Tolik tedy Trump coby agent Kremlu a nyní zpět domů aneb: stalo se …


napsal  Jeff

Vlkův  úvod:

Dneska  vlastně  máme  autorskou premieru. V  daném případě druhou.  Jeff  patřil  k prapůvodnímu  kádru  autorů  Kosy. Má  tu  stále  i svou  autorskou  rubriku.  Ačkoli  poslední  jeho  článek vyšel  před  4 roky. Stará  hláška  říká,  že  dobří  holuby  se vracejí.  Jeff se vrátil. Miniaturou, kterou bych normálně  vydal jako nevtip. Jenže po  čtyřech letech  absence n a Kose?  To  nejde. takže  dnes  Jeffova  obnovená  premiera  a miniatura  ze  života  jako  samostatný  hlavní článek pro tento den. A  fakt  to není  žádná sranda!

 

Romská komunita je vděčné téma, ale i trvale zneužívaná entita nejen těmi svými oláhy, ale častěji i naší tzv. většinovou populací. Nejeden politik se snaží na tomto trhnout hlasy. A to primitivně, tj. nákupem hlasů ve volbách za stovku, nebo rafinovaně, tj. vlastním pojetím integrace, kterou později sám prohlásí za úspěšnou. A  skutečnost?

Současnost. Okresní město, severní Čechy. Střední škola. Proslulá, elitní, pověstná. Integrovaná. V kabinetě sedí mladá sličná učitelka, když tu se ozve nesmělé zaklepání na dveře a vstoupí ne příliš talentovaný jinoch a sdělí jí zhruba toto: „paní učitelko, já bych vám to chtěl udělat …!“ Po odmítnutí zmizí do vyučování.

O pár dní později o přestávce. Učitel, zkušený bard, je osloven ne příliš talentovaným studentem o přestávce na chodbě: „pán učitel, nechceli bystě čokolvek na nervy, trávu, péčko, čo budětě chcieť“. Učitel zamrká, pak se rozpálí do běla, zapomene na služební desatero a nekorektním hlasem o síle přes 140 dB hocha dořve do příslušných mezí. Zazvoní, konec přestávky. Jiný jeho kamarád okamžitě míří na WC s tím, že musí močit. Učitel ještě se zrychleným dechem jej odešle zpět do výuky, ale bez úspěchu. Následuje odpor, takže srážka končí kompromisem: „Dobře běž se vymočit, já ale dohlédnu, aby ses na WC zbytečně nezdržoval a například tam nekonzumoval omamné prostředky: trávu, péčko nebo čokolvek iného, jasné?“ „Ale to je šikana!“ ozve se hoch. „Ber to jak chceš, ale moč“. Po chvíli je hotovo a ve škole na pár dní klid.

Probíhá výuka. Učitel vysvětluje středoškolákům princip procentového počtu. Polovina nevěřícně zírá, učitel počítá na projektoru pro kontrolu výsledků v excelu. Tu jeden chytrý student se zvukem mobilu prohlásí: „pane učiteli, volá mi máma, mohu to vzít?“

Tento příběh o třech dějstvích se skutečně stal. A není ojedinělý. Tady následovaly výchovné komise, pohovory s vedením školy o smyslu výchovně-vzdělávacího procesu a rodiči, kteří si stěžovali na šikanu žáka, výchovná opatření na spodní hranici stupnice, a především exemplární trest pro učitele za nezvládnutí situace.

Integrovaná škola si nesmí kazit pověst ani ve městě, ani na kraji!

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Jeffova penalta se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.