Na Vidláckém dvorku I


napsal Vidlák

 

Svět už dávno Vidlákovi přiznal všechna práva, ale Vidlák ještě nepřiznal všechna práva světu…. Ale dost srandy.

Když máte doma hospodářství, jste na něm uvázaní. Na nějaké velké cestování si můžete nechat zajít chuť. Tu a tam odjedeme s rodinou někam na víkend a jednou ročně na týden. Toť vše. Víc dobrovolníků na krmení a kydání zatím není k mání. Nemohu jezdit po světě, snažím se tedy, aby svět přijížděl za mnou. Pomáhám si slušně zásobeným sklepem, dobrým jídlem a dostatkem postelí. Mám tak kamarády rozeseté po celém světě.

Dostávám pravidelné novinky z ukrajinského Lucku, ruského Permu, španělské Valencie, kolumbijské Bogoty, z jakési nevyslovitelné díry v Texasu, Bruselu, Bratislavy, Varšavy, Berlína, Stockholmu, Mnichova, Drážďan i Vídně. Jsem zásoben autenticitou z jednoho srbského utečeneckého tábora, slumu v Nairobi a kibucu v Negevské poušti. Proč cestovat, když mi všechno přijede až na práh.

Na mých zabijačkách se vystřídala hezká řádka domácích i zahraničních hostů. Mám na to takovou pěknou metodu… Dostanou nějakou práci a pak pálenku. Většinu to rozpovídá. I když jsem z duše extrovert, v těchto případech rád poslouchám a jen se ptám. Ne, není to objektivní, není to statistika, ale je to autentické.

Pokud mě teď čtou nějaké tajné služby, ministerstvo zahraničí nebo Hynek Kmoníček, tak bych si strašně moc přál, aby ke mně přijel nějaký vrcholný světový politik. Jejich poddaní už ke mně jezdí, tak by nebylo špatné, kdyby si na Vidláka někdo  čas nějaký ten diktátor, polodiktátor a nebo demokrat. Už dlouho si píšu otázky, které našim světovým lídrům nikdo nepoložil a nebo se to ke mně nedostalo.

Kupříkladu bych se moc rád zeptal Vladimíra Putina, jestli má někde v hlubokých sálech Kremlu schovaného nějakého nástupce. Jestli existuje někdo, komu jednou tu svojí agendu předá. Je někdo, kdo bude jednou svým myšlením a postoji  Putin II? Nebo to s ním prostě skončí a bude pak zase úplně jiné Rusko?

Hrozně rád bych si popil s Kim Čong Unem, Rád bych věděl, jak moc je ta Severní Korea divadýlko… Když lidi brečí za milovaným vůdcem a naslouchají jeho radám ohledně válčení i pěstování hub, jak moc to berou vážně či kolik je v tom povinných rituálů. Rád bych věděl nakolik on velí svým Pretoriánům nebo nakolik je v jejich vleku.

Kdybych dostal na svůj dvorek Donalda Trumpa (a nebo Barracka Obamu či jiného bývalého prezidenta USA) tak by mě zajímalo, zda jim to stálo za to. Svým způsobem se dostali na politický vrchol, ale bylo to to, co si představovali? Splnilo se jim tou prezidentskou funkcí to, co si přáli? Nebo bylo hodně práce, hodně běhání, maraton k zešedivění a na jeho konci vlastně zklamání?

Papeže Františka bych se rád zeptal u kalíšku červeného, kdyby mu Bůh dal a on se stal opravdovým pontifikem s neomezenou mocí, co se nemusí ohlížet na kardinály a kamarilu, co opravdu může sám z pozice Petrova nástupce na zemi udělat cokoliv si zamane, co by udělal? Pokračoval by v těch svých drobných krůčcích k reformám a nebo by do toho radikálně říznul?

S Angelou Merkelovou bych se asi vůbec nebavil o politice. Chtěl bych vědět, jaké má ráda knížky, co naposled četla, co poslouchá za hudbu, jaké má ráda filmy, kdy naposled si udělala něčím radost a co to bylo. Chtěl bych takto zjistit, kudy se ubírají cestičky jejího přemýšlení. Chtěl bych vědět, zda její otevření hranic migraci bylo gesto nějakého okamžitého výplodu či krizové situace, nebo zda je intelektuálně založena na něco podobného a vlastně jen využila dlouho očekávané příležitosti.

Nevím, zda pije Bašár Assad, ale pokud ano, chtěl bych vědět, co všechno musel obětovat a kolik toho ještě bude. Co musel slíbit a nebo už dát Rusům i Íráncům za to, že ho udrželi… Kolik toho uhájil a nakolik bude Sýrie státem či protektorátem…

Pak bych rád měl u vínka někoho, kdo je z úplně opačného konce planety. Třeba takového paraguajského prezidenta, nebo nějakého papaláše z Jihoafrické republiky, nebo Nového Zélandu. Dost by mě zajímalo, jak oni vnímají světové hrozby, jak moc se jich dotýkají naše problémy nebo zda mají prostě jiné svoje starosti, které jsou možná mnohem důležitější než ty naše. Zkrátka aby se ukázalo, zda a jak moc jsme ještě pupkem světa.

Nebo taková královna Alžběta… Opravdový pomazaný monarcha… Co si ona, která zažila bombardování Londýna, zažila Beatles, Sex Pistols, Pink Floyd, hromadu amerických prezidentů,  německých kancléřů a britských premiérů, co si ona myslí o dnešku? Jak vnímá trojčení svých dětí, vnoučat a pravnoučat? Koho má z té drobotiny nejraději?

Rád bych se také potkal s některými našimi hlavouny. Sobotky bych se rád zeptal, jak to bylo s tím Lánským pučem. Pořád se nemohu zbavit dojmu, že ne Hašek chtěl sejmout Sobotku, ale že Sobotka to měl od začátku pod kontrolou a byl to on, kdo režíroval celou hru a ne Hašek. Viz můj článek Doublezrádce.

Rád bych se potkal s Klausem, nejlépe kdyby vzal sebou i svého synka. Zajímalo by mě, jací jsou v soukromí. Jak moc se berou vážně, jaký mají smysl pro humor, zda také někdy roztají z něčeho jiného než z ekonomie a školství.

Takže milí čtenáři Kosy z ministerstev… Nemohli byste mi dohodit nějakou zajímavou návštěvu? Tu  a tam je v rámci předvolebního boje vhodné, aby politik vyjel mezi prostý lid a nechal se vyfotit s plebsem. Mohlo by se to udělat u mě. Nebo, když je tu všude plno ruských hackerů – Vladimír Putin jednou určitě zase přijede do Prahy na návštěvu… mohl by se zastavit u mě a nechat spekulovat půl světa, proč to udělal. Na většině univerzit světa už na to existuje obor…  Nečte Kosu někdo, kdo mu občas může pošeptat do ouška?

Každou chvíli mi taky kolem baráku projíždí americký konvoj při nějaké operaci Trvalá svoboda. Určitě tomu velí americký generál… Nemohl by dostat rozkaz, aby si u mě udělal zastávku?  Picnem prase, dáme ho na gril a pokecáme…

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Vidlákovy podávky se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.