Hedvábná stezka -šance nebo průšvih?


Když  už  jsem  musel dělat  docela  důkladnou přípravu  na  včerejší  Hodinu  vlka  na  Slobodném  vysielači, došlo mi, že  by  bylo  docela  škoda nevyužít  nashromážděný  materiál nebo  alespoň jeho  zlomek,  pro  speciální  článek  na  Kose. O  projektu  Hedvábná  stezka  se u  nás  ví  hodně  málo – nejspíše  v  jednovětém  vyjádření  toto – jde o  novodobou verzi  tradiční obchodní  cesty,  která  spojovala  dávnou Čínu s  Evropou. Případně  s  dalším  doplňkem typu – jedná  se o  nový  Marshallův  plán…  No a  my v   České republice, pokud  jde o  členy  Zemanova fanklubu,  jsme  zasypáváni  bombastickými tvrzeními,  jak  jako  ta  Hedvábná   stezka  oživí  naši  ekonomiku a  jak se  budeme  podílet a  jak….

Přiznávám, že  začátkem  tohoto  týdne  jsem  o  tomhle   projektu  nevěděl v  podstatě  o nic  více.   Nedovolil  bych si tvrdit, že  po pár  odpolednech  na  internetu  jsem  alespoň poučený  laik.  Spíše  se  definuji  jako  laik překvapený a  žasnoucí.  Překvapený a  žasnoucí  nad  tím,  jak se  dělá  opravdu  velká světová politika a to  v  měřítku,  kterému  jsme  už  dávno v Evropě a obávám  se, že  i na  Západě  úplně  odvykli a  že  nejspíše  nás  čekají  dnes  sotva  dohlédnutelné  změny v  uspořádání  světa. Protože  jestli  něčím  projekt  Hedvábné  stezky  je,  pak  projektem,  který  rozhodně  změní  rozložení  sil na  zeměkouli. A o tomhle  chci informovat.  Protože  mne  překvapilo,  jak mimořádně  málo  je  o  celém tom projektu a jeho souvislostech  k  nalezení  na  českém  mainstreamu.

My  sice jsme detailně informováni   o  tom  jaká příkoří činí pekingský  režim  nějakému  disidentovi,  jak kdesi v čínské provincii  rebelují  místní  rolníci proti nějakému  nařízení  regionálních  úřadů a  o podobných světodějných  událostech  /aniž bych  jejich význam  jakkoli  snižoval/, pojímáme  se  vyvěšováním  tibetských  vlajek  nebo  naopak předvádíme  vůči  Číně  naprosto  neuvěřitelnou servilitu a jsme  demagogicky  přesvědčováni  o  tom,  jak po  boku  čínského  draka  vstoupíme  v  záři miliard, kterými nás zaplaví, do věku  netušené prosperity. Zodpovědně  a  dle svého nejlepšího vědomí  a svědomí  říkám

1- nic  z  výše uvedeného  není  pravda nebo to není podstatné /až na  tu  neobyčejně  vlezlou  servilitu  vůči Pekingu/

2- nová  Hedvábná  stezka  je  opravdu  nejspíš  projektem,  jaký  tu,  od  dob  objevení  Ameriky  a následné  Velké kolonizace obou  Amerik, Afriky, Asie , Oceanie  a Asie  – NEBYL.

Jenže  tenkrát  šlo  o  zápas  několika  soupeřících  expandujících  velmocí /Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko/,   zemí , které  si  své  mocenské a hospodářské  výboje  financovaly  nejprve  sami, aby  potom, v  míře o několik  řádů vyšší  dostaly  svůj  ekonomický  vklad  zpět  na  základě  vykořistění podrobených  území a  šlo   expanzi, na  bázi  technické a  vojenské převahy, brutální  silou, spojenou s  vývozem ideologie  a  vnuceného převzetí  minimálně podstatných  částí  kultury a  kulturního  vítězství  kolonizátorů.

Tenhle  dnešní  čínský  projekt  je  něčím podobným  –  řekněme  strategicky, nicméně  velmi se bude odlišovat v metodě  a provedení.

