Obrázky z festivalu


napsala Dita

Už je  to pravidlo. Že  noví  autoři na Kosu  v poslední  době  přicházejí tak,  že mi pošlou  mail, že  někde byli  nebo  něco četli, či s  něčím udělali zkušenost, atd.atd. , popíší mi  hlavní  myšlenku   z toho pozorování a říkají – nechceš  vlku  napsat o tom  článek. Moje odpověd  už je  stabilně  stereotypní – Zkuste  o  tom sám/sama  napsat  článek. Máte  autentický  prožitek!  Většinou  je  následně  ticho a mlčení – pak si  sám pro sebe  řeknu:  no asi ten prožitek  nebyl až tak silný,  ale  někdy  opravdu přijde článek. A Kos a má  dalšího autora  nebo  autorku. A přesně  to se stalo  dnes!  Autentické pozorování.  Pozorování těch, co udávají  diskurs  v  naší společnosti / mainstreamově/ a  těch, co ho budou  udávat  za pár  roků….

Za  sebe  říkám – s těmi  současnými  jsem schopen  se vypořádat  sám. To ještě  zvládnu.  S  těmi, co  se  těch mých  dnes  ptají, se budete  muset  vypořádat  vy  – vy  mladší, co na Kosu  chodíte.  A nebude  to vůbec ani jednoduchá  ani lehká  práce!

Nicméně  dnes je  dnes! Na  Kosu jako autorka  vstupuje  Dita. Nepochybuji, že ji odměníte  záplavou hvězd.

Už 20 let  Jihlava na konci října žije festivalem dokumentů, město se promění, všude mladí lidé, studovaní či studující, evidentně hodně zcestovalí, znalí  cizích jazyků a  vybavení komunikačními dovednostmi a pak já, co se trápí různými pochybnostmi a nedokonalostmi.

Od počátku festivalu  jsem měla nějakou sebemrskačskou náladu a tak  absolvovala jsem toto:http://www.dokument-festival.cz/database/movie/31131%7CDISKUZE-Respekt-Tour-2016-Evropa-na-rozcesti v rámci Mezinárodního  festivalu  filmových dokumentů v Jihlavě.

Plný sál, většina mužů,odhadovala jsem,kdo  patří k mému světonázoru . Debata začala tak amatérsky, takové jakoby zbytečné řeči, drobné vtípky,sebevědomým překypující mužíček Romancov/následně mi syn řekl, že je to jeho  nejoblíbenější kantor/,hřmotný Tabery  , který měl nemlich ty samé ponožky, které nosí také  můj syn/ zřejmě signalizují příslušnost k určitě intelektuální skupině/ a v důchodu čerstvě instalovaný  generál Randák.Moderátor  jako kdyby nebyl, Jaroslav Spurný, velmi měkký, nekontroverzní, kamarádský,spolupracujícíc, ochotný.
Překvapila mě  velká míra amaterismu,hovory bez důkazů, obecné  řeči  často uvozené „no domníváme se, nevíme jistě, ale myslíme si…“Nadskakovala jsem u  každé  odpovědi těch zasvěcenců/ viz Tabery např. řekl, že  zpravodajstvi syrské TV je propagandistické,Německo uprchlickou krizi zvládá skvěle,Romancov např.:Putin se tetelí blahem,když se o něm píše v západním tisku /, jen jsem sledovala hloupoučké dotazy a ještě hloupější   odpovědi.

V podstatě  se na nás dívali   tak,jako kdyby přijeli dávat osvětu někam do gubernie, nahrávaly jim dotazy typu: co máme číst abychom  nepodlehli ruské propagandě, jak poznáme, že jsou i v seriozním tisku dezinformace, co máme dělat jako občané, abychom tomu zabránili, viz  opověd Randáka, že máme vstoupit do demokratické politické strany což je  tragikomické v kontextu  toho, že v úvodu besedy řekl, že on k volbám nechodí.

Tabery ohledně otázky, kde bere ty věrohodné informace, řekl něco ve smyslu:jsme malá země a nemáme tolik možností sami si vše ověřovat, ale věříme renomovaným zdrojům ze západu.A basta!
Při zmínce o tom, že Rusko straší 3.sv. válkou, se sál smál. Až mě při tom mrazilo.Celou dobu  se vše natáčelo. Ale co bylo velmi nápadné, když se ozval  mladý muž a zeptal se, proč také neřešíme americkou propagandu,která je zjevná/ udával příklady/, dostalo se mu blahosklonné odpovědi od Romancova, že to není téma této debaty, když  řešíme ruskou dezinformaci, přišel do bezprostřední blízkosti kameraman a detailně ho zabíral, což u žádného z dotazujících předtím ani potom  neudělal.Tak je  mi ze sebe smutno, zbabělost  cítím ještě dnes, nevystoupila jsem a neřekla , co si myslím a nepodpořila ho.
Další fim: http://www.dokument-festival.cz/database/movie/29084%7CUkrajino-nezlob-se.

Začínám rozumět Zemanovi,proč váhal s podpisem profesury p. Putnovi, protože tak    neprofesionální dokument o religiozitě Ukrajiny,který tam osobně prezentoval,vyčníval diletantstvím, manipulací  a podsouváním závěrů, viz hladomor na Ukrajině byl záměr   atd/dohledala jsem toto http://leva-net.webnode.cz/products/boris-julin-o-hladomoru-na-ukrajine-cz-titulky, ale jistě si každý najde i jiné informace/,musím říct, že dívat se na jeho osobu 60 min mi také působilo jisté fyzické utrpení.Po celou dobu projekce seděl v první řadě s velkým širákem na hlavě / díky němu část  diváků neviděla na plátno/ a saku,které bylo ušito z prapodivného plyše.Prostě bizardní postava se vším všudy a zřejmě i  s poruchou termoregulace.

Nebyl to jen můj subjektivní dojem, za povrchní dokument  to  označili i další,kupodivu, velmi mladí  diskutéři.Debata neměla moc smysl, on je prostě přesvědčen o svých pravdách, to je ale pro vysokoškolského kantora dost neprofesionální, ne?

Víte,  u mě každoročně probíhá podzimní recese  umocněná  zážitky z festivalu, kdy se sjede  horda kamarádů mých dětí a mají u nás zázemí a jaksi automaticky předpokládají, že  dostanou servis, což dostanou, ale ve výsledku  jsem unavená a alergická na řeči typu“jak  si dovoluji zpochybňovat takovou morální autoritu jako Dalajlama atd“ načež už startuj, že stejnou morální autoritou  pro mě jsou i naše uklízečky v práci a  s takovými obecnými formulacemi ať už   neobtěžují.
Jistě chápete, jakou si pak dělám pověst.
A už to nezachrání moje vyhlášená svíčková a ani  následná  debata k dílu Hannah Arendentové nebo to, jak mě dojímá korespondence Ingeborg Bachmanové se svým přítelem, atd., btw kdopak  něco četl?.Ale viděla  jsem krásné filmy,které velmi subtilním způsobem řekly mnohem víc, než ty předchozí  úderky .Svět je tak zranitelný, co já s tím mám udělat, jak  mu mám pomoci? To je  takové moje  zásadní téma…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.