Emailgate – poznámky k Hodině vlka


napsal  Standa E.

Při poslední Hodině vlka na Slobodném vysielači došlo i na téma údajných ruských kyberútoků na Demokratickou stranu s cílem následného ovlivnění voleb. Jelikož jsem svůj e-mail do studia dodatloval těsně před ukončením pořadu, již se na něj nedostalo. Dovolím si jej tedy rozvést a nabídnout Vlkovi ke zveřejnění:

Celá „aféra“ je pozoruhodná tím, že má zjevně za cíl odvést pozornost od samotného obsahu uniklých e-mailů i od (ne)kompetence zainteresovaných osob. Z realistického hlediska bych byl spíše překvapený, kdyby Ruská federace nečinila Spojeným státům, co Spojené státy činí jiným – a to i spojencům. Ať už jde o odposlouchávání všech, včetně kancléřky Angely Merkelové, či o více či méně přímé vměšování se do vnitropolitické situace, kde investované miliardy do změny režimu na Ukrajině (Viktoria Nuland) jsou jen onou pověstnou špičkou ledovce.

Emotivní přepjatost celé záležitosti spíše jen dokládá její zástupnost. Považuji přitom za pozoruhodné, že uchyluje-li se například CIA k podobným obviněním, přiznává zároveň, že tajné služby USA nejsou sto zabránit kybernetickým útokům zvenčí. Což není dobrá vizitka. Uchyluje-li se k podobným tvrzením Demokratická strana, víceméně stvrzuje nekompetentnost lidí ve svém čele zajistit elementární zabezpečení byť i jen stranických dat.

Jak úsměvně podobná obvinění vyznívají v kontextu s obviněními ve směru údajné nekompetentnosti Donalda Trumpa vykonávat funkci prezidenta!

Přijmeme-li tedy Obamův/Clintonové argument o konečném vlivu vměšování se Ruska do amerických voleb za realistický popis událostí roku 2016 ve Spojených státech, přiznáváme jedním dechem nekompetentnost Obamovy administrativy a tajných služeb USA. Připouštíme tím, že jsou USA jen loutkou v rukách tajných služeb cizích mocností a jejich vnitřní bezpečnost je ohrožena snad více, než po 11.9.2001. Naprosto jasně pak rozumím vedení FBI, že daná obvinění nepotvrdilo. A to i kdyby byla pravdivá. Protože pak by bylo v zájmu USA danou organizaci raději rozpustit. A možná rozpustit Spojené státy samotné. Je tragické, do jaké pozice se tato země po osmi letech s Obamou v čele dostala (přes všechny projekty nastartované jeho předchůdcem).

Emotivní, až hysterická vyjádření čelních představitelů Demokratické strany jsou dětinská, zlomyslná, hloupá a především slabošská. Takové vůdce si nezaslouží ani USA. A ani zbytek světa.

Osobně předpokládám, že D. Trump a V.V.Putin celou věc dovedou do ztracena. 35 vyhoštěných diplomatů i „diplomatů“ (a jejich rodin) bude v tichosti převedeno na jiná místa. Na jejich místa pak nastoupí noví. Zkušenější. A tajným službám USA začne nová práce s identifikováním „diplomatů“ mezi diplomaty. Tak nějak jen doufám, že vypovězeni byli ti, kteří už nebyli užiteční ani pro jednu ze stran sporu. V opačném případě totiž Obama odhalil karty a uškodil vlastním tajným službám.

Vraťme se ale k onomu „hackerskému útoku“ realističtěji. Opusťme představu poďobaných seriálových nerdů a sličných doktorek v plášti, kteří se dokáží nabourat do libovolného systému, a to i mimozemského. Opusťme z toho vyplývající úvahy: „A mají-li je Rusové, proč je nemáme my? A hlavně – proč jim v tom nedokážeme zabránit?“. Jak poznamenal vlk, za většinou skutečně masivních a hlavně komplexních úniků dat mohou lidé uvnitř. Ať už přímo (Snowden), nebo nepřímo, když svým neuváženým konáním potenciálního útočníka vlastně pozvou dál.

Obsah uniklých e-mailů vedení Demokratické strany ve vztahu ke kampani Bernieho Sanderse naznačuje, že šlo skutečně o vynesení informací zevnitř strany, která si s nějakou „demokracií“ zjevně nedělala starost byť jen na stranické úrovni. A je až fascinující, jak nikoho onen obsah nezajímá.

