TO NENÍ ČESKÝ KOCOURKOV, TO JE SPÍŠ TRAPNÉ DIVADLO


napsal Xaver

Vždy jsem měl v posudcích, pokud se ještě dělaly, samé pozitivní charakteristiky: skromný, rozvážný, tolerantní, nápomocný, přátelský atd. Jen s tím světonázorem to poněkud skřípalo, tam se musí „soudruh víc snažit“. Ten dovětek už je dnes nanic (no jak kde), ale ty vlastnosti jsem si vcelku uchoval až do dnešního vysokého věku. Ovšem jedna se už relativizuje, přiznávám, přestávám být tolerantní a závidím všem, kteří to bez výhrad vzhledem k tomu, co popisuju, dokážou…Je to ale má vina?

Otevřu ráno tenhle vynález a z monitoru se na mě valí plné stránky titulků, které mě nas.rou – říkám od plic a beze studu. Ty, jak migranti v severní, západní a jižní Evropě mordují, znásilňují, plundrují a rebelují, už přeskakuju: tak vám třeba, volové, příště si dáte větší pozor (jestli nějaké příště bude). Ono je toho totiž každý den bohatě dost v naší kotlině. Jen se podívejme v několika bodech, co nám naši politici nadrobili a čím naší zemi před světem „zavařili“?

Samozřejmě na prvním místě je to slavné vyznamenávání. Nestraním zásadně nikomu a snad to nevyplyne ani z mého komentáře. Včerejší 28. říjen je nadřazený udílení vyznamenání, takže členové politických stran, páni rektoři i ostatní jedinci svou neúčastí neponižují Hrad, nýbrž urážejí naši státnost, nás všechny. Pokud jde o ten vlastní „důvod“ tohoto počínání – nevyznamenání strýce nejhoršího ministra vlády Hermana – tak to trapné divadlo kolem vejde minimálně do evropských dějin.

Přitom: za prvé – rozpory ve výpovědích blízkých i vzdálených aktérů v té kauze se tak liší, že pravda se vytrácí. Svědci onoho osudového rozhovoru (Herman – Zeman) nic neslyšeli a zbývá to známé ze soudních síní „tvrzení proti tvrzení“. Za druhé: přál bych vyznamenání panu Bradymu! Ale přál bych ho i své tetě in memoriam, partyzánce umučené Němci. Přál bych ho všem Pražákům i venkovanům popraveným v Mauthausenu za účast na heydrichiádě, atd. apod. Ale nemůžou to obdržet všichni, výběr je omezený, tak to respektujme!

To byla podstata a teď to divadlo kolem, samozřejmě jen selektivně – co nejvíc bije do očí. Zneuznaný umělec Rejžek si klidně nazve prezidenta země veřejně sviní a nic se neděje, nevedou ho v železech do Ruzyně a kamarádi z „kavárny“ mu už jistě pochvalně poklepávají na ramena. A pak že v této zemi dochází k oklešťování demokracie. Opuchlý a nafoukaný momentálně politik, kterého k politickému nebi vynesli očividně neinformovaní voliči (eufemismus za daleko silnější adjektivum), o kterém blogerka napsala, že jeho žáci byli chytřejší než on za „učitelování“ – tak tento pan Gazdík svolává revoluční, protihradní shromáždění na Staromák. Ještě jsem ho neslyšel vypustit z úst jediné moudro, jaký pak asi bude jeho neotřelými myšlenkami nabitý projev k „davům“?

Nemohu obejít „Dopis Čtyř“ v podobě ponížené supliky lennímu pánovi v dalekém Orientu – kvůli přijetí kýmsi kdesi ve světě váženého Dalajlamy. Dopis pánovi, jemuž naši zemi v léno nikdo nevložil a jehož náchylnost k tak zvanému strategickému partnerství má daleko, daleko k realizaci. To gesto na tom nic nezmění – mohli jsme si ho ušetřit. A naopak – důstojnou diplomatickou reakcí mohla republika před světem jen získat.

Také dozvuky voleb v podobě neskutečných politických, často protichůdných Ideových slepenců v podobě krajských zastupitelstev nenechají mnohého v klidu. To mě však naštěstí tolik nevzrušuje – s jedinou výjimkou: jak úporně bojuje o pašalík hejtmana ta paní, co chce za to i Sněmovnu údajně opustit (asi ví proč, a já si to domýšlím). Chce to i na základě zrady několika stranických přeběhlíků, kteří za dobrý post zapomněli, jakou příchuť toto slovo tady má. Ještě ale nemají vyhráno, po řadě stížností musí soud rozhodnout o případném opakování voleb. Měly by být – byla by to konečně poučná facka přeběhlictví!

Nechutné a časté jsou také sprosté výlevy, pomluvy či útoky proti zemřelému V. Havlovi. To se neděje v žádné zemi – navíc v mnoha případech od těch, kteří se v jeho záři a přízni kdysi hřáli a přiživovali. „Kdy už mu dáte pokoj, vy vzorní, morální, čistí spoluobčané, kteří nekouříte, nepijete, nemilujete, nebavíte se – jen se od rána do večera držíte Desatera?! A pokud se ho sami nedržíte, nehaňte toho, díky němuž zná tuto zem většina světa!“

Vážení, to jsem sepsal jedním dechem za dnešního podvečera; a zrána bych mohl pokračovat ve stejném duchu, protože „trh pitomostí“ v našem společensko-politickém prostoru je nevyčerpatelný. A je velmi smutné, že je živen převážně „z centra“, které je takovým naším obludáriem (dovolím si o ten termín jednou obrat jeho vynálezce Bolka Polívku).

Příspěvek byl publikován v rubrice Xaverův nový dům se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.