Hrdý Brit je shit!


Doufám, že  mi  citlivější povahy mezi  vámi  odpustí  dnešní titulek. Ale  byl příliš  prvoplánově  lákavý, než  abych  mu  odolal! Protože výsledky mimořádných  britských  voleb podle mne  naprosto a bezezbytku  potvrdily to, co  opakovaně  říkám ohledně  Brexitu a  jeho  výsledku  – že tvrzení  o  hrdém  Britovi , který se vzepřel   diktátu  zlých  eurokratů  z Bruselu,  je  fikce a  účelový  mýtus,  který  nemá  s  realitou  naprosto nic  společného. Že prostě  šlo  o  klasický  efekt  vládou  vypsaného referenda v Evropě, pokud  se konají jen  velmi  příležitostně a  mimo  Švýcarsko,  kde se tamní populace  naučila, jako jediná v našem civilizačním prostoru,  v referendu  skutečně  odpovídat  jen a  pouze na položenou  otázku a nikoli  ho uchopit  jako  vhodný  klacek  na   vládu a  tu  vzít pořádně  po  létech a  vybít  si tak frustraci  z  jejího momentálního  počínání.  Tohle  pro mne  znovu  potvrdilo  čtvrteční  hlasování  za  kanálem La  Manche!  Nejdu tak  daleko,  abych   rovnou prohlásil a  začal  dokazovat,  že  onen  hrdý  Brit  dnes  většinově svého  hlasu pro  Brexit  lituje ,  ačkoliv  ani to  by nebyl  velký  problém.  Jenže  tím brexitovým  referendem, jako výronem  frustrace a trestáním  vlády, si  jsem  naprosto  jistý, zatímco  ta  pozdní  pobrexitová lítost by  přeci  jen byla  určitou  spekulací.

Než  ale  začnu  rozebírat  detaily a  dávat je  do souvislostí, nemohu  nic  jiného,  než  vyslovit  nelíčený  údiv  nad komentáři od  špičkových českých politiků konkrétně  Zemana, Fialy  a Ženíška.  Za  všechny  budu  citovat  ten Zemanův-  který  tlumočil Ovčáček, Fiala  s  Ženíškem ale  hovořili  úplně  stejně:

Kdyby  takovýhle koment  dal k  dobru můj  oblíbený  Pepa  Kobliha,  měl bych  pro  to pochopení.  Politika  se pro něj  redukuje  na  jednoduchá  vjemy  a ještě  jednodušší  zkratkovitá  hesla. Ale  slyšet  něco takového  od  prezidenta, šéfa hlavní opoziční  strany  a vicešéfa druhé  hlavní opoziční  strany?  S   nádavkem,  že  jeden  z  těch, co  tohle  moudro  utrousili  je prezident, před  tím prognostik  a  zbylí  dva  jsou  univerzitní  hodnostáři,  kteří se živí  politologií?  No potěš  koště! Pro mne  jde o  o  hodnocení  na  úrovni  fotbalového  fandy,  dvě  hodiny  po zápase,  kdy  už  jasně  ví,  jak měl být  postavený  mančaft, jaká  měla být  taktika a co  měl udělat  ten  dřevák, co  zavraždil dvě  loženky…. Zkrátka,  komentář  generálů po boji – Mayová  PODSTOUPILA ZBYTEČNÉ  RIZIKO a  basta! Proč  to  nesdělili  před  volbami, proč  až  nyní?  Když  je  znám  výsledek? Právě  proto!

Já si naopak  myslím, že  Mayová  jednala  strategicky  naprosto  správně  a logicky.  Tedy  co  se týče  nápadu  vyhlásit  předčasné  volby.  Učinila  tak v  okamžiku,  kdy měla  na  labouristy   v průzkumech  obrovský  náskok,  jak ukazuje  následující  graf   renomované  britské  instituce pro  výzkum veřejného  mínění  YouGov

modrá  linka  jsou preference  konzervativců, červená  labouristů a  černá linie  ukazuje  nutný  počet  mandátů  k  získání  absolutní  většiny  v parlamentu.
