Zemské volby v Sársku -vítězství Merkelové a debakl Schulze?


Je mým zavedeným zvykem,  že komentuji  volby  i  významné politické  sjezdy  bezprostředně, jak  jsou k  dispozici  data.  Nicméně v  poslední  době  se mi tuhle  zvyklost  nedaří  udržet.  Nekomentoval  jsem, možná  zatím   – ani sjezd  ČSSD, ani  Lidovců,  ani Gazdíků na  domácí  scéně.  A podobně  to dopadlo s  volbami v Holandsku. Z  jednoduchého důvodu  – mám prostě  dost a psát  se mi nechce,  jsem  vyhořelý a každý  článek mne doslova  bolí.  Snad to přejde. A podobně je  to s  tímhle komentářem k německým zemským  volbám  v  jedné  z nejmenších  spolkových zemí  Sársku, které se konaly  minulou  neděli.

Byly  chápány jako  první  opravdový  test k  politickému vrcholu, který  představují podzimní  volby  do  Bundestagu,  kde se, bezesporu, bude rozhodovat nikoli jen o Německu, nýbrž o celé  Evropě.    Pro mne, ačkoli to nominálně  není  pravda,  sárské  hlasování  je  důležitější, jakkoli  jde  jen o volby  ve  velmi  malé  a přiznejme – nevýznamné  spolkové  zemi,  než  například to  v Holandsku. Nepodceňuji  váhu Nizozemí  v  evropském  kontextu, ale Německo je úplně jiná   kategorie a  proto pokládám  náznaky  toho,  jak  vše v  Německu  koncem září skončí  za  podstatnější  než  hlasování Nizozemců, kde se momentálně Rutte  asi dost vaří  ve  vlastní  šťávě  při sestavování   kabinetu. Přesto bych se byl   v  noci  z neděle  na  pondělí  nepochybně   donutil k  tomu,  abych  napsal tyhle  řádky, tak abyste je  četli, jako  obyčejně, už  v pondělí  ráno. Jenže  nejsem  doma.  Nemám  k  dispozici  normální technický  servis  německých  televizních zpravodajských  kanálů,  ani dostatečně  pružný internet a  už  vůbec  ne  přístup  ke  svému archivu. Takže mi nezbylo než  vyčkat  do pondělního rána a  na šnečím  webovém připojení  čekat, než mi  naskáče  pár  nejdůležitějších  webových  stránek, abych se  dostal  alespoň  k    základním  číslům. Tolik  nutný i  když nudný  úvod.

Na internetu převládá v komentářích  zásadní pohled –  Merkelová  slaví  vítězství,  zhluboka, si po serii  bolestných porážek, oddechla a  naopak  zázrak  jménem  Martin  Schulz  se poněkud  zadrhnul   a mistr  100%, jak je přezdíván po dosažení  této  mety  /kterou  mu  může  závidět i severokorejský  Kim/  na  sjezdu  SPD,  kde  s  takovýmhle  skórem získal post předsedy  a  stranickou  nominaci na  kancléřský  post, narazil  na  zeď  reality.

Je  tomu  skutečně  tak?  Než  na  tuto  klíčovou  otázku  začnu  odpovídat, dovolím si položit  jinou  – do jaké  míry  je  spolková  země  Sársko  totožné  s  celým  Německem? Osobně  se  domnívám, že  nijak moc.

Stačí se podívat  na výsledek  postkomunistů  – Die  Linke.  Ti  dostali téměř  13% .  Ve staré  spolkové  zemi!!!  v bývalé  NSR pravidelně  většinou  končí  na  5-ti%  vstupní  klauzuli. Sársko je  tradiční  jedinou výjimkou, potvrzující  toto pravidlo. Že  by  v  Sársku  měli  nějakou  slabost  pro  pohrobky  východoněmecké SED?  Ani nápad!  Hlavní tváří  Levých  je  v  Sársku, od  vzniku  tohoto  politického elementu,   poslední  zemský premier  za  soc dem- Oskar  Lafontaine. Který se  se svou bývalou  stranou  před dlouhým časem  rozešel pro  její politickou  bezpohlavnost a   vykastrovanost. On  je  ten,  kdo  postkomunistům opět  zajistil  dvojciferný  výsledek!  A podobně  je to, jen v opačném  gardu  -se zelenými.  Ti  zcela  propadli,  ačkoli  obyčejně  ve starých spolkových zemích  bodují, protože  jejich  lídr je prostě  nula. Už  jsem několikrát na Kose napsal, že  mou  noční můrou  je  varianta, že  koncem  září  bude  Martin  Schulz  v pozici,  že  si vynárokuje vyjednávání  o sestavení spolkové  vlády  se  zelenými  a  Levými.