Určitě  se Číňané  nebudou  snažit,  abychom převzali  jejich  ideologie,  jejich správní  a  soudní  systém,  jejich náboženství,  jejich písmo a tisíc  dalších  věcí.  Nicméně  dovolím  si  tvrdit,  že  cíle  jsou v podstatě /opakuji -v podstatě!!!!/ stejné  jako  při oné  velké  kolonizaci  bílým mužem v od  15.  do  19. století.  Tohle  konstatování  je  stejně  snadné a logické, jako zavádějící!  Protože  je  tu  jeden zásadní  rozdíl – Evropa  tehdy  měla  možnost  dalšího rozvoje  i  BEZ  koloniálních  výbojů  a hlavně  – šlo o proces  živelný, zkrátka  vyplňování  mocenského a  ekonomického  vakua, o  střetu  civilizace technické s  civilizacemi  netechnickými  o  prosazení  globálních zájmů  bohatších  na úkor  chudších v devastujícím  provedení.Čína  se  dál  bez Hedvábné stezky  rozvíjet  nemůže. Nebo  jen velmi omezeně.

Novodobá  čínská  expanze  je plánovitá, nikoli  živelná  – někteří  ekonomičtí experti /třeba   Fabian Knopf z  poradenské firmy Dezan Shira & Associates/ dokonce tvrdí, že  jde o  strategické plánování  v  měřítku  nejméně  jednoho  století!!!!  I kdyby  to  byl mylný  odhad a  šlo  o  strategickou  vizi  Pekingu  „jen“ na  30-40 roků,  jak tvrdí jiní,  jde o  cosi v  našem  civilizačním okruhu, s  jeho exzaltovaným  individualismem a  s naprosto nekonzistentní a  neustále  se měnící  politickou  scénou,  neuvěřitelného a  neznámého. Je  tu  dlouhodobá  vize. Nikoli  utopická představa, která  už pozítří přestane  platit, ale  dokonalá  vize,  kdy  čínské  elity  si  dokázaly  s předstihem uvědomit, co  nezbytně  musí učinit,  aby  jejich země  neprohrála  a ve  smyslu  nejhorších  americko-evropských tradic  neprojedla  svou  budoucnost. Tohle je to, oč  tu běží.  A o nic  jiného – o budoucnost a osud  Číny.  Zemanovy  řeči  o přínosu pro  Českou republiku  jsou  jen a pouze propagandistickým  plácáním, rovným  stejně  velkohubému prohlášení  dnes už  zapomenutého Vladimíra Mečiara,  který se kdysi  vrátil z Moskvy  a prohlašoval, že na  Slovensko přivezl  100 000 nových pracovních míst.  Mečiar  měl tehdy  částečně  pravdu  -opomíjet a ignorovat  Rusko  by bylo ekonomicky  fatální  chybou. Stejně  tak  má pravdu  Zeman  –  ten  projekt  je  příliš  zásadní než  aby  šel ignorovat,  ale  ani v případě Mečiara, ani  v případě Zemana Češi nebo Slováci  nebyli a nejsou pro Moskvu  nebo Peking   hráči,  kteří  by je zajímali. A  tím se vracím k  reáliím projektu Hedvábné stezky.

Když  jsem se pídil po nějakých  podrobnostech a faktech,  pak za  nejobsažnější pokládám  z  toho, co mi  vyjel  z tuzemských  zdrojů  strejda  Gůgl  na samém  začátku, pokládám  tenhle  článek na  iDnes, z  kterého si  dovolím převzít  několik základních  faktů a hlavně  následující  grafiku:

Pěkná  ukázka  naprosté povrchnosti současné   mainstreamové  české  žurnalistiky!

Ano,  Hedvábná  stezka  má  mít  dvě  ZÁKLADNÍ  větve  – suchozemskou  a  námořní, klíčové  slovo  je  ZÁKLADNÍ. Protože  skutečně  v současnosti  UVAŽOVANÝ  projekt  /záměrně  jsem nenapsal  CELÝ projekt/  vypadá  podstatně  dalekosáhleji -viz  stejná  mapa  ze  zahraničních zdrojů:

Na první  pohled  je  vidět  mnoho  zásadních  rozdílů – MfD se neobtěžuje  informovat  o takových  „drobnostech“ jako  je

1-propojení Pekingu  s  Irkutskem přes  Mongolsko

2-propojení Číny  přes  Kazachstan do Kazaně

3-propejní západní  Číny  tzv. pakistánským koridorem  do  přístavu  Gwardar, který  jen tak mimochodem  už  3 roky ovládá čínská  společnost  China Overseas Port Holding Company

4-naprosto ignoruje  projekt pozemního propojení  jižní Číny  se  zeměmi  Indočíny s  koncovou  stanicí  Singapur

5-totéž  platí  o další  větvi  Hedvábné  stezky, která má  spojit  jihozápadní  čínské provincie  s Barmou,  Bangladéšem a Indií….

