Ještě jednou Hate speech


napsal Leo K.

Když Vlk uveřejnil článek Pavla Cimbála Hate speech aneb jak umlčet hlas internetu, tak mně teprve přišlo na mysl, že jsem něco – ne podobného, ale – se stejným vyzněním kdysi četl. Došlo mi to až následně, protože když jsem to četl poprvé (na Zvědavci), tak jsem se královsky bavil, ba co dím, přímo řezal smíchy. No ovšem! Tenhle lidský absurdistan popsal velmi výstižně už před 49 lety Ludvík Vaculík ve fejetonu Obrodný proces v Semilech.

Ale k věci. Proč hate free; hate speech? Proč ne česky: „Bez nenávisti; projevy nenávisti.“ A stačilo by: Bez předpojatosti; klasici pak psali: Sine ira et studio. Ty amerikanismy mě překvapují. Bojíme se o své evropské hodnoty, středoevropskou kulturu, a sami si ji przníme. Dalším překvapením je kampaňovitost místo každodennosti. Ve středu sbíráme papírky, v neděli vyneseme před dům železný odpad. Jak se lišíme od soudružské totality padesátých let? I ten Pavka Morozov nakonec přichází k dobru i když žádný živoucí předobraz vzorného pionýra neexistoval. Vesničané v Gerasimovce si ho pamatují především jako chuligána, který kouřil cigarety a rád zpíval oplzlé písničky. Jeden z jeho bývalých učitelů dokonce dospěl k názoru, že byl lehce mentálně retardovaný, snad jako důsledek psychických problémů jeho matky a alkoholismu otce Trofima Morozova. I přesto, že mu bylo již dvanáct let, pořád chodil do první třídy základní školy.

Během středy 12.července zasahovala německá policie v domácnostech šedesáti uživatelů Facebooku, kteří se provinili nenávistnými příspěvky na sociální síti. Podle tiskové zprávy kriminální policie byla většina z nich obviněna z šíření xenofobního a extremistického obsahu. Zásahy proběhly ve čtrnácti spolkových zemích a zapojeno do nich bylo 25 policejních oddělení. Zahájeno bylo kolem čtyřiceti vyšetřování. Německá justice nazývá podobné jednání jako verbální radikalismus a obvinění se jej měli dopustit v rámci uzavřené skupiny na Facebooku mezi červencem a listopadem minulého roku. Mělo jít o antisemitské příspěvky, oslavování nacismu a další extrémně pravicové projevy.

Středeční zásahy zapadají do německého tažení proti nenávistným příspěvkům v rámci internetu. Na konci května byla Věra Jourová hlavním iniciátorem kodexu chování, na němž se Evropská komise dohodla se společnostmi Facebook, Twitter, Youtube a Microsoft.

Komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová uvedla „Nedávné teroristické útoky nám připomenuly, že je naléhavě nutné řešit nelegální nenávistné projevy online. Sociální média jsou bohužel jedním z nástrojů, které teroristické skupiny využívají k radikalizaci mladých lidí a rasisté k šíření násilí a nenávisti. Tato dohoda představuje významný krok k zajištění toho, aby internet zůstal bezpečným místem pro svobodné a demokratické vyjadřování, kde jsou dodržovány evropské hodnoty a zákony. Těší mě, že se IT společnosti zavázaly většinu platných oznámení o odstranění nezákonného nenávistného projevu prověřovat do 24 hodin, a pokud to bude nutné, odstranit nebo deaktivovat přístup k takovému obsahu.

