Lži a sebelži kolem spuštění Brexitu


Theresa  Mayová  po  9-ti měsících  odkladů a  lavírování  konečně  minulý  týden nechala  do bruselské  centrály  EU  doručit   dopis, kterým  aktivovala  článek  50.  Lisabonské  smlouvy, ukončující  členství  Velké  Británie / klíčovým  slovem  je  ZATÍM Británie,  ačkoli  velmi  snadno,  na  konci  celého procesu,  se  jím, z jejího  názvu může  stát  adjektivum  VELKÁ/.  Britové  zkrátka  oficializaci  svého  vystoupení  pojali  jako početí a porod. Trvalo to  stejně  dlouho a troufnu  si prohlásit  – že  šlo, když  už ten příměr  s těhotenstvím  používám, šlo  o  početí nechtěné,  těhotenství   rizikové  a porod,  na  jehož  závěru  se  na  světě  objeví  nová  Británie  / ještě  uvidíme  zda opravdu  i nominálně  Velká  či  reálně  Malá/, která  velmi snadno může  být  nakonec  novorozencem typu,  které ve  staré Spartě  házeli  ze  skály  hned po narození.

Nicméně  udivuje  mne, kolik lží a  sebeklamu  je  kolem  téhle  události  a  a co jich  zcela  jistě  bude kolem  závěrečného  výsledků a  klopotného doklopýtání  k  němu. Podám  jejich  základní přehled.

Lež  první

Vzpomínáte  si  kolikrát  jsme  během  kampaně  před  britským referendem  slyšeli,  že  Moskva  opět  zasahuje  do  britského  dění,  její hackeři a trollové, že  se snaží  ovlivnit  postoje  britské  veřejnosti, aby  co  nejvíce  zreálnili  variantu  Brexitu, protože  přece chtějí  oslabenou a  nejednotnou  Evropu,  která  jí bude vyhovovat?

Vzhledem k  tomu,  že  jednou  ze  dvou  hlavních  tváří kampaně  za  vystoupení  byl  toryjský  Putinobijec  Boris  Johnson, doplněný kohortou  dalších  čelných  konzervativců, bylo toto  tvrzení  naprosto  směšné od  samého začátku.

Definitivní  korunu  všem těmhle  žvástům o  zákeřné  ruce  Kremlu,  rdousící  rafinovaně  britskou  demokracii  zasadila  sama  Mayová v  okamžiku,  kdy  oznámila,  že  se rozhodla  pro tzv.  tvrdý, nekompromisní  brexit, tedy  včetně  opuštění  evropského jednotného  trhu. Minimalizující  budoucí kohabitaci  EU s  Británií.

V  páteční  Hodině  vlka  na Slobodném  vysielači ,  kterou jsme  s Borískem  věnovali právě  tomuhle  tématu,  jsem  konstatoval,  že  bych  si velmi přál,  aby  spoludebatérem  v  tomto  dílu  byl  Jakub  Janda  osobně. Pokud  vám  to  přijde  divné, pak vězte, že  bych se jeho  nebo  někoho podobného  byl s  gustem  zeptal,  jestli  si  myslí,  že  nejdříve  Johnson a  následně  ještě  ve  větší  míře  Mayová  jsou  ruskými  marionetami,  rozbíjejícími,  na pokyn  Putina,  v  maximálně  možné  míře,  sjednocenou liberální  Evropu  na  co nejmenší  kousky. Protože  to přesně požadovaným  tvrdým brexitem  dělá  Mayová.

Ale  vězte, že  těch  dotazů  by  bylo  více.  Však  uvidíte  dále.

Lež  druhá –  o  hrdém  Britovi, co  to chtěl natřít  Bruselu

Tu  už  jsem  zde vyvracel  mnohokrát. A  cítím  se být  stále  silnější  ve  svém  tvrzení,    Referendum  a  to  také  opakuji dlouhodobě,  bylo jako takové  vyvoláno  totálním politickým  amaterismem  jednoho  sobeckého politika, sledujícího  svůj  osobní politický  profit  v  nejbližších  volbách  – Davida Camerona.  Inu  volby  tehdy vyhrál, aby  vzápětí musel udělat  slíbené  referendum a  to zakroutilo krkem  jeho politické  karieře.  Dokonalý  vlastní  gól!