Ale  ani tahle  druhá  mapa  není  úplná!  Existuje  totiž  minimálně  ještě  6. trasa  Hedvábné  stezky – tzv.  oceánská  nebo  australská  – jak chcete .Čína  totiž  od  Austrálie  získala  práva  provozovat na  99 let nejseverněji položený  australský  přístav  Darwin!!

Ten projekt  je  opravdu  epochální a  smekám  klobouk  před  strategickým  uvažováním a plánováním  Číňanů. Ovšem  zcela jinak  než  Zeman. On  a  jeho  mluvčáček  nám  hustí  do hlavy,  jak  úžasně  se  nám povede, protože se na projektu  podílíme, podílet  budeme  a vůbec.  Ani mne nenapadne, abych  vám  něco podobného předkládal  k  uvěření. Stačí  když  se podíváte  na kteroukoli  z  obou  výše  odprezentovaných  map.   Vidíte   na některé  z nich  napojení  ČR  na  některou z  hlavních  už  funkčních  nebo  projektovaných tras?  Nejspíš vaše  oči  vidí to, co ty  moje. Podotýkám, že  evropská  část  pozemního projektu  – tedy  železniční  spojení  počínající  Británií,  přes  Holandsko  Belgii, Německo, Polsko, Bělorusko, Rusko  už dokonce od  ROKU  2013 FUNGUJE! Takže  kontejnery  přepravované  tímto  způsobem nepotřebují  na  cestu  40 dnů, jako při tradiční námořní přepravě,  nýbrž  pouhých  15…. Při  řekněme  – řádově  stejných,  nákladech….     Znovu opakuji, pro  obdivovatele  Miloše Zeman  – funguje. Už  4 roky a  bez  sebemenšího  podílu  České  republiky… To  abychom měli  jasno  až  zase uslyšíme cosi  grandiozního  z Hradu.

Nicméně  ten projekt  je  skutečně  fascinující.  Však také  grafika  MfD  uvádí,  že  čínské  státní  fondy  mají  už  napevno pro  Hedvábnou  stezku připraveny na  investice 1 BILION  dolarů!!!  A  zahraniční  literatura  uvádí,  že  se započtením  vyvolaných  koinvestic  financovaných  ze  soukromých  zdrojů a  prostředků  dalších  zemí je celková  suma  někde mezi  3-4 biliony  USD!  Jaký přívlastek  si takhle založený  projekt  zaslouží?  Netuším,  já  ty nejtěžší  superlativy  už použil….Ale  to není  důležité, pojďme  se zabývat například tím,  proč  to  vlastně  Čína  dělá.

Rozhodně  hned  v úvodu  zapomeňme  na  blud, že  proto, že  chce  pomoci  světu v  nějakém  rozvoji   a  ani náhodou  nějaké  České  republice. Je  nanejvýš  vhodné  připomenout si,  s jakými  měřítky  pracují v  Číně  – v České republice, Slovensku a Rakousku žije dohromady tolik lidí jako v Šanghaji….

Takže proč  nejméně  bilion  dolarů? Čína realizací  Hedvábné  stezky  řeší  celou obrovskou škálu  svých /budoucích/ problémů! Například:

1-  triviálně  dopravní  napojení  na  svět –  alternativně  k  dost  zdlouhavé námořní  dopravě

2-  musí  vybudovat  opravdu  funkční a moderní  infrastrukturní  spojení  svých  středozápadních,  západních, severních a jižní  provincií  s  vysoce  rozvinutým a  industrializovaným  pobřežním  pásmem.  Jestliže  nechce,  aby  většina  území  začala  nevratně  zaostávat  za rozvinutými  regiony a  docházelo  k  vystěhování  obyvatelstva  do pobřežních  regionů , které  jsou už takhle  přelidněné. S  fatálními  důsledky  na  ekologii, ekonomiku, kriminalitu, vyhrocením  sociálních  otázek, atd.

