Jedno se musí Viktoru Orbánovi nechat – je to muž činu. Když narazí na problém – umí konat. Neznám dost madarské reálie, abych napsal, že KDYKOLI narazí na problém – koná, což bych ostatně považoval za zázrak rovnající se zjevení Panny Marie v Lourdech, ale minimálně v některých případech to platí. A co se migrační tsunami týče, pak určitě.
Nikoli dohodě s Tureckem, jak se nás snaží přesvědčit Merkelová a špičky EU, ale Viktoru Orbánovi a jeho rozhodnutí postavit na madarských hranicích plot, děkuje Evropa za významní přidušení té připrchlické vlny, která se navalovala a navaluje na Evropu. A které, pokud bude mít Merkelová a třeba rakouští nebo francouzští politici kuráž si to přiznat, vděčí vůbec za to, že dnes ještě vystupují jako relevantní politická síla s nějakými šancemi ve volbách.
A to i přesto, že do Orbána oni sami i jejich sdělovadla bušili, co jen to šlo a stále v tom pokračují – viz např. poslední úlet lucemburského ministra zahraničí, požadující vyloučení Budapešti z EU.
Nicméně ve vzduchu stále visí přerozdělovací kvoty. Už několikrát jsem na Kose vysvětloval, proč s nimi budeme konfrontováni v i budoucnu. Ušetřím vás dalšího opakování.Viktor Orbán se to vnucené hlasování o nich, kdy byl, zcela záměrně tento bod shozen z agendy šéfů vlád členských zemí EU, kam pro svou závažnost patřil, o patro níže, na level ministrů vnitra, aby bylo možno kvoty proválcovat tzv. kvalifikovanou většinou proti vůli nýmandů ze střední Evropy, snažil spolu se Slováky napadnout u Evropského soudního dvora.
Dle mého laického názoru předčasně a bez naděje na úspěch. Netuším, zda došel nakonec k témuž závěru, či měl nějaký jiný motiv, například test své popularity a schopnosti mobilizace madarské společnosti, což nevylučuji. V každém případě nedělní referendum v zemi u Dunaje ohledně toho, zda má nebo nemá přijímat uprchlíky podle bruselských přerozdělování, je asi tím nejrozumnějším a nejúčinějším, co může nějaká země podniknout na svou obranu před automatickými kvotami!
Když říkám nejúčinější neznamená to absolutní neprůstřelnost tohoto postoje. To už jsme viděli v případě řeckého referenda, které bylo Bruselem/Merkelovou zcela smeteno a Atény se staly víceméně neoficiálním protektorátem. Nicméně to byl spor, kde osamocené Řecko stálo oproti celé eurozoně a ostatním členům EU, včetně ČR ten spor byl, více méně, lhostejný. Což není případ přerozdělování migrantů.
Orbán jako jediný z vrcholných politiků, nejen V4, ale prostě všech dotčených zemí, hledal nějaký modus vivendi, který by zafungoval, kdyby zkrátka někdo chtěl přeci jen automatické přerozdělování protlačit stůj co stůj. Takže se, nejspíš z jeho popudu, konalo referendum o tom, jestli se má v otázce přesunu migrantů jeho země podřídit Bruselu nebo nikoli. Protože logicky usoudil, že jedna věc je postoj státní reprezentace, druhá pak deklarovaná vůle lidu. To je jiná kvalita. I když, jak už řečeno, evropští politikáři si z hlasu suveréna, který podle všech ústav na zeměkouli, je zdrojem vší moci, v případě potřeby, zas až tak moc nedělají… Nicméně žádná vyšší karta v tom vějíři, co státy jako Madarsko nebo my drží v ruce – NENI.
O tom, jak referendum dopadne nebylo pochyb! Zkrátka jak v Budapešti, Miskolci nebo kdekoli jinde, včetně pusty, ti, kdo se tímhle problémem kdy zabývali, mají jasno – není migrant = není problém!
