Polemika s Xaverem


napsal Leo K

Xaver, ve svém včerejším , jinak fundovaném článku a prostřednictvím virtuálního Mládka dělá nenápadnou reklamu smlouvě CETA. Neříká totiž, čím argumentují její odpůrci.

CETA zcela jasně prosazuje a posiluje práva korporací na úkor jednotlivých států a jejich občanů. Zatímco na ochranu práv investora zavádí zbrusu nový systém investičních soudů (ICS – Investment Court System), vůči kterému se už řada soudců členských států EU jasně vymezila, zcela pomíjí podobnou úroveň ochrany například v oblastech pracovních práv a udržitelného rozvoje. V těchto oblastech využívá jen obecné fráze, že CETA nemá vést k omezování pracovních standardů nebo k narušování životního prostředí, nicméně nijak konkrétně nepostihuje případné nedodržení těchto ustanovení.

V obecné rovině dohoda přiznává jednotlivým smluvním stranám právo regulovat jednotlivá odvětví, ale smluvní strany (tedy Kanada na jedné straně a EU a všechny její členské státy na straně druhé) tak mohou činit jen v souladu s ustanoveními CETA.

Smlouva sice výrazně nezhorší uplatňování kopírovacího monopolu, ale blokuje reformu. Upevňuje tedy postavení patentových trollů a brání liberalizaci a uplatnění skutečné inovační politiky.

Přestože dopadové studie slibují až třetinový nárůst obchodu s Kanadou, zejména v potravinářských a textilních oborech, v absolutních číslech se jedná o zanedbatelný přínos. Studie, které si nechala vypracovat Evropská komise, odhadují vliv dohody na růst HDP v EU mezi 0,2 až 0,9 % v příštích 7 letech. Odhadované dopady na hospodářský růst ČR ve stejném časovém období se ovšem pohybují pouze okolo 0,001 % HDP.

Ačkoliv je CETA prezentována především jako dohoda o volném obchodu, jedná se rovněž o dohodu integračního charakteru. Obsahuje řadu prvků, které posilují pozice exekutivy Evropské unie na úkor Evropského parlamentu i na úkor národních parlamentů. Stejně jako kupříkladu v případě Lisabonské smlouvy jde o způsob rozhodování o zásadních věcech pouze politickými a úřednickými elitami, zatímco občané jsou s plnými dopady takových smluv seznámeni vlastně až po jejich schválení.

Chybí nezávislá kontrola výkonných orgánů CETA. Dohoda nedává demokraticky voleným orgánům možnost kontrolovat či ovlivňovat jejich rozhodování. Hlavní institucí CETA je Smíšený výbor CETA. Způsob jeho ustavení a jmenování jeho členů není jasně stanoven. Tento výbor má ovšem rozsáhlé pravomoci: může „zvažovat nebo odsouhlasovat změny podle ustanovení této dohody“, zvažovat „další záležitosti týkající se oblastí spadajících do působnosti této dohody“ a „za účelem dosažení cílů CETA … přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech stanovených v této Dohodě.“

Kromě Smíšeného výboru CETA se zřizuje devět specializovaných výborů, například pro obchod, služby, investice, vládní zakázky a další, jejichž pravomoci může Smíšený výbor přebírat dle potřeby.

Dohoda zavádí Tribunál pro řešení investičních sporů v případech, kdy investor žaluje stát za poškození svých zájmů či nenaplnění oprávněných očekávání. Tento bod je jistou inovací arbitrážní doložky (ISDS) obvyklé v mezinárodních smlouvách a vytváří zvláštní institut soudní moci mimo existující soudní systém EU a členských států. Tribunál a mechanismus jeho činnosti (tzv. ICS – Investment Court Systém) představuje patrně jednu z nejkontroverznějších částí dohody. Řada členských států tento mechanismus odmítá s poukazem na to, že EU a její členové jsou právními státy s vyspělým nezávislým soudnictvím, a také na to, že zřízení tohoto soudu naruší princip obecně platného práva a princip rovnosti vůči právu. Protože stát nemůže žalovat investora, zatímco investor stát ano. Jak upozorňují právní analýzy vyžádané Evropskou odborovou konfederací (ETUC), zatímco bude chráněno právo investorů i na případné budoucí zisky, pracovní a environmentální právo bude pod ICS naopak oslabeno.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.