Pár poznámek k madarskému referendu


Jedno se musí  Viktoru  Orbánovi  nechat  – je  to muž  činu. Když  narazí  na problém – umí  konat.  Neznám  dost  madarské  reálie, abych  napsal, že  KDYKOLI  narazí  na problém – koná, což  bych ostatně považoval  za  zázrak  rovnající  se zjevení  Panny  Marie  v Lourdech, ale minimálně  v některých případech  to platí. A  co  se migrační tsunami  týče,  pak  určitě.

Nikoli dohodě s  Tureckem, jak se nás  snaží  přesvědčit  Merkelová a špičky  EU, ale  Viktoru Orbánovi a  jeho rozhodnutí postavit  na  madarských hranicích plot, děkuje Evropa  za  významní přidušení té  připrchlické  vlny,  která  se navalovala  a navaluje  na Evropu.  A  které, pokud  bude mít  Merkelová a  třeba  rakouští  nebo francouzští  politici kuráž  si  to přiznat, vděčí  vůbec  za  to, že  dnes  ještě  vystupují  jako relevantní politická  síla  s nějakými  šancemi ve  volbách.

A  to  i přesto, že  do Orbána  oni  sami  i  jejich  sdělovadla  bušili, co jen  to šlo a  stále  v tom pokračují – viz  např. poslední úlet lucemburského ministra  zahraničí, požadující  vyloučení  Budapešti  z EU.

Nicméně  ve  vzduchu  stále  visí přerozdělovací  kvoty. Už několikrát  jsem na Kose vysvětloval, proč  s nimi budeme  konfrontováni  v i budoucnu. Ušetřím  vás  dalšího opakování.Viktor  Orbán  se to  vnucené  hlasování  o nich, kdy  byl, zcela  záměrně  tento  bod  shozen z  agendy  šéfů  vlád  členských zemí  EU, kam pro svou  závažnost  patřil, o patro níže, na level ministrů  vnitra, aby  bylo možno  kvoty proválcovat  tzv.  kvalifikovanou  většinou proti  vůli  nýmandů  ze  střední  Evropy, snažil  spolu se  Slováky napadnout  u  Evropského soudního dvora.

Dle mého  laického názoru  předčasně  a bez  naděje  na  úspěch. Netuším, zda došel  nakonec  k  témuž  závěru,  či měl  nějaký  jiný  motiv,  například  test  své popularity  a  schopnosti mobilizace  madarské  společnosti, což nevylučuji.   V každém případě nedělní  referendum  v  zemi u Dunaje ohledně  toho, zda má  nebo  nemá  přijímat  uprchlíky  podle  bruselských přerozdělování, je  asi   tím  nejrozumnějším a  nejúčinějším, co  může  nějaká  země  podniknout   na  svou obranu  před  automatickými  kvotami!

Když  říkám  nejúčinější  neznamená  to  absolutní  neprůstřelnost  tohoto postoje. To  už  jsme  viděli  v případě  řeckého  referenda,  které  bylo Bruselem/Merkelovou zcela  smeteno a  Atény  se staly  víceméně  neoficiálním protektorátem. Nicméně  to byl  spor,  kde osamocené  Řecko stálo  oproti  celé  eurozoně a  ostatním  členům  EU, včetně  ČR  ten spor  byl, více méně,   lhostejný.  Což  není případ   přerozdělování  migrantů.

Orbán  jako  jediný  z  vrcholných politiků, nejen  V4, ale   prostě  všech  dotčených zemí, hledal nějaký  modus  vivendi,  který  by zafungoval, kdyby  zkrátka  někdo  chtěl  přeci jen  automatické přerozdělování protlačit  stůj  co  stůj.   Takže  se, nejspíš  z jeho popudu,  konalo  referendum o tom, jestli  se má v otázce  přesunu migrantů  jeho země  podřídit  Bruselu  nebo nikoli. Protože  logicky  usoudil, že  jedna  věc  je  postoj státní  reprezentace,  druhá   pak deklarovaná  vůle  lidu. To je  jiná  kvalita. I když, jak  už  řečeno,  evropští politikáři  si  z  hlasu  suveréna, který podle všech ústav na zeměkouli,  je  zdrojem  vší moci, v  případě potřeby, zas až tak moc  nedělají… Nicméně  žádná  vyšší  karta v  tom vějíři, co  státy  jako Madarsko nebo  my drží v  ruce – NENI.

