramovaným charakterem organizace své psychické činnosti jako procesu získávání a zpracovávání informací, které ze všem společného „vnějšího světa“ postupují do psychiky jedince toho či onoho druhu.

Proto také, ať už někdo naučí opici, nebo cirkusové zvíře cokoliv, na co by medvěd v lese nebo domácí kočka, pes či papoušek (i když jde o ptáka a ne zvíře) samostatně nepřišli, stejně zůstanou organizací své psychické činnosti neměnnými představiteli svých biologických druhů.

Biologický druh „člověk rozumný“ na rozdíl od zvířat a ptáků takto jednoznačně vrozenou bezalternativně naprogramovanou organizaci psychické činnosti – nemá.

To je také to, co odlišuje každého zástupce biologického druhu „člověk rozumný“ od zástupců všech ostatních druhů a důvod, proč se druh „člověk rozumný“ jako unikátní jev celkově vyčleňuje z veškeré biosféry Země.

Pokud si připomeneme znalosti, které všichni máme ze školní biologie a nahlédneme do vlastní psychiky, tak můžeme tvrdit, že informačně-algoritmické zabezpečení chování zástupců biologického druhu „člověk rozumný“ zahrnuje:

  1. vrozenou složku – instinkty a nepodmíněné reflexy (jak na úrovni vnitrobuněčné a buněčné, tak i na úrovni typů tkání, orgánů, systémů a organismu jako celku), a také jejich vnější projevy rozvinuté v kultuře;

  2. kulturní tradice stojící nad instinkty;

  3. vlastní rozum omezený smysly a pamětí;

  4. intuicí – tj. to, pro co v okamžiku vzniku nemá jedinec vysvětlení na základě jím vnímaných příčinných souvislostí (přičemž je potřeba odlišit svádění (přeludy) přicházející zvnějšku a posedlost v inkvizitorském smyslu slova);

  5. Boží vedení v rámci Záměru prováděné na základě všeho předchozího s výjimkou přeludů a posedlosti jako přímé vnější invaze do cizí psychiky navzdory přání a vědomé vůli jejího nositele.

V psychice každého jedince se toto vše může odehrávat nebo odehrává.

To, co vyčleňuje lidstvo z biosféry planety, co však v současnosti vládnoucí biologie, psychologie a sociologie pomíjí, a proto se o tom nic nepíše ve školních ani vysokoškolských učebnicích, objektivně v životě existuje. Podstata této tiše opomíjené skutečnosti spočívá v tom, že výše vyjmenované komponenty mohou být různě hierarchicky uspořádány a tvořit tak různé typy struktury osobnostní psychiky, v důsledku čehož každá dospělá osoba biologického druhu „člověk rozumný“ může být nositelem jednoho ze čtyř, v životě více či méně stabilních, typů struktury (organizace) psychiky:

  • Zvířecí typ struktury psychiky — kdy je veškeré jednání osoby podřízeno instinktům a uspokojování instinktivních potřeb, bez ohledu na okolnosti.

  • Ve zvířecím typu struktury psychiky je možné vyčlenit jednu sociálně významnou modifikaci: dobytčí typ struktury psychiky. Jeho specifičnost je možné pochopit z přísloví „vlka krmí nohy“ (bez práce nejsou koláče) a u lidí vypozorovaného – „…a dobytek [krmí] hospodář. Bez hospodáře, který by ho zaopatřil, dobytek ponechaný svému osudu a okolnostem většinou zahyne; z menší části zdivočí a vrátí se k organizaci psychiky, která je přizpůsobena samostatnému životu v biocenózách, kdy ho také začínají „krmit nohy“. Proto, když je dobytčímu typu struktury psychiky umožněno projevovat své přehnané nároky na lidská práva, tak ve výsledku vznikne dosti agresivně-parazitický antisociální typ, kterému jsou všichni všechno dlužni, ale on sám není nikomu ničím povinován a nic nikomu nedluží. Důsledkem je, že za sebou zanechává rozvrat a jednou z těch věcí, co ho dokáží uspokojit, je provádět špinavosti svému okolí, které ho – podle jeho mínění – nedokáže ocenit a neváží si ho „jako osobnosti“.