Tedy v naprosté většině. Konkrétně 98% ze všech hlasujících. Problém je ovšem ve faktu, že účast nepřekročila potřebných 50%, aby to referendum mělo platnost!!! Jakkoli platí že, v tomto referendu odmítlo kvóty víc lidí, než kolik jich v roce 2003 hlasovalo v plebiscitu pro vstup země do Evropské unie!!!!
Přiznávám, že oněch 43,9% hlasujících je pro mne velkým překvapením, důvodem k zamyšlení a varováním.
Překvapením proto, že jakkoli dostat v referendu k urnám nad 50% je dlouhodobě skoro všude problém. Ale v téhle doslova existenční otázce, která má opravdu fatální dopad na konkrétní stát?
Bral jsem jako hotovou věc, že není možné, aby nějaké té těsně nadpoloviční účasti voličů nebylo dosaženo. A přece! Takže si dovolím zformulovat závěr – zdá se, že žiji v bublině, která zcela nepropouští realitu… Smutné zjištění!
Skoro 57% madarských voličů vzkázalo že:
- je problematika do té míry nezainteresuje , aby zvedli zadek a šli hlasovat nebo že
- souhlasí s Bruselem a přerozdělováním nebo že
- jsou do té míry proti Orbánovi, že bez ohledu na cokoli budou hlasovat proti němu, což v tomto případě bylo hlasování nohama. Chtěli mu prostě dát lekci i kdyby zítra země měla skončit v kotrmelcích
Možná, že existují i důvody další, ale tyhle rozhodně byly těmi hlavními. Bude velmi dobře, když si z toho vezmu poučení. Ve smyslu – co zajímá mne a co považuji za osudovou věc /a věřím, že osudová je/, pro většinu ostatních, at už kvůli jejich lhostejnosti/pohodlnosti, jinému názoru nebo prostě v totálně rozdělené společnosti, kvůli holému nepřátelství k tváři představující určitý, v daném případě, viděno racionálně – správný názor, tento nemá šanci celonárodně zvítězit!!!!
To poučení platí pro mne, stejně jako pro ty z vás, kteří zastávají militantní a nesmiřitelné postoje!!! Přesně k tomu vede kopání stále hlubších a hlubších příkopu ve společnosti. Jak jsme toho od poslední prezidentské volby třeba svědky v české společnosti. Což je mimochodem činnost v které se vyžívá Zeman! Nemíním na něj nasazovat při každé příležitosti, ale ten tvrdě konfrontační kurz a vyhrocování situace před dalším hlasováním o prezidentství je zcela zřejmý, vědomý a důsledný. Cílem je mobilizovat na jednoduchých heslech příznivce. A madarské referendum ukazuje, k čemu to vede… Jak si myslíte, že by to asi dopadlo u nás? Kdyby se tváří NE Bruselu stal Zeman? Ještě si myslíte, že to náš prezident dělá dobře?
Docela často dostávám v poště maily typu – jak to, že jsem na Kosu pustil takový či jiný článek? Výsledek v Madarsku odpovídá lépe, než bych uměl odpovědět sám – chci, aby byla Kosa domovem všech, kteří chtějí lepší Českou republiku. Uměřeně lepší. Ne bezbřeze. Prostě domovem všech OBYČEJNYCH lidí DOBRE VULE! Kteří žijí „obyčejné“, tzv. „nezajímavé“ životy pro své rodiny. Kteří sdělovadla nezajímají a zajímat nikdy nebudou, protože nelezou na elektrárenské chladicí věže, nepřipoutávají se ke stromům, nepořádají pražský Majdan, nemávají červenými kartami, nepochodují po Praze se šibenicemi, nevyvolávají chytlavé skandály a skandálky atd. atd.