Připomeňme,  že  dosavadní  modrá většina  byla  velmi  těsná – činila  celých  6 křesel.  A  graf  jasně  říká,  že  v  den, kdy  Mayová  rozhodla  o  tom, že  na  sebe  riziko  předčasných  voleb  vezme,  to  vypadalo na  naprosto jednoznačnou  výhru,  kdy získá  minimálně o  40  mandátů  navíc!!!!  Vy  byste  do  toho  za  takové  konstelace  nešli,  jak tvrdí  Zeman, Fiala a  Ženíšek  mluvčáčkovými  ústy?  Já  určitě  ano.  Protože  bylo  jasné, co  Mayovou  k  tomu  vede.! Ano,  nemusela  riskovat  volby. Ty další by  byly  přišly  nejpozději  až  asi v  květnu  2020. Důležité slovo  je  nejpozději, protože  ve  Spojeném  království  vyhlašuje  termín  parlamentních  voleb  premier a  to podle  svého  uvážení. Je  limitován  jen  nejpozdějším  termínem,  do  kdy  se ty  další  musejí  odehrát. Ničím jiným.  A  přirozeně, že  každý  nájemník  Downing  Street 10 volí  okamžik,  která  pokládá  za  pro  svou stranu  nejvýhodnější  nebo  nejpotřebnější,  vzhledem k  budoucím  úkolům a  zejména  problémům.
A  vedení  toryů  se  jevilo, že  okamžik je  kromobyčej  vhodný  a že  v  dohledné  budoucnosti  sotva  může  být  lepší!  Proč  výhodný,  to ukazuje  graf.  A proč  sotva  bude  do  května  2020  lépe?
Z  jednoduchého  důvodu -Britové  si  loni  těsnou  většinou  odhlasovali,  jak víte, Brexit. K  překvapení  úplně  všech –  Camerona  a konzervativců,  ekonomických  elit  země i těch, co ho  vyvolali a nakonec  vyhráli.  Britům  trvalo  3/4 roku,  než  dokázali  vůbec   aktivovat  pověstný   článek  50, což znamená,  že  neměli    žádnou představu  o  nějaké  strategii  vyjednávání a  stanovené priority a  zejména  všechny  hlavní  tváře  Brexitu,  Zejména obě  tváře  Brexitu  – Nigel Farage  a  Boris  Johnson bezpříkladně  zbaběle  couvli  od  odpovědnosti  za  praktické  dovršení vystoupení  z  EU -Farage  odešel z politiky   nechal zbankrotovat  svou  stranu UKIP a Johnson  rezignoval  na  místo  šéfa  konzervativců a  tím i premiera a  šel do  subalterní pozice ministra  zahraničí. Který  ovšem  vyjednávání  s  EU  NEPOVEDE!!!!
Mayová se mi  osobně nijak nelíbí  a od  samého začátku jejího  fungování  ji mám  za  naprosto nedorostlou  úkolu,  který  na  ni  ohledně  dojednání  konečného  vyrovnání s Bruselem  – opakovaně  jsem ji  nazval v  tomto  směru  hokynářkou.  A  její  tézi  o  tzv.  tvrdém  Brexitu  mám  od  prvního  náslechu  jen  za  silácké  gesto  bez obsahu.
Odpusťte  mi tento  dlouhý  retrospektivní , ale  nutný  úvod. Byl  nutný, protože  nastavuje  mantinely, které  vedly  k  vypsání  předčasných  voleb,  jako naprosto  logickému a  správnému  kroku.
