Překvapení v Rakousku , ano nebo spíš ne?


Jestli něco  překvapilo na  rakouských prezidentských  volbách,  pak  zdaleka  nejvíce  jednoznačnost  výsledku! Včetně mojí maličkosti. Nebyl jsem  zdaleka  jediný,  kdo počítal opět s  velmi těsným  výsledkem. Takže  jsem řešil pro mne  zásadní problém  – kdy  vlastně budu  moci  začít  psát komentář  k tomuhle,    letos už třetímu  rakouskému prezidentskému  klání, v neděli,  v pondělí  anebo dokonce  až po definitivním sečtení  korespondenčně  odevzdaných hlasů v  úterý  ráno?  Protože  bylo jasné, že  Rakušané  budou  naprosto  striktně  dodržovat  literu svého  volebního zákona, aby  se  opakovaně  nezesměšnili před celým světem, tím, že  by si dali volbu svého prezidenta  eventuálně počtvrté za sebou kvůli nějaké  procesní  chybě.

Byli tentokráte  nikoli  vídeňsky  rozevlátí, ale  prusky  bigotní v  dodržování předpisů pro volby, takže  třeba  v takovém Tyrolsku  děti nesměly  vůbec do  volebních  místností. S odůvodněním, že tam  nemá  co dělat  nikdo, kdo nemá  volební právo. A takových  dodržení  foršriftu  prý  bylo  neurekom.  Preventivně, aby nikdo nemohl napadnout  volební proceduru  u ústavního soudu.

Výsledek  je  ovšem natolik jednoznačný,  že  ty  děti, doprovázející  své  rodiče  i v  Tyrolsku  do volebních  kvelbů  klidně  mohli  pustit. Jak  říkám  – pro mne osobně  je  největším překvapením ta  naprostá  jednoznačnost. Však  také  jak poražený  Norbert  Hofer, tak  šéf  strany  Svobodných  Strache  nečekali  ani  celou  hodinu od  skončení  hlasování,  aby uznali  svoji porážku!  Což  mluví  za  všechny komentáře. V  České  republice parta kolem Karla  Schwarzenberga  neuznala  například svou prohru nikdy. Ale  to jiný příběh,  kterému se v  tomto článku  rozhodně nehodlám věnovat. Vidím  spoustu  daleko zajímavějších  jevů a námětů na koment  než  Kocába, Černého, Halíka a  spol., kteří nepochybně  budou  řičet  nadšením nad  Hoferovou porážkou.  Spolu se  všemi  ostatními  evropskými  elitáři.

Kterým poprvé od  Brexitu  zase vysvitlo  slunko. Kdyby byl  vyhrál Hofer, tak prý  to byl konec  Evropy.  No uvidíme.  Já  si  myslím, že  z hlediska  evropských  elit  a jejich dalšího bačování  je  daleko důležitější  paralelně  běžící  hlasování  v  referendu  o ústavních změnách v  Itálii.

Rakouský  prezident  je  přeci jenom  spíše  oficiozní  než  opravdu politicky  výkonná  figura.  Italské hlasování  bude mít  naopak  přímý  a  viditelný  dopad  na  italskou, potažmo  celou  evropskou  ekonomiku  a  to hned.

Nicméně  je  jasné,  že  po  holandském  referendu o přistoupení  Ukrajiny  k EU, po německých  zemských  volbách  2016, Brexitu, po Donaldu  Trumpovi  je  pro  euroelity  Van der  Bellen požehnáním.  Nepochybně  budou  pokropeni  živou  vodou.  Člověk by byl  čekal, že  po všech těch  výprascích  začnou  přemýšlet a hlavně – JEDNAT  jinak. Nicméně začali  částečně jinak mluvit. Nikoli  jednat. Takže  opět  měl pravdu  jistý  Karel Havlíček se  svým  okřídleným  kéž  by jim  pán Bůh jejich  oumysly  z huby  do oudů  vraziti  ráčil!  V těch  rakouských  volbách  není  příliš  vítězů.  Ale  euroelity, momentálně  rozhodně. Budou se cítit  zase legitimovány k svému  trvale neudržitelnému  způsobu  řízení věcí  veřejných.Alespoň na nějaký  čas. Než  Rakušané  dokráčí  k příštím  parlamentním  volbám.  Pokud  Hofer  a  Svobodní  dodrží  svůj  současný  voličský  kmen,  pak  se  má Brusel opravdu na  co těšit.  Protože  držitelem moci  výkonné  ve  Vídni  není  nájemník  v sídle prezidenta  -Hofburgu,  nýbrž  kancléř sídlící naproti prezidentskému  paláci na  adrese  Ballhauspl. 2.

