napsal Vidlák
…a dovnitř se už nikdy nevrátí.
V běžném životě to zatím moc poznat není. Zatím ještě pořád jezdí autobusy, v zásuvkách je elektřina, plynovody jsou pod tlakem, banky se nehroutí. Nezaměstnanost je na minimu, policajti hlídkují a mafie si vyřizuje účty někde v podzemí. Náklady tištěných periodik jsou pořád menší, internetová média válcují konkurenci, reportéři předvádějí stále ubožejší novinařinu a oligarchové si hledají cestičky k moci. Tu a tam nějaká kauza, tu a tam skandálek a rychlé zametání pod koberec. Rutina. Zvykli jsme si. Svět sice není v pořádku, ale je známý.
Přesto se stalo něco, co se odvažuji nazvat přelomovým. V posledních měsících byl z lahve vypuštěn džin,který dlouho dlouho bublal zavřený a teď se konečně dostal na světlo boží. Je venku a koná. Žádné zaklínadlo už ho nevrátí.
Všimli jste si, že stačily jedny prezidentské volby a USA se zařadily tam, kam už nejméně patnáct let patří? Mezi Čínu, Rusko, Indii a další arogantní velmoci, které si jdou tvrdě za svým. Najednou, z ničeho nic je dovoleno kritizovat amerického prezidenta. Ze dne na den jsou vytahovány na scénu věci, které se nedávno pečlivě maskovaly. Prezident USA už není představitel absolutního dobra, není už strážcem demokracie, naopak je vykreslen vedle Putina. a dalších. Oprávněně řekl bych. Zcela logicky tam patří. První mezi rovnými.
USA jsou dnes najednou zpátečnickým státem, jejich prezident je populista, jejich armáda páchá válečné zločiny, zabíjí ženy a děti, vrchnímu veliteli je připisována odpovědnost, zmařené životy vojáků jsou propírány a prezident je za to pranýřován. Mezi USA, které staví zeď a Izraelem který staví zeď, je najednou rovnítko.
Panují obavy ze zneužití americké moci, najednou zní ono úsloví o nejmocnějším muži planety tak nějak temně a nebezpečně. Jo, už si reportéři vzpomněli, že Trump má k dispozici jaderný kufřík. A dokonce nám novopečený vůdce svobodného/nesvobodného světa předvedl, že té moci nemá tak málo.
Přitom se nic nezměnilo. Platí pořád stejná ústava se stejnými dodatky. Pořád je v provozu běžný systém brzd a protivah, pořád úřaduje kongres i nejvyšší soud. Pořád existuje rozsáhlá samospráva a ozbrojená národní garda. Pořád je sto vojenských základen v zahraničí, pořád je Irák plný amerických vojáků, pořád se nevítězí v Afghanistánu, stále se děje jen to, co se dělo posledních patnáct let.
Je neuvěřitelné, co udělá velmoc číslo jedna, aby se definitivně shodila. Stačí jeden excentrický nájemník v Bílém domě a celá pověst strážce demokracie je pryč i u těch nejzarytějších hujerů USA.
Už nikdy se to nepodaří dát nazpět. Když bylo dovoleno kritizovat Trumpa, každý další bude také moci být kritizován. Když je dovoleno dnes kritizovat intervence a chybná rozhodnutí americké zahraniční politiky, bude to dovoleno i dál. Když se ukázalo, že Američané mohou „volit chybně a hloupě“ může se to stát kdykoliv znovu. Teď už toho může jedině přibývat. Žádný Gabal, Schwarzenberg, Havel nebo jiný amerikanofil už si nikdy nebude moci být jistý svým postavením. Už nikdy si nebude jistý, zda mu nevyschne penězovod. Každý bude mít před očima, jak moc se to může po volbách proměnit a jak moc se může ztrapnit. Být zásadový znamená najednou ztratit americké peníze a být prodejnou děvkou znamená ztratit českého voliče. Ve velmocenském světle je každá kluzkost příliš jasně nasvícena a každá odchylka vrhá příliš dlouhý stín.
Podle mě už Trump všechno vykonal. Nemohl dokázat nic víc, než co už dokázal za vydatné pomoci CNN. Udělal z USA normální standardní stát. Zemi, kde jsou i hlupáci i krysy, kde jsou gauneři i vlastenci, která má zájmy i ideje. Která je vlastně stejná jako Rusko, Čína, Izrael, Indie i Pákistán. Která dělá stejné věci jako Írán nebo Saúdská Arábie. Která ovlivňuje své okolí úměrně své síle a váze. Která má své agenty přicmrndávače, která si korumpuje svoje děvky a která je pak klidně odkopne, až přestanou být atraktivní.
Ne, už nezáleží, zda Trump nastartuje ekonomiku a ukončí války… nejspíš se mu to podaří míň než předpokládá. Jeden dlouhodobý odkaz má už v dějinách napsaný ohnivým písmem.