Mayová  si uvědomila, že v konstelaci, kdy ta  obří  a  pro Británii  historicky  naprosto  klíčová  událost,  srovnatelná  například  s přijetím  Magna  Charty, na  ni  doslova  spadla a nikdo  není na  nic  připraven a nikdo  jí  nepomůže. Ta  jednání s  Bruselem  se povlečou,  budou  zdlouhavá a  nejspíš  také   pro  Británii  nepříliš  ve  výsledku  potěšující.  Čehož  nepochybně  začnou  využívat  všichni  její  političtí  soupeři,  ať  už  z  opozice nebo  z  vlastní  strany,  což  budou  vydatně  přiživovat  mediální  pijavice, pro  které  je  událostí  klasicky   jen  špatná  zpráva.  A takových,   v průběhu  rozhovorů  o  novém  partnerství s  EU,  bude  nekonečně  mnoho.  A  došla k  jednoduchému  závěru  – jestliže  se mi  nepodaří  bleskově  uzavřít  s EU  dohodu,  kde Británie  získá  úplně  všechno a  Brusel  nic,   mohou  volby  skončit  totální  katastrofou. A  nejen , že  vítězná  dohoda  pro  Spojené  království  s e vyjednat  nedá,  ona  nejspíš  do  roku  2020  nebude vyjednána  vůbec. A  pak mi  budou  všichni, co  mají  do krku  díru a u počítače  klávesnici otloukat  o  hlavu  moji  neschopnost!!!!
Takhle  nebo  velmi  podobně  to viděla. Naprosto  správně.  Překvapuje  mne, že  pánové  Zeman,  Fiala a  Ženíšek   tuhle  naprosto  logickou a nutnou  kalkulaci  nechtějí  vidět… Ale  o  nich  nepíši.  Takže  se věnujme  tomu, co se odehrálo na  ostrovech mezi  17.  květnem  a 8.červnem  letošního roku,  kdy  Mayová  a  konzervativci  přes optické  vítězství  zažili  bezpříkladný  volební  debakl  a proč  čtvrteční  volby  dopadly  jak  dopadly.
Ale  než se  do toho  pustím, dovolte  ještě  jedno  malé odbočení. Zklamání  publika na  alternativních  webech  po  opakovaných prezidentských  volbách v  Rakousku, po  parlamentkách v  Holandsku a zejména  po  Macronově  vítězství  ve  Francii  bylo  naprosto zjevné.  Alternativní  svět  se cítil být  těžce  poražen  triumfujícími  elitáři  a kavárníky. Ačkoli při  bližším pohledu na  výsledky  a způsobu,  jakým  jich  vítězové  dosáhli,  nebyla  ta  deprese   více méně  na  místě. Stejně tak  mne  dnes  překvapuje,  že  v  nikdo  z alternativních   antielitářů  a  antikavárníků  nemá  zapotřebí  ventilovat  jakékoli  uspokojení  nad  britským  hlasováním,  ačkoli,  dle  mého názoru  mají  k němu  všechny  důvody! Tedy  všechny  kromě  jednoho  –  nadšení  pro  hrdého  Brita  co  to natřel Bruselu. Protože  takový  neexistuje.  A kdo  si  na  toho hrdého  Brita   a jeho  nesmlouvavý  postoj odhodit  bruselské  okovy  a jho,  v  Británii   nějak  vsadil  a  modeloval podle  něj  svou  volební taktiku a  rétoriku  – beznadějně  prohrál!!!
Týká  se  to  hned  tří politických  subjektů  a  všechyn  utrpěly  v podstatě  zdrcující  porážku –
Mayové konzervativci
Skotští  nacionalisté
Liberálvové
Začnu  těmi  dvě  menšími  -liberály  a Skoty.  Skoti přišli  o  1/3  mandátů,  liberálové  sice jsou  +3, ale  tohle  je  jen kosmetika.