Aféra se soukromým e-mailovým serverem pak zpochybnila nejenom technickou kompetenci Clintonové, ale především její skutečnou otevřenost vůči vlastní administrativě, když už ne vůči lidu USA. Jak výborně poukazuje článek na Technetu, jenž se touto aférou obšírně zabývá (doporučuji k přečtení zde), užívání soukromého e-mailu pro výkon státní administrativy umožnilo Clintonové především rozhodnout, která z informací je pracovní a která nikoliv. A které e-maily je lepší jednoduše smazat. Skutečnost, že „nejasné“ emaily byly během předávání funkce označeny raději za „pracovní“ ještě nepotvrzuje, že za ně byly označeny a že byly předány též všechny e-maily pracovní.

Jednoduše, nejslabším místem zabezpečení jsou téměř vždy jeho uživatelé (premiér Sobotka by mohl vyprávět), nikoliv zázračná sofistikovanost „nepřítele“. E-maily jsou navíc ze své podstaty nejzranitelnější, protože tyto dokumenty lze od provozu ve veřejné síti odříznout jen těžko.

Abychom si udělali představu o reálném chování reálných lidí a nenasazovali psí hlavu stále pouze Demokratům, připomeňme si až mrazivě úsměvnou zkušenost, již učinila nám všem známá firma Avast na sjezdu republikánů v Clevelandu. Ta svá zjištění využila k prezentaci vlastní komerční služby. Naštěstí si ovšem vybrala sjezd republikánů. V opačném případě by nyní nejspíš čelila sankcím…

Doporučuji vřele k přečtení. A k přemýšlení.

Ruští hackeři jsou to poslední, o co v celé, tak dětinsky vyznívající atmosféře jde.

Vlkův  dodatek:

Standa  E.  to napsal  skutečně  dobře. A  v zásadě  žádný  dodatek  není třeba. Přesto  pro jistotu připojím  několik  poznámek:

1-Clintonová a  Demokrati  měli, po  úniku  mailů  jedinou možnost  svést pozornost  od  jejich  obsahu  a omezit  vzniklé  škody-  postavit  jako  hlavní problém  únik  dat a zastínit tak  obsah. A ten  únik  musel  být  hozen  na  krk někomu,  kdo  bude  akceptován jako veřejný  nepřítel a kdo bude předem  diskvalifikován u  americké veřejnosti, pokud  se bude bránit,  aniž  by  IT  odborníci  DS a  dalších institucí  vypadli  jako  spolek neschopů   – ideálně  Rusové

2- osobně  si  dovolím  těžkou  a ničím nepodloženou  spekulaci, že  Obama  a Clintonová  měli  tzv.  „ruské  hackery“  připraveny  už předem.  Obama  provozoval  s  blížícím se koncem  mandátu stále více konfrontační politiku  vůči Moskvě a  Clintonová  evidentně  v téhle  linii  chtěla  pokračovat. I tady  se  „ruští  hackeři“  ideálně  hodili  jako zdůvodnění  současných  i budoucích konfrontací.

3- po naprosto nečekané  porážce  Clintonové  jsou  ruští  hackeři  opět  ideálním  zdůvodněním  této prohry!  Nikoli  naprosté  zklamání  velké  části  amerických  voličů  z „výkonu“  Omamovy  administrativy  během  dvou period  jeho  mandátu. Nikoli  odpor  proti  tomu , čím se  u  americké veřejnosti prezentovala  dlouhá  léta  Hillary,  která byla  pro mnohé  lhářka a  naprosto nedůvěryhodná  osoba. Ruský  hacker je  vinen! Protože  jinak  by  speciálně  elity  Demokratické strany, ale  i  podstatná  část  republikánských  musely veřejně  přiznat  – MY  jsme  selhali, náš politický  koncept  je  shit! Volič  nás  má plné  zuby! A není  pro mne žádným překvapením,  že  už  podobné zkazky  o ruských  hackerech slyšíme  i  z těch  evropských zemí,  kde  budou letos  významné  volby- viz Německo, Francie. tam  už  také  mají ruské  hackery!

4- zkrátka  zopakuji  to, co jsem dal před  pár  dny  jako vtip  dne. Tam je  to řečeno naprosto  dokonale:

vystrizek

Ano  TO udělali  Rusové. Obamovi,  Clintonové a  tomu  chudákovi  vořechovi!

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.