O  tom, jak  referendum  dopadne  nebylo pochyb!  Zkrátka jak  v Budapešti, Miskolci nebo kdekoli jinde,  včetně  pusty,  ti, kdo se  tímhle  problémem  kdy  zabývali, mají  jasno  – není  migrant  =  není problém!

Tedy v naprosté  většině. Konkrétně  98%  ze  všech hlasujících.  Problém je  ovšem ve  faktu, že  účast  nepřekročila  potřebných  50%, aby  to referendum  mělo platnost!!! Jakkoli platí že,  v tomto referendu odmítlo kvóty víc lidí, než kolik jich v roce 2003 hlasovalo v plebiscitu pro vstup země do Evropské unie!!!!

Přiznávám, že oněch 43,9%  hlasujících  je pro  mne  velkým překvapením, důvodem  k zamyšlení a  varováním.

Překvapením  proto, že  jakkoli  dostat  v  referendu  k  urnám  nad  50%  je  dlouhodobě skoro všude  problém. Ale  v  téhle  doslova  existenční  otázce,  která  má  opravdu  fatální  dopad  na  konkrétní  stát?

Bral jsem  jako hotovou  věc,  že  není  možné,  aby nějaké  té těsně  nadpoloviční účasti  voličů   nebylo dosaženo. A přece!  Takže  si  dovolím  zformulovat  závěr   – zdá se, že  žiji v bublině, která  zcela  nepropouští  realitu…  Smutné  zjištění!

Skoro  57%  madarských  voličů  vzkázalo že:

  • je problematika  do  té míry nezainteresuje , aby  zvedli zadek  a  šli hlasovat nebo že
  • souhlasí s  Bruselem a  přerozdělováním nebo že
  •  jsou do té míry proti Orbánovi, že  bez ohledu  na  cokoli budou hlasovat proti němu, což  v tomto případě bylo  hlasování nohama. Chtěli mu prostě    dát  lekci i kdyby  zítra země  měla  skončit  v kotrmelcích

Možná, že  existují  i  důvody další, ale tyhle  rozhodně  byly  těmi  hlavními. Bude  velmi  dobře, když  si  z  toho vezmu poučení. Ve  smyslu – co  zajímá  mne a  co považuji za  osudovou  věc /a  věřím, že osudová  je/,  pro  většinu ostatních,  at  už  kvůli  jejich lhostejnosti/pohodlnosti, jinému  názoru nebo prostě  v  totálně  rozdělené  společnosti, kvůli holému  nepřátelství  k  tváři  představující  určitý, v  daném případě, viděno  racionálně – správný  názor,  tento  nemá  šanci  celonárodně  zvítězit!!!!

To poučení  platí  pro  mne, stejně  jako  pro ty  z  vás, kteří  zastávají  militantní a  nesmiřitelné postoje!!!  Přesně  k  tomu  vede kopání  stále  hlubších a hlubších příkopu  ve  společnosti.  Jak jsme  toho od poslední prezidentské  volby třeba  svědky  v  české  společnosti. Což  je mimochodem  činnost v které  se  vyžívá  Zeman!  Nemíním na  něj  nasazovat  při každé příležitosti, ale  ten  tvrdě  konfrontační  kurz   a vyhrocování  situace před  dalším hlasováním o prezidentství  je  zcela  zřejmý, vědomý a  důsledný. Cílem je mobilizovat na jednoduchých  heslech  příznivce. A  madarské referendum ukazuje,  k  čemu  to vede…  Jak si myslíte, že  by  to asi dopadlo u nás?  Kdyby se tváří  NE  Bruselu stal Zeman? Ještě  si  myslíte, že  to  náš prezident  dělá  dobře?

Docela  často  dostávám v poště  maily  typu – jak to, že  jsem na Kosu pustil  takový  či jiný  článek?  Výsledek v Madarsku  odpovídá lépe, než  bych uměl odpovědět  sám – chci, aby  byla Kosa  domovem  všech, kteří  chtějí  lepší  Českou  republiku.  Uměřeně  lepší. Ne  bezbřeze. Prostě domovem  všech  OBYČEJNYCH lidí  DOBRE  VULE!  Kteří žijí  „obyčejné“, tzv. „nezajímavé“  životy pro své  rodiny. Kteří  sdělovadla  nezajímají a zajímat nikdy  nebudou, protože  nelezou na elektrárenské chladicí věže, nepřipoutávají se  ke  stromům, nepořádají  pražský  Majdan,  nemávají  červenými  kartami, nepochodují po Praze se šibenicemi, nevyvolávají  chytlavé  skandály a  skandálky  atd. atd.