Podobně  to měla  SPD  naplánována  v i pro Landtag v Saarbrückenu. Jenže  zelení  dosáhli “ pěkná“  4% a  ze zemského  parlamentu vypadli. Nezastírám  –  debakl  zelených fanatiků  mne  potěšil. Ale  to není  důležité  – snažím se dát  odpověď  na  primární  dotaz do jaké  míry  je  Sársko  obrazem   celé Germánie?  A troufnu si  říci,  že  není.   Jde o zemi  velmi specifickou,  kde  v zemských  volbách  připadá mimořádně  silná  role  lokálním  matadorům,  respektive  zejména  matadorkám. Konkrétně  šéfce  tamní  CDU Annegret Kramp-Karrenbauerové. Je  to v podstatě  stejný  příběh,  jako  jsme  loni viděli  v  Bádensku Württembersku u  lídra  zelených  Winfrieda Kretschmanna  nebo  u  sociální  demokratky   Malu Dreyerov  v Porýni -Falci. Zkrátka  – voliči honorovali  vyzkoušenou  místní  silnou  osobnost s  níž  mají  osobní, dobrou a  hmatatelnou  zkušenost.  A  Bund  a  centrální politici  zde  nehráli  evidentně  zas  až  takovou  roli, jak si představovaly společně politické  centrály  a hlavní zpravodajské  kanály. Mimochodem – Merkelová  po  loňském debaklu, speciálně v Porýní – Falci,  kdy  „cítila potřebu pomoci“  tamní kandidátce  strany  na post  zemské premierky – velmi  ambiciozní a  zřejmě  příliš  samostatné  Julii Klöcknerové, takže ve výsledku  Klöcknerová prohrála a s ní i trapně i CDU. Tentokráte se  Merkelová  držela  zpět a  vše  nechala  na  dosavadní  sárské šéfce  zemské  vlády. Ta  zabodovala  nejen naplno, ale  daleko více  než se  čekalo a než  udávaly  průzkumy. O Merkelové a  jejím  podílu se  dá naopak konstatovat, že  podle  svého  charakteristického zvyku  a  zavedené  praxe nicneděláním a vysezením  kauzy  utrpěla  tolik potřebné vítězství.

Takže  když  to  shrnu- jednomilionové  Sársko  není  ani  zdaleka  zmenšené  Německo.  Je  rázovité,  je  tradicionalistické,  hlavní  město má, stejně jako Plzeň, necelých  180 tisíc obyvatel. Prostě  poklidný  venkov a  ten  novotářům  ani  věčně  nespokojeným  městským  elitářům  evidentně  nepřeje.Ale  takové  celoNěmecko  za  půl roku to  není a bohužel ani nebude.

Přesto i  nadále  mám ty  sárské  volby  za  důležitější  než  holandské. Protože  v  nich  šlo o  to,  jestli  ten  zázračný vliv  Mistra  100%  funguje  univerzálně  nebo  jestli z něj  lze  uniknout a  Evropa  má  šanci,  že její nejsilnější  zemi a  ekonomice  nebude vládnout  sebevědomím  přetékající   pološílenec,  z  kterého nám  skutečně nahnáno.

Takže  je  čas  si  dát  pár  základních  grafik:

Zisky  jednotlivých stran ve  volbách

Bild: Vorl. amtl. Ergebnis

Zisky /ztráty  oproti posledním  volbám

Bild: Gewinne und Verluste

Inu pološílenec narazil a v  Sársku, v porovnání  s  odstaveným a nepopulárním  Siegmarem  Gabrielem  z před  5-ti let  dokonce prohrál. Dobrý zpráva pro kontinent, řekl bych

Rozdělení  mandátů v  Landtagu

Bild: Sitzverteilung

Zastavím se u tohoto  grafu  – aby  CDU mohla  vládnout  sama,  potřebovala  by  získat minimálně o dva  poslance  více.  Stejně jako  tzv. rudo – rudá  koalice  SPD  +Die Linke. Jenže  ty  nejsou k  dispozici, protože  tři křesla  těmhle  partajím sebrala  AfD. Rozhodující  tři  mandáty!  A  jak CDU, tak SPD   a přirozeně  i Leví  si  zakázali  už  dopředu s AfD  vůbec komunikovat.  Takže  Sársko je  odsouzeno  k pokračování  vlády  velké koalice.  Jiná  totiž  ani vzniknout, bez  AfD  nemůže, protože  černí  si, vedle  AfD  ostarkizují i Die Linke.