Skotská premierka,  pochopila  Brexit  jako  novou  šanci  pro  další  referendum o  osamostatnění  Skotska, vždyť  Skotové  drtivě  hlasovali  pro  setrvání  v  EU a  Londýn ostentativně  jejich  snahy  být  součástí  vyjednávacího  týmu  – ignoroval. Nicole  Strugeonová proto  kampaň  pojala  ve  smyslu  – dejte  nám hlasy, abychom  pro  vás  mohli  znovu  docílit  referenda,  kde  to  těm  Anglánům konečně  natřem …. Liderálové  naopak  byli   jedinou  britskou  volební  stranou,  která  vsadila  nekompromisně  na  masu  těch,voličů, co  Brexit  nechtěli a  za  svou prioritu  označili  opakování referenda. Oba  subjekty  narazily  do  zdi.  Velmi  tvrdě. Protože  Brexit… ale počkejte  ještě  chvilku, popišme  si  nejprve
konzervativce
I  tam  Mayová  vsadila  především na  Brexit. Z mého  hlediska  naprosto  správně  a logicky. její  kampaň  byla  postavena  na dvou premisách  souvisejících  s  Brexitem
1-  nikdo jiný a zejména  ne  labourista  Corbyn  není schopen  vést  efektivní a úspěšná  jednání  s Bruselem. Jen  já. A  myslím, že  v  tomto  měla  pravdu. Ostatně  viděl  jsem průzkum,  kde  těsně před  volbami  Britové  posuzovali kompetentnost  řídit  stát a  Mayová  porazila  šéfa  socialistů ve  zdrcujícím  poměru  2:1!!!!
2- před  Británií  nyní  nestojí  žádná  důležitější a větší  úloha  než  Brexit!
A  vlastně  nic  jiného  už v  kampani  modrých  nebylo  – jen  Brexit a nutnost  jej  řešit.
Prostě  Mayová,  Skotové a liberálové  všechno, či skoro všechno  vsadili  na  to,  že  existuje hrdý  britský  volič, který  natřel  Bruselu a bude chtít  dovršit  své  osvobození  od  těch  nikým  nevolených  byrokratů.
Jenže  výsledek  ukázal  něco jiného.  Že  pro  vrtivou  většinu  ostrovních  voličů  je  Brexit  už  minulá  kauza  a žije  úplně  jinými   prioritami.Svými  denními starostmi  a problémy  – například  finanční  tísní  – průměrná  britská rodina  má  trvalý  dluh jen  na kreditních  kartách  ve  výši  14 000 liber /tedy nějakých  420 000  Kč či  16 000    Eur/: Přidejte  si  k  tomu  sílící  nejistoty, jak  Brexit  dopadne  na  trh práce,  velmi  špatný stav  zdravotnictví a veřejných  služeb,  stále  méně  dostupné  vysokoškolské  vzdělávání, atd.atd.
Šéf  socialistů Jeremy  Corbin  je  opravdu  exot, v mnoha  ohledech.  Jeho  ekonomické představy  jsou  reálně  viděno  – fantasmagorie, vedle  toho   měl  a má  pochopení pro teroristy  –  tu  palestinské, tu  irské,  tu  zase  z  Hammasu, či  Hizbolláhu. Navíc  má  velmi  silnou  vnitrostranickou  opozici,  která  číhá  na první příležitost, jak se  jej zbavit. A  17. května, v  den vypsání  předčasných  voleb,  byl   na odpis. Aby  za  pár  týdnů   v podstatě  slavil vítězství   a udělal  z Mayové  doslova  hlupačku.  Jak  je  něco takového  vůbec  možné?  Má tajemství,  které  by měl převzít Bohuslav  Sobotka a  ČSSD, aby  udělali stejně překvapující  výsledek  na podzim?
K  mé  velké lítosti musím  konstatovat,  že  Corbyn  ničím podobným  nedisponuje a  Sobotka  podobný  zázrak prostě  nepředvede.  Nemá  totiž  proti  sobě  Mayovou s  jejími   fatálními  chybami v  kampani a  jejím  naprosto  mylným odhadem  britského voliče a  témat,  které u  něj rezonují. Nýbrž  Babiše,  který  je populistou, takže  čte  a nadbíhá  s akcentovanými  tématy  voličům.  A nedělá  fatální  chyby.