Elementárně by  měli především zvážit,  že proti Hoferovi  nestál  ve  finále  kandidát  jedné  ze  dvou  hlavních a  tradičních  rakouských  stran, nýbrž  reprezentant  silně  minoritní  zelné  scény.   Na totálním propadu  rakouských  bruselanů  a  jejich debaklu se  vůbec nic nezměnilo.  Totální naštvanost  na  tzv. zavedené strany  se nijak nezměnila.Van der  Bellen  jim v neděli ani deko důvěry  vítězstvím  nevrátil!

Přidejme k  tomu, že  o   čem by  Hofer  mohl  jako prezident  jen mluvit,  to  kancléř  za  Svobodné  bude moci  uskutečnit!  Ani na  tom  vítězství  Van der Bellena  vůbec nic  nezmění. Tedy pokud  Van der Bellen  jako  prezident  dodrží  svoje  silné, leč  nedemokratické  prohlášení,  že jestli  Svobodní , vedení  Strachem  zvítězí  v parlamentních  volbách, že  nikdy nepověří  jejich  předsedu Stracheho ani kohokoli jiného  z  téhle  strany  sestavením  vlády… Tohle by byl  dynamit,  který  by měl určitě  dalekosáhlé  důsledky! Které by  mohly  rozvalit nejen podalpskou  zemi, ale  celou  EU!

Nicméně  budeme  zcela jistě  zavaleni  komentáři  „pomazaných“  že  demokracie   slavně  zvítězila.  Za  sebe  říkám  – ano  demokracie  zase jednou  slavně  zvítězila. Ale  nikoli  tím, že  vyhrál  kandidát libý   Junckerovi nebo Merkelovvé  či snad  nenávistnému  knězi  Halíkovi a  Jakubu  Jandovi. Ta  demokracie  slavně  zvítězila  koncem  května,  kdy rakouský  Ústavní  soud  dospěl  k názoru,  že  sice neexistují  zásadní  indicie, že  došlo  k  falšování  voleb, ale  že  nastalo  tolik formálních  chyb,  že  k němu teoreticky dojít mohlo!!! Teoreticky!

Tleskal jsem tehdy  rakouským  ústavním soudcům. A tleskám jim  i dnes.  Nepochybuji,  že většina z nich  hlasovala  pro tehdy, na korespondenční  hlasy  těsně  vítězícího  a dnes potvrzeného prezidenta, jestli ne úplně  všichni.  Nicméně  nedali přednost  osobní preferenci,  že  ten těsný  výsledek  vyhovuje  jim, ale  mysleli na  celek a  stát. Že   při  té nepatrné diferenci  je  dvakrát potřeba  volit  znovu  a mít konečného vítěze  bez  sebemenší pochyby! Skvělá a  navýsost  státnická  úvaha! Tohle byl  triumf  demokracie!  Nikoli  dnešní  vítězství  jednoho nebo  druhého z kandidátů!  A z  toho  plyne, kdo je, podle mého názoru  jediným a opravdovým  vítězem nedělního  hlasování  – Rakousko jako stát. Hoferovi  příznivci  mají  nyní, pokud  jsou  trochu  rozumní,  možnost  i důvod akceptovat  výsledek.   Což  při  rozdílu  30 000  hlasů, navíc podaných  korespondenčně  bylo dopředu  vyloučeno.Mají možnost. nikoli , že  to udělají. ačkoli  to by  Rakousku velmi prospělo. Ale   při minulém  výsledku  tahle  opc e vůbec  pro Hoferovy voliče  neexistovala.

Jinak  pro mne,  v naprosté  shodě s krátkým komentářem v deníku Der  Standard, prohráli  všichni.  velké stran, jak  už  uvedeno  – určitě. A Brusel nevyhrál. Jen  získal čas.  A  navíc,  i Standard, stejně jako já, se domnívá,  že pro   Hofera  a Svobodné vlastně může  být  prezidentský  rozstřel a  jeho rezult nakonec  požehnáním.

Uvidíme.