Pro tyhle je Kosa její texty , vtípky i nevtípky. Nechci, aby naši množinu rozdělovali příkopy nesmiřitelných názorů. Zejména proto, aby, když dojde na nějaký osudový okamžik jako o víkendu v Madarsku, bylo k dispozici pro logický výsledek dostatečné kvorum v nějaké životně důležité věci. Bez ohledu na stranickou preferenci! Aby se nevolilo podle klíče – nezajímá mne o co jde, ale proti komu mohu a chci hlasovat!
Svůj závěr by ovšem měli udělat i tvrdí zastánci přímé demokracie! Aby zvážili její omezené možnosti! Nehledě na snadnost těžké manipulace přes text referendové otázky. Přiznejme si – ta nedělní byla těžce návodná… „Chcete, aby Evropská unie i bez souhlasu maďarského parlamentu mohla předepisovat povinné přesídlování nemaďarských občanů do Maďarska?“
Už kdysi jsem psal, že zastánci referend argumentují Švýcarskem. Ovšem přehlíží, že český volič není švýcarským s jeho odpovědností v zacházení s hlasem. Je mi líto, ale je to prostě tak. A ukázalo se, že to samé platí i v zemi Viktora Orbána.
Když to shrnu – netajím zklamání nad výsledky ohlášenými v Budapešti. Chápu úsměvy v tvářích bruselských politiků. Nebyly k přehlédnutí. Ani když velmi decentně a mimořádně opatrně komentovali rezult – vzali jsme ho na vědomí.. Ale ten úsměv byl nepřehlédnutelný.
Stejně tak jako škleb od vítačů, kteří nejdříve prohlašovali samotné referendum za nezákonné a dnes zdůraznují jeho neplatnost díky nedostatečnému kvoru.
A totéž od deklasované madarské opozice, která ten výsledek označila za premierovu prohru a vyzvala jej a konto toho k demisi…
Viktor Orbán ale i tohle předvídal. A chce těch 98% z těch, co k urnám došli, přetavit do změny ústavy. Takže si dovolím citát ze stránek Českého rozhlasu:
Maďarský parlament by mohl 8. listopadu schválit změnu ústavy. Ta by zakazovala povinné kvóty na přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Uvedl to předseda poslaneckého klubu vládnoucí strany Fidesz Lajos Kósa. Zákaz by podle něj platil od poloviny listopadu.
„Musíme jasně říci, že Brusel nemůže bez souhlasu maďarského parlamentu usazovat žádné migranty v Maďarsku. A musíme jasně říci, že zakazujeme vynucené usídlování migrantů,“ prohlásil na stejné tiskové konferenci premiér Viktor Orbán.
Navrhované změny zahrnují zákaz usazování skupin migrantů s tím, že o přijetí migrantů lze rozhodovat jen na základě individuálních žádostí. Navržené změny v ústavě má vláda posoudit na svém středečním zasedání.
Nepochybuji, že se najdou mezi čtenáři střelci, kteří by to vyřešili ještě razantněji – vystoupením z EU. Podle vzorce žádná EU = žádný migrant. Chtěl bych tuhle skupinu upozornit na fakt, že jak premier Orbán tak voliči z jeho státu VĚTŠINOVĚ o něčem takovém ani nenapadne uvažovat! EU má v Madarsku velkou podporu a Orbán chce unii korigovat a zefektivnit, nikoli rozbít!
Takže změna ústavy! Dobře vymyšleno! Jestliže se to zdaří, pak jsem zvědav, jak se s tím Brusel a přerozdělovači vyrovnají.. Dají Budapešt do kladby? Když ty změna bud e zahrnovat v podstatě vzorově individuální právo na azyl? Individuální . Po přezkoumání! To jsou ta klíčová kouzelná slůvka!
Nepochybuji , že bruselské , všemi mastmi mazané hlavy asi nějaká zbran napadne. Zatím vždycky, když bylo třeba , dokázali vykouzlit nějakou chytristiku na všechno. Ale ústava je ústava! Přiznávám, že Viktor Orbán to měl dobře vymyšleno!
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
