Planeta opic a evropská armáda III.


Netušil jsem, že  mi  tohle, na  pohled  velmi  jednoduché  téma, zabere celkem  3 pokračování. A popravdě  řečeno – nebýt  dneska  sobota,  která  je  čtenářsky  daleko nejslabší,  asi  bych  to poslední  nepsal a začal  bych  něco  jiného. Námětů  dost a  dost. Jenže   v  tenhle  čtenářský  neden  se mi  moc nechce  nic  nového začínat.  Tak  radši  vypořádám  ještě  jednu  iluzi, kterou se  nám  evropští  elitáři  snaží  nabulíkovat  pod  líbivým  heslem  vytvoření  Evropské  armády.

Nejdříve  však, když  dovolíte,  zopakuji  jádro předchozích  dvou  dílů

1- Evropská  armáda  je  nutná , abychom  odvrátili  hrozby,  které  Evropě  hrozí  v současném  nejistém  světě.

Což  je  asi stejně  pravdivé, jako  že na  Sahaře každý leden  napadne  nejméně  metr  sněhu.  Evropa  má, i přes trvalou a usilovnou devastaci  svých obranných schopností sílu  se  bránit.  ZATÍM. Disponuje   dostatkem  technických  schopností  a možností  se postavit proti  latentním nebezpečím  typu  masového náporu  migrantů na  její  břehy. Jediné, co  jí  opravdu  schází  je  vůle   a  odhodlání politických  elit použít  silové prostředky a  vynutit  respekt k  nedotknutelnosti  hranic  a  právu  jednotlivých  zemí.

2- Zřídíme  Evropský  obranný  fond, z kterého budeme  centrálně  financovat  výzkum a vývoj  obranné techniky  a přes  který  budeme  centrálně  nakupovat pro  členské  armády, takže  všichni  ušetříme  obrovské prostředky.

Inu –  takže  metr  sněhu  nenapadne  od  Nového roku na  Sahaře  jen  v lednu,  ale  také  každý  únor… Protože národní  sobectví,  které  vidíme  naprosto plasticky  v  každodenní  praxi  fungování  Unie,  jež  je  ovšem vydáváno  za  vrchol  evropské  solidarity, pokud  jde o případ  sobectví  hlavních  evropských  hráčů  – viz  třeba  opakované  hrubé  porušování  Maasrichtských  kriterií  Francií a  opakovaná  tolerance   k  jejím  fiskálním přešlapům  nebo  tzv.  záchranná  akce  Řecko,  která  ovšem  sloužila  jen  k  tomu,  aby byly  ECB  a  dalšími institucionálními  věřiteli  odkoupeny   půjčky  Řecku,  které  ve  svých  bilancích  držely  především  německé a  francouzské komerční  banky, abych uvedl konkrétní  jasný  příklad, mluví  jasnou  řečí.  A  je  tedy  zřejmé,  že národní státy  NIKDY, pokud  k  tomu nebudou  donuceny,  se   nevzdají  nákupů  zbraní a  výstroje   pro svoje  ozbrojené  síly  od  svých  národních  výrobců,  protože  by  to  neobhájili  před  svými  voliči.  Nemluvě o  tom,  že  tím  nejniternějším  smyslem a účelem  vytvoření   Evropského obranného  fondu  je  mobilizovat,  na  zbrojní  výdaje  fondy,  které  byly  vytvořeny  za  úplně  jiným  účelem a  jež   byly  pro  evropské papaláše  pro  tento  účel  dosud  naprosto  nedostupné.

Tématem  tohoto,  závěrečného  dílu   bude hledání  odpovědi na  otázku  –

MUŽE  hypotetická  Evropská  armáda vůbec  efektivně  fungovat?

Nebudu  vás  napínat- pokud  nejste  členem  fan  klubu  Jakuba  Jandy  a podobných duševních  a morálních  gigantů  nebo  nemáte  neotřesitelnou  víru v  to,  že  metr  sněhu  každoročně  napadne  na  Sahaře  v lednu,  v únoru a  ještě  také  každý  březen- pak  vás  myslím  nepřekvapí  můj  vývod- že nikoli. Což  se  v  dalším  textu pokusím  dokázat.