Pro mnohé  je  Hoferova  prohra  překvapením.  Dovolím si konstatovat,  že, ačkoli jsem čekal  daleko těsnější  skore,    jsem  už  při ohlášení  opakování  voleb favorizoval  konečného  vítěze.  Lze  to nalézt  v  archivu  Hodiny  vlka  na  Slobodném vysielači! Takže  nejsem  nijak zásadně překvapen.  Boris Koroni mi  tehdy položil  otázku,  kdo podle  mne  v opakovaném hlasování  zvítězí. A já  si  tipnul, že  Van der Bellen.   Ta  víra byla  opřena  o  přesvědčení,  že  zelený  ekonom má  větší dodatečný  mobilizační potenciál  než  Hofer.  Protože  ve  velkých  městech chodí k volbám pravidelně procentně  méně  lidí než na venkově, což  je jedna  dělící  čára  mezi oběma  uchazeči,  ale hlavně  – ten potenciál  byl skryt v jiné  hraniční  rovině,  která  vedla  mezi starými  a mladými. Mladí  byli  největší  Van der Bellenovou základnou. Ovšem  ohledně  docházky  k urnám  jsou  skupinou nejméně  spolehlivou. Ale  tady, opakováním  hlasování,  dostali  jasný  impuls, je potřeba  potřít  draka  a absolutní zlo  – zkrátka  Saurona. Takže  tentokrát  už  většinově dorazili a  bylo hotovo. Sauron  dostal  zase na frak. Tohle je celé tajemství  toho  nečekaně  velkého  rozdílu.

Odbočím,  právě  slyším  z  bedny  že  Van der  Bellenovi, že  gratuloval  předseda  Europarlamentu  Schulz a vyjevil  že  to je  historické  vítězství,  německý zamini a budoucí německý prezident  Steinmeier  zase říká,  že  dostali tvrdou ránu všechny  antievropské síly…. Fajn  vyhráli, takže  mají klídek…. Bože bože…  Zase mohou  žvanit a  řešit  podružné  problémky  na rozdíl od  těch skutečných. Než  dostanou  opravdu  tvrdou  ránu z které se již  nevzpamatují  nejen oni, ale  například  i  demokracie, kterou se  tak  rádi ohánějí, ale  kterou se chystají tvrdě  ořezat  například  regulací  internetu!

Ale  zpět  k rakouským  prezidentským  volbám.  Vždycky mne  zajímají  grafy.Jak kde  kdo  volil. To už  víte, takže  to nemůže  chybět  ani dneska. Protože  to mám za  důležité. Ale budou jen  tři.

Jak Rakousko volilo  v prvním prezidentském  klání

vystrizek0

a  v tom druhém tuto  neděli

vystrizek0Je jasné, že  mobilizace  voličského kmene  se  Van der Bellenovi opravdu podařila a uměl,  především  ve  Voralbergu, ale  i  Horních a Dolních Rakousích  bodovat  i ve venkovských regionech a nejen  v  zemských metropolích. Totéž  platí pro  širší okolí  Vídně. Hofer naproti tomu zvrátil  výsledek jen v  jednom jediném  volebním okrsku:

vystrizek0Zdroj

Co je příčinou  tohoto obratu  části venkova?  Jak už jsem psal – podle mne  vyšší  účast  mladých. Ale  jsou i jiné  důvody.  Kampaň  trvala  celý  rok a  Hofer  neměl  nové argumenty.  U  něj to bylo zejména  o migrační tématice. Jenže  současná  rakouská  vláda, na  rozdíl  od  té německé nebo  Skandinávců,  pro voliče prokazatelně cosi  proti  opakování  migrační  tsunami  cosi  dělá.  Viz  ploty,  nasazení  rakouských policistů v Makedonii, opakovaná vymezení se  rakouského ministra  zahraničí – mladíčka  Kurze  vůči Bruselu i  Berlínu  /mimochodem, tenhle  mládenec  je pro mne  zdaleka  nejzajímavějším  evropským politikem  vůbec a bude  ho  zajímavé  hodně pozorně  dále  sledovat, chtěl bych mít  někoho takového na  české  politické scéně!!!/, ale hlavně  –  balkánská trasa  byla  před nějakým  časem  ucpána. Takže  problém migrace se  stal podstatně méně  palčivým. A  to zničilo Hoferovy  ambice. Tohle je moje  vysvětlení.  Zkrátka  migrační plamínek  sice nezhasl, ale je jen plamínkem, nikoli  požárem  minulého  roku!!!

A  navíc  – většina  Rakušanů  je pro  úzké sepětí  s Bruselem a  EU, jak opakovaně  ukázalo několik po sobě  jdoucích  průzkumů. Nedala  se  tedy tvrdě hrát  karta tzv. Öxitu, což nakonec  v posledních prezidentských debatách  akceptoval i Hofer, když  označil Van der Bellena  za  lháře, když ten prohlásil, že  Hofer  chce  dostat  zemi z  EU.

Tohle, co píši  je velmi rychlý  rozbor. Na  základě prvních  dostupných  faktů. Nicméně si myslím,  že  docela  přesná.