  • Struktura psychiky biorobota, „zombie“ – když v základu chování leží kulturně podmíněné mechanismy a vnitřní psychologický konflikt „instinkty – kulturně podmíněné automatismy“ je v životních situacích ve většině případů řešen ve prospěch kulturně podmíněných automatismů. Pokud však měnící se společensko-historické okolnosti vyžadují vzdát se v té či oné kultuře tradičních norem chování a vypracovat nové, tak „zombie“ upřednostňuje stávající tradice a odmítá možnost účastnit se tvůrčího procesu.

  • Démonická struktura psychiky je charakteristická tím, že její nositelé jsou schopni vůlí překonat diktát instinktů i historicky dané kulturní normy a vypracovat si nové způsoby chování a řešení problémů jak ve svém osobním životě, tak i v životě společnosti. Zda budou tyto jevy z hlediska jejich okolí vnímány jako dobro nebo zlo závisí na jejich reálné mravnosti. Pokud démonismus ve společnosti získá tu či onu moc, vyžaduje bezvýhradnou poslušnost a vymýšlí ty nejbezohlednější a nejvytříbenější formy potlačování svého okolí. Přitom může být démonismus přívržencem dobročinnosti, která je však buď pouze deklarativně demonstrativního charakteru, nebo kryje nějaké utajené zlo.

Démonický typ struktury psychiky se dělí na dva dílčí typy:

    • na démony samotáře, kteří upřednostňují izolované a samostatné jednání,

    • a na démony korporátníky, kteří dávají přednost tomu, podílet se na činnosti nějaké korporace na základě té či oné hierarchicky organizované korporativní etiky.

  • Lidská struktura psychiky je charakteristická tím, že každý její nositel si uvědomuje misi člověka být zástupcem Božím na Zemi a v souladu s touto okolností buduje své osobní vzájemné vztahy s Bohem skrze Život a své chápání, svým jednáním na základě své vůle upřímně napomáhá k realizaci Božího Záměru tak, jak ho cítí a chápe. Zpětné vazby (ve smyslu poukazování na jeho chyby), které jsou na něj napojeny Shora, fungují tak, že se člověk ocitá v těch či oněch okolnostech, které odpovídají smyslu jeho modliteb a záměrů, čímž potvrzují správnost jeho jednání, nebo poukazují na jeho chyby. Jinými slovy Bůh hovoří s lidmi jazykem životních okolností.

Pro lidskou strukturu psychiky je normální, když v hierarchii její algoritmiky intuice zaujímá vyšší místo než rozum, rozum zase stojí nad instinkty a všechno to dohromady zajišťuje soulad člověka s biosférou Země, Vesmírem a Bohem.

Ještě jeden typ struktury psychiky lidé zrodili sami:

  • Typ psychiky zvrácený do nepřirozenosti – kdy se subjekt náležející k biologickému druhu „člověk rozumný“ omamuje různými psychotropními látkami: alkoholem, tabákem a těžšími moderními drogami, což vede k nepřirozené deformaci charakteru fyziologie organismu jak v aspektu látkové výměny, tak i v aspektu fyziologie biopole, což vede k množství různorodých narušení psychické činnosti ve všech jejích aspektech (počínaje od fungování smyslových orgánů a konče intelektem a schopností uplatňovat svou vůli) charakteristických pro typ struktury psychiky zvířecí, zombie, démonické (nositelé lidského typu struktury se neomamují). Takto se člověku pouze podobný subjekt stává nositelem organizace psychiky, která nemá své místo v přirozené biosféře, a kvalitou svého chování, které neodpovídá vznikajícím okolnostem, se mění v nejhorší ze zvířat.

Typ struktury psychiky se v průběhu života může v procesu osobnostního rozvoje měnit (a stejně tak degradovat) a být v určitém déle trvajícím časovém úseku stabilním. Typ struktury psychiky však může být také nestabilním, tj. může se měnit vlivem okolností dokonce i několikrát denně.

Každý z typů struktury psychiky dospělých lidí (s výjimkou psychiky zvrácené do nepřirozenosti) je možné odhalit na tom základě, že v algoritmice psychiky jedince dominuje ten či onen zdroj informačně-algoritmického zabezpečení chování.