3-jen  dobře  fungující  spojení a  doprava  zaručí  příchod investorů a  tím  i  výrazné  oživení  ekonomiky  venkovních provincií.  A  jejich postupné hospodářské  zrovnoprávnění  s pobřežím. Navíc  – pracovní  síla  na pobřeží  už  je  docela  drahá  a  naopak  ve  vnitrozemí lze  ještě  docela  dlouho  dlouho  udržovat korelační  výhodu  nízké  ceny práce.

4-když  už investujete desítky, či spíše  stovky  miliard  dolarů  do  megaprojektů  rychlodrah,  dálnic, letišť a inženýrských  sítí,  má tato investice  opravdový a trvalý  význam pouze  tehdy, když se stane  součástí  mezinárodní dopravní  nebo infrastrukturní sítě a  všechny  státy,  hraničící  s  dnešní  ČLR,  mají v  příhraničních  územích, ale  většinově na  celém teritoriu železniční i dálniční  síť  poddimenzovanou  nekvalitní  a    Hedvábná stezka  počítá i s  těmito investicemi. Za  čínské peníze  budou stavět a projektovat zejména  čínské  firmy, jiné  pak dodávat  stroje  a materiál, samozřejmě – z Číny.

5- dobré propojení do zahraničí  znamená  snazší  export  čínských  výrobků na zahraniční  trhy.   Zkuste  si  představit, že provozujete  nějakou továrnu  v západní  Číně.  Svoje  zboží dosud  musíte dopravit  do přístavů  na  východě přes  celou  zemi a pak ještě  dodávat námořní cestou… Nyní  to  naložíte  vlastněna  nejzápadnější čínské hranicí a hurá do světa – ušetříte  minimálně  týden na vnitrostátní  dopravě a  cestu  do Evropy  ztrátíte  na 1/3…

6- jestliže  nějakému  státu  vybudujete  za  své peníze   dopravní trasy, zcela  nepochybně si  zajistíte  i  to, aby  se vám investice  nějak  vrátila.  Tím, že  ty  železnice  či  dálnice budete provozovat a vybírat poplatky, tím, že budete  poskytovat, pokud možno monopolně,  servisní  služby na nich  / benzínky, depa,  sítě  obchodů a restaurací, atd. atd./,zkrátka  získáváte  v příslušné  zemi  podstatný  ekonomický a politický  vliv.  Aniž byste k tomu používali  hrubou  sílu.

7-naprostá většina  komentátorů  hovoří v  souvislosti s  Hedvábnou  stezkou o exportním a vlivovém imperialismu  Číny,  vidí  jen tyhle  dva  fenomeny. Myslím, že  stejně  důležitý  je ovšem pro Peking  i  zajištění  vlastního   dovozu a  importních tras. Nikoli ovšem proto,  aby  na  svůj  trh pustil cizí  výrobky –  nýbrž  zejména  suroviny, které  země  buď  nemá  vůbec nebo  jen  v nedostatečném  množství  –  bavíme  se zejména  o  dvou  nezbytných komoditách  –  energetických  nosičích a  potravinách. Ale  totéž platí pro  všechny možné  kovy.   Nejmarkantnější  je  to  u  ropy  a plynu.  Vlastní  čínská  naleziště  ani  zdaleka  nejsou schopna pokrýt byť jen nouzovou   spotřebu země.  Drtivá  většina  energetických  dovozů  jde po moři. Docela  velká  část navíc  z Iránu  Hormuzským průlivem, který  lze  snadno  blokovat. Jak uvedeno  – námořní  přeprava  je pomalá a  v případě  válečného konfliktu  silně  zranitelná.  Dobře  se podívejte  na ty  mapy – jestliže  budujete  koridory  železničních rychlodrah a  šestiproudých dálnic do  exsovětských  středoazijských  republik, do  Kazachstanu,  na  ruskou  Sibiř,  ke Kazani,  jak  velký problém  asi bude  pokládat  současně  nebo  v nějakém  krátkém  časovém odstupu  potrubní produktovody? Všechny uvedené  státy doslova  „sedí“ na  zásobách  obou  energetických  uhlíků! Jen  neměly  vyřešený  transport  k odběrateli!!!

