Politická korektnost porazila sama sebe


napsal Gerd

Vítězství Donalda Johna Trumpa jsem nepředpokládal. Přesto jsem mu fandil oproti naprosto nevolitelné a prázdné Hillary Clintonové, které jsem nejvíce vyčítal její jestřábí podstatu a ochotu zničit celý svět jadernou válkou, aby si udržela vládu. Ale vůbec jsem nečekal, že by v USA byla média natolik zkorumpovaná, že by kryla cinknuté průzkumy veřejného mínění. A nedocenil jsem ani vliv trvalé masáže politické korektnosti, která přiměla účastníky průzkumů veřejného mínění, aby nemluvili pravdu. Lidé v USA se naučili totéž, co lidé v socialistických zemích. Něco jiného dávat najevo veřejně a něco jiného si myslet a podle toho jednat.


Čímž jen opakuji, co už napsal vlk. Ale je zde ještě jedna myšlenka. Politická korektnost totiž v sobě nese sebedestruktivní prvky, které ji nakonec zničily tím, že umožnily vyniknout Donaldu Trumpovi a zvítězit proti celému politicky korektnímu proudu médií, establishmentu a celebrit. Na jejich demokratičnosti je zajímavé, že Twitter zrušil účet Clintu Eastwoodovi, který byl s Chuckem Norrisem jedním z mála herců podporujících Trumpa.