Jednorázová  referenda , pořádaná  tu a  tam  v některé  evropské  zemi, nemají  nic  společného s  týmž  prvkem přímé  demokracie,  nasazovaným  v  tak  často  vyzdvihovaném  Švýcarsku. Rozdíl je  v  tom, že  Švýcaři  hlasují  přímo dlouhodobě a  často. Takže  VŽDYCKY  je  jejich  votum  jen a pouze  o  konkrétní  vypsané  otázce. Zkrátka  umějí  referendum používat skutečně k  ŘEŠENÍ svých  vnitřních KONKRÉTNÍCH problémů v  zemi.  Všude  jinde  je  jednorázové  národní  hlasován, konané  jednou za  uherský  rok,  jedinečnou  příležitostí  jak to  nespokojenci mohou  snadno a rychle  dát  vyžrat   momentální  vládě. A  je  zcela  lhostejné, o  čem se vlastně  hlasuje. V Irsku  to  bylo  například  přistoupení  ČR, Slovenska, Polska a Maďarska  k  EU,  v Holandsku  smlouva  s Ukrajinou o  přidružení  k EU, V Británii  holt byl tímto způsobem použit  brexit.  Farrage  prohrál s  Cameronem  svou  politickou budoucnost  v  řádných  volbách, proč  by mu  to  neosladil v referendu?  Podobně  Boris  Johnson  se chtěl, na úkor  Camerona  zviditelnit, takže  brexit.  K referendu  jdou převážně  protestní a  nespokojení  voliči,  kteří  mají  jasno,  kterou ze dvou  odpovědí  chce  slyšet  vláda. Takže  zaškrtávají  tu  opačnou. Heč to jsme jim to dali!

Hrdý  Brit  se nekoná.  Protestující,  chtějící  to někomu vytmavit. Byl  bych  rád  kdyby  si  tohle  uvědomili  ti z  čtenářů Kosy, adorující  brexit a Brity.

Protože  nyní  jim  vyjdu  vstříc a  přijmu  na okamžik  jejich  postoj,  aby  sáhl na  zoubek  dalším  lžím a  v jejich  případě  sebelžím. Takže  teorie  hrdého  Brita,  účtujícího  s  Bruselem  předpokládá  jasnou existenci  ostrovana  který  uvádí  do  života

Lež  třetí

že   chtěl  zúčtovat  zejména s   Bruselem.  Nikoli,  hlavními  taháky za  vystoupení  z  Unie  byly dvě  základní  hesla

  • nechceme  tady migranty  z  východní  Evropy

  • nechceme  platit  do  unijní  kasy  / na  vandráky  z  nových  členských  zemí/

Co  že  to vzkazuje  hrdý  John  Smith  českému Pepovi  Novákovi, slovenskému Juraji  Kováčovi,  polskému  Januszi  Wisniewskemu  nebo maďarskému  Lajoši Nagymu?   Že  prostě  s nimi  nechce  sdílet  společný  dům, nechce,  aby  přicházeli  za prací na  britské  ostrovy a  když  se rozhodnou  zůstat  doma,  nechce   přispívat na  rozvoj jejich  zemí!

Tohle  vážený  čtenáři  Kosy Josefe  Nováku a  Juraji Kováči,  který  máš  radost  z  rezultu  britského referenda,  říká, naprosto  bez obalu. konečný  výsledek!  Je  to  důvod  k  tomu,  abychom  my,  ve  střední  Evropě  něco  slavili?  Ano  britský  volič  odmítl  Středoevropany. Ti  mu  vadili a  vadí. Nikoli  Pakistánci, Iráčané,  Marokánci, přistěhovalci  z  Afriky,  či  Blízkého  i  vzdáleného Orientu. Z průzkumů  opakovaně  vyšlo, že  ti  jsou pro  Brity    o.k. Vadí Češi , Slováci,  Poláci, Litevci a další podobní!  Nevadí  našim  fandům  brexitu, že  nás Brit  má  za  druhořadou  lůzu?

Možná, že  kdyby  tenhle  článek  četl  už  zmíněný  Jakub  Janda,  že by  nyní  souhlasil s předchozím  vlkovým názorem.  Jen  klid,  ten souhlas  bude velmi  krátký, protože  z předchozího  se okamžitě  generuje

