Proč došlo k úpadku vlivu odborníků?


napsal Gerd

Známe je všichni, odborníci na všechno. Přesto dnes došlo k úpadku jejich vlivu a moci, obyčejní lidé velmi často na jejich názory zvysoka kašlou. Nebo si je vyslechnou jen jako jednu stranu názoru a rozhodnou se podle svého jinak. Jde o velmi zajímavý jev, který nepostihl jen ČR, ale i jiné evropské země. Jmenujme třeba Velkou Británii a názory odborníků před Brexitem, kteří byli jednoznačně proti Brexitu ve velké většině. Podivení nad tím vyjádřil i Jan Lipold .

Zkusme se ale zamyslet nad příčinami úpadku vlivu odborníků na veřejné mínění.

Zlatou érou odborníků byla 90. léta a počátek 21. století. Tehdy byli poptáváni odborníci na všechno. Důvody byly docela prosté, po 1989 nebyl k dispozici internet, ten začal pronikat mezi lidi až v roce 1994 a teprve v roce 1996 dosáhl počtu 55 milionů uživatelů celosvětově. V ČR se dají počátky masového rozšíření internetu datovat do doby mezi 1997 – březen 1998. Pak teprve nastalo masivní rozšíření a plnění internetu různými články, takže kolem let 2005 – 2008 už existovala docela slušná databáze různých názorů. A to byl soumrak odborníků.

Nejdříve byli odborníci žádáni ve všech profesích, a nejvíce v oboru politologie a ekonomie. Bylo jich málo, byli žádaní, novým jevům v nové struktuře společnosti jsme ještě nerozuměli a působili na v daném oboru nevzdělanou část populace jako středověký farář na kazatelně při výkladu slova Božího. Dokonce byli natolik žádaní, že mezi ně pronikli i „odborníci“, kteří tam neměli nikdy být.

První šok z odborníků nastal poté, kdy obyčejný člověk zjistil, jak kolosálním podvodem byla privatizace a předstih ekonomů před právníky. Tehdy utrpěli šrám na pověsti odborníci práva a ekonomie. Nešlo o šrám jediný. Dlouhodobé prorůstání politiky, kriminální sféry a justice se projevilo na velmi podivných případech v justici, namátkou konkurzní soudy soudce Berky, jeho podivné osvobození a dohady o přijetí zpět do řad justice vč. ušlého zisku, nevyšetřované kauzy korupce na ministerstvech dopravy a obrany (viz např. kauza z MO, kterou jedinou se podařilo dotáhnout k žalobě na viníky přes všechny překážky, aby skončila zcela směšnými tresty ). Uvádím jen střípky z mnoha a mnoha kapek velmi podivných případů, které nahlodaly důvěru obyčejných lidí v experty a odborníky všeho druhu.

Pak přišel rok 2008 a hypoteční krize, která se z USA rozšířila do celého světa. Odborníci mlčeli, naopak zcela a fatálně selhali a selhaly i ratingové agentury, pro zájemce o téma .