Kdyby  za  pár  měsíců  nebyly  celoněmecké  parlamentní  volby, nestálo by to za  komentář.  Nic zásadního by  se nedělo.  Jenže  oni  budou a je zcela  evidentní,  že  SPD  se  vši  silou  vymezuje  oproti  Unionistům a  Schulz  vůči Merkelové. Někdy  až na  krev. Jak si to přebere  obyčejný  volič  s  nutným  brzkým  splynutím  duší v  Sársku?  Ale ono mu  to už  nějak  vysvětleno  bude,  či  spíše  – nebude.  Nechá se to bez  většího povšimnutí hlavním zpravodajským  proudem, aby  se nevířil prach.

Chci  říci  jen  tolik,  že  CDU  bytostně  trpí  existencí  AfD a ztrácí  klíčová procenta hlasů právě  vůči ní.  Aniž  by   s tím mohla, respektive  – chtěla  něco zásadního dělat  a  o  nějaký  vzájemný průsečík   a koexistenci se  ani nepokouší.  Nemůže, protože  kdysi  vůči  AfD  spustila  trvale  dehonestující  nálepkující  kampaň a  nyní  nemá  manévrovací prostor.Moje  babička  by poznamenala  – kdo jinému  jámu kopá.. No však víte.

A propos -AfD!   Velkou část  alternativní  české a   slovenské  veřejnosti  ze  všeho  nejvíce  zajímal výsledek  téhle protestní  strany, jestli  znovu  přes ní  kancléřka  „dostane na budku“  a  nejspíše  si, po  loňských  velkých  tažení  Frauke  Patry  a soukmenovců  do  zemských  Landtagu  zklamaně  řekli – 6,2%?  Nic  moc, blbý!   Zkrátka  takhle  to  vnímají  ti, co  nerozlišují  mezi  fotbalem a politikou. Ačkoli to  ani  náhodou není  totéž. Osobně  to  vidím jinak  – viz  ty  tři  mandáty,  které  schází  těm  ostatním.  K  tomu  je potřeba  přihlédnout,  že  migrační  vlna – hlavní a  nejspíš  jediné  téma  AfD – jaksi vyčichlo a  je  už   rok zmraženo a  že  pro maličké  Sársko, bez  velkých  měst,  to nebylo s migrační tsunami  tak  katastrofické,  jako pro ostatní velké německé  regiony. Třeba  už proto,  že  maličká zemička, bez  velkých  měst  a tudíž  i chybějících  přistěhovaleckých komunit  dřívějších časů, asi nebyla  pro  ty,  co  prchají ke  snadnému  blahobytu,  zas  až tak moc  atraktivní. Venkov  jaksi netáhne. Je tam na  každého  příliš  vidět.

Pro mne  osobně  je  speciálně  sárský  výsledek  předobrazem  konečného  rezultu  v Bundestagu  na podzim. AfD je  prostě  tím  hráčem,  který  nutí  oheň a  led, aby  se  spojily,  chtějí  li  vládnout. Se  všemi  důsledky. Protože  ani  oheň, natož  led  nejsou ochotni  zamyslet se  nad  tím  jestli  argumentace AfD  nemá  racionální  jádro,  které je třeba  uchopit.  Zatím  ještě  ne. Ještě  ne. Jak dlouho  ještě?   Ale  dám sem  nyní  dva,  na první pohled  nezajímavé  grafy:

Jak si vedly  různé strany ve volbách  v Sársku od  roku  1994 do dneška.