Corbin  neudělal  nic  jiného,  než  že  v podstatě  Brexit  jako volební  téma  zcela  vypustil. Došlo mu,  že  tady premierce nemůže  konkurovat. A nastolil domácí  agendu.  Už  zmíněné  sociální  služby,  churavějící  zdravotnictví,  slíbil  odbourat  universitní  školné a to hned  nebo  ho alespoň  silně  redukovat,  slíbil  podstatně  zdanit  bohaté  / firmy  i  fyzické  osoby/, prostě  mluvil o  tom,  co  obyčejný  volič  chtěl  a potřeboval slyšet.
Mayová ve  svém  zahledění se  na Brexit  jako  opravdu  fatální  úkol pro  Británii,  před  jakým  už  dávno nestála,  se dopustila  několika hrubých  chyb,  které se týkaly  především  domácí politiky  a životního standardu  obyvatel.  Přišla  s  doslova  šíleným  nápadem,  který  jako by vypadl  z  dílny  dvou  našich  špičkových  asociálů  Kalouska  s  Drábkem  –  tzv. daní z  demence.
Určitě  už  víte  oč  běží, ale  zopakuji  to.  Stále  více britských  seniorů  potřebuje  mimořádně  hodně  péče protože  trpí  Alzheimerem , Parkinsonem a  dalšími  chorobami  na  bázi  selhávání  mozkových  funkcí. A péče  o ně  je mimořádně nákladná  pro  systém veřejného zdravotního  pojištění.  takže  ohromila  v předvolební  kampani  nápadem  získat od  pacientů, touto  diagnozou  peníze  za léčbu zpět po  jejich  smrti, pokud vlastnili nemovitost. Ta by  se po jejich  smrti  prodala a výtěžek  by, až  na   100 000 liber, které  by  dostali  dědicové, připadl  zdravotnickému  systému.
Okamžitě  se  ukázalo  že  mýtus  o  hrdém  Britovi,  co  ukázal prostředníček  bruselským  byrokratům  je totální  shit!   Hrdý  britský  volič,  když  si přečetl ten  premierčin  totální  úlet  dostal okamžitě  vztek,  že  mu  někdo  chce vyrabovat  šrajtofli,zapomněl,  že  nějaký  Brusel  existuje,  že  je mu slibován  nekompromisní  tvrdý  Brexit, kdy se  s Bruselem nevyjednává, ale kladou  se mu podmínky /jako  například  ta, že  se  nedoplatí do unijní  kasy   dlužné  částky/,  nýbrž  v  amoku  najednou  objevil  sympatii pro šíleného  Jeremyho  a opustil  konzervativce. Dobře  se  podívejte  ještě  jednou  na ten  graf nahoře! Mayová  byla, po pár  dnech nucena  tuhle  šílenost  odvolat a  tím se stala  následně  nevěrohodnou  a nečitelnou
Zkrátka,  tohle je  celé  tajemství  letošních  britských  voleb  – špatně  zvolená  hlavní  témata konzervativci a  naprosté  selhání v  těch,  která měl  jako svoje priority  člověk s  hlasovacím  lístkem!
Když  si  k  tomu přidáte  ještě  to,  že  Mayová  odmítla  jít  do  tradičních  televizních  duelů, na  které si  většina  Britů , vyznávající  fair  play – potrpí,  máte celkem  dokonalý  obrázek co se stalo a proč  se to  stalo.
Mayová si  šla pro  silný  mandát pro vyjednávání s  EU. Naprosto oprávněně.  Chtěl bych ho  na jejím  místě  také.  Stojí s prázdnýma  rukama.  Přišla o  vládní  většinu.   V  Bruselu  tuhle oslabenou pozici  nemohou přehlédnout. Ani  to,  že  pro běžného Brita   není  Brexit   už  smrtelně  vážným  tématem,  že  má  jiné  starosti. Což  potvrdil  i  výsledek  liberálů  -48%  voličů chtělo  zůstat  v  Unii, ale  když jim to  takhle partaj  jako hlavní  téma  nabídla, skoro nikdo na  to  neslyšel.
