I kdybys psal jako Jan Zlatoústý


Napsal Vidlák

Ne vlku, Babiš není OK, nemusíme to nechat tak jak to je a Kosa není zbytečná ztráta času…
Můj tatínek je velmi moudrý muž. Dost toho zažil, musel v životě ledacos skousnout, musel se v životě hodně otáčet a nabíral si na svoje záda mnohem víc než musel. Celé moje dětství mě zásoboval moudrými radami. Některé jsem pochopil hned a řídil se jimi. Jiné mi musel dlouho opakovat než se staly součástí mého života a některé jsem přijal až mě jejich nerespektování pořádně vytrestalo.
Hodněkrát jsem si v životě řekl, že táta měl pravdu a příslušnou životní lekci jsem si mohl odpustit, leč ne, měl jsem vlastní hlavu, myslel jsem si, že právě já budu ta výjimka z pravidla a všechno dopadne jinak, než mi táta maloval. A světe div se, skutečně, velmi vzácně, ale přece, občas jsem nenarazil a naopak posunul jsem se někam, že to i mého milujícího rodiče překvapilo.
Měl jsem tátu vždycky moc rád, myslím že jsem ani nebyl příliš vzdorovitý puberťák, vždycky jsem ho uznával a když mi něco říkal, zamýšlel jsem se nad tím. Když jsem dělal něco, co bylo proti jeho vůli, měl jsem pořádný pocit viny už předem. Dost jsem se v něm viděl a dodnes rád a ochotně vyprávím rodinné historky ve kterých můj tatík figuruje.

Přes toto všechno, přesto, že šlo o milujícího otce, kterému jsem vždycky rozuměl a který mě měl rád a chtěl pro mě to nejlepší, i přes intenzívní pocit sounáležitosti, stejně jsem ho leckdy neposlechl a jel jsem podle sebe. Takový jsem byl a kupodivu moji synové jsou stejní. Je to vztah otce a syna, pochybuji, že existuje hlubší pouto na této zemi a přesto jsem měl svoji hlavu a používal jsem ji. Hloupě, nesmyslně, byl jsem mnohokrát varován a přesto jsem neposlechl.
Myslíš vlku, že by Kosa mohla být vůči svým čtenářům silnější než můj tatík vůči mně?  Pochybuji o tom. I přesto, že jsi jako autor uznáván a o tvé zdatnosti v této oblasti nemůže být pochyb, i když leckterý tvůj čtenář (nebo autor) k tobě cítí náklonnost, stejně budou mít vždycky svoji hlavu a i když budou tisíckrát varováni, stejně se svým hlasem ve volbách naloží po svém. I když budeš mít stokrát pravdu, i když ji budeš vysvětlovat polopatě nebo vědecky, i když ji podložíš tisíci argumenty, stejně bude tvůj čtenář vždycky přemýšlet vlastní hlavou a na své cestě životem udělá fůru chyb. A tu a tam překvapí i tebe, protože i když půjde proti tvému přesvědčení, sem tam se ukáže, že to odhadl líp.
Pokud píšeš Kosu proto, aby se tvým čtenářům otevřely oči a pokud se tak nestane, tak to znamená selhání, pak můžeš Kosu opravdu zavřít. Nikdy nebudeš mít vliv na čtenáře tak veliký, abys mu rozmluvil jeho nápady, ať už jsou jakkoliv uhozené.  ale kdyby takto postupoval i můj tatík pokaždé, když jsem ho neposlechl, tak by mě buď musel vydědit a nebo spáchat sebevraždu…
Jenže on to neudělal. On si prostě počkal. Zpravidla netrvalo dlouho a ukázalo se, že životní zkušenosti vítězí nad mladickým elánem a já jsem pěkně přilezl zpátky do otcovské náruče. Ano táto, už ti rozumím…. Otec pak přidal pár poznámek, kterými své původní varování o něco rozšířil či zevšeobecnil a já si dal příště pozor. Popálená ruka byla nejlepší učitel a tatík měl dost rozumu, aby mi ránu obvázal a vyléčil a nehonil si svoje ego na mém neštěstí.  Kolikrát ho moje vylomeniny stály dost peněz i času…
Táta mi vždycky říkával, že největším nepřítelem pokroku je spěch. Ne, není třeba přetvořit svět za den. Není nutné postup dějin urychlovat, není zapotřebí vychovat nového člověka nějakým rychlokurzem. Postačí jen být nablízku a tu a tam do dějin zlehka šťouchnout. postačí tu a tam obvázat nějakého semletého soukolím doby, včas varovat mladé a zbrklé a být připraven jim přidat radu, až to varování pochopí.
Myslím vlku, že tohle Kosa dělá dobře. Myslím, že jsi všechny varoval dostatečně a pokud to nezabalíš, ještě pár varování od tebe zazní. A pak, až si voliči nabijí hubu, pak je zapotřebí je nasměrovat, kam dál. Andrej Babiš je u moci jen chvíli. Je dost možné, že bude příští premiér, ale je také dost možné, že za dalších pět let už po něm neštěkne pes. Nemyslím si, že je nutné, aby Kosa varovala ještě více a ještě důrazněji. Ale už by měla pomalu začít ukazovat, co dělat, až Babiš našeho voliče vytrestá. Až volič občan přijde na tvůj web a zeptá se, co dál. Jak napravit svou voličskou slepotu… Pokud v té chvíli uslyší: „já jsem vám to říkal“, nebude celá ta lekce k ničemu.
Tvoje životní zkušenosti a pisatelské nadání přece nemusejí skončit jen u varování před Babišem… Mohou být k užitku, až to horké hlavy pochopí samy. Tam bude Kosa zapotřebí. Někdy prostě není možné zabránit Hitlerovi, aby přišel. Ale když pak půjde na smetiště dějin, je zapotřebí nějaký Adenauer, který zmenší škody na minimum. Kosa zřejmě nezabrání oligarchům v ovládnutí politiky.  Ale může být důležitá, až to národ pochopí a bude se jich chtít zbavit.
Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Vidlákovy podávky se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.