Janova Kostnice


nafotila  veverka

dneska  půjde  o  krátký,  netradiční  blog.  A nejsem  jeho  také v podstatě  jeho  autorem.  Vytvořila  jej  veverka. Byla  návštěvou v Kostnici.  A  nafotila  něco obrázků,  které jsou  dnes  v podstatě  ideální.  Vždyt  se  říká  1x  vidět  je  lepší  než  100x  slyšet.

Tak tady to  tenkrát  všechno bylo.  A  začalo to jako poměrně  nevinný  teologický  spor.  Spor  o  slovo o jeho výklad. Spor o pravdu.  Kde na  straně  jedné  stála  pravda  jedině  platná  a  oficiální,  na straně  druhé  pak pravda  nepohodlná, pravda  nekonformní,  pravda která  neměla  být  dále  sdělována.

Ten  jeden  byl  nucen  těmi mnoha  tenkrát, aby  odvolal. Byl by  si  zachránil  život.  Ti mnozí  tenkrát  mysleli,  že  když  toho jednoho  umlčí, vyhráli na celé  čáře.  Že když  umlčí toho,  kdo  mluví  o  problému,  problém zmizí, přestane  existovat.

Nasadili mu proto, papírovou  korunu,  kde se čerti  rvou o  duši.  Jako  králi  lhářů a  šiřiteli Fake  News.  Lhali tenkrát  sami  sobě.  Ten jeden  už  měl mnoho posluchačů,  kteří  rezignovali  na  tehdejší   mainstream.

Ti mnozí  snadno obětovali  jeden  nepohodlný  život.  Výsledkem  byla  dlouhá  válka  v  podstatě  celoevropského  rozměru,  protože  k potlačení  tehdejších  odpůrců  mainstreamu  a  jediné  závazné  pravdy, byly zorganizovány křížové  výpravy. Což  byl  bezesporu  globální, celoevropský  podnik. Bylo  jich  nakonec  celkem pět.  Měly  za úkol vykořenit  nepohodlnou, jednoduchou,  ale  NEOFICIALNI  pravdu.  Se  vším všudy a  bude  li  nutné  nebo  užitečné /například  pro  povzbuzení  vlastního vojska/ i s  celým  národem. Obět  toho jednoho  nepohodlného  života  bylo  jen  biblické  setí  větru,  z  kterého se stala  bouře. Která  zahubila  nakonec  zástupy.

První  kruciáta  skončila,  jak  víte,  pod náporem  husitských  cepníků a střelců  na  Vítkově,  druhá  druhá pod  hradbami  Žatce a  Kutné  Hory,  resp. v  Německém Brodu, třetí  se  rozpadla  dříve, než  dosáhla  české  hranice, čtvrtá  skončila u Tachova a  pátá  v Domažlic.

Kvůli  nepohodlnému  slovu a  neochotě  oficiálních  řešit  nikoli  problémy, o  kterých ten  nepohodlný  alternativní  kázal, byla  Evropa  dvacet  let  ve  válkách,  ztratila  stovky  tisíc  životů  a  vyhodila  z  okna  obrovské  náklady  na  válečné  operace.

Není  to dokonalé memento pro  dnešek?  Myslím, že  ano.

Proto  dnešní  fotoblog od  veverky  –  tady to  všechno  tehdy  začalo  a tady  se  to  odehrálo. Tady  to  tenkrát  ještě  šlo  všechno zastavit!

Deska  na  budově  koncilu

 

Budova koncilu

 

Dům v  kterém  bydlel Mistr  Jan, dnes Husovo muzeum

 

Informační tabule  na  tzv. Husově  domě

 

Pamětní  deska  na  břehu  Bodamského jezera, v  místě, kde  stála  hranice

 

tzv. Husův  kámen

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka, Veverčiny oříšky se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.