Lež  čtvrtá

Jakubem  Jandou  a  všemi  ostatními  podobnými   a  samozřejmě  Theresou  Mayovou,  bruselskými  elitami  a všemi, co  se nás  neustále  snaží poučovat a vychovávat, jsme  neustále přesvědčováni,  že  jedině  liberální  demokracie a  speciálně  ta  varianta,  kterou  preferují  oni  sami, je  tím  jediným  nejsprávnějším a nejdokonalejším modelem  žití a  bytí  demokracie a  že máme  právo  ji zavádět, podle  svého uvážení, po celém světě  i silou.   A  že  ji  všichni  v  Evropě  a  Evropské unii  sdílíme. A  nejvíce  samozřejmě  v tzv. zavedených  demokraciích….  Ostatně  Británie  v posledních  dvou dekádách  aktivně a  přímo zaváděla  silou  liberální  hodnoty  v bývalé  Jugoslávii,  v  Afghanistanu,  Iráku, Sýrii,  Libyi.  Podle  Jakuba  Jandy  a  spol  oprávněně. Jak je  to s onou  univerzalitou  a    které že  to jsou  ty  celoevropské a nedělitelné a zejména  liberální  hodnoty, platné  univerzálně,  když  je zcela zjevně  odmítli  sdílet  Britové a  vystupují  z  EU?

Odpovím si  sám  – už  slyším  opakování  té  základní  věty  z  úst  Theresy  Mayové  – odcházíme  z  EU  neodcházíme  z  Evropy!  Jako Jandovu  odpověď…  Inu  tenhle  Mayové  slogan  je  pro mne  rodným  dvojčetem  jiného –ANO  bude líp! To je  totiž  to  samé  – krátké, úderné,  ale  totálně  bezobsažné  heslo,  za  kterým si  každý  představuje, co mu libo,  ale  konkrétní  obsah  určuje  vždy  tvůrce  a  majitel  toho sloganu.  ANO, u   nás  bude líp. Ale  jen  někomu, přesněji –  vybranému  někomu. Ostatním  hůř. Ano,  Británie  odchází  z  EU a  nikoli  z  Evropy.  Protože  neexistuje  možnost  jak  britské  ostrovy  fyzicky  posunout  doprostřed  Atlantiku.  Kdyby  ano,  už  by  se rozjížděla  realizace!

Takže,  Jakube  Jando,  jak je  to  s těmi  jedinými a  svatými  evropskými  hodnotami  a liberální  demokracií,  když  je  v referendu  odmítli občané Velké  Británie?   Jak je  to s jejich universalitou?  Jak  je  to  s  naším právem  je  nutit  jiným a  zejména,  jak je  to  s vaším samozvaným  právem     věčně  mistrovat  vlastní  spoluobčany? Když  elitní  bristká  demokratická  společnost  je  většinově  odmítla  sdílet? Mimochodem generuje  se z  toho

Lež pátá

kterou bych nazval  lží  bruselskou.  Nejpalčivějším problémem   /záměrně  nepíší  největším/ současné  Evropy je  bezesporu  migrační  krize a  její  důsledky.  Evropa  není  schopna bránit  svoje  hranice. Protože  není  ochotna  použít  nutnou  dávku  potřebného  státního násilí.  Takže,  svou neschopnost  a slabost  nejprve  zamaskujeme  falešnou  humanitou a  vymyslíme   Willkommenskultur a protože  země  této  Willkommenskultur  začnou po krátkém čase  pod přívalem  připrchlíků  praskat  ve  švech,  okamžitě  se najde „řešení“  – přerozdělování  migrantů tam,  kde jich je ještě málo  nebo dokonce skoro  žádní. Ať   se to   dotčeným  /a  to jak  z řad  migrantů, tak  nucených příjemců/ líbí nebo ne!  Žádná  diskuse.  A když  se budou vzpouzet, tak budou  ti  i ti potrestáni!  V  této souvislosti mi přijde divné,  že špičky  EU,  kancléřka  Merkelová, Martin  Schulz, poslanci a poslankyně  Evropského  parlamentu,  iniciativně  připravující  speciální  evropský  zákon,  který  bude nepřijímání  migrantů sankcionovat   krácením  nebo  úplným  odejmutím  dotací  vzpurným  zemím,  nesankcionuje  už  od  okamžiku  ohlášení  výsledku  referenda  o brexitu  Velkou  Británii. Za to, že  její  občané zcela jednoznačně  odmítli, v protikladu k přijatým závazkům,  respektovat   základní  evropskou  hodnotu  – volný  pohyb  osob! Východoevropané  jsou  xenofobové a  burani,  nechápající  opravdové  demokratické  hodnoty a  budou tedy trestáni,  aby  přišli  k rozumu, zatímco  Britové  jsou  vzoroví  demokraté a   bude s nimi  vyjednáváno, protože,  řečeno  slovy  Donalda  Tuska na  tiskovce  – už  nyní  nám  scházíte  /vy Britové/!    Ale  i  tohle  je  lež pro Jakuba  Jandu a  spol. I tady vím, co  by  Jakub  Janda odpověděl -takže  si  dáme