Prostě  tohle téma  už  netáhne.
V  úvodu  jsem napsal,  že  mne překvapuje, že britský  rezult není  akcentován na  alternativě.  Protože  Corbyn  je  antisystémový  fenomen.Stejně  jako Trump , Le Penová?bernie  Sanders. Britské  elity  a elitáři  dostali pořádnou  nakládačku. Ve Francii  sice vyhrál  Macron, ale prezidentskými  kandidáty  obou /bývalých/ velkých stran  nebyli tzv. hodní  hoši, akcentovaní  elitami,  ale představitelé  krajních  křídel svých uskupení. A  ze  stejného  kadlubu,  či spíše  ještě  divočejšího a  radikálnějšího je  faktický  vítěz  za  kanálem.
Mayová  sice  sestaví  vládu, s pomocí  irských  unionistů   /tak tohle  je také  paráda, protože  to  klidně  může  vést k obnovení  občanské  války na  severu  irského  ostrova!!!/,ale  to  její pozici  významně  oslabuje  a limituje.  A kdyby  irští  republikáni už konečně  zrealizovali  svoje  mandáty a  začali se  účastnit  jednání  sněmovny, místo  aby ho bojkotovali,  šlo by o  většinu DVOU  hlasů!!!! Jen  dvou.  Takhle  to bude fakticky   devět.  Zkuste  s  ubohým  párečkem  poslanců  navíc  dělat  něco tak  složitého  jako  je  vypořádání s  EU  a  schválení  dosažených  výsledků  jednání!!!!  Kdy  si   každý  jednotlivý poslanec  bude chtít  prosadit  svou  a  zviditelnit  se pro své  voliče! Neřešitelná  záležitost!
A  to  konzervativci mohli  dopadnout  ještě  daleko  hůře. Kdyby  skotská premirka  Sturgeonová  neudělala  stejnou  chybu  jako Mayová a  vsadila také  na  špatné  hlavní  téma  u  skotských  voličů  – opakování  referenda. Čemuž  se ti, co  odtržení  nechtějí,  rozhodli  zabránit  tím,  že  hlasovali  pro  torye a Mayovou. Nebýt  toho,  tak  konzervativci  nejen  že  přišli  o  parlamentní  většinu, ale  i  o pozici  nejsilnější strany…   Stejně  tak si  dovolím  ještě  jedno tvrzení  v  rozporu s   mainstreamem – že  Mayvé  šance oslabily  i  teroristické  útoky  v Manchesteru a Londýně krátce před  volbami. Tvrdím, že je  to přesně  naopak.   A mám k  tomu  velmi  silné a  neoddiskutovatelné  indicie – tohle  jí  jen a jen naopak pomohlo. Ale  detaily  v tomto článku  nedám  – počkejte  si na  ně na  zítřejší  večer  o Hodinu  vlka na  Slobodném  vysielači. Tam  to  detailně  vysvětlím. Tedy  jestli máte  zájem. A nejen  to.  Hodlám pojednat  i  řadu  dalších  věcí,  které  se do tohoto  článku nevešly.  Ačkoli  jsou  jak  důležité,  tak velmi  zajímavé.
Abych  vás  zkusil  navnadit  – nepřekvapuje  vás, že  náhle  neslyšíte  žádný  blábol  o  ruských  hackerech a jejich  zásahů  do  průběhu  voleb,  o  tom, jak se Putin raduje  z  fakticky  britského  bezvládí?  Jak  bylo v posledním  čas e v podobných případech  zavedeným  standardem?
Já  pro tento okamžik  se svým popisem  britského zemětřesení  končím- nicméně  tvrdím, že  hrdý  Brit  mýtus  a totální  shit! Nic  více.
Jen  sem pro  úplnost přidám  ještě pár  grafů  z  voleb,  abych  to měl v  archivu Kosy pohromadě.
Počty  mandátů
Kdo  kde vyhrál v  Británii
Bilance  zisků a  ztrát

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.