Pro tyhle je  Kosa  její  texty , vtípky  i nevtípky. Nechci, aby  naši množinu rozdělovali příkopy  nesmiřitelných  názorů.  Zejména proto, aby,  když  dojde na nějaký osudový okamžik  jako o víkendu  v Madarsku, bylo  k dispozici pro logický  výsledek dostatečné  kvorum v nějaké  životně  důležité  věci.  Bez ohledu na stranickou preferenci! Aby  se nevolilo podle  klíče – nezajímá mne o co jde, ale  proti komu mohu a  chci  hlasovat!

Svůj  závěr   by ovšem měli udělat  i tvrdí zastánci přímé demokracie!  Aby zvážili  její  omezené  možnosti!  Nehledě na  snadnost těžké  manipulace přes  text  referendové  otázky. Přiznejme  si – ta nedělní  byla těžce  návodná… „Chcete, aby Evropská unie i bez souhlasu maďarského parlamentu mohla předepisovat povinné přesídlování nemaďarských občanů do Maďarska?“

Už kdysi  jsem psal, že  zastánci  referend  argumentují Švýcarskem. Ovšem přehlíží,  že  český  volič  není  švýcarským s  jeho odpovědností  v zacházení s hlasem. Je mi líto, ale  je  to prostě  tak. A  ukázalo se, že  to samé platí  i v zemi Viktora  Orbána.

Když  to shrnu – netajím zklamání  nad  výsledky ohlášenými v Budapešti.  Chápu  úsměvy  v tvářích  bruselských politiků. Nebyly  k přehlédnutí. Ani když  velmi  decentně  a mimořádně  opatrně komentovali  rezult  – vzali  jsme ho na vědomí.. Ale  ten úsměv  byl nepřehlédnutelný.

Stejně  tak  jako škleb  od  vítačů, kteří nejdříve  prohlašovali samotné referendum za  nezákonné a  dnes  zdůraznují  jeho neplatnost  díky  nedostatečnému  kvoru.

A totéž  od  deklasované  madarské opozice, která  ten výsledek označila  za  premierovu prohru a vyzvala  jej  a konto toho k demisi…

Viktor  Orbán  ale  i tohle předvídal.  A  chce  těch  98%  z těch, co k urnám  došli, přetavit  do změny  ústavy. Takže  si  dovolím  citát  ze  stránek  Českého rozhlasu:

Maďarský parlament by mohl 8. listopadu schválit změnu ústavy. Ta by zakazovala povinné kvóty na přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Uvedl to předseda poslaneckého klubu vládnoucí strany Fidesz Lajos Kósa. Zákaz by podle něj platil od poloviny listopadu.

„Musíme jasně říci, že Brusel nemůže bez souhlasu maďarského parlamentu usazovat žádné migranty v Maďarsku. A musíme jasně říci, že zakazujeme vynucené usídlování migrantů,“ prohlásil na stejné tiskové konferenci premiér Viktor Orbán.

Navrhované změny zahrnují zákaz usazování skupin migrantů s tím, že o přijetí migrantů lze rozhodovat jen na základě individuálních žádostí. Navržené změny v ústavě má vláda posoudit na svém středečním zasedání. 

Nepochybuji, že  se najdou mezi čtenáři střelci,  kteří  by  to vyřešili  ještě  razantněji  – vystoupením z  EU. Podle  vzorce  žádná  EU =  žádný  migrant. Chtěl bych  tuhle  skupinu  upozornit  na  fakt,  že  jak  premier Orbán  tak voliči  z jeho státu  VĚTŠINOVĚ  o něčem takovém  ani nenapadne  uvažovat!  EU   má  v Madarsku  velkou podporu a  Orbán  chce unii  korigovat a zefektivnit, nikoli  rozbít!

Takže  změna  ústavy! Dobře  vymyšleno!  Jestliže  se  to zdaří,  pak  jsem zvědav,  jak se  s  tím  Brusel a přerozdělovači  vyrovnají.. Dají  Budapešt  do kladby? Když ty  změna  bud e zahrnovat  v podstatě  vzorově   individuální právo  na  azyl? Individuální . Po přezkoumání! To jsou ta klíčová  kouzelná  slůvka!

Nepochybuji , že  bruselské  , všemi mastmi mazané  hlavy  asi  nějaká  zbran  napadne. Zatím  vždycky, když  bylo třeba , dokázali  vykouzlit  nějakou  chytristiku  na  všechno.  Ale  ústava  je ústava!  Přiznávám, že  Viktor  Orbán  to  měl  dobře  vymyšleno!

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.