Lež šestou

O  tom, že  s Británií  sdílíme  společné hodnoty  a Británie  významně  přispívá  k  naší  bezpečnosti. O těch  společných  hodnotách  už  byla  řeč. Přesto zopakuji  základní problém – jaké  jsou ty  sdílené  společné hodnoty,  kdy  Británie  řekla, že  nechce být s  Českou republikou a  dalšími zeměmi  v jednom ekonomicko politickém prostoru, že  nechce, aby jejích  občané    přicházeli  do  Británie, že  nechce nést  žádné  finanční  náklady  na  ekonomické přibližování  méně  rozvinutých  evropských zemí?  Tady jde  JEN, přímo a nepřímo nepřímo,  O PENÍZE, resp.  o jejich  vnitrobritskou  distribuci.  Jakube  Jando  a podobní,  jak mám  věřit  tomu, že  Britové  jsou a budou  ochotni  eventuálně  jít  umírat za  Českou republiku a  nést  finanční  náklady eventuální  velké  a  nejspíš  zničující války,  když  mají  nepřekonatelný problém  s  příchodem  lidí  z východní  Evropy, kteří v  jejich zemi  chtějí pracovat a platit daně? Brexit  totiž je pro mne osobně dokonalým projevem  tradičního britského  sobectví.  Které  je  vlastně  červenou  nití  ostrovní  politiky  někdy  od 16.století a  které  z  Británie  udělala  imperium, nad  nímž slunce nezapadalo. Brexit  není  ničím  jiným,  než  jinou  variantou Trumpova  hesla  America first!     Donald  za oceánem  říká  naprosto na  rovinu a  já se jemu  ani  voličům, kteří na  to slyší, nedivím! Každý u Trumpa  ví,  na  čem je.  Britové sdělují přesně  totéž!  Jen  to,  jak je  jim  vlastní, skrývají  – ale je  to jejich  Britania  first!  A po ostatních  nám  nic  není! – dodávám já!  Zvláštní  ovšem je,  že  tzv. liberálně demokratická media  drtí, kde mohou, jen  Trumpa  a  naopak  oslavují  Brity!  A  nejen  media – totéž, byť  méně  hlučně, lze  slyšet od  evropských lídrů! Jak má  Josef  Novák, pardon, občan  vlk,  vědět,  že  Britové  jsou eventuálně  ochotni za něj  umírat a  že  nezopakují eventuálně  opět  rok  1938?   Ale  nehodlá nikoho  děsit  – nevidím  totiž  na  obzoru  nějakého  nepřítele.  Ne  dokud   se  radikálně nezmění  situace v  Německu a  neujme  se tam  vlády  opět  nějaký tvrdý nacionalista.  Protože  jediné  nebezpečí,  které  České  republice může  skutečně  hrozit, přichází,  až na  naprosté výjimky,  jak  dokládá  historická  zkušenost  1400 let existence  českého státu, od  jeho bezprostředních  sousedů. Hlavně tedy od  jednoho.  A  jestli  se tak někdy  v  budoucnu opět stane?  Pak  nás  věru  článek  5. Washingtonské  smlouvy,  nebude chránit  ani trochu. Protože je  automaticky  suspendován  v případě, že  jde o konflikt  dvou  členů  aliance!  Takže  jak  Británii potřebujeme  k  naší obraně?  Odmítla  sdílet  naše hodnoty,  odmítla  platit, odmítla  naše spoluobčany a bude za nás  umírat? Nicméně  nejde takhle  náhodou  o

Lež  sedmou?