8- Čína  eliminuje  i  možný problém  strategického obklíčení.  V Pekingu  si při   stanovování  cílů  Hedvábné  stezky  nepochybně  velmi pečlivě  všímali toho, co se dělo a  děje  kolem  Sovětského svazu a posléze  Ruska po  jeho  rozpadu.  Viděli,  jak se z obávané supervelmoci  odpoutávaly  dřívější  satelity,  jak  po  odpoutání přebíhaly  do opačného  tábora  a místo  snahy po  nějaké  spolupráci se z nich  staly  nejhorlivější  nepřátelé  – viz  Balti,Poláci, Bulhaři, Rumuni. Čína  viděla,  jak  NATO  expandovalo  vlastně  až  k Petrohradu,  jak  stále  více zemí  je  kryto   americkou  vysuuutou  protiraketovou obranou,  která má  údajně  chránit  Evropu před  iránskými a severokorejskými  raketami….A  samozřejmě, že  si osvojili v  tomto  ohledu  názor  Kremlu, že  jde o strategické  obkličování,  které  má za  cíl  jedinou  věc  – zbavit  Rusko  efektivní  možnosti  jaderného protiúderu v případě nejvyšší  nouze.  Čínští  lídři  zřejmě  usoudili,  že podobné  nebezpečí v budoucnu  hrozí i jejich  zemi – viz dnešní  čínské protesty  proti  instalacím protiraketových  komplexů v  Jižní Korei a v  Japonsku v  souvislosti  se zbrojním programem  Kimů.  S  tímhle  ani Peking  nic neudělá.  Čemu se ale rozhodně  Hedvábná  stezka,   její  gigantické investice na území  zejména  sousedních států  určitě  zabrání,  je  opakování  baltského  scénáře v   bezprostředním sousedství  Číny! Proč  by  Pakistán  měl dovolit  americké protiraketové  instalace  na svém  území,  když  Peking  bude stavět  silnice, a  železnice  a provozovat  velký strategický  přístav? Aniž by  Islamabád  byl poučován o lidských právech? Totéž  střední  Asie a  další!  Stačí se podívat na  zahraničně politický  kurs  Filipín!

Zkrátka  -čínské  vedení  zabíjí  opravdu  mnoho a velkých  much jednou  jedinou ranou. A  to tak, že   si,  na rozdíl od  velké  kolonizační  éry  bílého muže – vše  násilím /aspoň zatím ne/ nýbrž uspokojením  svých zájmů s vedlejším   produktem    uspokojit  i  zájmy  o  ekonomický  růst  u  svých blízkých i vzdálených  sousedů. Skvěle  strategicky promyšleno! Nic podobného by  v  dnešním  západním světě  nebylo možné! Jenže  než  začnete nad  Číňany  a jejich  vizemi, resp.  jejich  formou imperialismu,  jásat,  jak to těm pitomcům  z  Washingtonu, resp. Bruselu, případně  z pražského podhradí  natírají, zkusme ODHADNOUT  / ano jen odhadnout a  to ještě  neuvěřitelně  hrubě/,  co  realizace  Hedvábné  stezky  /tak, jak ji můžeme  vůbec dnes odhadnout/ změní ve  světě a  eventuálně, jak se  důsledky eventuálně dopadnou  na nás. Osobně  soudím, že  opravdu  není  důvod  k oslavám,  ale  současně  si uvědomuji,  že jde o síly  a fenomeny, které  jsou už  dávno mimo  západní/naši  kontrolu a  že máme  jedinou možnost  – přizpůsobit  se. Dovolím si předložit  tento, zdaleka  nevyčerpávající  pohled na  vítěze  a poražené  z Hedvábné stezky

1- jasným  vítězem a to ve všech směrech  je  Čína. Řeší  vnitřní problémy  ekonomické /obrovské investice přinesou zaměstnanost  na  desítky  let/, demografické / centrální a příhraniční regiony  budou mít  nastartováno k místní prosperitě, zajistí  si  strategické  suroviny  i  strategická  napojení, získá  nové trhy, zrychlí  dodávky  své  zboží na  na trhy  stávající,  nesmírně posílí  svůj  globální  geopolitický  vliv,  stane  se totiž, s odstupem největším  globálním  investorem. Po  investicích  – tedy použití  tzv. měkké  síly, přijde nepochybně i nasazení  síly  tvrdé. Tomu se nelze  vyhnout, protože  Hedvábná  stezka  se v budoucnu stane  z nejen dopravní tepnou, ale také lákavým  cílem.

