K výročí konce války


Republika  si konec  II. ww  připomenula  včera.  Jako  den kapitulace  nacistického  Německa.  Ačkoli..  ačkoli  srdce  země  svobodná  ještě  ani náhodou  NEBYLO.  Bojovalo a  hlavně – umíralo se  v něm.  Přesto  jsme  z  ideologických  důvodů  přesunuli  oslavy  konce  války  z  9. 5.  o den  dříve,  abychom  šli  správně  do  té Evropy.

A začali  dělat  kejkle  s dějinami,  protože  je přece  nepřijatelné  slavit  něco  podle  bývalých komunistických  not.  Takže  jsem se  postupně  dozvídal novou  historii. Například, že  tedy  Prahu  skutečně  osvobodili Rusové – hrdinové,  ale  pozor,  ne  ti s  rudou hvězdou, ale  ti  co měli  na  opascích  proslulé  ruské Gott mit  uns!  tedy  Vlasovci  z  divize  generála  Buňačenka!  To  byli i ti praví  hrdinové a  osvoboditele, které bychom měli ctít  a uctívat.

Dále  to,  že  ti  druzí  Rusové, ti s  tou  rudou  hvězdou žádní osvoboditelé nebyli, protože  Praha  už  byla  osvobozena  těmi  v polní šedi, takže  to  byli  hlavně a jedině  uchvatitelé, že  Tomáši Klvaňo a  další?

Nikoli překvapivě,  už  ZASE  mi  bylo  vysvětlováno, což  zní  pikantně především u  nás  v Plzni,  že  není  mrtvý  spojenecký  voják  jako spojenecký  voják.  Že  někteří  jsou hrdinové, ale o  těch jiných  se zásadně  mlčí.  Už  ZASE..

Přiznávám, nevěděl  jsem , co  k  výročí konce války  napsat. A  kdy  to napsat a  vydat .    8.  nebo  9.? A  do  toho ještě  přišla  naše  vládní  krize  a francouzské  volby. Takže  jsem  ani těžce nestíhal. Až mi  dorazil  mail  z  Totonta. Od  paní  Henriety.

Má jen pár  slov  a pár  obrázků. Dám ho sem  celý.  A  zařadil jsem jej  úmyslně  nikoli v  den,  kdy  Němci podepsali v Remeši kapitulaci , ale v  den, kdy byl  skutečně  a konečně  zlomen  jejich odpor  v Praze.

Díky  paní Henrieto z Toronta.  Zachránila  jste  dnes Kosu.

Dobry den Vlcko,

pozdravujem Vas. Ja sama som sa s manzelom a kamaratkou zucastnila Nesmrtelneho pluku v Toronte a reprezentovala som ako hrda Slovenka nase krasne Slovensko. Tak bolo aj minuly rok. Z Vasej rodnej Ceskej republiky Bohuzial, ani jeden hrdy Cech/Ceska 😦 . Posielam niekolko fotografii z vitazneho pochodu.

Henrieta

P.S.

Všichni  ti  z  nesmrtelných  batalionů  si  zaslouží  naši  hlubokou  úctu. Stejnou  a  stejně  hlubokou.  Bez ohledu jakou  barvu měla  hvězda na jejich  tancích,  nebo zda  tam měli vůbec  nějakou.

P.S:S.

Paní Henrieto, dovolte  starci  nad  hrobem , aby  tu  oficioznost  dne trochu odlehčil.  Protože  nejspíš  jste  na posledním obrázku,  konstatuji  že

jste  kočka, jste  kočka,

perfektne urobená….

vlk

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Hosté se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.