Dalším tvrdým úderem pro důvěru v ekonomické odborníky byl případ Řecka a jeho zhroucení přes veškeré ratingy, které měly na takový stav ukázat. Není to ani tak vinou ratingových ukazatelů, jako vinou lidí, kteří je zveřejňovali, upravovali a interpretovali vůči finančního jazyka neznalým občanům. V daný okamžik procitl i zcela oddaný ctitel ekonomických odborníků. Jako příklad další zhovadilosti si uveďme ocenění Miroslava Kalouska jako nejlepšího ministra financí pro Emerging Markets, přes jeho mimořádně hloupé opatření zvýšení sazeb DPH v době finanční krize. Že šlo o jednoznačně negativní vliv, lze doložit docela jasně na příkladu Polska, Slovenska a Maďarska, jejichž ekonomický růst v době krize pouze zpomalil, zatímco ekonomika ČR poklesla. Nebyli jsme ostrůvkem stability v moři finanční krize, ani jsme nebohatli pomaleji, to vše se týkalo tří zbylých států V4. Nás čekal Kalouskův pokles, ač tento ekonomický odborník a „nejlepší“ ministr financí byl časopisem Emerging Market oceněn jako nejlepší ministr financí pro rozvíjející se trhy za rok 2008 a ještě jednou za rok 2011. Zatímco rok 2008 šel ještě omluvit omylem těch asi 20 analytiků, bankéřů, zástupců finančních institucí a jiných expertů, kteří o ceně rozhodují, rok 2011 už omluvit nelze. Aby toho nebylo dost, stejnou cenu dostal za rok 2016 Andrej Babiš. Asi tušil, že by nebylo zrovna vhodné se o ceně zmiňovat, a tak tento argument nepoužil v krajských volbách. Trochu se jej snažila použít ČSSD k vylepšení jejího obrazu v očích voličů, ale ani tam volič na nějaké ocenění nebral zřetel. Příliš mnoho lidí se poučilo na osobě Miroslava Kalouska a na názory odborníků, kteří cenu za Emerging Market udělili, nebrali zřetel. Vůbec žádný. Je to skvělý příklad, jak moc ztratili ekonomičtí experti svůj vliv.

Pak zde máme úpadek vlivu expertů společenských věd, především analytiků ze sociologie, politologů, lidsko-právních organizací, atd. Lidská práva dostala na frak zvolením dvojice Šabatová – Uhl do funkce ombudsmana. Už předtím byla nahlodána protěžováním romských spoluobčanů prostřednictvím pozitivní diskriminace, která se změnila účinkem. Romskou populaci, která těžila z potřeby nekvalifikované levně placené práce, dostihl globální jev, kdy nejlevnější práci nahrazují stroje. Mimochodem, to bude i osud montoven v ČR, až technologický pokrok v robotice a pokles cen dosáhnou snížení cen a zlepšení kvality (ve smyslu odhalení kvalitativních nedostatků) práce robota oproti ceně práce v české montovně, kde i haléře nákladů rozhodují o udělení zakázky.

Tvrdou ránu důvěry v odborníky společenských věd uštědřila migrační krize ekonomických migrantů ze zemí, kam organizace NATO exportovala demokracii, lidská práva a evropské hodnoty. Dopis podepsaný 3 715 vědci, který iniciovali 3 studenti Lukáš Novák, Anna Vanclová a Martin Blažek, nebyl nikdy přijat většinou společnosti a dokonale rozdělil populaci Čech, Moravy a Slezska na vítače a odpůrce imigrace, ale hlavně setřel nimbus neomylnosti z vědců a expertů všech oborů.

Nic horšího  daní vědci nemohli učinit. Obyčejný člověk s nimi nebude soupeřit v oboru např. imunologie, ale v otázce migrační krize jsou s imunologem na stejném souhrnu vědomostí, a tak názor obyčejného člověka má naprosto stejnou váhu jako názor imunologa. Díky instinktům obyčejného člověka, které ještě nebyly zdeformovány akademickým prostředím života z grantů, je naopak názor obyčejného člověka bližší realitě než názor signatáře dopisu.

Zprávy z Německa o teroristických útocích spáchaných nebo připravovaných ekonomickými imigranty z muslimských zemí nás denně přesvědčují, jak moc se Angela Merkelová mýlila, když prohlásila: „Wir schaffen das!“ nejenže nic nezvládla, ale ukazuje se, že její odkaz bude spíše renesance hesla „Es kommt der Tag…“, protože žádný jiný německý politik neučinil pro renesanci nacismu tolik, jako Angela Merkelová. Bude to její nehynoucí politický odkaz a pod tímto jménem si ji bude pamatovat historie. Nárůst počtu muslimů vyvolá stejnou reakci v nárůstu počtu a přívrženců nacistů. Nárůst počtu teroristických útoků spáchaných všemi, které bez prověření Angela M. zavolala do Německa a nyní se snaží vnutit okolním státům, jen dodává argumenty budoucím nacistům a přihrává jim nové přívržence. Tábor vítačů migrace dostává tvrdé rány od samotných imigrantů. Zvláště pro ženy je procitnutí ze sluníčkářské virtuální bubliny do reality drsného muslimského světa fatální.