Politická korektnost totiž přiměla všechny nazývat věci jinými jmény než ve skutečnosti a relativizovat dopady špatných vlastností. Jinými slovy přiměla všechny lhát a odtrhnout projev člověka na veřejnosti od projevu v soukromí. Zatímco na veřejnosti musíme papouškovat prázdné fráze, v soukromí si můžeme nazývat věci pravými jmény.
Tak už nemáme tlusté nebo obézní lidi, ale lidi prostorově výrazné. Cikán je Rom nebo příslušník národnostní menšiny bez uvedení původu, zloděj je nešťastná oběť smutného dětství, v Norsku děti patří více státu a společnosti než rodičům, ekonomický imigrant je uprchlíkem před válkou (před kterou běží až do Německa, Švédska nebo Velké Británie přes celou bezpečnou Evropu). Gayové a lesbičky již nejsou homosexuály a lesbičkami, ale lidmi s jinou sexuální orientací. Politici nekradou, ale odklání prostředky, nelžou, ale jen neříkají celou pravdu nebo posouvají význam informace. Fašisté na Ukrajině jsou nazýváni obhájci demokracie a bojovníky proti Rusům, islámští teroristé zas bojovníky proti diktátoru Asadovi. Pouze heterosexuální bílá populace je nazývána xenofoby a rasisty.
Dusivého příkrovu hloupé a prázdné politické korektnosti si všimli všichni lidé vyjma politiků. Opakované fráze o evropských kulturních hodnotách jsou jak vystřižené z projevů těch nejhloupějších členů UV KSČ. Celá multikulturní idea umožnila vyniknout frázím natolik hloupým, že se jim nedalo věřit ani vteřinu.
Tak nás političtí korektníci učili, abychom pravý význam věcí nazývali jinými jmény, které skutečný význam odtrhly od reality. Natolik, že když začali chrlit oheň a síru proti Miloši Zemanovi v ČR, Norbertu Hofferovi v Rakousku, Viktoru Orbánovi v Maďarsku, Marine Le Penové ve Francii, Geertu Wildersovi v Holandsku, přívržencům Brexitu ve Velké Británii a naposledy Donaldu J. Trumpovi v USA, jejich plamenné projevy nenašly uši posluchačů ochotné naslouchat.
Multikulturní fronta nás donutila, abychom si celou dobu mysleli něco jiného, než říkáme. Trvalá multikulturní masáž přinesla ovoce po celém světě. Nevyplatila se vládcům socialistického bloku ani neomarxistům ve vedení EU a USA. Musela nutně selhat, ale umožnila, aby lidé odtrhli své skutečné myšlenky od veřejného projevu bez špetky studu. Vládnoucí establishment lhal tak často a všude po celém světě, až se jim lež jako bumerang vrátila zpět do jejich domovů.
Tou pravou evropskou hodnotou, která dostává od politicky korektních trvale na frak, je skutečnost, že můžeme říkat pravdu bez ohledu na náboženství a  politické zřízení. V momentě, kdy multikulturní svět zakázal nazývat věci pravými jmény autocenzurou, dostal se na roveň cenzorům nacistickým, komunistickým nebo jakýmkoliv jiným diktátorům. Protože v postoji diktátorů proti svobodě projevu není rozdíl. a tak Jean-Claude Juncker, Angela Merkelová nebo Francois Hollande potlačují právo na svobodu projevu úplně stejně jako nacisté nebo komunisté. Dopady na jednotlivé osoby se liší, nacisté nepohodlné názory likvidovali fyzicky, komunisté zavírali do vězení nebo likvidovali ekonomicky vyhozením z práce, multikulturní fronta jen likviduje ekonomicky a dehonestací ve společnosti. Přesto mají všichni společný znak, potlačování pravdy a svobody projevu. Zato se ohání demokracií.
Zakrýváním skutečných myšlenek si vytvořili masu vzbouřených voličů, která se naučila nevnímat malichernosti a odpouštět negativní způsoby svým kandidátům a soustředit se pouze na několik podstatných věcí. Díky tomu se mediální manipulace minula účinkem a míjí i nadále. Jiný příklad. Zatímco krymští občané a obyvatelé Donbasu nemají právo na sebeurčení a jedná se o rozvračeče Ukrajiny, v případě Kosova se nejedná o drogové dealery a obchodníky s lidskými orgány, ale neohrožené bojovníky za svobodu.
Rozporů si všimli už i voliči v USA, proto na ně celá mediální masáž, jednotná podpora americké kulturní fronty novinářů a celebrit nepůsobila a nebude působit.
Hulvát, který v dusném příkrovu politické korektnosti najednou říká věci, které si ustrašené obyvatelstvo říkalo jen v soukromí, najednou zapůsobil jako hrdina, který se nebojí postavit proti všem. Jde vlastně o prototyp hollywoodského hrdiny, kdy se nehrožený jedinec se superschopnostmi odváží vzepřít celé moci a osamoceně zvítězit. Hollywood udělal nevědomky pro Donalda Trumpa více práce než pro Hillary Clintonovou. Celá desetiletí tvořil prototyp hrdiny. A jakmile se dva kandidáti setkali v debatě, bylo rázem jasné, že prázdná nádoba Hillary Clintonové, byť politicky korektní, nemůže uspět proti drsnému hulvátovi, který se svými hláškami nijak neliší od drsných hrdinů z akčních filmů.
Zatímco politická korektnost provedla masáž voličů, aby se nestyděli za své politické názory a navzdory všem doporučením riskovali zahození hlasu, Hollywood po desetiletí tvořil prototyp hrdiny, kterému kvůli výsledku odpouštíme všechny prohřešky, nekorektní chování vůči ženám, alkoholismus, minulé krachy, prostě cokoliv, protože ve vhodnou chvíli zabojuje za správnou věc a vzdoruje všem padouchům třeba osamoceně.
Donald J. Trump vše buď instinktivně poznal nebo měl výrazně lepší poradce než Hillary Clintonová. Ta měla poradce stejné, jako je ona sama. Nafouknutá prázdná nádoba a v ní … nic.  V každém případě se role osamělého drsného hrdiny s temnými skvrnami minulosti na duši (prototyp osamělého pistolníka z amerického westernu) chopil Donald Trump a byl v té roli uvěřitelnější než slabá herečka Hillary Clinton, kterou formovala desetiletí života v politicky korektním multikulturním prostředí plném lží.
Stejný efekt zapůsobil i v případě ostatních výše uvedených osamocených politiků vzdorujících jednotnému establishmentu. Naposledy v ČR stejný efekt využil Andrej Babiš. odvážil se vzdorovat proti všem (nebo tak působit) a tak mu voliči odpouští temnou minulost i přítomnost.
Každý se raději ztotožní s chlapákem stojícím za správnou věcí až do hrdel a statků než politicky kulturním metrosexuálem uhlazeným jak slizký balvan.
Politici z multikulturní fronty mohou i nadále prohrávat volby proti neřízeným střelám osamělých vyzyvatelů nebo začít konečně používat mluvu dolních deseti milionů, protože ti mají hlasy. Na horních deset tisíc se mohou směle vykašlat. Miloš Zeman to již úspěšně dělá navzdory vzteklému řevu Kalousků, Gazdíků, Horáčků, Halíků, Rumlů, Žantovských, Krausů, Mádlů, Issových, Dietlových a jiných celebrit, na jejichž názory kálí Bílý Tesák.
Multikulturní politicky korektní slovník se stal nepotřebným harampádím vhodným zapomnění na smetišti dějin. Aby politicky korektní multi-kulturní fronta vyhrála, musela by začít se zákazem samotných kořenů křesťanské kultury a překvapivě i kultury nastupující. Tedy zákazem všech životopisů křestanských svatých, hrdinských a rytířských eposů, prakticky všech divadelních her i autorů Shakespeara nebo Moliere, zákazem všech filozofických spisů, akčních a dobrodružných filmů a knih, a dokonce i jejich poslední naděje na zachování politické moci, proroka Mohameda a Koránu. Ani příklon k islámu politiky nezachrání před protivníky z řad osamělých hrdinů, prohrají s nimi v jakékoliv demokratické soutěži. Politicky korektní mohou vyhrát jen v nedemokratické soutěži předem zmanipulované, protože lidé již prázdnou fasádu prohlédli.
A tak se dočkáme toho, že EU se stane spíše než společenstvím žalářem evropských národů dušených muslimskou invazí. Současně ale bude přibývat politiků s jadrnou nekorektní mluvou a multikulturní fronta bude trpět dezercí ze svých řad. Přirovnejme si to k drobným potůčkům podemílajících hráz zadržované vody. Až nakonec bude těch politicky nekorektních tolik, že smetou hráz politické korektnosti naráz. Celou událost dobře známe z roku 1989. Převrat může být sametový nebo krvavý. Politicky korektní multikulturní fronta je poražena už teď. I když, aby takovou skutečnost vzala na vědomí, musí ještě prohrát v Německu a Francii, což už nebude dlouho trvat a i teflonovou Angelu hněv obyvatel smete z kancléřského křesla.
Politická scéna nám do budoucna ještě přitvrdí a vegetariáni ve světě masožravců nepřežijí. Sbohem, multikulturní politicky korektní politici, prožíváte poslední roky své slávy a škoda Vás nebude!

Příspěvek byl publikován v rubrice Gerdoviny se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.