tedy, že  jde  vlastně  o  obranu  Velké  Británie?  Její  teritoriální  integrity, zachování  zbytků  jejího bývalého vlivu a  její  státní  celistvosti?  Nepotřebuje  v oblasti  obrany  Británie   Evropu náhodou  daleko více  než  Evropa ji? Britové pořád  mají   zbytky  svého koloniálního  imperia.  A  zdaleka  ne  všude  je  to přijímáno  bez protestů  a  bez  snahy  věci  změnit.  Argentinci  ani náhodou nezapomněli  na  Falklandy a  Španělé  se  v  týdnu přihlásili o Gibraltar. Mám  li  uvést praktické  případy.  Jak by  asi  dnes  dnes  reagoval Londýn  na  další  argentinskou invazi na  Falklandy /ostrovy  patřily do roku 1833 Jihoameričanům/,  kdyby  si  ji opakovaně  zbankrotovaná  Argentina  mohla finančně  dovolit?  Britové  už nemají  ani  jednu letadlovou  loď!  A  bez letecké podpory se  6,5 tisíce kilometrů  daleko válčit  nedá.  Námořní jednotky by proti koordinovaným  akcím  moderního letectva  neměly  žádnou  šanci. A podpora  Američanů?  Už při  válce  v  roce 1982 zvažovaly  USA, že  poskytnou  informace  Argentincům a  nabádali  Thatcherovou,  aby   vše  řešila  jednáním. Jak ukázaly    dokumenty  z nedávno  odtajněných  archivů.A  to prosím ve  státech  byl prezidentem  Ronald  Reagan.  Strašení  ruskou  hrozbou  je  v tomto ohledu docela  směšné.  Když  Moskva  nepřepadla  Pobaltí a  to  ani v  době,  kdy  tamní  státy  nebyly  součástí  NATO,  tím méně  lze  očekávat  útok na  Evropu. Nicméně, Británie mluví o  spojenectví  v souvislosti  brexitem a vyjednáváním.  Aby  jaksi  měla  něco v  ruce a  dosáhla  pro ni  přijatelných  podmínek.  Protože  je  potřebuje  daleko více  než  Evropa. Ačkoli  evropské  nadnárodní koncerny budou tvrdit  pravý opak. Británie,  v případě neúspěšného vyjednávání  o  další koexistenci  s Evropou a jejím  hospodářským prostorem  hrozí,  že  se  z Velké Británie  stane  velmi  rychle  Malou  Anglií.  V lepším případě  Spojeným  královstvím  Anglie a Walesu. A  tím se dostáváme  ke

Lži osmé

vlastně  další   sebelži obdivovatele  brexitu  Jozefa  Nováka. Je  obdivovatelem  hrdého Brita, co  se vzepřel  bruselskému  diktátu.  Zajímalo by mne, jak se stejný  Josef  Novák  staví nyní  k  požadavkům  Skotů na  vypsání  dalšího referenda  o samostatnosti  Skotska a  stejnému požadavku  severoirských  republikánů. Kteří  chtějí v  EU  zůstat.  Jsou  to  co?  Určitě ne  hrdí  Britové, co se vzepřeli  bruselským  byrokratům:  Takže  co jsou?  Má  vůbec  Yan Mc Gregor  z  Glasgowa  právo  požadovat referendum a případně opustit  svazek s  hrdými Angličany  a  Walesany,  aby  mohl  být i  nadále  členem Evropské  unie?  není to náhodou  takhle  bruselský  patolízal a  vůbec  trapný  eurohujer?  A  co  Patrick O ’ Sullivan z  Belfastu  – irský  republikán?  Toužící  po sjednocení  s  Irskem, pevně zakotveném v  EU?  Není  to  náhodou pro  Jozefa  Nováka,  vrážející  svými požadavky  dýku  do zad  hrdému  Britovi?  Měl  by  o  tom přemýšlet. Stejně  jako  jeho komplementární  doplněk  Jakub  Janda.  Ten má také co řešit v  tomto případě. Yan Mc  Gregor i  Patrick O ’ Sullivan  zcela evidentně  vyznávají  evropské hodnoty  v souladu s  přesvědčením  Jandy a  spol.,  ale  na druhou stranu, pokud  jim  bude vyhověno, rozpadne  se  ideologický  sloup  jejich   politického  kompasu  -Británie! Co  s tím?  jak to  vysvětlit hlupákům s jiným  názorem?

Tohle  všechno  mnohé  další  představuje  brexit a  aktivace  článku 50.  Příznivci  černobílého  vidění  – politický  marketér  a podnikatel  Jakub Janda  i  ideologický  fanda brexitu  Josef  Novák,  oba  posuzující jakoukoli politickou událost  skrze  úzké  ideologické  brýle, umožňující  jen  černobílé vidění a tím i  pouze  černobílou  interpretaci,  mají  smůlu. Brexit není  černobílý. Je mnoho vrstevný. Má   fazety  vhodné i protivné. Hodně  protivné. Ve  vlastním  zájmu bychom je měli vidět  pokud  možno  všechny.  Nelhat  si o  brexitu a nenechat si o něm  lhát.

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.