Tehdy přišli o svůj nimbus lepšího odhadu vývoje situace díky týmu placených špičkových expertů i politici. Vše dorazily směšné figurky typu rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové (která udatně bojovala proti plotu na maďarsko-srbských hranicích, aby jej dnes Rakousko samo stavělo), francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse (jeho poslední diplomatický lapsus je tvrzení, že Al-Nusrá v Sýrii odvádí dobrou práci), alkoholem prodchnutého Jean Claude Junckera, nebo lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna (který chce vyloučit Maďarsko z EU kvůli plotu,   – je zajímavé, že stejný trest nepožaduje pro Rakousko a proč se trpaslík s územím a počtem obyvatel menším než Černá Hora, Kosovo nebo Makedonie snaží mistrovat celou Evropu). Jednoduše i politici přišli o nimbus vyvolených a chytřejších obyvatel populace a byli odhaleni jen jako „sedláci ve fraku“ (heslo pochází z 19. století a je nejznámější od Stendhala).

Prezidentská přímá volba a devótnost příslušníků tzv. pražské kavárny spolehlivě odhalila lokajskou povahu „elity národa“. Tomáš Halík pak otevřeně projevil své povýšené elitářství, čímž se předem diskvalifikoval jako kandidát na prezidenta. Místo křesťanské pokory pak ukázal pýchu a udělal ze zbytku národa idioty v březnu 2016, když prohlásil: „Kdybych nyní kandidoval, pravděpodobně bych získal hlasy lidí rozumně uvažujících a vzdělaných. Ale ti dnes nepředstavují většinu.“ T. Halík je jen jeden příklad z mnoha, jak elitáři z pražské kavárny smýšlí o názorech obyčejného člověka.

Centrální bankéři se sice k politice nevyjadřují, ale mimořádně hloupá politika guvernéra ČNB při držení podhodnoceného kurzu CZK vůči EUR se negativně projevuje na struktuře ekonomiky ČR. Já vím, že má jen část viny a hlavní díl leží na Bohuslavu Sobotkovi a vládě ČSSD, která se v rozporu s logikou rozhodla přijmout EUR jako jedinou měnu. Nebo Bohuslav dostal befehl z Bruselu a Berlína?

V době, kdy by přijetí EUR ekonomice ČR pomohlo, tedy v době růstu světové ekonomiky, nám vládly strany, které EUR odmítaly. A nyní v době, kdy je hloupost EUR přijímat, protože se očekává další ekonomická krize, nám vládne strana, která naopak EUR přijmout chce. Nic horšího už učinit nemůže. Negativní důsledky předčasného přijetí silné měny a nemožnosti pomoci si devalvací, dnes vidíme na Řecku. Důsledkem je jen růst nesplatitelného státního dluhu, ekonomická stagnace a nezaměstnanost. Je mimořádně hloupé přijímat EUR za současného stavu globální ekonomiky a ještě hloupější je provádět přípravnou fázi udržování uměle podhodnoceného kurzu CZK v době, kdy sílící tlaky CZK jen skokově posunou z uměle držené na reálnou hodnotu s tvrdými důsledky pro exportéry. Nový guvernér Jiří Rusnok zcela souzní s názory Singerovy devalvační partičky, proto lze jen očekávat tragický dopad celé akce udržování pevného kurzu měny. Pokud ekonomická krize nachytá ČNB ještě v režimu pevné koruny, dopady budou mimořádně tvrdé, pokud ČNB nezareaguje pružně a intervence na udržení pevného kurzu CZK neukončí. Čím více je bude udržovat, tím více budou nakonec stát. ČNB sice platí za nákup EUR natištěnými papíry, ale na konci intervence se celá akce projeví jako finanční ztráta v bilanci ČNB.

Miroslav Singer sejmul aureolu expertů i z celé bankovní rady ČNB. Ta tím přišla o měkké nástroje řízení měnové politiky, kdy prohlášení guvernérů ČNB ještě někdo sledoval a řídil se podle něj. Dnes na něj všichni kašlou.