Karen Whiteová, ředitelka Twitteru pro styk s veřejností v Evropě, k tomu dodala: „Nenávistné chování nemá na Twitteru místo a my budeme společně s našimi odvětvovými partnery a s občanskou společností pokračovat v boji proti tomuto problému. Naším prvořadým cílem zůstává, aby se tweety volně šířily. Existuje však jasný předěl mezi svobodou projevu a chováním, které podněcuje k násilí a nenávisti. Vedle boje proti nenávistnému chování, které porušuje pravidlaTwitteru, využíváme obrovských možností naší platformy k tomu, abychom dali prostor pozitivním hlasům, vymezili se proti předsudkům a pomáhali odstraňovat základní příčiny netolerance. Rádi bychom konstruktivní dialog na toto téma s Evropskou komisí, členskými státy, našimi partnery v rámci občanské společnosti a v odvětví technologií dále prohlubovali.“

Ředitel společnosti Google pro styk s veřejností a vztahy s vládami Lie Junius řekl: „Chceme, aby naše služby umožňovaly lidem přístup k informacím, avšak nenávistné projevy online jsme na našich platformách nikdy netolerovali. Máme k dispozici účinné systémy, díky nimž dokážeme do 24 hodin přezkoumat platná oznámení a odstranit nelegální obsah. Těší nás, že můžeme s Komisí spolupracovat na vývoji koregulačních či samoregulačních přístupů k boji proti nenávistným projevům online.“

Vyjádření společnosti Facebook poskytla Monika Bickertová, ředitelka pro řízení globální politiky: „Vítáme dnešní zveřejnění kodexu chování a těší nás, že máme možnost pokračovat společně s Komisí a technologickým průmyslem v boji proti nenávistným projevům. Na celém světě máme1,6 miliardy uživatelů a vyvíjíme neuvěřitelné úsilí, abychom na jedné straně lidem umožnili vyjádřit se a na druhé straně zajistili prostředí, v němž panuje vzájemný respekt. Jak jsme jasně uvedli v našich Zásadách komunity, nenávistné projevy nemají na Facebooku místo. Vyzýváme uživatele, aby, pokud narazí na obsah, který podle nich porušuje naše standardy, použili náš nástroj pro nahlášení zneužití, abychom mohli zahájit šetření. Naše týmy na celém světě tato hlášení nepřetržitě vyhodnocují a proti nelegálnímu obsahu rychle zasahují.“ 

Postoj Microsoftu shrnul místopředseda společnosti pro vládní záležitosti v EU John Frank: Vážíme si zdvořilosti a svobody projevu, proto naše podmínky použití zakazují propagaci násilí a nenávistných projevů v rámci spotřebitelských služeb hostovaných společností Microsoft. Nedávno jsme oznámili přijetí dalších kroků, které jsou zaměřeny specificky na prevenci zveřejňování teroristického obsahu. Naši uživatelé budou mít i nadále možnost oznámit nám případné porušení naší politiky. Podpis kodexu chování je potvrzením našeho závazku řešit tento závažný problém.“

Podpisem kodexu chování se IT společnosti zavazují, že budou pokračovat ve svém úsilí řešit nelegální nenávistné projevy online. Aby se zajistilo, že IT společnosti většinu platných oznámení o odstranění nezákonného nenávistného projevu do 24 hodin prověří, a pokud to bude nutné, odstraní nebo deaktivují přístup k takovému obsahu, bude nutné vytvářet interní postupy a provádět školení pro zaměstnance. IT společnosti by také měly usilovat o posílení svého probíhajícího partnerství s organizacemi občanské společnosti, jež budou pomáhat při odhalování obsahu, který podněcuje k násilí a nabádá k nenávistnému jednání. IT společnosti a Evropská komise se hodlají i v budoucnu zaměřovat na identifikaci a podporu nezávislé protiargumentace, nových nápadů, iniciativ, jakož i na podporu vzdělávacích programů stimulujících kritické myšlení. Takže mýtus Pavky Morozova žije i v digitálním věku. Podrobnosti zde.

Souvislosti

Provozovatel webu je částečně zodpovědný za obsah, který na něm sdílejí ostatní surfaři. V České republice tuto zodpovědnost upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve kterém se píše, že je vydavatel zodpovědný za obsah publikovaný surfařem, pakliže mohl tušit nebo byl informován o protiprávní povaze takového komentáře.