Termín  Jednotná  evropská  armáda vypadá na první pohled  silně  a  silácky.  Jednotná  evropská  armáda!  No považte!

Začne  ovšem  mohutně  slábnout,  když  si  položíme  triviální  otázku

  • a  z  jakých jednotek  asi tak bude sestavena? Kolik  nových  jednotek, které  dnes  neexistují  bude zformováno?

Připomeňme  si  ,že  Juncker  dal  za  příklad  vhodné operace  a použití  nasazení  jednotek  evropských  států  po boku  Francouzské  armády  v Mali. Takhle  prý  si to představuje.   Jenže  ony  evropské  jednotky  do  Mali přišly  na  výslovnou  žádost  francouzské  vlády, že  její  armáda  je  naprosto přetížena   zahraničními  misemi a v  Mali prostě  nestíhala!!!!! Tohle  je ta  veleúspěšná a  příkladná  operace  a  vzor  pro budoucí  nasazení!

Podle  dostupných  informací – nebude vytvořena  ani jedna  nová  jednotka.  Jen prý  ze  stávajících  sestav  budou  tyto  jednotky  vyčleněny  pro evropské  multilaterální  použití!!!

Takže  domyšleno do konce,  vedle  současných  jednotek české armády,  určených pro  použití v  rámci  NATO,  ještě  další  speciální  kontingent  pro  Evropskou armádu? Kdo  si  tuhle  naprosto  dementní  multilaterální  dvojkolejnost  vymyslel a kdo ji může  myslet  vážně?!  Když  už  dnes je problém  naplnit  početně  zahraniční mise,  takže   do nich  budou  zařazováni  i  vojáci  z  tzv.  aktivních  záloh?  A  ČR  podle  generála  Andora  Šándora  obecně  nemá  dostatečné   vojenské  kapacity  pro  tu  nejprimitivnější  obranu  své  vlastní  hranice? A  ostatní  evropské  země  na  tom  nejsou  jinak?

Takže  to, co máme,  rozdělíme  mezi  více  zahraničních  velících  center, protože  se nutně  musí  jednat  o  tytéž  útvary,  které  jsou už  dnes  vyčleněny  pro operace NATO?!

Docente  Chocholoušku  –  budíček!

Ale  nebuďme přehnanými   detailisty!  Uvěřme, že  Česká  i ostatní  evropské  armády  počty  nějakým  zázrakem rapidně  navýší.  Máme  zde další problém

  • kdo  bude určovat  politické  zadání a  stanovovat  úkoly  té  evropské  ozbrojené  pěsti?

Nabízí  se  logická  odpověď  – vedení  Evropské unie  v  Bruselu.  Myslím, že  mnoha  z  vás  nyní  prudce  stoupl  tlak a  máte  chuť  vzít  kladivo a  rozmlátit  počítač.   Zadržte!!!  Mám pro  vás  dobrou  zprávu  – respektive  předpověď- nic takového,  v současné  Evropě,  není  prozatím prosaditelné.  Neumím  si představit, že by  se  řada  států  – například Poláci  zřekli  přímé  a bezvýhradné  kontroly  svých ozbrojených  sil  ve  prospěch  Bruselu!  A  jistě  by  nezůstali  osamoceni.  A  něco takového by  – jednomyslným souhlasem,tedy  celou  sedmadvacítkou, muselo  být  odhlasován v  Evropské  radě,  kterou tvoří  premieři  a prezidenti  jednotlivých  zemí  Unie. Tohle  není  nadiktovatelné  kvalifikovanou  většinou!   A  v mnoha  státech  /nikoli ve  všech/  by  zvednutí  ruky  pro  takový  úzus  zcela  jistě  znamenalo okamžitý  pád  vlády.