Pokud  jde o mne, myslím, že  bychom se  na  výsledek z Vídně  neměli   dívat  jinou  optikou  než přes  otázku  – která  volba  je lepší pro  ČR?  Van der Bellen nebo Norbert Hofer? Prosím zastánce odchodu  odchodu  z  EU  a euroskeptiky  neplést  se  vztahem  obou  k Evropské unii  nebo  tím, co  říká  takový  Schulz a  další  bruselští vrchnostové!!!  Nic  takového, nás musí  zajímat jen a pouze  to, který z obou politiků  bude  vhodnějším  partnerem  pro jednání  s  Českou  republikou.  A  zde je to pro mne  naprosto jasné – je  dobré, že  zvítězil ten kdo zvítězil! Respektive, je to lepší  než  opačný rezult.

Hned  vysvětlím proč.  Vlastně budu  svoje  vysvětlení  jen opakovat, protože  už  jsem jej  použil minule. Česká  republika má se  svým jižním sousedem  dneska  velmi  dobré vztahy.  V podstatě  jsou tam trvaleji jen dva problematické  body. A  sice tradičně  Benešovy  dekrety, resp. odsun a  vztah  k jaderné  energii.  Začnu  tím  druhým.

Rakousko si  kdysi  koncem  šedesátých let  postavilo fungl novou jadernou elektrárnu.  Rozdílem  několika málo tisíc  hlasů v referendum  však  Rakušané  odmítli  její  uvedení  do provozu.  A  od  té  doby  razí jednoduchou politiku- když jsme  si  chcípli kozu my,  tak jí  chcípneme i sousedům. A  ČR je  tvrdě  a důsledně konfrontována  s  touto  kozí politikou. A  bude i v budoucnu. Bez ohledu na  to, kdo  zrovna  sedí v Hofburgu!  Negativní  poměr  k českému  a slovenskému  jádru  má jak zelený   tak Svobodný.  Tady od nich nic  čekat  nemůžeme.

Jiná  situace je ohledně  odsunu  a vztahu  ke svazům  rakouských  sudetských Němců.  Které mimochodem  vystupují  dnes  nesrovnatelně  agresivněji než  hlavní proud  Posseltova  Landsmanschaftu. Ten  přijal do stanov, že  se zříká  jakoukoli odškodnění  ze  strany  ČR  /což  ovšem  neakceptovali  zdaleka všechni milí  krajané  našeho bohuželministra  kultury Hermana, jako třeba členové   Wittikobundu/. Rakouští soukmenovci tohle jednoznačně  odmítli.  Van der Bellen, jestli mohu  soudit, ačkoli  sám  vyhnanec  z Pobaltí,  k nim má  nanejvýš  nějaký  velmi vlažný  vztah.  Zatímco pro Svobodné  je  to  tradiční  a  důležitá  skupina, které  naslouchají a  budou  naslouchat. Však  to  ventiloval i  při  návštěvě  na Hradě  u Zeman / tehdy mne  mimořádně  zaskočila  naprosto  vlažná  reakce  českého prezidenta/.  A když k  tomu  přičtu  ještě  aktivní  členství  Norbertu Hofera  v mimořádně  radikálním  buršáckém spolku, hlásajícím  nekompromisní  velkoněmectví  /vzpomeňme důležitou negativní roli  buršáků  v  českých  pokusech  o  narovnání  s  Rakouskem  podobným  jaké se podařilo Uhrům v monarchii/, pak mám  naprosto jasno.  Lepší  variantou  s větším potenciálem rozumných  dohod  je  rozhodně  Van der  Bellen. Ostatně  i  tohle jsem  komunikoval opakovaně  u Borise na Slobodném  vysielači  – kdy jsem na  dotazy, koho bych v  Rakousku  volil  já, opáčil, že  jako Rakušan  rozhodně  Hofera, ale  jako občan  České  republiky  že  si přeji  vítězství  dnešního prezidenta.

Tohle je pro mne  důležitější  než  nějaká  další  facka  Bruselu.  Jestliže  nereagoval na  Brexit a na  Trumpa,  skutečně  si myslíte, že  by  to výhra  Hofera  změnila?  Trvám na  tom, že nikoli. Jen   náš  stát by měl ve Vídni  obtížnějšího partnera.  Ačkoli  Zeman si  myslí opak.  Ten by radši buršáka.Pro mne podivné,  velmi podivné.

Dodatek:

Mnoho vyčerpávajících  grafik  k opakovaným rakouským prezidentským  volbám  naleznou  případní zájemci zde na  stránkách  výzkumné  agentury  SORA

A kratší , ale také zajímavý  soubor  grafik na Der Standard

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.