Prezident Miloš Zeman při jmenování Jiřího Rusnoka do funkce guvernéra ČNB evidentně sáhl vedle. Přijímat EUR v době, kdy hrozí rozpad EU a nadchází finanční krize, je hloupost pro silnou ekonomiku, ale pro slabou ekonomiku typu ČR je to hloupost dvojnásobná. Příklad Řecka varuje, a pokud se z něj poučí nějaký Gerd, proč se z něj nepoučí celá slavná rada ČNB?

Dále bychom mohli napsat o předpovědích klimatologů, kdy v globálním oteplování nejen nedochází k zaplavení pevnin, ale naopak podíl souše se zvětšuje a led na Antarktidě přibývá, i když v Arktidě taje.

Experti podléhají spíše vlivům zájmových skupin, a to prostřednictvím stipendií, grantů, placeného výzkumu – nebo udělování cen Emerging Markets. Nejlepším příkladem jsou oblasti výzkumu vlivu potravin na zdraví lidí. Kdo si zrovna danou studii zaplatí, pro něj vyjde příznivý výsledek. Bude-li výzkum platit mlékárna, dojde vždy k závěru o vynikajícím vlivu mléčných výrobků na zdraví člověka, třeba příjem vápníku. Když budou výzkum platit výrobci potravinových doplňků vždy dojdou k závěru, že potravinové doplňky významně pomáhají, třeba v ukládání vápníku. Je to jen příklad, jak experti mohou výběrem vzorku zkoumané skupiny a výběrem zkoumaných parametrů ovlivnit výsledky studie.

Dnes a denně jsme konfrontováni se selháním expertů všeho druhu a po celém světě. Svět je nekonečně složitější a komplexnější, v globálním světě je vše propojeno už natolik, že problémy jedné země znamenají i problémy zbytku světa. Jenže v tak nekonečně složitém světě se jednoduchý intuitivní selský rozum musí nutně projevit jako výhodnější volba předpovědi než předpovědi expertů.

Vezměme příklad z meteorologie. Je tomu už hodně dávno, kdy v Argentině došlo ke stávce redaktorů počasí. Vedení televize nemohlo nijak nahradit výpadek odborníků, kteří rozumí složitým klimatickým modelům. Situaci vyřešilo zajímavým způsobem. Angažovalo rosničky (tedy žáby, ne vnadné hlasatelky) a předpovídalo podle lidových pranostik. Metoda výrazně levnější než tým redaktorů počasí, proto také stávka rychle skončila. Zajímavý byl jeden fakt, že úspěšnost předpovědí podle lidových pranostik byla vyšší než podle expertních klimatologických modelů.

Svět je totiž nekonečně složitější, než experti svými modely dokážou obsáhnout. Proto také úspěch empirických modelů lidové moudrosti dává lepší výsledky než předpovědi expertů, kteří do svých úvah nezahrnuli všechny podmínky nebo je nezahrnuli správně. Propojený svět je mnohem složitější a díky dalším a dalším novým vlivům expertní modely rychle zastarávají. Problémy, které dnes máme a potřebujeme řešit, dříve nebyly pro expertní modely významné. A my máme experty především na oblasti, o kterých toho ví více jen malý počet lidí. Protože se bude vždy jednat o oblasti, kterým experti budou rozumět ve chvíli, kdy budeme předpověď potřebovat, zhruba stejně, jako lidé oboru neznalí, v nejnovějších otázkách a výzvách bude selský rozum mnohem spolehlivějším pro řešení nových situací než expertní model.

Expertní model bude využitelný jen pro zpětné zkoumání již skončených událostí a objasnění jejich příčin. V budoucích výzvách bude hrát prim intuitivní logika selského rozumu, která dá lepší výsledky než expertní předpovědi.

Proto, vážení čtenáři, kteří jste dočetli až sem, věřte především svému úsudku, svým zkušenostem a svým instinktům, což je jen podvědomé vyjádření předchozí zkušenosti, nikoliv cizím radám všeho druhu. Cizí rady mohou být cinklé a proti vašim zájmům.

Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.