Bild: Parteienvergleich große Parteien

 

Zkuste  si sečíst  volební  výsledky SPD a Levých v letech  2009 a  2012!  Tehdy mohly  tyhle  dvě  strany,  bez sebemenších potíží, sestavit  v  Sársku  vládní  většinu.  Neudělaly  to, protože  si SPD  tehdy  DIe Linke a  speciálně  odpadlíka  Lafontaina také nadosmrti   zakázala.  Takže  šla  radši jako juniorpartner  do  velké koalice.Teprve  po dvou  volebních  periodách  přehodili  tamní  socdem  veksle  a  na  rudo – rudou  koalici  by  byli  slyšeli….Jenže  už je  jaksi pozdě.

Ohledně  AfD  a v  čase i přes image  Oskara  Lafontaina  zapadající  post komunisty mám  ještě jeden  charakteristický  graf.

A  sice  odpověď  na  otázku

Jsou poměry  v pořádku?

Bild: Sind die Verhältnisse in Ordnung?

Je  zřejmé,  že  pocit  spokojenosti  naprosto  nesdílí  ani radikálové  paní Frauke Petry ani  rudí  Oskara  Lafontaina.  Takže  bojovali, podle  mne,  do značné míry  o  stejný  elektorát. A  troufnu  si  říci,  že  kdyby  rudé  nevedl   starý, ale přesto pořád  charismatický,  válečný  kůň Oskar,  byl  by  konečný  volební  výsledek  těchto  dvou stran  opačný. Tolik pro  uklidnění  fotbalových  fandů.

Co  mne  ovšem překvapuje  je, že   s poměry  spokojenými  voliči  se může  většinově  chlubit  jen  CDU a  zelení.  Ale  ani většina  Sárských  to takto  nevidí a nevnímá,  ačkoli  jejich  názor  na  momentální  hospodářskou situaci  je  tento:

Bild: Wirtschaftliche Lage

Zkrátka  voliči  vnímají  hospodářskou  situaci  ve spolkové  zemi  tak, jako  mnoho  desítek  let  nazpět nikoli!!!!!

A přesto musí znovu  vládnout  velká  koalice!  Neuvěřitelný  paradox.

Mohl bych  pokračovat, těch  grafů  a zajímavých, mám  opravdu  dost a dost, ale  nehodlám  to  přehánět.  Partajní  sekretariáty  CDU  a SPD chtěli  vidět  Sársko jako  test  pro podzim, respektive  první  ze tří   takových testů. Ale  ta opravdová  generálka  přijde až v květnu,  kdy  se  konají  zemské  volby  ve Schleswicku  Holštýnsku a  zejména  v Severním Porýní  -Westfálsku. Tady se opravdu  bude lámat  chleba  s  celoněmeckým  puncem.  Sársko opravdu  nebylo o souboji  Merkelová  -Schulz, ačkoli to  media  do téhle  pozice stavěla.

Takže  mám  i příslušnou grafiku:  – která odpovídá a  dotaz  jak důležitým  faktorem pro  voliče  je  osoba  budoucího  kancléře/ kancléřky   jako motivace  účastnit se voleb:

Bild: Motive für die Wahlentscheidung

 

A je zcela evidentní,  pro  SPD  je  Schulz  osudová  záležitost, na  rozdíl od Merkelové a  sympatizanty  černých. Jestlipak s i toho  mama  Merkel  všimla,  že  už  vlastně  tak nějak  stojí na  vedlejší koleji?

Kdepak Merkelová,  Sársko bylo  o lokálních  matadorech a  matadorkách!  A zejména o  dvojici  Annegret Kramp-Karrenbauerové -Oskar  Lafontaine!  Bez  nich  by  bylo  sčítání  hlasů vyznělo jinak. Viz poslední  dvě  grafiky:

Spokojenost  s politickou prací  zemských volebních lídrů

 

Spokojenost  s politickou prací  zemských volebních lídrů

Bild: Zufrieden mit der politischen Arbeit

 Spokojenost s dosavadním  výkonem  předsedkyně  zemské  vlády Kramp-Karrenbauerové

Bild: „Kramp-K. ist eine gute Ministerpräsidentin.”

 

Zkrátka  tahle  dáma  evidentně  dělá  svou práci mimořádně  dobře. Protože  má  obrovský respekt  vlastně  u sympatizantů  všech  stran,  které jsou  v novém  Landtagu!  Angela  Merkelová  si  o  takových  číslech  nemůže  nechat  ani zdát. Natož, aby  je  dosáhla.

Takové  byly  sárské  volby 2017.

 

 

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.