2-částečnými  spoluvítězi  jsou  země  střední  Asie  – Uzbekistan, Turkmenistan, Kyrgyzstan,Kazachstan, ale  i  Pakistán,   kterým se otevře  opravdové a výkonné  napojení  na svět /skrze  Čínu/ a  získání  budoucího nejsolventnějšího  odbytiště pro svoje  hlavní  vývozní  artikly. Totéž  platí pro africké státy, napojené  na námořní větev  stezky.

3- většími  vítězi  než předchozí  kategorie  jsou  jednoznačně  Irán a Turecko. Irán s  přímým pozemním  napojením na  Čínu a nejlépe  spojený  ještě  ropovody a plynovody?  Jak  ho budete  chtít  příště  dostat pod  ekonomickou  blokádu? Turecko? O jeho konfliktech  s  EU a  Spojenými  státy  netřeba  se bavit. Stejně  jako o  divergenci  jeho civilizačních  hodnot  k těm  našim.  Zatím se ekonomicky bez  západních trhů  neobejde,  ale  Hedvábná  stezka  mu  umožní  obrovskou  diverzifikaci  vývozu  směrem na  východ…A  tím  i  získání  větší politické  nezávislosti,  která  bude o dost  více  odpovídat  ambicím  nejužšího tureckého  vedení.

Tím  bychom měli  vítěze velké  i  malé  nejspíš  dost vyčerpány.Takže  mi zbývá  jen výčet  globálně  tímto  projektem  poražených. Není  to  zrovna  seznam, který by  se mi líbil. Protože

1- prvním  velkým poraženým  je  Rusko

Ačkoli  se to na první pohled  nezdá. Moskva je  nedílnou  součástí  projektu. A  navíc  otevření  čínského trhu pro její  energetické  vývozy  je přece pro ni,  při nesmyslných  sankcích  EU požehnáním..

To  všechno je  pravda.  Ale  už  dnes platí, že  Čína  nahradila  původní  ruskou  dominanci ve  středoazijském prostoru. Kde Kazachstan, Uzbekistan, Kyrgyzie  a  Turkmenistán  daleko více a ochotněji kooperují s Pekingem než  s tradiční  ruskou  metropolí.  Důvod  je jasný – peníze.  Čína má, Rusko ne. Kdo  nemá  finance,  ztrácí  vliv.

To není  všechno  – Rusko se  mění  z globální  velmoci  na surovinový  doplněk  Číny. Nic  jiného mu,  pod vlivem  trvale  nepřátelského postoje  Západu  nezbývá.  Opakovaně  se na Kose podivuji  totální idiocii  západní  diplomacie,  vytrvale  ženoucí  Moskvu  do kouta a  do náruče  Pekingu. Osudovým globálním  soupeřem  euroatlantického civilizačního okruhu  bude totiž  Čína,  pokud  už  před  tím dříve  Evropu nezničí muslimský  fanatismus.  Ale  my  neustále  děláme  hlavního ďábla  z Ruska… Nepochopitelné…Ačkoli  i  my potřebujeme  jeho  suroviny. Tak je přenecháme  Číně a  sami, ohledně  energetických  dovozů,  se  budeme  radši spoléhat na  islámské fanatiky….