A co že je to ta protiprávní povaha? Od toho tu máme třeba zákon č. 40/2009 Sb.– tedy trestní zákoník. Jeho XIII. hlava popisuje trestné činy proti lidskosti, kam patří zejména paragraf 403 – založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a následný paragraf 404 – projev sympatii k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Takové hnutí má dle zákona hlásat „rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,“ což opět není nic jiného než faktická definice hate speech z amerických internetových služeb a to samé je zakotveno i v evropské legislativě 2008/913/JHA.

Nabízí se tedy otázka, proč vznikl onen společný kodex mezi velkými internetovými službami a Evropskou komisí, když je hate speech v různé podobě ilegální už od poválečných let? Cílem kodexu je docílit toho, aby nyní došlo k jeho naplňování. Nejde tedy ani tak o to, čeho všeho se kodex týká – to opravdu není nic nového –, ale spíše o vymahatelnost, která byla doposud poměrně nízká.

Současné dohodě předcházel loňský tlak Německa, které za to schytalo pěknou dávku peprných komentářů od svobodomyslných surfařů, ruku na srdce, ale vlastně jen žádalo dodržování stávajících pravidel Facebooku. Nic jiného. Hlavním poselstvím nového kodexu de jure je tedy vlastně jen to, že velké internetové služby přislíbily, že budou dodržovat své vlastní podmínky a mazat zakázaný obsah do 24 hodin. Jak to bude vypadat v praxi, ale ukáže až čas.

Vznikají tak paradoxní situace, kdy vás sice nikdo nebude kriminalizovat za nacistickou svastiku vytetovanou na hrudi, nicméně útok na sexuální orientaci se neodpouští.

Ministerstvo pravdy nechceme! Tak reagovali Piráti na zřízení útvaru boje proti dezinformacím, které ohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Nová organizační složka Chovancova úřadu začne pracovat od příštího roku a podle slov jeho zřizovatele bude mít za úkol „bránit šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy“. Česká pirátská strana na vznik ministerského úřadu reaguje na svém webu.

Jako z Orwelova románu 1984 působí zřízení útvaru boje proti dezinformacím,“ píší Piráti, kteří to považují za další pokračování v omezování osobních svobod občanů. „Sněmovna také schválila zákon o boji proti terorismu, který umožňuje trestat až dvanáctiletým trestem za „schvalování terorismu“. Kombinace těchto „opatření“ vytváří vysoká rizika v oblasti umlčování a trestání nepohodlných názorů,“ konstatují. Piráti mají vážné obavy o dodržování článku 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. „Právo na svobodné získávání a šíření informací patří i v naší zemi mezi základní lidská práva. Informace jsou dnes nejžádanějším zbožím a vláda by měla dělat vše pro to, aby informační toky byly nedotknutelné. Pokud dnes lidé ztrácejí důvěru ve stát, jeho instituce, nadnárodní organizace, či jednotlivé politiky, je problém v jejich netransparentním chování a konání,“ reaguje vedení strany.

Namísto šikany namířené proti médiím stojícím mimo mainstream by bylo podle Pirátů záhodno věnovat úsilí, aby veřejnoprávní média pracovala skutečně jako služba veřejnosti, tedy fungovala transparentně a byla vyvážená a objektivní.

Co lze očekávát od ministerstva, které vede usvědčený plagiátor, který ve své bakalářské práci doslovně kopíruje ze stránek s vypracovanými maturitními otázkami?“ – komentuje předseda Pirátů Ivan Bartoš vznik nového útvaru. „Doporučil bych peníze určené na „potírání“ dezinformací společně s dalšími miliony, které v ČSSD neutratíte za billboardy ve volební kampani 2017, využít pro intenzivní dlouhodobou vzdělávací kampaň, zadanou v transparentním výběrovém řízení. Kampaň, která naučí běžné lidi poznat pravdu a lež, odlišit informaci od dezinformace, pracovat se zdroji, prostě neskočit na špek. Jenže to se do současného politického prostoru příliš nehodí, protože by pak občané poznali, že řada politiků lže a dezinformuje v množství větším než malém. Pokrytec numero uno,“ dodává Bartoš.