Pokud se podíváme na psychiku jedince v jejím vývoji ze stádia novorozeného dítěte k dospělému, který dosáhnul nevratně lidského typu struktury psychiky, tak je možné si povšimnout: to, co je normou pro určitá věková období, tvoří základ nelidských typů struktury psychiky dospělých (s výjimkou psychiky zvrácené do nepřirozenosti). Jinými slovy, mezi určitými věkovými obdobími a typy struktury psychiky je možné vést určité paralely.

Tak například prakticky celé informačně-algoritmické zabezpečení chování novorozeného dítě jsou vrozené instinkty a reflexy a celé jeho chování je jim podřízeno, což odpovídá tomu, co je v dospělosti charakteristické pro zvířecí typ struktury psychiky.

O něco starší dítě potom začíná napodobovat chování dospělých, aniž by o tom přemýšlelo a nějak mravně vyhodnocovalo to, co od nich přejímá; začíná budovat své chování v životě na základě toho, co dokázalo odpozorovat, což odpovídá tomu, co je v dospělosti charakteristické pro typ struktury psychiky zombie-biorobota.

Dále dítě (pokud není do té doby zlomeno psychologickými okolnostmi a autoritou starších) vstupuje do období, kdy v jeho chování dominuje osvojování jeho osobnostního tvůrčího potenciálu, což se projevuje v odmítání kultury dospělých a v hledání sebevyjádření. Často toto jeho chování nabývá dosti bezohledného charakteru, který odpovídá démonickému principu „dělám si co chci“.

A až poté, kdy si dítě povšimne, že jeho osobnostně-autonomní možnosti jsou omezené, a že by měly být v souladu s nekonečnem, tak, pokud se zamýšlí nad náboženskou a filosofickou problematikou v životě a Božím Záměrem, se teprve začíná posouvat od více či méně intenzivních projevů pubertálního démonismu k nevratně lidskému typu struktury psychiky.

Tj. tato analýza ukazuje, že typ zvířecí, zombie a démonické struktury psychiky, projevující se v chování dospělých lidí, je výsledkem stagnace jejich osobnostního vývoje v jedné z předcházejících etap, že je vyjádřením jejich nezakončeného osobnostního vývoje. Jinými slovy:

Typ struktury psychiky dospělého člověka je od začátku podmíněn výchovou, což znamená, že jestliže jedinec k počátku své mladosti nedosáhne nezvratně lidského typu struktury psychiky, je to výsledek špatné kultury společnosti a nepravé výchovy ze strany rodičů, kteří jsou sami částečně oběťmi stejné špatné kultury, pouze v její starší verzi.

Proto v dospělosti, pokud si tuto skutečnost uvědomí, je jedinec schopný přejít z jakéhokoliv typu struktury psychiky k lidskému díky svému dalšímu osobnostnímu a společenskému vývoji; jedinec je schopen si uvědomit v jakém typu struktury psychiky se v daný okamžik nachází; a je schopen cíleně začít jednat, aby přešel k nevratně lidskému typu struktury psychiky, a Bůh mu v tomto jeho úsilí bude nápomocen.

Za typ struktury své psychiky před lidmi a Bohem odpovídá jen on sám, a nikdo kromě jeho samotného nemůže jeho typ struktury psychiky změnit. To se týká jak vývoje směrem k získávání nevratného lidského typu struktury psychiky alespoň ke stáří, tak i degradace – přechodu k dobytčímu a do nepřirozenosti zvráceného typu struktury psychiky.

Analýza autorů publikace, ze které jsem ve svém příspěvku čerpal („Sad“ roste sám?.. od autorského kolektivu VP SSSR) hovoří o tom, že za rozmanitými problémy lidstva stojí převaha bytostí biologického druhu „člověk rozumný“ s nelidskými typy psychiky. Přitom však díky osobitosti procesu osvojení lidského typu psychiky nemůžou existovat žádné Akademie lidskosti, kde by byli vyučováni různorodí nelidé, a ti, kteří by po ukončení studia složili jakési kvalifikační zkoušky, by dostali potvrzení-diplom, že se stali lidmi, na základě kterého by potom mohli uplatňovat ve společnosti nelidí svá „lidská práva“. Nemohou také existovat žádné veřejné instituce, které by prováděly jednorázovou (typu jednotné státní zkoušky), nebo pravidelnou atestaci obyvatelstva na předmět zjišťování statistiky jeho rozčlenění podle typů struktury psychiky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.