Vlastně  už  ani nepíši o Rusku,  jako  o další velkém poraženém

2-Evropě

Protože  pro  tu  Hedvábná  stezka  neznamená  posílení  jejich  ekonomických pozic  ve  světě, nýbrž  naopak  další  ztráty  světových trhů. Stezka, jak uvedeno  výše  znásobí  možnosti  laciné  čínské  výroby,  zkrátí  významně  dopravu,  zpřístupní světová  obchodní  centra  dnes ještě  uzavřeným  čínským provinciím a jejich  výrobcům,  aniž  by jakkoli posílila  evropské dovozy do  Číny  nebo  zemí  na  dopravní trase, kterou  navíc  budou ovládat  Číňané  a  kde se nutně bude hrát podle  jejich pravidel. Evropa  se svým  těžkopádným   rozhodováním na všech  úrovních  není  podobných projektů  schopna, i  kdyby  na to nakrásně  měla  peníze. Jako že nemám. Všichni dobře víme,  jak  „snadno“ se u nás  staví  dálnice  nebo železniční  koridory  či  dnes  jen  rekonstruují.  Na  D1 je  několik  rekonstruovaných   úseků momentálně  pozastaveno, protože  věc  účinně  napadli  ekologové…  Srovnejte  s  tím  onen  čínský  veleprojekt!  A  je  jasné, komu patří budoucnost. Zkrátka  Čína  ukrojí  další podstatný  díl  z  koláče světového obchodu.

3-podobně  se mi  jeví i postavení Indie

Ta  se nechala otevřeně  slyšet, že  se Čínou a  jejím vlivem přes Hedvábnou stezkou  cítí báti obkličována a  jednání v Pekingu  se neúčastnila

A shodně   jako Evropa jsou  na  tom

4-Spojené  státy

Jsou od  počátku proti projektu, ale  nedokáží  jej zastavit.  To  marně  zkoušel Obama  zejména  u projektu Asijské infrastrukturní a investiční banky (AIIB),  která  je  vlastně  konkurencí  Světové  banky  ovládané  Washingtonem.  Viz   následující  grafika

Kde zelenou  barvou  jsou  vyznačeny  státy,  které  už  jsou  členy  AIIB a žlutřozelenou  ty,  které se o  členství  ucházejí.  Také vám přijde zvláštní,  ten  šedivý  pás  od  Balkánu  přes  střední  Evropu  do Pobaltí  ačkoli všechny  ekonomicky  významné  země, s  výjimkou USA jsou  většinově  zelené  nebo  žlutozelené? Obama  dělal mnohé,  aby  projekt  AIIB  ztroskotal,  jenže  přes  halasné  transatlantické  vazby a  jinak  absolutní  submisivnost  Evropy a  jejich lídrů  k  americké  administrativě,  si  ani  Německo,  ani  Francie a  dokonce ani  Velká  Británie  nedaly  říci a  do projektu  vstoupily. Stejně  jako Austrálie  nebo Nový  Zéland a  nejspíše  i Kanada…

Zkrátka  -Čína vytváří  svou  vlivovou  zonu. Jinak  než  Spojené státy. Nikoli  /zatím/  vojenskou prezencí a  základnami v  konkrétních zemích. Ale  infrastrukturou a   a její  nejspíš  trvalou  správou, tvorbou  globálních finančních  a  zúčtovacích  organizací pod  svým  vlivem a kontrolou,  šíření  čínské  podnikatelské přítomnosti  ve skoro všech  zemích na planetě. Čína  tím  nabírá  vliv.  A  protože  jsme jen  jedna   vesmírná  entita, platí, že  když  někdo vliv  získává,  někdo jej  musí ztrácet – jde o  tzv hru s nulovým  součtem.

Varuji ty,  kteří  eventuálně  chtějí  jásat nad  tím, že  ďábel  Amerika  nebo  Brusel dostávají přes  prsty,  že  jim to někdo dává  sežrat.  Není  žádné  JIM TO  DÁVÁ  SEŽRAT!  Je  NÁM  to  dává  Peking  sežrat. Úspěch  Číny  a tohoto projektu  a já nepochybuji o  tom, že  úspěšný  bude,  znamená  další  ztráty  pracovních míst v  Evropě  a  Americe.  znamená odliv  peněz  z  Evropy, což  ekonomicky zasáhne  dříve  nebo později  každého  z nás.  My, na  rozdíl  od  Číny,  jsme  svou budoucnost  dávno projedli,  hrajeme  si  něco  co nejsme, co nejsme  schopni  ufinancovat. Nejsme  schopni  podobné  vize, natož  její  realizace,  nejsme  schopni  tomu zabránit a  ještě  hůře,  nejsme  ochotni se dokonce bránit  ani  evidentnímu a  akutnímu nebezpečí.  A  jiný  konkurent  než Západ, pro  Čínu a  její plány  –  neexistuje!  Pokud  s e dnes  nad  naším  budoucím debaklem  radujete,  je  to jásání  nad  vaší  vlastní zítřejší  nouzí.  Jen na  vás  ještě hmatatelně  nedopadla.  Projekt  Hedvábné stezky  je  odsouzen  k  úspěchu. Za  normálních okolností.