Piráti jsou přesvědčeni, že cesta rozhodně nevede přes cenzuru, ke které se založením útvaru proti dezinformacím ministerstvo vnitra zjevně chystá. Svoboda šíření informaci je garantovaná ústavou. Hodnocení „kvality“ informací je na příjemci. Výjimkou jsou jedině takové informace, které uvádějí spotřebitele v omyl, jsou výhrůžné, nabádají k násilí nebo mají povahu poplašné zprávy. „Stát a jeho úředníci v demokratické společnosti nemají a nesmí mít informační monopol ani právo rozhodovat, která informace je vhodná a která už ne,“ varuje Česká pirátská strana.

Mají pravdu. Jeden z anonymních diskusních příspěvků napsal: Vůbec není důvod tohle dělat:
1. drtivá většina takových příspěvků se vyznačuje negramotností autora a jeho neznalostí historie atp. – jedná se vždy o Brouky Pytlíky a fušery
2. jak takový negramotný, který neumí napsat ani „Nice“, může být světu nebezpečný? Nijak.
3. Pokrytci a ufňukánci, kteří nechápou svět okolo sebe, tu svoji demagogii a fádní „názory“ ani nejsou schopni sdělovat natožpak obhajovat napřímo a lidem do očí, takže ať si to odbudou na držkoknize (přezdívka facebooku L.K.). Je to jejich píseček, jinam se z něj nedostanou. A my se bavíme nad jejich amatérismem nadále.

Skutečně nejlepší zbraní proti hoaxum, štvavým a alarmistickým článkům je vědění, vědění a zase vědění a kromě toho uvědomění, že prostřednictvím mediálního prostředku tu někdo něco sděluje s nějakým úmyslem, který neznáme, a že tedy takové „zprávy“ mají do svého ověření cenu „poudaček při dračkách peří.“ Jenže místo solidních veřejnoprávních médií, místo vzdělávání, se vedou kampaně nekonečně blbého typu (jak popsal ing. Cimbál) a omezuje se občanská svoboda. Častá námitka, že kdo není vinen, nemá se čeho obávat – je do detailu shodná se stejnou námitkou pronášenou v čase Protektorátu Čechy a Morava. „Otevřete, tady gestapo, nic se vám nestane(!)“ Je čas, aby se objevili Blaničtí rytíři nového věku, totiž zbytky skutečných elit. Je to trochu podobné jak píše EP Foreignpolicy: „V šedesátých letech se vzbouřili děti a odešly od rodičů, nyní se vzbouřily elity a odešly od voličů. Je skutečně pravdou, že elity se uzavřely do ulit, aby nepřišly ke zbytečné úhoně.“

Na rozdíl od odkazovaného časopisu jimi ale nejsou ekonomové a bankéři, ale lidé, kteří si zachovali ještě zdravý rozum.

Je totiž evidentní, že ten obyčejný, chtělo by se říct selský, rozum postrádají i ti, kteří se jím chlubí. Evropská komise již v prosinci 2015 spustila internetové fórum EU, jehož účelem je chránit veřejnost před šířením teroristických materiálů a zabránit tomu, aby teroristé zneužívali komunikační kanály k provádění a řízení svých aktivit. Ve společném prohlášení z mimořádného zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 24. března 2016 v návaznosti na teroristické útoky v Bruselu se zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí v této oblasti a také vypracovat kodex chování upravující nenávistné projevy online.

Rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii kriminalizuje veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny vymezené podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. Uvedené rozhodnutí představuje právní základ pro definici nelegálního obsahu online.

Svoboda projevu je zásadní evropskou hodnotou a je třeba ji chránit. Evropský soud pro lidská práva zavedl podstatné rozlišení mezi obsahem, který uráží, šokuje nebo znepokojuje stát nebo část obyvatelstva, a obsahem, který představuje skutečné a závažné podněcování k násilí a nenávisti. Soud jasně uvedl, že státy mohou druhý z uvedených typů obsahu postihovat nebo blokovat.
Zase se ukázala platnost starého přísloví, že poturčenci jsou horší Turka!

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Země Lea K. se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.