Ale  už  výše jsem  napsal  – netroškařme a  pracujme  s  variantou,  že  si  to  elitáři  nějak, pro mne  nepředstavitelně,  vynutí.  Nevěřím, že  někdo  odevzdal  skutečnou  efektivní  kontrolu  nad vojenskou  mašinerií  nějaké  bruselské  Jourové  nebo Mogheriniové či Timmermansovi  nebo  jak by  se  ten/ta kašpárek  ve  funkci  unijního ministra obrany  jmenoval,  aby  on  rozhodoval o nasazení  vojáků a  jejich konkrétních  úkolech a nasazení.  To  by  fungovalo nanejvýš  do prvních  národních  padlých!  Čili  mi  z  toho vyplývá,  že  konkrétní  nasazení  by  opět  buďto musela posvětit jednomyslně  Evropská  rada  složená  z premierů  či prezidentů  jednotlivých  členů  EU nebo  by  každá  země  musela mít právo  neúčasti  na  každé konkrétní  operaci… Snadno  si představit,  jak nadšeně  by   evropské  národy vždy  znova  souhlasily  s nasazením  svých  soldátů  někde  v   celosvětové  Horní  Dolní…

Jak  účinné  a operativní   takové  rozhodování  a  nasazování  vojenské  síly asi je, nechávám  vaší  fantazii.  Já to vidím jako  dokonalý  chaos a  absolutní  zneschopnění   jakékoli  akce.  Ale opět  netroškařme, přenesme  se  přes  to  věřme, že  to  nějak  elitáři  zvládnou / i  když  to jde opravdu  za  hranici  mé disponibilní představivosti/ a posuňme  se k  dalšímu  zřetelnému problému

  • kdo  té  Evropské  armádě bude   vrcholově  velet?A kde bude sídlit  vrchní  štáb?

Další  obrovský  problém! Tady jde o národní  prestiž a  ego!  V  podstatě  se nabízejí  dva  racionální kandidáti  – někdo z  Bundeswehru  nebo  nějaký  Francouz.Protože  to  jsou  dvě  nejsilnější kontinentální  armády,  které  nepochybně  by byly  hlavní  silou  téhle  Europe  Army.  Ale  Němci a  Bundeswehr?  Příliš  mnoho reminiscencí,  že?  Takže  na  ty  bych  nesázel.  Tedy Francouz.  Tohle  Frantíci  skvěle  ovládají – tedy umění  oktrojovat pro sebe  maximum  důležitých  mezinárodních  funkcí.  Viz  exšéf  ECB,  viz  šéfka  MMF, viz  exšéf  EU.  Jenže  s Francií  a  obrannými  aliancemi  bývají potíže – stačí  si  vzpomenout na  de  Gaulla  a jeho vystoupení  Francie  z  vojenských  struktur  NATO. Přidejte s i  k  tomu  tlak ostatních  států na  rotaci  velitelských  postů, na poměrné  zastoupení,  na…  ano, na  jejich dodávky  pro  tu  Army a  neskonale  jiných  podobných  maličkostí.  A máte  tu  klasických  tisíc  klasických nic, co umořilo osla!

Ještě  si myslíte, že  něco takového  jako Jednotná  evropská  armáda  vůbec může  fungovat?    Či spíše – vzniknout?  Ale klídek,  oni to  nemyslí doopravdy. Až na ten  Evropský obranný  fond. Aby  se  dostali k unijním  penězům  určeným  na  úplně něco jiného  než  zbrojení. Vojenské  výdaje  je  potřeba  posílit a  zvyšovat  daně  nebo dál  krátit  sociální  platby?  Ta  dotace  na obranu  z  Bruselu  je pro každého  elitářského  politikáře  doslova  rajskou  hudbou.  Takže  tohle  realizováno  bude  – o peníze  přece vždycky  jde až  v první řadě!!!    A tohle  je  ideální  možnost, kterou určitě  nepropásnou!  Pro naše  dobro….  Ale  Evropská  armáda?  Ten projekt se zrodil před  50-ti  roky.  a padal na ni prach.  Až  byla  oprášena  s  Trumpovým zvolením.  A pokud  Donald  zmizí  z politické  scény a  přijde zase nějaký  Clinton, Obama  nebo  Bush jr.? Tak bude  zase vše  v pořádku, brambory  budou na  řádku a  vůbec  oukej!    A  nápad  s  Evropskou  armádou  bude opět  uložen  ad  acta.

Na  Sahaře  zkrátka  nenapadne  metr  sněhu  ani  v lednu,  ani v  únoru, ani  v  březnu!

To jen  na Planetě  opic a u nás  v Evropě  vytvářejí  neschopní  obrany  své  existence telepatickou  virtuální realitu.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.