A  co konkrétně  Hedvábná stezka  a Česká  republika? Inu  tohle  téma  si  osedlal Zeman.   Klidně  mu přiznám,  že  je  správné  se  zapojit.  Ono  nám  totiž  nic jiného  nezbývá.  Hedvábná  stezka  jako  globalizační projekt  naprosto  jedinečné   úrovně  bude, bez ohledu na nějakou  Českou  republiku a  její  zájmy. Se všemi  dopady.  Nikdo se nás  na  nic  ptát  nebude  a  každému bude úplně jedno,  jestli ty efekty budou pro ČR  pozitivní  nebo tragicky  negativní.  Takže  je  jasně  lepší se podílet  než  stát  mimo. Klasikovo  kdo chvíli  stál,  již  stojí opodál, zde platí  zcela univerzálně. Problém  je v  tom, že  Zeman,  jako obyčejně,  nemluví  o projektu a  naší pozici v  něm – pravdu.  Hedvábná stezka  běží  zřetelně  mimo  naši  zemi.  Koridory  nás  míjejí a  nejspíš  i  budou míjet. Pozitivní  efekty,  tedy  služby  a výkony, související  s  tranzitem zboží a  peněz  poběží  jinudy.  Naše servilita dirigovaná  Hradem  není  horována.  Na  rozdíl od  polského postoje…Číňan  umí  počítat a  dá přednost  vazbám  se  40-ti miliony  spotřebiteli před  čtvrtinovou  masou. To dá  rozum.Ostatně – za  všechno  mluví  tzv.  rodinné  foto  na  závěr  multilaterálního  jednání o  Hedvábné  stezce.

Pozice konkrétního státníka, resp.  jeho  vzdálenost  od  čínského prezidenta  dokonale určuje  vážnost,  jíž  se  u hostitelů  těšil. Ne, nemíním  se Zemanovi posmívat, že  musel  být  na  focení přivezen, protože  fyzicky  už byl  indisponován, to nechám  bulváru.  Ale  nemohu  pominout, že  jako  vůbec  jediná  hlava  státu z EU, byl odstrčen  až  v podstatě  na  samý  konec  první  řady. Přesto, že  udělal  naprosto  nevídané  vstřícné  gesto a  během  téhle  návštěvy  Číny  se zajel poklonit obětem  masakru  do Nankingu.  Což  zatím,  s  výjimkou  dánské  královny,  žádná  jiná  hlava  stát  neučinila  a co  bere  jako  zátěž  vzájemných  vztahů Japonsko. Zcela stejně, jako Peking  reflektuje  návštěvu  dalajlámy. Ten  Nanking  Zemanovi  také  nevyčítám,  jen konstatuji, že ta  jeho vstřícnost  není v Pekingu  stejně  honorována. Nic  víc.

Když  to shrnu  –  Hedvábná  stezka  je   srovnatelná  vizionářsky  s letem  na Měsíc. Ovšem  s  daleko dlouhodobějšími dopady  a účinky. Je  daleko lepší  být  u projektu  než  mimo něj. Nicméně  tvrdím,  že nejspíš  definitivně  zpečetí  konec  éry  bílého muže. A  náš   s ním. Útěchou  nám budiž, že  se  tomu žádným způsobem  nemůžeme  vyhnout.  Ale proto  bychom  neměli  šarlatánům, ani těm hradním, baštit  jejich  vyprávěnky. Stejně tak  jako  mainstreamu  jeho  totální  ignoranci a  zazdívání  celé  záležitosti.

P.S. je pro mne naprosto  symbolické, že  jednání  o  Hedvábné stezce probíhalo  ve  stejných  dnech, kdy  Vasco  da  Gama  před  519  doplul do Indie….Ale  nepochybuji  ani na  okamžik  o tom,  že  čínský prezident i jeho následovníci  vytěží  ze  svých  expanzí  daleko více  než  portugalští  králové….

Dodatek:

následně  mi  došlo upozornění na  následující  mapu tras Hedvábné stezky, která je  jště  detailnější  než ta, kterou  jsem našel já:

Hedvábná stezka 5

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.